Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

TZB-info / Obnovitelná energie a úspory energie / Revize net meteringu v USA

Revize net meteringu v USA

Mgr. Jiří Zilvar, redakce
Recenzovaný

Podpora obnovitelných zdrojů energie formou net meteringu měla značný podíl na rozšíření obnovitelných zdrojů energie v USA. Přes svou popularitu byl také od začátku provázen kritikou jako ohrožení příjmů energetických společností, a tím i jejich schopností poskytovat energetické služby. Tento argument byl podnětem k revizi net meteringu v několika státech v USA a dále se rozšířila debata, nakolik jsou malé OZE přínosem i pro ostatní aktéry v energetice. Nejprve bude představena situace ve státech, kde se rozhodli k větším změnám v podmínkách net meteringu, bude následovat představení principu solární hodnoty a závěr článku je věnován debatě o přehazování nákladů a přínosů OZE.

K seznámení s tématem můžete použít předchozí články, kde vysvětlujeme, co to net metering je a k čemu slouží. Nejčastěji je přes net metering v USA připojována fotovoltaika, ale vztahuje se i na řadu dalších technologií, včetně solární energie (tepelné i fotovoltaiky), větrné energie, biomasy, i na palivové články.

Pravidla net meteringu se v každém státě USA liší. Pro základní přehled lze použít např. tento web. Aby jednotlivé energetické společnosti nebyly ohroženy náhlým nárůstem malých OZE ve své síti, zavádí strop instalovaného výkonu OZE připojených ve své síti přes net metering. Po dosažení tohoto stropu se mohou regulátoři v jednotlivých zemích zachovat různě. Zdroje připojené přes net metering nezpůsobují závažné problémy a na pokrytí spotřeby elektřiny se i v úspěšnějších zemích podílejí jen jednotkami procent. Vzhledem k tomu, že tato podpora je mezi občany velmi populární, podmínky net meteringu se po dosažení stropu obvykle výrazně nemění a strop se jen navýší a tak otevře pro další instalace. Je však několik států, kde se regulační orgány rozhodly po několika letech používání net metering výrazně omezit a zvedly tím vlnu nevole jak zákazníků s vlastním zdrojem, tak instalačních společností. Jedná se o Nevadu a Havaj, kde byly změny nejrazantnější a dále o několik dalších států.

Nevada

Instalovaný výkon domácích fotovoltaických elektráren připojených přes net metering k nevadskému státnímu poskytovateli NV Energy dosáhl v roce 2015 stanoveného limitu 235 MW, což je přibližně šestina veškeré fotovoltaiky v Nevadě (2015). Navýšení limitu pro připojení nových zdrojů využili nevadští zastupitelé a regulátoři k revizi politiky net meteringu. Až do konce roku 2015 musely místní energetické společnosti (v USA zvané „utility“) vykupovat přebytečnou elektřinu od majitelů solárních elektráren připojených přes net metering za maloobchodní ceny, což je nejštědřejší možný druh kompenzace. Tento režim byl velmi výhodný pro uživatele, ale nevýhodný pro energetické společnosti. Ne, že by v objemu 235 MW nějak ohrožoval schopnost poskytování dodávek elektřiny, ale pro energetické společnosti znamenal snížení příjmů. Změna těchto pravidel ve prospěch energetických společností nastala loni na podzim, kdy místní regulátor PUC (nevadská obdoba ERÚ) přinesl úpravu tarifů net meteringu. Ta mj. stanoví, že za elektřinu v rámci net meteringu je od 1. 1. 2016 v Nevadě vyplácena mnohem nižší velkoobchodní cena.

Kromě již zmíněného snížení výkupní ceny pro elektřinu z domácích FVE dodanou do sítě přináší změna tarifů pro zákazníky s net meteringem trojnásobné zvýšení měsíčního paušálu za využití sítě a nepatrné snížení ceny elektřiny odebrané ze sítě. Tarify se budou měnit postupně během 4 let. Dle prvních výpočtů tak zákazníci s vlastní FVE během několika let zaplatí víc, než kdyby si fotovoltaiku nepořizovali. Tato opatření úspěšně snížila atraktivitu fotovoltaiky pro vlastní potřebu do té míry, že několik velkých „solárních“ společností (mezi nimi i např. SolarCity) se rozhodlo v Nevadě významně snížit stavy o stovky pracovníků a zvažují ukončení činnosti v tomto státě.

