Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Soumrak fotovoltaiky v Česku a na Slovensku, nebo „ta správná“ regulace trhu?

V minulém článku, který psal kolega a generální ředitel NWT a.s. David Vítek, jsme se snažili popsat, jak se na stavbě velké fotovoltaické elektrárny projeví kvalitní (či naopak nekvalitní) know-how. Mezitím se situace v České republice i na Slovensku zcela vyjasnila. V tuto chvíli je jisté, že v nejbližších letech nebude možnost stavět elektrárny na volných plochách.

A vůle pro změnu současného stavu v okruhu lidí, kteří jsou toto schopni ovlivnit, není. Se změnou pravidel připojování samozřejmě souvisí řada zmařených investic do projektů, které investoři v ČR nestihli připojit (v mnoha případech však jen vinou své vlastní liknavosti). Podobná situace se bude pravděpodobně odehrávat v polovině letošního roku na Slovensku. Co to znamená pro fotovoltaiku? Nastává v obou zemích soumrak tohoto obnovitelného zdroje energie? Nebo je to ten správný směr a správná regulace, která má fotovoltaiku dostat tam, kam podle mnoha lidí patří především - na střechy rodinných domů a malých firem? Nejen o tom má být tento článek.

Shrnutí stavu připojování nových zdrojů

Jaká je tedy v současné době situace? V ČR na konci února definitivně skončila podpora fotovoltaických zdrojů nad 30 kWp. Podobný "konec" čeká na Slovensku fotovoltaické zdroje nad 100 kWp k poslednímu červnu 2011. Oproti Slovensku však v České republice stále trvá stop-stav povolování nových fotovoltaických zdrojů. ERÚ sice v listopadu 2010 vydalo nové cenové rozhodnutí, to je však k ničemu, pokud distributoři neumožní zájemcům připojit ani 5 kWp. Nedávno sice v rozhovoru s generálním ředitelem PRE, a.s., panem Pavlem Elisem padla myšlenka, že by v průběhu března mohlo přijít rozhodnutí, v kterých částech ČR by mohly být nové zdroje fotovoltaiky připojovány. Kolikrát jsme to však za poslední rok slyšeli? Hlavní slovo zřejmě bude mít nakonec ČEPS. Otázkou je, jak celé rozhodnutí ovlivní skutečné výsledky studie přenosové sítě a tzv. "limity přenositelnosti" a jak bude ovlivněno "politikou". Zatím můžeme jen doufat, že v průběhu roku 2011 dojde v ČR k obratu a bude znovu umožněno malé fotovoltaické zdroje stavět a připojovat. Zdravý rozum říká, že "tak to má být" - fotovoltaika patří především na rodinné domy a dílny, kde se vyrobená elektřina spotřebovává a tím se naopak přenosové síti odlehčuje a dochází k menším ztrátám na přenosu energie na velké vzdálenosti. Ostatně, stačí přejet hranice do sousedního Německa, kde regulaci trhu zvládli - a výsledkem je velké množství malých elektráren právě na střechách domů a firem. A to je správně.

Na Slovensku je však situace přece jen o něco lepší. I přes množství realizovaných velkých elektráren zejména na jižním Slovensku v sítích ZSE a SSE se vývoj ubírá mnohem umírněnějším tempem, než v letech 2009 a 2010 v České republice. Výsledkem je sice ukončení podpory velkých projektů k poslednímu červnu roku 2011, na rozdíl od ČR je však stále možné na většině území Slovenska získat rezervaci výkonu pro malou střešní instalaci právě do 100 kWp. Z osobních jednání kolegů z NWT na jednotlivých energetikách je vidět, že se klade velký důraz na lokální podmínky - a to je samozřejmě velmi dobře. Pokud instalace elektrárny neohrozí stabilitu místní rozvodné sítě, rezervace je udělena. Obecně lze tedy říci, že instalace do 10 kWp nejsou v podstatě vůbec problémem, v případě větších výkonů záleží na lokalitě. Největší problém bude pravděpodobně v síti Západoslovenské energetiky, kde je největší počet velkých projektů nad 100 kWp. Věřme, že si energetici z České republiky vezmou příklad z kolegů ze Slovenska a budou opět povoleny rezervace i v ČR.

