Paříž 2015 – uzavřena globální dohoda o ukončení éry fosilních paliv

Datum: 15.12.2015  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Vládní vyjednavači v sobotu 12. prosince v Paříži podepsali právní ujednání, které stanovuje omezení růstu globální teploty na 2° C a zavazuje vlády 195 zemí k odpovědnosti za dosažení těchto cílů.

Po dvou dekádách vyjednávání byla na klimatické konferenci v Paříži (tzv. COP 21) uzavřena první společná globální dohoda o změnách klimatu. Znamená to, že většina států světa, včetně USA a Číny, se zavázala k ukončení používání fosilních paliv do konce století. Cílem je snížit emise skleníkových plynů a vyhnout se nejhorším dopadům změn klimatu.

Zdroj: United Nations Environment Programme www.unep.org
Zdroj: United Nations Environment Programme www.unep.org

Z navrhovaných variant se výsledná dohoda překvapivě přiklonila k náročnějšímu cíli – udržení globálního oteplování o 2° C oproti roku 1900 je základní cíl, přičemž snaha bude jít ještě níž, ideálně na 1,5° C. Pokud by nebyla žádná dohoda přijata a lidstvo o snížení svých emisí nijak neusilovalo, světové klima by se kolem roku 2100 oteplilo až o 4,7°. Dohoda rovnou zapracovala snižování emisí, k němuž se dobrovolně zavázalo 187 států ještě před příjezdem na konferenci (takzvané národní příspěvky k omezení skleníkových plynů - INDCs). Tyto závazky by samy o sobě stačily na omezení ohřátí klimatu na 2,7 – 3° C.

Prohlášení čelních představitelů ke globální dohodě zdůrazňují, že se jedná o důležitý signál jak pro národní vlády, tak pro soukromý sektor. Dohoda je výzva a pobídka pro státy a firmy, aby urychlili přechod od fosilních paliv k hospodářství postavenému na čistých technologiích. Sdělení je: Vlády, podniky a investoři slyšte: jsou zde globální závazné cíle pro obnovitelné zdroje a úspory energie a zároveň je zde příslib obrovských celosvětových investic do těchto oborů. Současně je zde snaha utlumovat investice do fosilních paliv, či jejich využívání v budoucnu penalizovat (např. uhlíkovou daní). Do budoucna tedy budou investice do fosilních paliv čím dál rizikovější a naopak investice do obnovitelných zdrojů a úspor energie budou podporovány.

Při sepisování smlouvy se dbalo, aby měla legální rozměr, ale zároveň byla průchozí pro nejdůležitější hráče, například aby ji nemusel schvalovat americký kongres, kterým by pravděpodobně neprošla. Americký prezident Barack Obama i bývalý viceprezident Al Gore jsou s dohodou spokojení. Oni i mnozí další účastníci summitu opakovaně zdůrazňovali, že se jedná o signál pro vlády, podniky a investory. Jedním z hlavních důvodů přijetí byl nepochybně i fakt, že dohoda má silný tržní podtext, je opakovaně označována jako investiční pobídka, obnovitelné zdroje a úspory energie jsou na celosvětovém summitu prezentovány jako tržní příležitost. Ve střední Evropě tato tvrzení znějí povědomě a Němci s nadsázkou dodávají, že „svět právě přijal Energiewende v globálním měřítku“.

Bohaté i rozvojové země, rostoucí ekonomiky a zástupci řady globálních společností se v Paříži dohodly, že budou spolupracovat na globálním snižování emisí skleníkových plynů. Dosud tuto roli zastávala hlavně Evropa, ovšem bez zbytku světa byla její snaha neefektivní.

Celková dohoda je závazná, ale některé její prvky nejsou – jako například sliby jednotlivých zemí na snižování emisí nebo finanční otázka. Naopak závazné jsou procesy pro pravidelnou kontrolu plnění emisních opatření jednotlivých zemí, které se takto mohou plynule zpřísňovat. Na tato opatření mají dohlížet EU a USA, což se dlouho nelíbilo především Číně. I Číňané ale nakonec dohodu podepsali.

Přijetí dohody samo o sobě nezpůsobilo žádné okamžité omezení emisí, ty ještě řadu let porostou. Deklarovanou snahou je, aby světová špička v emisích přišla co nejdříve a svět v druhé polovině 21. století své emise už jenom snižoval. Protože současný nárůst emisí však již má dopady na aktuální klima, byla součástí jednání i tzv. adaptační opatření na již probíhající klimatické změny. Jedná se např. o hromadné zalesňování, opatření pro zlepšování životního prostředí (např. chytřejší nakládání s odpady) nebo kroky pro snížení chudoby, např. zdokonalení jednoduchých zavlažovacích systémů nebo elektrifikace rozvojových zemí. Bohaté země souhlasily, že do roku 2020 přispějí 100 miliard dolarů na pomoc chudým zemím s transformací ekonomiky.

Kritici argumentují, že současná dohoda státy ohrožené zaplavením stejně nezachrání. Ovšem Pařížská dohoda je první svého druhu. Její přijetí nebylo jednoduché a prošlo navzdory tlaku na benevolentnější cíle ze strany zemí vyvážejících ropu. Ve srovnání s kodaňským fiaskem je tudíž současná dohoda úspěch a první větší krok k užší spolupráci většiny zemí světa v boji proti změnám klimatu.

 

Hodnotit:  

Datum: 15.12.2015
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 15.12.2015 22:51)

Mohlo by vás také zajímat

Den Země, který vstoupí do dějin - EU přitom bude hrát druhé housle 24.4.2016

Evropská komise začala prošetřovat energetické kauzy na Slovensku - Tlačová správa k mimoriadnej tlačovej besede Slovenskej asociácie fotovoltického priemyslu a OZE 23.3.2016
Energiewende – Německá energetická transformace – II. díl - Třetina elektřiny z OZE – dobrý začátek, ale do cíle je ještě daleko 14.3.2016

Laudato si' - Encyklika papeže Františka ke změně klimatu 24.12.2015

Energiewende – Německá energetická transformace – I. díl - Od poválečné jaderné euforie po Černobyl 14.12.2015
Nízkouhlíková budoucnost v ČR - Závěrečná konference projektu R&Dialogue 1.11.2015

Kam dál


Témata 2018

Partneři - Obnovitelná energie

logo HOTJET
logo FENIX
logo VIESSMANN

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Doporučujeme

 
 

Aktuální články na ESTAV.czVstupenka zdarma na veletrhy FOR Pasiv, Cesty dřeva 2018 a Střechy PrahaPraktická školení i teoretické semináře Knauf v roce 2018The Box: Minimalistické bydlení s maximem pohodlí v otevřeném prostoruPlasty vydrží nejdéle v užitku ve stavebnictví