Proti opatření se zvedla vlna odporu zejména z řad majitelů střešních elektráren, kteří ho považují za retroaktivní. Své instalace realizovali za mnohem výhodnějších podmínek a aktuální úprava tarifů pro ně znamená v lepším případě prodloužení návratnosti, v horším případě prodělečnost celého projektu. Z toho důvodu jednají nevadští zastupitelé o možnosti zachování původního tarifu pro stávající zákazníky (tzv. „grandfathering“) po příštích 20 let. Nové tarify by se potom týkaly jen nových zákazníků. Zástupci solárních sdružení tento vývoj hodnotí kladně, nicméně zároveň se obávají, že tento krok nepomůže k obnovení fotovoltaického průmyslu v Nevadě. Grandfathering totiž nezačne platit dříve než v příštím roce.

Havaj

Havaj téměř všechny energetické suroviny (hlavně naftu) dováží, díky čemuž jsou zde velmi vysoké ceny elektřiny. Zároveň je zde velmi slunečno. Instalovaný výkon fotovoltaiky na Havaji čítá 564 MWp. Vzhledem k tomu, že Havaj má zhruba stejný počet obyvatel, jako Praha, je zde instalováno 312 Wp na hlavu (to je zhruba 1,2 obvyklého solárního panelu), což je nejvíce v celých USA. Tyto podmínky jsou ideální pro rozvoj solárních elektráren v osobním vlastnictví a jejich rozvoj byl na Havaji také podporován net meteringem společně s výhodnými výkupními cenami. Rostoucí počet fotovoltaických instalací byl nevýhodný pro místní hlavní energetickou společnost HECO a to jak z technického, tak z finančního hlediska. Ve spolupráci s místním regulátorem HECO od října loňského roku (tj. 2015) zrušil možnost net meteringu pro nové zákazníky a zavedl pro ně vyšší měsíční paušální poplatek za provoz sítě. Pro stávající zákazníky platí původní podmínky a tedy i výhodné výkupní ceny – za elektřinu poslanou do sítě obdrží kompenzaci ve výši maloobchodních cen. I noví zákazníci budou moci používat fotovoltaiku společně s připojením k síti, nicméně energie dodaná do sítě pro samovýrobce („prosumers“) nemá žádnou nebo jen minimální cenu (podle zvoleného režimu připojení). Zástupcům solárních asociací se to nelíbí a důrazně proti nové vyhlášce vystupují. Dle slov jednoho ze zástupců těchto asociací je většina obyvatel Havaje fotovoltaice příznivě nakloněna a asociace jsou tudíž přesvědčeny, že se pro net metering podaří znovu vyjednat příznivější podmínky. Ideální by byl net metering s hodinovými tarify (TOU, time-of-use metering), které by podpořily rozšíření domácích akumulátorů.

Fotovoltaika s akumulací bude sice dražší, ale zase bude mnohem více vyrobené energie využito v místě výroby a zlepší se účinnost i návratnost systému. Podle propočtů místního Rocky Mountain Institutu se finanční výhodnost takového systému blíží 80 % původního net meteringu. Další zřejmou výhodou je menší závislost na dodávkách ze sítě. Vlastní akumulace je tedy kromě pojistky proti výpadku také pojistkou návratnosti investice. Pozastavení net meteringu tudíž nemusí pro odvětví fotovoltaiky na Havaji představovat až takový problém, pokud začne pracovat s bateriemi a řízením spotřeby.

Kalifornie

V Kalifornii jsou pro net metering velmi příznivé podmínky. Elektřina dodaná do sítě je proplácena v maloobchodních cenách a zákazníci s fotovoltaikou neplatí za net metering žádné poplatky. Energetické společnosti dlouhodobě požadují snížení výkupní cenu na polovinu a zavedení poplatků za využívání net meteringu. Tak jako jinde se obávají, že pokud si příliš mnoho zákazníků pořídí na střechu vlastní elektrárnu, zbývající zákazníci nezvládnou svými platbami za elektřinu pokrýt náklady na síť.

