Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Jak funguje net metering

Net metering je způsob obchodování elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zároveň funguje jako účinná pobídka k pořízení vlastního obnovitelného zdroje a představuje tak alternativu k jiným formám podpory. Nejsnadněji ho lze popsat jako „točení elektroměrem oběma směry“.

V řadě zemí se jedná o běžný způsob financování obnovitelných zdrojů, zvláště těch malých. Nicméně podobně jako u obnovitelných zdrojů začíná být i rozvoj net meteringu předmětem vášnivých diskuzí.

Historie

Net metering vznikl v USA již začátkem 80. let, kdy vlastníci malých solárních a větrných elektráren chtěli mít možnost použít vyrobenou elektřinu i jindy než v době, kdy byla vyrobena. Jako jeden z prvních států vyslyšela volání výrobců Minnesota a od roku 1983 nabízela všem výrobcům do 40 kW vytváření energetického kreditu. Ten si mohli buď překlápět do dalšího zúčtovacího období, nebo si jej nechat proplatit. Dnes net metering funguje ve většině států USA, v Kanadě a Austrálii. V Evropě se rozšiřuje pomalu, prvními průkopníky jsou Dánsko, Itálie a Španělsko.

Jak to funguje?

Obrázek1: NM-diagram

Základní princip je jednoduchý – výrobce (majitel zdroje) má na střeše svého domku např. fotovoltaickou elektrárnu a zároveň je připojen k síti. Používá oba zdroje zároveň, tedy pokud svítí slunce, bere elektřinu z fotovoltaiky a pokud potřebuje elektřiny více nebo je noc, čerpá ze sítě. Ovšem pokud vyrábí více, než právě potřebuje, elektřinu do sítě „vrací“, „točí elektroměrem na druhou stranu“, či „provádí virtuální akumulaci prostřednictvím sítě“. Účet za elektřinu, jenž výrobce platí, je následně spočítán rozdílem jeho výroby a spotřeby za dané období. Název tedy znamená „netto měření“ nebo „měření čisté spotřeby“, nikoli „měření sítě“, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lze se setkat též s výstižnějším označením „net billing“ (netto účtování).

Lokální rámcová pravidla pro net metering jsou stanovena legislativně či upravena vyhláškou místního regulátora. Konkrétní podoba už záleží na dohodě mezi odběratelem elektřiny (a zároveň výrobcem elektřiny z vlastního OZE), dodavatelem elektřiny (obchodníkem s elektřinou) a místní distribuční společností (většina podkladů pro tento článek pochází z USA, kde je výrobce, distributor a dodavatel elektřiny označován jednotným výrazem „utility“; v rámci tohoto článku je „utility“ překládáno jako „energetické společnosti“).

V USA je zúčtování zpravidla prováděno každý měsíc a pak celková bilance na konci roku. Pokud je měsíční spotřeba majitele zdroje vyšší než jeho výroba, zaplatí majitel normální účet za elektřinu dle svého tarifu, ovšem snížený o svou výrobu. Vyrobí-li stejné množství elektřiny, jaké spotřebuje, za silovou elektřinu neplatí nic, poplatky za připojení, distribuci atd. samozřejmě zůstávají. Pakliže má při měsíčním zúčtování přebytky (tj. jeho výroba převýší spotřebu), tyto přebytky se obvykle překlopí jako kredit do dalšího měsíce podobně jako neprovolané minuty za telefon. Složitější situace nastává s přebytky za celý rok. S nimi lze naložit řadou způsobů, které se liší stát od státu, např.:

  1. přebytek je majiteli zdroje proplacen a v novém období začíná zase od nuly,
  2. přebytek je majiteli proplacen, ale jen do určité výše (např. 25 % jeho roční spotřeby),
  3. přebytek se překlopí do dalšího období,
  4. přebytek propadne distributorovi. Za silovou elektřinu majitel zdroje nezaplatí nic, ale nedostane ani nic navíc a v novém zúčtovacím období začíná zase od nuly,
  5. … a další.