Jak na rezervaci, aneb "taky chci na stodolu ty solární panely, co má soused"

Jak tedy na proces rezervace? Všechny energetiky mají svůj formulář (různé obdoby Žádosti o připojení zařízení do DS - napěťová soustava NN). Samotný formulář není složitý - pokud alespoň trochu víte, o co ve fotovoltaice jde a znáte základní pojmy. Součástí žádosti je vždy katastrální mapa s vyznačením budoucí elektrárny. Případně další podklady - datasheety od střídačů a panelů, výpis z obchodního rejstříku, souhlas spolumajitele nemovitosti atd. Následně po vyjádření energetiky se začíná zpracovávat realizační projekt, který se nechává schvalovat energetikou. Pokud je i ten schválen, a není třeba vyjádření stavebního úřadu, je možno začít s realizací. Dovolím si samozřejmě zmínit, že vyřízení rezervace případným zájemcům o elektrárnu zpracují pracovníci NWT zdarma bez ohledu na to, zda si zájemce vybere pro realizaci právě firmu NWT. Zpracování žádosti je včetně osobní schůzky, měření osvitu a zastínění na místě budoucí instalace, doporučení velikosti elektrárny (včetně návrhu konstrukce), způsobu zapojení elektroinstalace a zpracování návratnosti projektu. Tím se zájemce o fotovoltaiku vyhne možnosti, že by snad "něco" v žádosti na energetiku chybělo a musel žádost na několikrát doplňovat, případně podávat opakovně.

Návratnost malé elektrárny - soumrak se (ne)koná

V listopadu loňského roku samozřejmě všichni zájemci o nové elektrárny netrpělivě čekali na výkupní ceny pro rok 2011. Český Energetický regulačí úřad (ERÚ) i slovenský Úrad pre reguláciu síťových odvetví (ÚRSO) ceny samozřejmě vydali. V případě České republiky byl pokles oproti ceně roku 2010 v případě zeleného bonusu o 43%, v případě Slovenska jen o 9%. Přestože na začátku roku 2011 velmi přemrštěné ceny za realizace klesly, poklesem výkupních cen se výrazně prodloužila návratnost. V případě půjčky na většinu elektrárny je daleko za horizontem 10 let. Je to dobře nebo špatně? Špatně pro velké investory, kteří stavěli velké projekty, kde se veškerá energie prodávala do distribuční sítě. A malí investoři - majitelé rodinných domů a rodinných firem (manufaktur) musí teď mnohem více počítat a vybírat. Počítat spotřebu elektrické energie a snažit se, aby maximum vyrobené elektřiny sami spotřebovali. Vybírat technologii a zejména dodavatele. Mnoho dodavatelů pod tíhou hrozby bankrotu nabízí ceny, které jsou hluboko pod hranicí, která by znamenala kvalitní technologii. Je neuvěřitelné, kolik materiálu - fotovoltaických panelů pochybných značek, střídačů a samozřejmě také konstrukcí zůstalo na skladech dodavatelů. Takoví dodavatelé se pak snaží prodat svoji práci za každou cenu - jen aby oddálili bankrot a točili alespoň nějaké peníze. Pro koncového zákazníka to znamená obrovské nebezpečí - vybere dodavatele elektrárny "za super cenu", ale takový dodavatel nebude schopen elektrárnu dokončit. Sice bude mít část materiálu na skladě, ale nedokáže již nic dokoupit, protože mu už nikdo z jeho dodavatelů kvůli nezaplaceným fakturám nic nedá. V lepším případě sice dodavatel elektrárnu dokončí, ale za cenu zpoždění či použití nekvalitních náhrad komponent, které nejsou tak na očích (kabeláž, přepěťové ochrany atd.). V horším případě takový dodavatel vybere od zákazníka zálohu ve výši 50 nebo i 80 % ceny díla - a tu už zákazník nikdy neuvidí. Je potřeba také brát v úvahu, aby tu firma byla i za tři, čtyři roky, z důvodu reklamací a servisu. Většina jednoúčelových firem zaniká stejně rychle, jako vznikají. Stačí se znovu podívat do České republiky, kde se "řízené zániky" již uskutečňují - a často jsou to integrátoři, kteří se chlubí výstavbou mnoha desítek megawatt...