S rostoucím počtem zdrojů připojených přes net metering se místní regulátor CPUC v roce 2016 rozhodl podmínky net meteringu upravit. V porovnání s již zmíněnými státy však jsou změny jen mírné. Pro stávající zákazníky se nic nemění, ti by měli mít dle svých smluv zaručené stávající podmínky po dobu 20 let od připojení. Pro nové zákazníky již bude platit nový tarif. Ten zahrnuje:

  • jednorázový poplatek za připojení pro systémy do 1 MWp (75–150 $)
  • výrobny větší než 1 MWp se mohou rovněž připojit v režimu net metering, ale musí uhradit kompletní náklady na připojení
  • nízký poplatek na programy pro nízkopříjmové zákazníky a programy na zvyšování energetické efektivity (2–3 centy za každou odebranou kWh). Stávající zákazníci platí tento poplatek jen za rozdíl, který zbyde po odečtení jejich výroby dodané do sítě.
  • zavedení „time-of-use“ (TOU) měření, neboli měření podle času spotřeby, kdy se maloobchodní cena elektřiny mění během dne v závislosti na ceně velkoobchodní.

Jak třetí, tak čtvrtý bod znamená, že net metering bude výhodnější pro zákazníky, kteří budou lépe koordinovat svou spotřebu s výrobou vlastní fotovoltaiky, např. s využitím baterie. Nový tarif je jen přechodným opatřením. V roce 2019 má dojít k dalšímu vyhodnocení těchto programů a k jejich další revizi.

© Fotolia.com
© Fotolia.com

Úpravy pravidel net meteringu zvažují i v dalších zemích

V Arizoně zatím jedna energetická společnost (Tucson Electric Power, TEP) rozhodla zvýšit poplatek za připojení, snížit výkupní cenu solární energie z net meteringu (z maloobchodní na velkoobchodní) a zavést nový fixní poplatek za špičkový příkon. V tuto chvíli není jisté, jestli se s těmito opatřeními povede naplnit arizonské cíle pro obnovitelnou energii (30 % energie z OZE do roku 2030). Výsledkem je, že noví zákazníci se u této energetické společnosti přestali přes NM připojovat. Stejný přístup zvažují další energetické společnosti ve státě. Arizona je přitom po Kalifornii druhým největším trhem se solární energií v USA.

V New Hampshire solární instalace dosáhly stropu pro instalovaný výkon v režimu net metering a nyní tamní energetické společnosti přemýšlí nad dalším postupem. Nejspíš se bude jednat o snížení výkupní ceny elektřiny v režimu net metering, ale diskutuje se i samotný fakt, zda při současných nízkých cenách OZE ještě vůbec nějakou podporu potřebují.

Změna v režimu výkupu elektřiny z malých OZE se plánuje také v Ontariu. Tamní podpora zahrnovala kromě net meteringu i podporu formou garantované výkupní ceny. Obojí nyní bude sjednoceno pod režim net meteringu. Změna bude spočívat v tom, že do výše své spotřeby bude uživatel kompenzován maloobchodní cenou, ale pokud dodá do sítě více elektřiny, než sám spotřebuje, bude tato elektřina vykoupena za cenu ušetřených nákladů („avoided cost“). Hodnotu tohoto přínosu (energetickou, environmentální, sociální...) stanoví místní regulátor a bude nejspíš výrazně nižší než maloobchodní cena.

