Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Vývoj produkce pelet v Evropě

Ekologie pelet jako zdroje energie závisí mimo jiné na jejich lokální dostupnosti. Kolik pelet se vyrobí v EU? A jaké země vyrobí největší množství?


© Fotolia.com

Evropská produkce dřevních pelet

Na konci roku 2016 se Evropa, se svými 16,6 miliony tun, stává největším producentem pelet na světě. Zastává 57 % světové produkce (EU28 se 14 miliony tun zastává 48 % světové produkce). Po plynulém růstu během posledních let evropská produkce v roce 2016 spíše stagnovala, přesněji rostla pouze o 1 % (EU28 vykázala mírný pokles o  0,4 %). Většinový podíl evropské produkce pelet je využit na trhu s vytápěním domácností, ale je silně ovlivněn snížením poptávky díky mírným zimám v letech 2015 a 2016 a snížením prodejů topných zařízení. Využití pelet k průmyslovému vytápění bylo v roce 2016 také pod očekáváním, též se muselo vyrovnávat s přeskladněním a nadzásobením evropských producentů. Naštěstí topná sezóna 2016/2017 nabídla příznivější klimatické podmínky, což dovolilo vyvážit nabídku a poptávku. Většina evropských dodavatelů pelet tak dostala šanci zotavit se po třech obtížných letech.

Nicméně když se podíváme na národní situace, stavu se v každé zemi liší. Některé země zažívají růst, jiné stagnují, další dokonce ztrácejí. Německo bylo v roce 2016 se svými 1,9 miliony tun největším producentem pelet, následováno Švédskem se 1,7 miliony tun. Baltské státy – Estonsko a Lotyšsko se přizpůsobují náročným podmínkám na trhu. I když jejich produkce v roce 2016 klesla, zůstávají se svou produkcí 1,4 a 1,2 milionu tun pelet nadále významnými hráči. Francie zažívá během posledních let plynulý nárůst produkce až k číslu 1,2 milionu tun v roce 2016.

Graf: Mapa evropské produkce dřevních pelet v roce 2016
Graf: Mapa evropské produkce dřevních pelet v roce 2016

Dřevěné pelety se vyrábějí téměř v celé Evropě. Z této oblasti jsou zajímavé dva regiony, protože pelety vyrábějí spíše pro export, než pro domácí spotřebu. Jedná se o pobaltské země a o Balkán. Pobaltské země můžeme považovat za největší evropskou výrobnu průmyslových pelet, zatímco téměř všechny pelety vyrobené na Balkáně jsou určené k vytápění domácností.

Pobaltské země (Estonsko, Lotyšsko, Litva) vyprodukují dohromady 3 miliony tun pelet na export. Nicméně to, co bývalo velmi rozmanitým trhem s mnoha peletárnami a obrovskou výrobní kapacitou, se ustálilo a způsobilo, že několik velkých producentů průmyslových pelet dominuje širokému okolí. Na jednu stranu toto sjednocení usnadnilo nákup pelet velkým společnostem, na druhou ztížilo podmínky dřevozpracovatelského průmyslu v regionu, protože došlo k omezení možností prodeje jejich pilin a hoblin. Nedostatek prodejních příležitostí stlačil cenu suroviny dolů. Pomalu ale jistě to mělo za následek, že malé pily a drobní podnikatelé v dřevozpracovatelském průmyslu začali hledat cesty, jak se stát alespoň okrajově dodavateli na domácím trhu s dřevními peletami. Znamenalo by to opětovné zvýšení počtu malých producentů. Již se objevují podniky, které začínají vyrábět kontejnerové peletárny. Tyto peletárny je možné postavit rychle a nevyžadují velké investice. Nyní jsme v regionu svědky zvýšení ceny vstupní suroviny, stejně jako navýšení množství piliny, která jsou peletizovaná hned na místě.

Graf: Trend produkce dřevních pelet mezi lety 2010 a 2016 v pobaltských zemích (miliony tun)
Graf: Trend produkce dřevních pelet mezi lety 2010 a 2016 v pobaltských zemích (miliony tun)

Produkce pelet na Balkáně nedávno (rok 2016) vzrostla až na 1 milion tun. Tempo růstu se v roce 2016 zpomalilo, a to díky mírnému snížení produkce pelet v Albánii, Bulharsku a Slovinsku. Přitažlivý italský trh v tomto region zapříčinil masivní nárůst výrobních závodů až ke 100 peletárnám v roce 2015. Balkánské země vyvezly do Itálie 80 % svého objemu produkce.

