Historické objekty: Energetické úspory v souladu s památkovou ochranou – 2. část
Mohou historické památky s fotovoltaikou vypadat dobře? Zahraniční zkušenosti ukazují, že ano.
1. část článku naleznete ZDE.
Část II. Současnost a budoucnost integrace fotovoltaických systémů v památkově chráněných zónách a do historických budov
V této druhé části článku jsou uvedeny jak realizované projekty v České republice, tak i v dalších evropských státech. Jsou zde prioritně uvedeny projekty a nové technologie, které řeší integraci FV zejména do střešního pláště historických objektů.
V zahraničí již samozřejmě existují i příklady zdařilých fasádních fotovoltaických instalací, ale v ČR se integrace FV týká zatím výhradně střešních plášťů historických objektů, nikoliv fasád. Svou specifickou roli zde hrají souvislosti, které jsou popsány jak v první, tak v navazující druhé části článku.
Níže jsou jako první uvedeny již dva realizované projekty. Prvním je projekt Arcibiskupského gymnázia v Praze 2 na náměstí Míru, kde byl instalován velký fototermický systém, a druhý projekt je instalace fotovoltaického systému o výkonu 40 kWp na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.
Těmto projektům předcházely rozsáhlé konfrontační diskuze, kde byl na jedné straně vyzdvihován nesporný přínos těchto projektů pro snížení energetické náročnosti a pro ochranu životního prostředí. Na druhé straně bylo ovšem poukázáno na značný rušivý efekt těchto instalací.
V případě projektu Arcibiskupského gymnázia bylo argumentováno dopadem na tzv. obraz střešní krajiny. A to i přes to, že budova samotná není památkově chráněna, instalace není vidět vyjma leteckého pohledu, tak i tento pohled není v souladu s chráněnou památkovou zónou [1], která je v těsné blízkosti objektu. Obr. 1, 2.
Obr. 1 Arcibiskupské gymnázium Praha, Vinohrady
Obr. 2 Fototermické solární panely na střeše Arcibiskupského gymnázia, Praha, Vinohrady
Obr. 3 Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno
V případě druhého projektu Pedagogické Fakulty Masarykovy university (PdF MU) je fotovoltaický systém o výkonu 40 kWp umístěný na ploché střeše a také na vertikálním pásu v horní části fasády budovy směřující k jihu. Jelikož se budova nachází na okraji památkové zóny, bylo nutné na základě žádosti památkové péče snížit úhel sklonu fotovoltaických panelů, tak aby rámová konstrukce, na které jsou fotovoltaické (FV) panely uchycené, působila méně rušivě [2]. A to i v případě dálkových pohledů např. z poměrně vzdálené hradní pevnosti Špilberk, která se nachází severně od budovy PdF MU. Obr. 3.
Na obrázku 4 je ukázka budovy Národního divadla. Zde byly vzhledem k estetickým požadavkům a lokalitě nainstalovány flexibilní fotovoltaické panely na bázi tenkovrstvé technologie s třívrstvými amorfními články bez použití konstrukce přizdvihování a integrovány přímo do střešní fólie Evalon. Nominální výkon FV umístěné na střeše provozní budovy je 22,01 kWp a výkon FV umístěné na střeše Nové scény je 24,48 kWp. Jednalo se o fotovoltaickou instalaci v rámci komplexního EPC projektu, kdy došlo zároveň k rekonstrukci těchto střešních ploch.
Vzhledem ke striktní památkové ochraně historického centra Prahy nebyla jednání ohledně FV elektrárny jednoduchá, narušení střešní krajiny při pohledech z ptačí perspektivy bylo jedno z klíčových témat, jen přípravná fáze projektu trvala více než dva roky.
Tato instalace ovšem ukazuje, že vždy záleží na konkrétním projektu. Vzhledem k celkovým energetickým úsporám dosažených v rámci celého EPC, které byly překročeny oproti garantovaným o téměř 10 %, lze projekt považovat z hlediska energetiky za velmi úspěšný, z hlediska estetiky a integrace FV se názory některých odborníků na dané téma stále rozcházejí, stejně jako v případě instalací na Arcibiskupském gymnáziu nebo na na PdF MU.