Solární hodnota („value of solar“) jako alternativa k net meteringu

Minessota a texaský distributor Austin energy jako alternativu k net meteringu zavedli způsob obchodování zvaný „solární hodnota“ („Value of solar“, VoS). Jedná se o jakýsi hybrid mezi net meteringem a českým zeleným bonusem. Zákazník platí za všechnu elektřinu, kterou doma spotřebuje, lhostejno, zda pochází ze sítě nebo z vlastní FVE. Energetická společnost potom zákazníkovi zaplatí každou kWh, kterou ve svém zdroji vyrobí a je jedno, jestli ji spotřebuje, nebo pošle do sítě. Zákazník tak dostává zaplaceno za veškerou svou výrobu, nejen za tu poslanou do sítě, v tom je systém VoS podobný zelenému bonusu. Zákazník však za svou výrobu nedostává peníze, ale slevu na účtu za elektřinu v hodnotě své výroby, v tomto ohledu systém VoS zase připomíná net metering. V Austinu tato nabídka platí pro všechny zákazníky, v Minessotě zatím pro zákazníky energetických společností vlastněných investory („investor owned utility“).

Jak už název napovídá, hlavní inovace solární hodnoty spočívá v principu, podle něhož je elektřina ze zákazníkova zdroje oceněna. Solární hodnota na základě podrobného výpočtu vyčísluje přínos, neboli ušetřené náklady, kterým se energetická společnost vyhne díky decentralizované výrobě elektřiny z fotovoltaiky. Po sečtení těchto přínosů by měla cena solární hodnoty pro vykupující energetickou společnost dosáhnout bodu zvratu, tj. výše, kdy neznamená zisk ani ztrátu. Výpočet solární hodnoty zohledňuje tyto faktory:

  • Snížení ztrát v síti – když se elektřina spotřebuje na místě, kde se vyrobila, nemusí se přepravovat. Nižší ztráty zároveň zvyšují hodnotu ostatních faktorů.
  • Snížení opotřebení zdroje – elektřinu, kterou si zákazník vyrobí a spotřebuje sám, nemusí energetická společnost vyrobit a transportovat. Výpočet vychází z nákladů na palivo, provoz a údržbu standardního zdroje.
  • Úspory za výstavbu zdroje – ušetřené náklady za novou výrobní kapacitu, počítáno i s koeficientem ročního využití FVE a se zohledněním ztrát v síti.
  • Jistota „palivových“ nákladů – zatímco palivové náklady běžných elektráren se v čase mění, náklady na výrobu z fotovoltaiky jsou pevné. Hodnota „eliminace nejistoty“ v cenách paliv je počítána prostřednictvím ceny futures kontraktů, jimiž by se zajistila podobná jistota u fosilních paliv.
  • Ušetřené náklady na přenos a distribuci – výroba elektřiny v místě spotřeby snižuje zatížení sítě během dne. Počítá se s dlouhodobými náklady na modernizaci přenosové a distribuční soustavy, růstem jejího zatížení, inflací a faktorem zohledňující souběh špičky v síti a výroby FVE.
  • Environmentální přínosy – ušetřené poškození životního prostředí výrobou elektřiny z fosilních paliv, hodnota je odvozena od cen zelených certifikátů (certifikát vydaný za výrobu 1 MWh obnovitelné elektřiny obchodovatelný na burze)

Určení solární hodnoty pomáhá oddělit výrobu od spotřeby. Zákazník platí za veškerou svou spotřebu včetně všech poplatků, daní apod., stejně jako ostatní zákazníci. Odpadá tím problém „přehazování nákladů“ na zákazníky nemající vlastní zdroj. Solární hodnota zdůrazňuje, že elektřina vyrobená z fotovoltaiky není zbytečná a znamená hmatatelné přínosy nejen pro majitele, ale i pro ostatní energetické aktéry a nejen pro ně. John Farrell z amerického institutu pro místní soběstačnost (Institute for Local Self-Reliance)upozorňuje, že v rámci nákupu solární hodnoty energetické společnosti poprvé platí za zátěž životního prostředí způsobenou výrobou elektřiny z fosilních paliv. Solární hodnota se v texaské Austin Energy přepočítává jednou ročně, v Minnesotě bude stanovena smluvně na 25 let se zohledněním inflace.

