Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Proč používat Net metering

Net metering je jeden z druhů nefinanční podpory obnovitelných zdrojů. Jelikož výraz „podpora obnovitelných zdrojů“ si v ČR vydobyl značně negativní konotaci, je i na net metering nahlíženo s nedůvěrou jako na další formu „tahání“ peněz ze spotřebitelů/daňových poplatníků pod záminkou rozvoje zelené energetiky.

Net meteringem jsme se již na TZB-info podrobněji zabývali v článku Jak funguje net-metering. První proběhnuvší debaty ohledně tohoto účetního nástroje v ČR ukázaly, že sice většina zainteresovaných aktérů ví, jak tento nástroj funguje, ale méně už chápe jeho význam. Tento článek vysvětluje, proč net metering používat, co od něj lze a nelze očekávat, kdo na jeho zavedení vydělá a kdo na něm naopak bude tratit.

Obrázek č. 1: CZEPHO-net_metering
(Zdroj: CZEPHO)
Obrázek č. 1: CZEPHO-net_metering (Zdroj: CZEPHO)

Úvodem jen stručně připomeňme, že net metering je účetní systém pro zákazníky využívají elektrickou energii jak ze sítě, tak z vlastního OZE. Pro takového zákazníka se v anglofonních zemích zavádí pojem „prosumer“, tedy výrobce (producer) a zároveň spotřebitel (consumer). Net metering umožňuje „prosumerovi“ výrobou z vlastního zdroje snižovat svůj účet za elektřinu. Net metering se rychle rozmohl v USA a postupně se rozšiřuje i v Evropě, jednání o jeho zavedení už delší dobu probíhají např. na Slovensku.

1) K čemu je to dobré?

Net metering řeší otázku financování rozvoje OZE, přičemž elektřina z těchto zdrojů je určena pro vlastní spotřebu, ne na prodej.

Net metering řeší, jak postavit co nejvíce OZE (nejčastěji fotovoltaiky nebo mikrokogeneračních jednotek) za co nejméně veřejných peněz. Díky net meteringu si lidé a firmy pořizují malý zdroj a šetří energii z vlastní iniciativy a na vlastní náklady, bez požadavku na financování ze strany státu nebo ostatních spotřebitelů. Konkrétně fotovoltaiku net metering zpřístupňuje dvojím způsobem:

  1. umožnuje instalací vlastní FVE jednoduše snížit účet za elektřinu – od množství elektřiny, které zákazník ze sítě odebere, se odečte elektřina, kterou do sítě dodá a platí se jen rozdíl,
  2. snižuje náklady na pořízení vlastní FVE – hlavní cíl je ušetřit (!), ne vydělat na prodeji elektřiny. Stejně tak nejde o to pokrýt z vlastní FVE svou spotřebu 24/7. Tyto skutečnosti umožňují instalovat menší zdroje bez akumulace = levnější zdroje.
Obrázek č. 2: solar-panel-community
Obrázek č. 2: solar-panel-community

Podpora rozvoje OZE formou net meteringu znamená tyto dva body. Umožní zákazníkovi používáním vlastní FVE snižovat svůj účet za elektřinu (podpora a) a umožňuje mu pořídit si menší a tudíž levnější zdroj (podpora b). Nejedná se tedy o přímou finanční podporu či o dotace, na něž by museli přispívat ostatní spotřebitelé či daňoví poplatníci.

Zavádění net meteringu předpokládá, že je ve veřejném zájmu zvyšovat množství malých decentralizovaných OZE (z hlediska zlepšování životního prostředí a snižování spotřeby primárních zdrojů). Net metering také pomáhá státu snadno a levně naplňovat své mezinárodní energetické závazky stran podílu OZE a zvyšování energetické efektivnosti (z hlediska energetické soběstačnosti, bezpečnosti a ochrany klimatu). Debata o tom, zda tyto cíle jsou nebo nejsou žádoucí, již není debatou o net meteringu.

2) K čemu to není dobré?

Net metering je účetní nástroj, nikterak neřeší technické aspekty integrace malých decentralizovaných OZE do soustavy velkých centrálních zdrojů. Z technického hlediska se net metering neliší od jiných forem podpory (možná jen typem měřiče). Stejně jako jiná podpora usnadňuje NM rozšíření malých decentralizovaných OZE připojených do sítě, což obnáší řadu technických otázek jako:

  1. proměnlivý výkon OZE,
  2. využití nespotřebované elektřiny z OZE,
  3. přírodních podmínek pro využití OZE.

To však nejsou otázky týkající se net meteringu, nýbrž provozu většího množství OZE (a problematiky stanovení, co znamená „většího“) v osobním vlastnictví, potažmo ve vlastnictví neenergetických firem.

3) Kdo na tom vydělá?

Obrázek č. 3: Rooftop_solar (Zdroj: greenzone.co)
Obrázek č. 3: Rooftop_solar (Zdroj: greenzone.co)

Při rostoucích cenách energií na net meteringu vydělají spotřebitelé, kteří budou provozovat obnovitelný zdroj v režimu net metering. Těm se pak bude výroba z jejich zdroje odečítat přímo z jejich účtu za elektřinu. Net metering přitom mohou provozovat i lidé, kteří si nemají vlastní zdroj kam postavit, např. bydlí v paneláku nebo nemají vhodně orientovanou střechu. Mohou k tomu využít formu družstva nebo akciové společnosti (více v článku Energetická družstva). Na net meteringu vydělají také výrobci obnovitelných zdrojů (nejčastěji solárních panelů) a poskytovatelé souvisejících služeb. Bude-li net metering vhodně nastaven (opatrnost je vzhledem k českým zkušenostem na místě), lze očekávat i paralelní rozvoj OZE jako průmyslového odvětví s odpovídajícím dopadem na zaměstnanost.