Obr. 4 Fotovoltaická instalace na střeše budovy Nové scény a provozní budovy Národního divadla
Příkladů podobných těmto, kdy docházelo ke složitým názorovým střetům mezi dotčenými stranami, by se dalo najít mnoho a to jak na úrovni Národního památkového ústavu, tak na úrovni památkové péče jednotlivých krajů.
Každá ze zúčastněných stran má logické argumenty jak pro podporu FV systémů v dané lokalitě, tak také proti implementaci těchto systémů v souvislostech památkové ochrany.
Nakonec jako vždy je úspěšnost projektu a jeho dopad na určitou lokalitu dán ochotou a schopností jednotlivých odborníků se domluvit na přijatelných kompromisech.
Příklady ze sousedních zemí ukazují, že je možné skloubit často protichůdné požadavky a vytvořit tak velmi úspěšné projekty implementace OZE do památkově chráněných objektů nebo umístěné v památkově chráněných zónách.
Společnými cíli plynoucími z těchto jednání by mělo být minimalizování možných negativních dopadů na danou lokalitu spolu se zvýšením energetické účinnosti objektů s větším podílem lokálního využití OZE a akumulace elektrické a tepelné energie.
Tzv. ochrana střešní krajiny je obvykle oblast, kde dochází téměř vždy ke značným názorovým rozdílům jednotlivých stran a kde je velmi často těžké najít smysluplný konsensus.
Z hlediska legislativy rozumíme Památkově chráněným územím, území prohlášená na základě § 5 a § 6 zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů za památkové zóny a památkové rezervace. [3]
Termín střešní krajina je chápán jako „Charakteristická podoba střech, přispívající k vědomí vlastní identity, pozitivní a nenahraditelná hodnota z hlediska uchování celku a uchování krásy českých a moravských města i vesnic a v neposlední řadě i místo, které tradiční střechy zaujímají v obraze kulturní krajiny“. [4]
Pracovníci památkové péče při jednáních upozorňují na nutnost ochrany i pohledů z tzv. ptačí perspektivy, kde v místech památkově chráněných území dochází k narušení rázu střešní krajiny.
Jejich oponenti naproti tomu poukazují na narušování rázu střešní krajiny v historicky chráněných částech. A to obzvláště již tak značně nesourodými prvky, jako jsou televizní antény, antény satelitních přijímačů, různé vikýře nesourodých tvarů a barev, větrací potrubí, klimatizační jednotky, různá střešní okna v chaotickém uspořádání atd.
Velmi častou chybou je, že projektová dokumentace pro integraci OZE a úpravy střech je vypracována předčasně bez konzultací s Národním památkovým ústavem, a žadatel musí následně žádost přepracovat za cenu časových a finančních ztrát.
Z hlediska efektivity a úspěšnosti celé realizace je vždy vhodné zahájit jednání s odborníky z NPU v součinnosti s projektantem a také investorem daného projektu již v jeho raných fázích. To značně snižuje riziko pozdějších zbytečných rozsáhlých úprav projektové dokumentace a názorových rozporů mezi dotčenými stranami.
Na druhé straně je také potřeba změnit dost často velmi konzervativní jednání ze strany odborníků památkové péče, které pozitivně nepřispívá k nalezení důležitých kompromisů.
Zejména pak v kontextu legislativy, která definuje daný objekt jako kulturní nemovitou památkou, popř. nacházející se v památkové rezervaci. Zde až na výjimky platí striktní pravidla. Dále pokud je objekt v památkové zóně nebo krajinné památkové zóně, kde se uplatňují i restrikce pro dálkové pohledy a pohledy z ptačí perspektivy a také pokud se objekt nachází v tzv. ochranném pásmu, kde jsou jednání obvykle o něco jednoduší.