Kritici namítají, že v této podobě je solární hodnota v podstatě totožná s podporou formou klasické výkupní ceny, jak ji známe z Evropy. Jak poznamenává Yann Brandt ze SolarWakeup, byl to net metering, který pomohl rozvinout trh s fotovoltaikou v USA, ne garantované výkupní ceny. Ty náleží do Evropy v minulé dekádě. Net metering v kombinaci s účtováním podle doby použití (TOU) je schopen mnohem pružněji reagovat na aktuální cenu energie než solární hodnota. Net metering zároveň podněcuje zákazníka k účinnějšímu využití vlastní spotřeby, zatímco u garantované výkupní ceny je jedno, jestli zákazník elektřinu spotřebuje nebo ne.

Je otázka, jestli fixní hodnota vyplácená za elektřinu z net meteringu v podobě value of solar bude dlouhodobě výhodná, když se maloobchodní ceny elektřiny budou dále vyvíjet. Pak může být solární hodnota buď nepatřičně vysoká nebo nízká. Nestabilita trhu nepřeje dlouhodobým kontraktům a v tomto ohledu bude pravděpodobně úspěšnější politika net meteringu, která reflektuje vývoj cen elektřiny. Zastánci solární hodnoty oponují, že právě dlouhodobý kontrakt dává investorům větší jistotu návratnosti investice.

Debata o přehazování nákladů

Rozhodnutí nevadského regulátora vedlo ke znovuotevření debaty, zda je elektřina z OZE dodaná do sítě přínosem (jako elektřina ekologicky vyrobená v místě spotřeby) nebo nákladem (větší požadavky a méně prostředků na provoz a údržbu sítě).

Pro energetické společnosti jsou přibývající samovýrobci („prosumers“) připojení přes net metering hořkou pilulkou. Tito zákazníci nejen že výrobou vlastní elektřiny snižují svou spotřebu ze sítě, ale navíc do sítě dodávají elektřinu další, kterou od nich distributor musí vykupovat. A naopak regulace a stabilizace energetické soustavy zatížené proměnlivou výrobou OZE pro energetické společnosti znamenají další náklady. Z pohledu energetické společnosti tak net metering představuje ztrátu.

Aby nebyla ohrožena schopnost energetických společností provozovat síť, musí buď omezit net metering, nebo si potřebné prostředky vybrat od zákazníků, kteří vlastní zdroj nemají, tedy zpravidla od těch chudších. V USA tomuto procesu říkají „cost shifting“, přehazování nákladů. Zákazníci bez fotovoltaiky takto mají dotovat zákazníky s fotovoltaikou, což je v USA nazýváno jako křížové dotování, „cross subsidization“.

Nevýhodnost fotovoltaiky pro energetické společnosti shrnuje Ashley Brown, ředitel Harvardské společnosti pro elektroenergetickou politiku:

  • zastánci obnovitelných zdrojů předpokládají, že investice do fotovoltaiky nahradí investice do jiných oblastí energetiky. Tak tomu však není, špička výroby fotovoltaiky se téměř vždy míjí se špičkou spotřeby a jsou tedy potřeba investice do jiných zdrojů, které spolehlivě vykryjí špičku.
  • dodávka do sítě z domácí fotovoltaiky je nepravidelná – závisí nejen na počasí, ale i na momentálním využití vyrobené elektřiny v místě výroby.
  • s nepředvídatelnou výrobou jsou nepředvídatelné i přínosy takové výroby. Není tak jisté, do jaké míry a zda vůbec se deklarované výhody ve skutečnosti projeví.
  • přínosy OZE jsou počítány na 20 let dopředu ale se současnými hodnotami proměnných (např. s aktuálními cenami paliv). Hodnoty těchto proměnných se ale budou v čase měnit, výhody pro energetické společnosti plynoucí z fotovoltaiky tak nelze dlouhodobě garantovat.

Zastánci net meteringu oponují ve třech rovinách:

  1. Debata kolem net meteringu zastiňuje podstatnější problémy tradičního modelu energetických společností, kterými jsou zpomalující poptávka po elektřině, zvyšující se náklady a „rušivé“ inovace. V takovém prostředí každá technologie, která snižuje prodeje elektřiny (zateplení, úsporné spotřebiče…) znamená ohroženích tradičních způsobů výroby a obchodu s elektřinou. Omezování net meteringu znamená, že se ze souboru úsporných opatření vypíchne jedna technologie bez ohledu na její skutečné náklady a přínosy pro síť. Důvody omezení se pak neopírají o reálné výpočty nákladů, ale o dojem, že vlastníci OZE užívají specifické výhody.