4) Kdo na tom bude tratit?

Net metering není výhodný pro distributory, případně obchodníky s elektřinou, a to ze dvou důvodů:

  1. snižuje příjmy z prodeje elektřiny a to hned dvakrát
    • část elektřiny si spotřebitelé vyrobí sami, budou jí méně kupovat ze sítě,
    • spotřebitelé si exportem vlastních přebytků do sítě dále snižují účty za elektřinu.
  2. proplácení zákaznických výrobních přebytků, pokud je ustanoveno.

Obě položky znamenají nižší příjmy a vyšší náklady distributora/obchodníka a jsou tradičním argumentem proti zavádění net meteringu. Distributor musí s určitými náklady udržovat spolehlivou síť, a pokud mu díky net meteringu klesají příjmy a rostou výdaje, je nutné vzít peníze na provoz sítě jinde – obvykle zvýšením poplatku za distribuci. Tedy na zavádění net meteringu doplatí zejména ti, kdo net metering nevyužívají. Použití net meteringu je z pohledu distributora jen přenosem nákladů na spotřebitele, kteří nevyužívají OZE.

Zastánci net-meteringu namítají, že stejně tak snižují příjmy energetických společností například úspory energie. Pokud si například zákazník A pořídí úspornou zářivku, spotřebovává méně energie, čímž snižuje příjmy energetických společností a tak nepřímo zvyšuje účty zákazníkovi B používajícímu klasickou žárovku.

Zatímco bodu a) – snížení prodeje – se vyhnout nelze, bod b) lze ve prospěch vykupujících ošetřit řadou způsobů legislativně nebo smluvně tak, aby byl nárůst nákladů pro distributory/obchodníky přijatelný. Ve snaze o kompromis obvykle místní energetičtí regulátoři námitky energetických společností reflektují a net metering různými způsoby regulují. Tyto regulace můžeme rozdělit na:

  1. úpravu pravidel, která stanovují cenu vykupované elektřiny. Distributor/obchodník může za vykoupenou elektřinu platit maloobchodní cenu včetně distribučních poplatků, přičemž tato varianta je pro něj nejvíce nákladná. Naopak tento způsob je nejvýhodnější pro provozovatele zdroje v režimu net metering. Zrovna tak může obchodník/distributor elektřinu vykupovat za velkoobchodní cenu, která je výrazně nižší. Blíže v původním článku https://oze.tzb-info.cz/9862-jak-funguje-net-metering
  2. úpravu pravidel samotného net meteringu. Může se jednat např. o:
    • propadnutí přebytků – přebytky se neproplácejí,
    • překlápění přebytků do dalšího období v různých periodách (měsíčně, čtvrtletně…) a zúčtování až po delším období – zpravidla po roce,
    • zavedení libovolných poplatků – např. platba za připojení do sítě, platba za „virtuální akumulaci“, poplatek za zálohu systému v případě, že by se net metering zhroutil a další,
    • zastropování přebytků – jsou vykoupeny pouze přebytky do stanovené výše (počet kWh, procentní podíl spotřeby…), zbytek propadá,
    • nastavení maximálního výkonu připojeného zdroje – zdroje s instalovaným výkonem větším než stanoveným se nemohou připojit,
    • nastavení maximálního výkonu připojeného zdroje – lze připojit jen takový zdroj, jehož výroba odpovídá zákazníkově průměrné spotřebě a výrazně ji nepřevyšuje,
    • regulace instalovaného výkonu zdrojů ročně připojených přes net metering – stanoví se strop na instalovaný výkon elektráren připojených v daném období/místě, případně i podle typu zdroje (FVE, VTE, mikrokogenerace…) k danému distributorovi přes net metering,
    • nastavení výše výkupní ceny podle velikosti zdroje – čím větší elektrárna je v tomto režimu připojena, tím nižší cenu platí distributor za přebytky,
    • libovolná kombinace výše uvedeného.

Nesmělé počátky net meteringu v ČR a na Slovensku

Pokud se týče středoevropského kontextu, dosavadní návrhy na zavedení net meteringu od České průmyslové fotovoltaické asociace (CZEPHO) a jejího slovenského protějšku (SAPI) jsou z pohledu uživatelů značně skromné a nesmělé. Vycházejí distributorům/obchodníkům velice vstříc a navrhují bezplatné převedení (propadnutí) zákaznických přebytků distributorovi/obchodníkovi. Režimy NM používané např. v USA nejsou zdaleka tak „při zdi“ a tamější energetické společnosti (tzv. „utility“) za přebytky běžně vyplácejí zákazníkům i plnou maloobchodní cenu (blíže viz www.freeingthegrid.org). Každopádně bude zajímavé sledovat vývoj dalších jednání o net meteringu.

Použité zdroje:

English Synopsis
The purpose of net metering

Although more and more people in the Czech republic understand the principle of net metering, only a minority understands it's purpose as well. Due to Czech negative experience with uncorrected feed-in tariff is any other renewable energy support viewed with suspicion and scepticism. The article explains the purpose of net metering as non-financial mechanism of renewable energy support - what is it good for, what we can expect from it, who will benefit from it and who will carry the costs.

 
 
Reklama