Co z toho plyne pro zákazníka, který chce bezpečnou dodávku elektrárny na klíč? Určitě si vybrat firmu, která nevyrostla jen na fotovoltaice a stojí "na více nohách". Znamená to také nejít jen po ceně. Ve fotovoltaice neplatí rčení, že je možné elektrárnu postavit tak, aby "za málo peněz bylo hodně muziky". Kvalita něco stojí. Zákazník se však musí ptát sám sebe, zda chce elektrárnu, která vyrábí elektřinu nebo jen okrasné panely na střechu. To je samozřejmě nadsazeno. Ale rozdíl mezi kvalitně postavenou elektrárnou z dobrých panelů, správně navržených na střídače, poctivou elektroinstalací a naproti tomu zfušovaným dílem je obrovský. V samotné výrobě až desítky procent! Doplácí na to pak samozřejmě investor, spočítá si návratnost například na osm, devět let a po roce zjistí, že bude rád, když se mu elektrárna vůbec vrátí. A to už samozřejmě nemluvím o tom, že u malé instalace s jedním nebo dvěma jednofázovými střídači si jde doslova vyhrát se zapojením na domovní rozvod. Máte střechu na jihovýchod? Nechte si doplnit systém o proudové relé, které vám i mimo noční proud zapne dohřev vody v bojleru, který je po ranní hygieně prázdný. Střecha na jihozápad může být zase zapojena na spotřebiče, které se využívají celé odpoledne (a v létě i večer) - zásuvky v kuchyni, elektrický sporák apod. Dobrý dodavatel vás vším tímto již dopředu provede, seznámí vás s možnostmi úspor a řešení. Tak, aby byla vyrobená energie opravdu co nejlépe využita v rámci budovy, na které je instalována.


Jednofázový střídač s odkrytovaným AC/DC rozvaděčem. Na kterou fázi bude systém
v domě zapojen, tak aby vyrobená elektřina zůstala "doma"?

Proč je důležité o všem tak pečlivě uvažovat? Mluvili jsme o soumraku fotovoltaiky jakožto obnovitelného zdroje energie. Pokud však sečteme cenu vlastní vyrobené energie (fakturace plus úspora "co nenakoupím") a také nižší ceny technologií s kvalitním dodavatelem, zjistíme, že to ještě není tak horké a soumrak se zatím konat nemusí. Určitě ne u instalací na rodinných domech a firmách s velkým odběrem elektrické energie přes den. A to je dobře jak pro zákazníky, tak pro poctivé dodavatele.


Přístroj Solometric SunEye je neocenitelným pomocníkem při návrhu samotného zapojení panelů. Díky měření je možné spočítat zastínění blízkými objekty, spočítat procentuální ztráty pro jednotlivé měsíce a navrhnout optimální stringování pro jejich minimalizaci.

Jak se rozhodnout? To záleží na Vás...

Fotovoltaika na střechách je bezesporu stále zajímavým projektem, který má budoucnost a určitě má význam. Pokud o ní uvažujete, můžete stále počítat s tím, že je dobrou investicí. A to i s ohledem na to, že cena elektřiny roste. Samozřejmě nevíme, jaké budou ceny elektřiny za deset nebo patnáct let. Stále však bude něco stát a fotovoltaika je možností, jak na elektřině ušetřit.

Dobře však vybírejte, od koho si necháte elektrárnu na střeše postavit. Je to firma, která má již něco za sebou? Nespokojte se s pěknými obrázky v katalogu, chtějte osobně vidět funkční systém, který dodavatel již postavil. Samozřejmostí by měla být pětiletá záruka na celé dílo, včetně montáže. Porovnávejte výrobu - zda elektrárna vyrábí tolik, kolik v dané oblasti a při dané konfiguraci panelů má. Je to o jednotky či dokonce desítky procent méně? Pokud ano, tak proč? Pokud se ukáže, že to není počasím (např. sněhem) či jinou vyšší mocí, rychle pryč! Dobrý dodavatel nebude mít problém poskytnout referenční data z již funkční elektrárny či vás vzít na prohlídku nějakého systému, který postavil. Krom výroby samotné si prohlédněte i kvalitu odvedené práce - uchycení panelů, kvalitu elektroinstalace atd. K čemu skvělé panely na střeše, když vám do ní už pak navždy bude zatékat...

Zda přísné podmínky takového výběru splní i firma NWT a.s., případně její slovenská odnož NWT Slovakia, nechám již na vás. Naši obchodníci jsou připraveni se vám osobně věnovat přímo na místě plánované instalace. Rádi vás vezmeme na prohlídku již zprovozněných elektráren, které jsme stavěli. A také vás srdečně zveme na náš stánek č. 109 v pavilonu B.2 na veletrhu Coneco, který bude probíhat na bratislavské Inchebě od 29. 3 do 2. 4. 2011.

Přeji Vám dobrou ruku při výběru vašeho partnera pro fotovoltaiku a po dokončení také hodně slunečných dnů.

Kontakt:
Jakub Mráček
tel.: +420 725 761 115
e-mail: jakub.mracek@nwt.cz
www: www.nwt.cz/solar

 
 
Reklama