     
  2. Přehazování nákladů je zpolitizovaný problém a ne problém zakládající se na reálné kalkulaci. Energetické společnosti sice deklarují své ohrožení net meteringem, málokdy však toto ohrožení dokládají reálným výpočtem. Správná otázka by měla znít, zda je domácí zdroj za dobu své životnosti přínosem či nákladem, přičemž zohlednit je třeba řadu faktorů (viz výše). Použitím výpočtu, který zohledňuje proměnné nad rámec rovnice „výroba zákazníka = ztráta obchodníka“, lze dojít k přesnější představě, jakou hodnotu má výroba elektřiny z domácích OZE pro ostatní účastníky trhu s elektřinou.
  3. Situace s rostoucími náklady na provoz sítě vlivem proměnlivé výroby OZE se významně mění s příchodem domácích akumulátorů. S bateriemi se domácí fotovoltaické elektrárny stávají jako zdroje mnohem „dospělejší“, stávají se řiditelnými. S pomocí baterie si zákazník může krýt špičky ve spotřebě a stačí mu tak menší rezervovaný příkon. Distributor nemusí udržovat v provozu tak vysokou záložní kapacitu jako u proměnlivých zdrojů. Naopak mu zákazník tuto záložní kapacitu sám vytváří, sám ji platí a energetické společnosti mu tuto službu samy prodávají podle logiky „když už si to zákazníci pořizují, tak ať si to koupí nebo pronajmou od nás.“ Prodej těchto služeb zatím nepředstavuje zásadní příjem, který by vyřešil problémy tradičního modelu energetických společností. Ty momentálně tuto strategii berou spíše jako nutné zlo, jednu z variant pro zpomalení propadu v příjmech, než že by si od ní slibovaly návrat do zlaté éry energetických monopolů.

Obě strany se shodují, že je třeba i zohlednit místní faktor – co může na jednom místě vycházet jako přínos, vychází na jiném místě jako ztráta. Pro přijatelný výpočet nákladů je potřeba nejprve jednotná metoda výpočtu, kterou ideálně poskytne třetí strana (ideálně stát). Objektivní modely výpočtu dopadů obnovitelných zdrojů pro jednotlivé aktéry v energetice již ve Spojených státech existují, budeme se jim věnovat v samostatném článku.

