Směrnice o energetické účinnosti, implementace v ČR a probíhající revize
Energetika a související témata jsou jednou z hlavních legislativních linií současné EK a klíčovým tématem pro Evropský parlament. Diskuzi na toto téma pořádala Informační kancelář Evropského parlamentu na veletrhu FOR ARCH Praha 2016 za účasti europoslanců Evžena Tošenovského a Pavla Teličky.
Téma energetické účinnosti bude během letošního podzimu zvláště aktuální, protože se v této oblasti očekává hned několik legislativních návrhů. Neméně důležitou je také otázka implementace evropských předpisů v ČR.
Diskuzního panel ve čtvrtek 22.9.2016 na FOR ARCH moderoval Jan Stuchlík a panelu se zúčastnili:
- Evžen Tošenovský - poslanec Evropského parlamentu
- Pavel Telička - poslanec Evropského parlamentu
- Vladimír Sochor - ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO
- Petr Holub - koordinátor iniciativy Šance pro budovy
Zleva: Evžen Tošenovský, Pavel Telička, Jan Stuchlík a Vladimír Sochor
„Pro naši práci je důležitá výměna názorů s odbornou veřejností a reálie z ČR. Z pohledu Evropy se ČR vymyká energetickému standardu zejména s ohledem na CZT. Pokud se bavíme o požadavku na zvyšování energetické účinnosti, je pro teplárny potřeba zcela nová strategie. Při uvažovaném požadavku na účinnost 40 % v roce 2030 některé projekty ani nebudou zahájeny,“ řekl europoslanec Evžen Tošenovský a pokračoval: „je to požadavek pro ČR velmi problematický. Nicméně výsledný návrh bude muset respektovat požadavky mnoha členských zemí. A ČR je odlišná nejen při srovnání například s Německem, ale i třeba s Polskem.“
„Parlament bude chtít být ambiciózní. Schválení požadavku na 40% účinnost není nemožné. Rád se budu mýlit. Ale podle mého názoru tento cíl je pro nás docela nebezpečný,“ řekl dále Evžen Tošenovský k návrhům na zvyšování energetické účinnosti.
Dále upozornil také na to, že padají i návrhy na povinnosti v souvislosti s energetickým monitoringem a managementem a také například povinnost vybavit nové domy možností dobíjení elektromobilů. "Nejsem příznivcem příkaznictví, úspory musí být výhodné," řekl Evžen Tošenovský a upozornil na příklad, jak řekl „ze své rodné Ostravy“: „když si představím třeba jen 10 000 dobíjecích stanic v domech, co se bude dít, až se připojí automobily? Soustava na to není připravena. Zde podobná opatření vynutí velké investice do soustavy. Směřování Evropy je nyní překrýváno tématem uprchlíků, ale je třeba pracovat na modernizování struktury. S úsporami souhlasím, ale nemá se to přepálit,“ uzavřel Tošenovský.
„V současné chvíli je do jisté míry zaseto. Očekával bych od Evropské komise střízlivější přístup, ale nyní je třeba přijít s názory. Směr se nyní začíná nastavovat a je málo příležitostí, kdy je ČR u toho“, řekl k tématu nastavení požadavku úspor Pavel Telička a zdůraznil, že nestačí být členem evropských asociací, jak si někteří myslí a na co spoléhají.
„40 % zaznělo, zní a bude znít a je to zvládnutelná příležitost v době, kdy se měníme z odpadového hospodářství na kruhovou ekonomiku, dopadová studie byla přesvědčivá. Nicméně není cílem vytvořit nezvládnutelnou situaci, proto má dopadová studie tak velký význam,“ řekl dále Pavel Telička.
Vladimír Sochor, ředitel odboru energetické účinnosti a úspor MPO, položil otazník i k hodnotě 30% úspor s dovětkem „mohlo by být, pokud…“. „Posledních 7 let dosahujeme úspor kolem 1,5 % za rok, tj. s následujícími 10 lety vytvoříme tímto tempem něco kolem 27,5 % úspor“, řekl Vladimír Sochor a zdůraznil, že 1,5 % každý rok po dobu 15 let není jednoduché.
„To vše za situace, kdy jsme v rámci EU zemí, kde je podinvestováno, což doháníme dotacemi. Dotace jako takové kroutí krk, je to náhražka normálního chování. A je důležité stále přemýšlet co udělat k nápravě stávajícího stavu, k cestě k normálnímu chování. V rámci cílů úspor spoléháme na dotace. Aktuálně běží dotační tituly 2014-2020, ale z operačních programů není utracena ani koruna. Alokace platí, ale razantně se krátí doba využití. Hrozí nám zase horečka a s ní spojené „utrácení“? Máme indicie, že dotace nebudou přinášet očekávané úspory“, řekl dále Sochor, ale jako alarmující označil stav, kdy více než polovina úspor je dosažena bez dotací. MPO v tom vidí problém proto, že tyto úspory není možné vykázat. Ale není problém v něčem jiném? Vladimír Sochor sice řekl: „podstatné nám uniká“ a situaci označil za alarmující, ale nějakou změnu strategie v dotacích jsme neslyšeli.
Evžen Tošenovský navázal s tím, že je nyní zcela zásadní doba, význam výpočtů a hlášení z MPO je zcela fatální pro vyjednávání. Pavel Telička k tomu poznamenal, že stav podkladů a argumenty z ČR bohužel nejsou dobré. A v reakci na Vladimíra Sochora poměrně rázně vyjádřil nespokojenost s tím, že pokud se nejsou schopni dohodnout lidé tady na jednom ministerstvu a dát jedny podklady za ČR, nemůžeme pak očekávat úspěšné vyjednávání v rámci Evropy. Evžen Tošenovský souhlasil s tím, že důležité je mít podklady a argumenty za ČR teď a tak na závěr shrnul, že „je samozřejmě důležité s jakým návrhem nakonec EK přijde, protože změny v dalších fázích se již dělají těžko“.
Jako poznámku pod čarou bych zmínila dvě věci, kdy poslanci reagovali na české reálie v diskusi: Pro Pavla Teličku je absurdní, že k závazným normám není volný přístup a u Evžena Tošenovského vyvolala údiv skutečnost, že v ČR nelze v souladu s legislativou vytápět dům elektrickým vytápěním, když je tak silné téma elektromobility a domy jsou stavěny s čím dál menší potřebou tepla, kterou nám klasické zdroje energie nejsou schopny efektivně provozně a investičně pokrýt.