Během dvou let se export do Itálie značně snížil kvůli omezené konkurenceschopnosti balkánských producentů. S většinou ztrát na vývozu se počítalo k uspokojení místní poptávky. Zbytku světa se tento výkyv nedotkl, a to hlavně kvůli zvýšené poptávce po místních kotlích a kamnech a tedy kvůli rostoucí místní spotřebě pelet. Během pouze tří let se např. v Kosovu k roku 2016 spotřeba pelet na hlavu zvýšila z 0 na 32 kg, což představuje vyšší poptávku než v Německu (27 kg na hlavu). Srbsko v současné době exportuje více pelet do Makedonie a Kosova než do Itálie. V roce 2015 bylo v Srbsku prodáno přes 12.000 kamen a kotlů na pelety a toto množství se stále zvyšuje. Ve většině balkánských zemích pelety nahrazují staré a neúčinné kamna na dřevo a kotle na uhlí. Tato změna značně vylepšila kvalitu ovzduší. Se současným růstem v balkánských zemích se bude brzy spotřebovávat celá produkce pelet lokálně. Region se stane dobrým příkladem místní a udržitelné produkce tepla.

Graf: Trend produkce dřevních pelet v letech 2010 až 2016 v balkánských zemích (miliony tun)
Graf: Trend produkce dřevních pelet v letech 2010 až 2016 v balkánských zemích (miliony tun)

Evropská produkce nedřevních pelet

Zatímco produkce i spotřeba dřevních pelet setrvale narůstá, trh s agropeletami neroste, a to spíše stagnuje na 10 % evropské produkce pelet. Hlavními producenty agropelet jsou Ukrajina (934.000 tun v roce 2016), Polsko (450.000 tun v roce 2016) a Česká Republika s 200.000 tunami. Tyto pelety, vyrobené z vedlejších zemědělských produktů (např. slámy, slunečnic, plev atd.), jsou využívány hlavně v průmyslových závodech (elektrárnách a KVET).

Největším uživatelem agropelet je Polsko, které využilo 1 milion tun pelet před krachem zelených certifikátů, který tento trh silně ovlivnil. V zemích jako Rakousko a Švýcarsko se nepředpokládá žádná expanze kvůli limitům pro emise z kotlů na tato paliva.

Z vývoje evropské legislativy lze vypozorovat, že jednotný přechod technických parametrů pro malé zdroje vytápění pod tzv. ekodesignové směrnice má mj. za cíl rozdělit používání pelet do dvou různých sektorů. Zatímco pro domovní kotle malých a středních výkonů je počítáno s využitím výhradně jakostních dřevních pelet, pro větší instalace a průmyslovou výrobu tepla a KVET je možné volit z širší škály tuhých aglomerovaných biopaliv: dřevních průmyslových pelet i tzv. agropelet - průmyslových pelet vyráběných ze zemědělských zbytků.

Graf: Evropská produkce pelet podle použité suroviny v roce 2016 (%)
Graf: Evropská produkce pelet podle použité suroviny v roce 2016 (%)
Graf: Vývoj produkce nedřevních pelet v Evropě (miliony tun)
Graf: Vývoj produkce nedřevních pelet v Evropě (miliony tun)

Zdroje literatury:
- Certifikace ENplus, Klastr Česká peleta, web
- Peletová statistika 2017 a 2018 - kompletní přehled, Klastr Česká peleta

Podobné články:
http://oze.tzb-info.cz/peletky/16500-objem-certifikovanych-pelet-presahl-8-milionu-tun
http://oze.tzb-info.cz/peletky/15608-prehled-svetoveho-trhu-s-peletami-2015-2016
http://oze.tzb-info.cz/peletky/14558-peletovy-trh-v-rusku
http://oze.tzb-info.cz/peletky/14120-drevni-pelety-a-jejich-postaveni-na-evropskem-trhu

 
 
Reklama