Důležité jsou také aspekty samotného objektu. V případech rekonstrukcí stávajícího je často přednostně vyžadováno použití původních materiálů včetně střešních krytin, nebo se jedná o přístavbu, popř. novostavbu v dané lokalitě, kde bude uplatněn rozdílný přístup. [5]
Dále by FV systémy, obzvláště ty, které jsou určené pro historické objekty, měly být přednostně plně funkčně a esteticky integrovány přímo do obalového pláště budovy, tzv. Building Integrated Photovoltaics (BIPV), ve srovnání se systémy, které jsou kotvené vně střešního pláště nebo fasády, tzv. Building Applied Photovoltaics (BAPV) často s negativním estetickým dopadem na celkový vzhled objektu.
Příklady integrace OZE z dalších evropských zemí
Obr. 5 Budova Říšského sněmu v Berlíně
Příklady dobré praxe ze sousedních států a jinde v Evropě, které implementaci pokročilých obnovitelných zdrojů energie do budov pod určitou památkovou ochranou úspěšně zvládly je poměrně dost. Tato úspěšnost je dána jak dosaženými energetickými úsporami, zvýšením energetické účinnosti, tak také splněním estetických nároků na dané FV instalace.
Namátkou lze jmenovat mediálně známé projekty jako je budova Říšského sněmu v Berlíně, který je památkově chráněným objektem a kde byly instalovány fotovoltaické systémy různých technologií o celkové ploše 3600 m². Obr. 5.
Na obrázku 6 je kostel Herz-Jesu v Plauenu, kde byl instalován BIPV FV systém o celkovém výkonu 24 kWp s využitím celo-černých mono krystalických modulů (SolarWatt v rámci pilotního projektu Církevní společenství pro sluneční energii podpořené Spolkovou nadací pro životní prostředí (DBU).
Dalším zdařilým projektem je instalace na katedrále v anglickém Gloucesteru, kde bylo instalováno 150 celo-černých FV panelů (REC Peak Energy BLK2) o celkovém výkonu 38 kWp. Jedná se o instalaci fotovoltaického systému na jednu z nestarších staveb tohoto druhu, 1000 let starý církevní objekt. Obr. 7.
Obr. 6 Herz-Jesu – sakrální stavba v Plauen, Německo
Obr. 7 Katedrála v anglickém Gloucesteru
Církevní stavby jak v Německu, Francii tak Anglii v mnoha případech ukazují velmi úspěšné projekty, které prošli i náročným připomínkovým řízením památkové ochrany i přes to, že většina těchto církevních objektů je památkově chráněných a velmi cenných.
Na obr. 8 a 9 je zdařilá instalace fotovoltaického BIPV systému skládajícího se ze 462 solárních tašek SG Solar Sunstyle firmy Saint-Gobain Solar. Jedná se o církevní stavbu Eglise Saint Leger v Manspachu, Francie.
Obr. 8 Církevní stavba Eglise Saint Leger v Manspachu, detail střechy
Obr 9. Církevní stavba Eglise Saint Leger v Manspachu, celkový pohled na BIPV
Ukazují směr, kdy v zásadě nemusí docházet ke konfliktním situacím, kde se esteticky a technicky střetává historie a ochrana kulturního dědictví se současnou a budoucí ochranou životního prostředí. V neposlední řadě také tyto příklady ukazují, že díky neustálému zdokonalování technologií obnovitelných zdrojů energie, lze řešit i komplexní projekty s památkovou ochranou, které v nedávné minulosti úspěšně nebylo možné řešit.
Nové technologie významně rozšiřují možnosti střešních, fasádních a jiných aplikací. Mezi ně patří solární střešní tašky různých tvarů s uniformním vzhledem a s různou barevností, semi-transparentní nebo plně transparentní solární bezrámové moduly, různé fasádní moduly s širokou škálou barevných odstínů a tvarů, flexibilní solární moduly pro střešní aplikace nepravidelných tvarů, fotovoltaické a hybridní moduly (fotovoltaika a fototermika v jednom panelu) atd. A navíc z hlediska estetiky a funkce mohou plně vyhovět i přísným požadavkům památkové péče.