Zdroje

  1. California Public Utilities Commission: Net Energy Metering (NEM) Successor Tariff [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.cpuc.ca.gov/General.aspx?id=3934
  2. Clean Power Research: Designing austin energy’s solar tariff using a distributed pv value calculator [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.cleanpower.com/wp-content/uploads/090_DesigningAustinEnergysSolarTariff.pdf
  3. Clean technica: Hawaii’s Net Metering Alternative Comes Up (Way) Short [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://cleantechnica.com/2015/10/28/hawaiis-net-metering-alternative-comes-way-short/
  4. Clean Technica: Is A Value Of Solar Tariff (VOST) Really Better Than Net Metering? [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: https://cleantechnica.com/2014/03/29/value-solar-tariff-vost-formula-benefits-solar/
  5. Clean Technica: PAC Fronts Formed In Nevada Net Metering Battle [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://cleantechnica.com/2016/03/06/pac-fronts-formed-nevada-net-metering-battle/
  6. Deloitte: Solving for disruption in the US electric power industry [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    http://www2.deloitte.com/us/en/pages/energy-and-resources/articles/the-math-series-solving-for-disruption-in-US-electric-power-industry.html
  7. Energy Insider: New Net Metering/Self-Consumption Program in the Works for Local Renewable Energy Generation in Ontario [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    http://www.energyinsider.ca/index.php/new-net-meteringself-consumption-program-in-the-works-for-local-renewable-energy-generation-in-ontario/
  8. Fresh Energy: MN regulators adopt first of its kind value of solar rate [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    http://fresh-energy.org/2016/07/mn-regulators-adopt-first-of-its-kind-value-of-solar-rate/
  9. Greentech Media: Breaking: California’s NEM 2.0 Decision Keeps Retail Rate for Rooftop Solar, Adds Time-of-Use [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    http://www.greentechmedia.com/articles/read/Californias-Net-Metering-2.0-Decision-Rooftop-Solar-to-Keep-Retail-Payme
  10. Greentech Media: Does Nevada’s Controversial Net Metering Decision Set a Precedent for the Nation? [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.greentechmedia.com/articles/read/nevada-net-metering-decision
  11. Greentech Media: Grandfathering Solar Customers Is Now Back on the Agenda in Nevada [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.greentechmedia.com/articles/read/Nevada-Puts-Grandfathering-Solar-Customers-Back-on-the-Agenda
  12. Greentech Media: Hawaii Regulators Shut Down HECO’s Net Metering Program [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.greentechmedia.com/articles/read/hawaii-regulators-shutdown-hecos-net-metering-program
  13. Hawaiian Electric Company: Customer Self-Supply and Grid-Supply Programs [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: https://www.hawaiianelectric.com/clean-energy-hawaii/producing-clean-energy/customer-grid-supply-and-self-supply-programs
  14. Institute for local self-reliance: Report: Minnesota’s Value of Solar [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    https://ilsr.org/minnesotas-value-of-solar/
  15. Lexology: Nevada’s Net-Metering Decisions – A Not-so-Thin Edge of the Wedge [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=16a44b45-8fb0-457b-8759-434510503d39
  16. Rocky Mountain Institute: Hawaii just ended net metering for solar. Now what? [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://blog.rmi.org/blog_2015_10_16_hawaii_just_ended_net_metering_for_solar_now_what
  17. SolarCity: Following Nevada PUC's Decision to Punish Rooftop Solar Customers, SolarCity Forced to Eliminate More than 550 Jobs in Nevada [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z:
    http://www.solarcity.com/newsroom/press/following-nevada-pucs-decision-punish-rooftop-solar-customers-solarcity-forced
  18. Solar Industry: NV Energy Proposes Grandfathering In Nevada Solar Net-Metering Customers [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://solarindustrymag.com/nv-energy-proposes-grandfathering-in-nevada-solar-net-metering-customers
  19. Solar Industry: PUC Ruling Could ‘Retroactively Sabotage’ Solar Investments In Nevada [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://solarindustrymag.com/puc-ruling-could-retroactively-sabotage-solar-investments-in-nevada
  20. UtilityDive: Arizona utility TEP wants to add solar fee, reduce net metering credit [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.utilitydive.com/news/arizona-utility-tep-wants-to-add-solar-fee-reduce-net-metering-credit/408791/
  21. UtilityDive: Hawaiian Electric's plan to end solar net metering, explained [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.utilitydive.com/news/hawaiian-electrics-plan-to-end-solar-net-metering-explained/356432/
  22. UtilityDive: Inside the decision: California regulators preserve retail rate net metering until 2019 [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.utilitydive.com/news/inside-the-decision-california-regulators-preserve-retail-rate-net-meterin/413019/
  23. UtilityDive: NARUC rate design manual reignites debate over cost shift, value of solar [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.utilitydive.com/news/naruc-rate-design-manual-reignite s-debate-over-cost-shift-value-of-solar/423586/
  24. UtilityDive: What comes after net metering: Hawaii's latest postcard from the future [online]. [cit. 2016-09-15]. Dostupné z: http://www.utilitydive.com/news/what-comes-after-net-metering-hawaiis-latest-postcard-from-the-future/407753/
English Synopsis
Net metering revision in the US

Renewable energy support in the form of net metering had considerable impact on renewable energy expansion in the US. Despite its popularity it was also criticized as a threat to the earnings of energy companies and hence their ability to provide energy services. With growing installed capacity of photovoltaic systems, some states have decided to revise the policy of net metering.

 
 
Reklama