Podobně existuje mnoho metod, jak stanovit cenu elektřiny vyrobené z vlastního OZE. Může to být například:

  • standardní maloobchodní cena – elektřina je posílána do sítě za stejnou cenu, za jakou by byla v dané chvíli nakupována (podle daného tarifu ve špičce či mimo špičku). Tento režim účtování se v zahraničí nazývá „time-of-use metering“, „TOU“ neboli měření odvozené od doby použití.
  • velkoobchodní tržní cena, „market rate net metering“ – distributor umí zaznamenat, jaké byly tržní ceny silové elektřiny v době, kdy byly přebytky posílány do sítě.
  • cena stanovená vyhláškou – místní regulátor stanoví pevnou cenu za přebytky z net meteringu (pak se jedná prakticky o garantovanou výkupní cenu).
  • cena „ušetřených nákladů“, „avoided costs“ – vlastní výrobou elektřiny majitel ušetří energetickým společnostem náklady za výrobu této elektřiny z konvenčních zdrojů a dostane tedy kompenzaci ve výši těchto nákladů.

Nejvýhodnější pro výrobce (a nejméně výhodný pro energetické společnosti) je prodej v režimu maloobchodních cen. Zejména fotovoltaika totiž nejvíc vyrábí ve špičce, kdy jsou zároveň maloobchodní ceny elektřiny nejvyšší. Ostatní formy proplácení už pro výrobce nejsou tak výhodné, ceny takto stanovené jsou mnohdy i několikrát nižší než maloobchodní cena elektřiny. Tyto způsoby proplácení více vyhovují energetickým společnostem.

Obrázek2: NM-graf e
 

Výhody

Na rozdíl od garantovaných výkupních cen slouží net metering primárně ke snižování nebo až „vynulování“ účtů za elektřinu. Cílem je tedy spíše ušetřit než vydělat a výrobou z vlastního OZE spíše vyrovnat svou roční spotřebu, než pokrýt okamžitou spotřebu v každou denní dobu. Tyto okolnosti umožňují instalovat menší – a tedy i levnější – zdroje. V kombinaci s nízkou administrativní náročností se tak jedná o účinnou pobídku k pořízení obnovitelného zdroje elektřiny.

Výhody net meteringu:

  • bezprostředně a srozumitelně snižuje účty za elektřinu,
  • podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů a energetických úspor na úrovni domácností i firem,
  • rozšiřuje dobu využívání elektřiny z vlastního zdroje bez nutnosti vlastní akumulace,
  • k prodeji elektřiny do sítě není potřeba instalovat další měřič,
  • je administrativně nenáročný,
  • snižuje riziko investice,
  • vyžaduje jen minimální nebo žádnou podporu z veřejných financí,
  • snižuje náklady na pořízení vlastního zdroje elektřiny.

Virtuální (skupinový) net metering

Výhody vyplývající z net meteringu nemusí užívat jen jeden vlastník jednoho zdroje. Elektrárnu lze vlastnit i „hromadně“ tzn., že se na ní skupina lidí složí např. formou družstva nebo akciové společnosti . To znamená, že skupina odběratelů elektřiny ze sítě se dohodne, že spojí své prostředky, investuje do výstavby např. solární elektrárny a bude ji provozovat v režimu net metering. Množství elektřiny vyrobené touto elektrárnou se pak investorům odečítá z jejich účtů za elektřinu v závislosti na velikosti jejich investice. Na rozdíl od standardního net meteringu zde majitelé elektrárny vůbec nemusí fyzicky odebírat elektřinu z daného zdroje, net metering je pouze „účetní“, virtuální.

Výhoda této metody tkví opět ve snížení nákladů na pořízení vlastního zdroje elektřiny. I pokud si jednotlivec nemůže dovolit osobní elektrárnu, nebo pro to nemá vhodné podmínky (např. vhodně postavenou střechu), může se spojit s dalšími lidmi a elektrárnu na vhodném místě kofinancovat. Pořizovací náklady jsou pak mnohem nižší, než kdyby celý projekt musel financovat sám. Jeho investice mu však přinese úsporu na účtu za elektřinu.

V USA už je v souvislosti s virtuálním net meteringem vyvíjena řada obchodních modelů. Kromě modelu financování skupinou lidí, jenž je uveden v předchozím odstavci, může projekt postavit a provozovat energetická společnost a nabízet zákazníkům možnost odkoupení podílu na výrobě.

