Evropský parlament schválil loňskou klimatickou dohodu - začátek konce fosilní závislosti
Evropský parlament schválil 4. 10. 2016 klimatickou dohodu a EU se tím připojila k Číně, Spojeným státům, Indii a dalším zemím v boji proti zvyšování emisí skleníkových plynů a využívání uhlí v energetice. Dohoda znamená začátek konce fosilní závislosti a platí pro 55 zemí světa.
Dohoda mj. doporučuje zvyšování např. zalesňování nebo zavádění finančních podpůrných nástrojů pro snižování klimatických dopadů a pro zmírnění růstu globálního oteplení.
Celý text klimatické dohody v češtině.
Pařížská dohoda ponechává smluvním stranám značnou volnost v tom, jakým způsobem budou naplňovat své závazky.
Minulý týden v pátek dohodu schválili ministři životního prostředí EU. Po nynějším souhlasu europarlamentu a po následném finálním diplomatickém potvrzení ze strany členských zemí bude moci být dohoda za Evropskou unii předána do New Yorku.
Tzv. pařížskou dohodu podpořila většina evropských poslanců (610 europoslanců hlasovalo pro, 38 bylo proti). Z českých europoslanců většina klimatickou dohodu podpořila.
Proti byl jen europoslanec za Svobodné Petr Mach, hlasování se pak zdržel Evžen Tošenovský. „Členské státy mají podle smluv právo si určit svůj energetický mix a svou energetickou politiku, takže nevidíme důvod, aby se do energetiky vlamoval Evropský parlament,“ citovala ČT24 europoslance Evžena Tošenovského.
Ministři životního prostředí zemí V4, Bulharska, Rumunska a Ukrajiny podepsali společné prohlášení ke změně klimatu v Polsku na začátku října 2016.
V ČR dohoda do parlamentu na jaře 2017
Klimatická dohoda začíná platit 30 dní po schválení min. 55 zeměmi, které jsou dohromady zodpovědné min. za 55 procent globálních emisí. Nastávající připojení EU tedy spouští globální platnost klimatické dohody pro všechny zúčastněné státy a společenství.
Před ratifikací ze strany EU klimatickou dohodu podepsalo 62 států, které představují 52 procent emisí. Evropská unie zastupuje (dalších) 12 procent světových emisí a tím je limitní počet naplněn.
V zemích EU se již také rozběhly ratifikace místními parlamenty. Dohodu již schválilo např. Německo, Francie, Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Malta nebo Portugalsko. V České republice se dohoda do parlamentu dostane podle zprávy Ministerstva životního prostředí na jaře 2017.
Očekává se, že klimatická dohoda bude mít vedle životního prostředí dopad i na širokou škálu odvětví v průmyslu i drobných uživatelů, tvorby pracovních míst a legislativy vč. operačních programů a evropských dotací.
„Dohoda znamená začátek konce fosilní závislosti. Přinese lepší prostředí pro život, pracovní místa, energetickou bezpečnost i silnější ekonomiku. Česká republika musí co nejrychleji přijmout antifosilní zákon, který nastaví jasné cíle a tempo a dá podnikům potřebnou jistotu. Když se dokázaly shodnout všechny členské státy EU a táhnout za jeden provaz, tak to musí dokázat i čeští politici,“ řekl programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.V článku na TZB-info Paříž 2015: Co znamená klimatická dohoda pro fosilní paliva? najdete mimo jiné: "Pokud vlivem pařížské dohody skutečně dojde k masivnímu navýšení investic do obnovitelných zdrojů a úspor energie a zároveň bude v širším měřítku zavedena uhlíková daň nebo se rozšíří systém emisních povolenek, lze předpokládat, že tyto kroky opravdu povedou ke snížení využívání fosilních paliv." Nicméně článek Konference COP 21 – skeptické názory uvádí: "Klimatická jednání se omezují pouze na stranu spotřeby fosilních paliv a zcela ignorují proces výroby."
The European Parliament approved 4. 10. 2016 climate treaty and the European Union joined by China, the United States, India and other countries in the fight against the increase in greenhouse gas emissions and the use of coal in power.