Nevýhody

Ne pro všechny aktéry je však net metering výhodný. V USA se proti němu nejčastěji ozývají energetické společnosti (v zahraničí nazývány obecně „utility“), které přicházejí o zisk z prodeje elektřiny. Jednak prodají méně elektřiny a jednak ještě musí od zákazníků vykupovat jejich přebytečnou elektřinu. S klesajícími příjmy se zároveň snižuje schopnost energetických společností poskytovat své služby a udržovat infrastrukturu na odpovídající úrovni. Aby si udržely zisk, musí zvyšovat poplatek za distribuci a další poplatky, čímž přenášejí náklady net meteringu na zákazníky, kteří dosud net metering nevyužívají. Tím ovšem dále motivují odběratele, aby si pořídili alternativní zdroje elektřiny, jejichž cena stále klesá. Tak dochází k dalšímu snižování zisků energetických společností a zvyšování poplatků... Net metering je v takovém případě podporou regresivní, neboť vlastní zdroje elektřiny si obvykle pořídí lidé, kteří jsou na tom finačně lépe. Poplatky ovšem platí i zákazníci, kteří si vlastní zdroj nemohou dovolit a net metering nevyužívají.

Státy řeší tuto otázku zpravidla různými druhy regulace net meteringu. Mezi ně patří zastropování výkonu zdrojů ročně připojených přes net metering, stanovení maximálního množství vykoupené elektřiny či možnost nastavení výkupní ceny podle velikosti zdroje.

Avšak jak upozorňují „pro-obnovitelné“ organizace, problémem není ani tak net metering samotný, jako obecně nárůst využívání OZE v osobním vlastnictví. Energetickým společnostem totiž nevyhovuje žádná forma provozování OZE, pokud je nevlastní ony samy. Nicméně jak ukazuje studie kalifornské organizace Vote Solar (zpracovaná podle metodiky kalifornského regulátora CPUC), pokud se vedle okamžitých nákladů započítají další faktory, nejen energetické společnosti, ale i daňoví poplatníci na net meteringu nakonec vydělají. I pro energetické společnosti je net metering (a s ním spojený rozvoj decentralizovaných OZE) výhodný minimálně co se týče snižování ztrát v přenosové soustavě, dodávek levné elektřiny ve špičce nebo úspory na výrobě elektřiny z konvenčních zdrojů. Z hlediska státu (a tedy daňových poplatníků) pak klesají náklady na snižování emisí CO2 a rozvoj obnovitelné energetiky.

Tabulka: Přínosy a náklady podle Vote Solar
Net metering: cost-benefit analýza
PřínosyNáklady
  • Úspora za nepoužité fosilní palivo a z toho plynoucí snížení emisí
  • Úspora na investicích do přenosové a distribuční soustavy
  • Snížení ztrát v síti
  • Úspora za správu dodávek elektřiny (Velmi nepravděpodobné, náklady na správu jsou v podstatě nezávislé na objemu dodané energie.)
  • Snížení nákladů na plnění závazků ohledně emisí CO2 a rozvoje obnovitelné energie
  • Náklady na správu net meteringu
  • Snížení příjmů energetických společností na údržbu infrastruktury

Net metering je jako podpora OZE nejen jednoduchý, srozumitelný a společensky přijatelný, ale především účinný. Rychlý rozvoj soukromých OZE a decentralizované výroby elektřiny ve větším měřítku začíná dělat vrásky energetickým společnostem. Problémy jsou zatím hlavně ekonomické – decentralizované obnovitelné zdroje ve spojení s úsporami energie začínají významněji snižovat poptávku po elektřině z centrálních zdrojů. Tento trend bude pravděpodobně dále pokračovat, nicméně v dohledné době se energetika bez centrálních zdrojů neobejde. Skrze net metering se tak vytváří další tlak na nalezení funkčního řešení koexistence obnovitelných a konvenčních zdrojů – a to nejen ekonomické, ale i technické.

Přečtěte si také Proč používat Net metering Přečíst článek

Použité zdroje:

English Synopsis
How the Net Metering Works

Net metering is a way of trading electricity from renewable sources. It also works as an effective incentive to purchase renewable energy source and represents an alternative to other forms of support. In the easiest way it can be described as “turning the meter in both directions”.

 
 
Reklama