Funkčnost a výkonost těchto inovativních FV modulů se blíží nebo je již srovnatelná s klasickými polykrystalickými nebo monokrystalickými křemíkovými moduly. A to i přes to, že již vizuálně nevypadají jako klasické FV moduly s křemíkovými články a hliníkovými rámy, které zná široká veřejnost z období nechvalně známého solárního boomu v České republice
Semi-transparentní a transparentní FV Moduly
Obr. 10 Centrální železniční stanice Kings Cross v Londýně
Na obr. 10 jedna ze střech dvou nástupištních hal, kde byl plně integrován fotovoltaický systém o výkonu 240 kWp skládající se ze semi-transparentních skleněných laminovaných modulů firmy Romag. Jedná se o ikonickou budovu v Londýně s I. stupněm památkové ochrany. Na tomto projektu je možné demonstrovat úspěšnost tzv. holistického přístupu, kdy ateliér John McAslan + Partners získal prestižní ocenění New London Awards (NLA) za komplexní rekonstrukci viktoriánské budovy z roku 1852 v symbióze s novou přístavbou západní haly a dvěma revitalizovanými nástupišti.
Jeden z dalších velmi zdařilých projektů, který výrazně přispěl k pozitivnímu vnímání integrace fotovoltaických systémů do objektů nebo oblastí s určitou památkovou ochranou, je projekt Blackfriars Solar Bridge v Londýně. Objekt sám o sobě díky několika přestavbám v minulosti není celý památkově chráněný, jeho původní nosné pilíře spolu s litinovým štítem jsou ale pod památkovou ochranou stupně II.
Vzhledem k lokalitě a velikosti fotovoltaického systému je jeho vizuální dopad značný, ovšem z pohledu města Londýn se jedná o pozitivní bonus, kdy tato FV instalace plně koresponduje se strategií udržitelného města Londýna a pozitivních dopadů na životní prostředí, kdy je zejména FVE na tomto mostě vnímána jako určitá dominantní ikona viditelná ze širokého okolí. Obr. 11, 12.
Jedná se o největší most s využitím fotovoltaické technologie tohoto druhu na světě, kterému předcházelo pečlivé plánování s důrazem na dopady památkové ochrany a pohledových panoramat v centru Londýna. FVE 1,1 MWp se skládá ze 4 400 FV panelů Sanyo HIT instalovaných firmou Solarcentury, které v roční produkci dodávají 900,000 kWh, což znamená 50% pokrytí spotřeby objektu vlakového nádraží spolu s ročním snížením CO2 emisí o 511 tun. Součástí instalace byly také solární světlovody pro zvýšení využití denního světla a snížení doby umělého osvětlení spolu se systémem sběru a využití dešťové vody.
Obr. 11, 12 Blackfriars Solar Bridge v Londýně
Ukázky některých FV solárních šindelů a tašek od různých výrobců
Intenzivní inovace v oblasti integrované fotovoltaiky ve formě různých typů střešních krytin, jako jsou solární tašky, šindele, nebo plechové střešní pásy umožní architektům-památkářům vytvořit individuální fotovoltaický integrovaný systém. Ten je potom schopný splnit přísná estetická a funkční kritéria, tak jak ukazují zdařilé příklady dobré praxe na různých místech Evropy uvedené níže.
Na obrázku 13 je další zdařilá ukázka je z památkově chráněné lokality, vesnice Ecuvillens ve švýcarském kantónu Fribourg, kde byly na venkovské farmě instalovány střešní fotovoltaické tašky terakotového vzhledu Solar-Terra. Tento fotovoltaický systém o celkové ploše 230 m² bude vyrábět předpokládaných 28 MWh elektrické energie ročně. Projekt vznikl ve spolupráci odborníků z vládních agentury pro ochrany kulturního dědictví, Švýcarským spolkovým úřadem pro energetiku, Švýcarským centrem pro mikroelektroniku a mikrotechnologie CSEM, (Swiss Center for Electronics and Microtechnology), výrobcem solárních tašek ISSOL Suisse, a montážní firmou Solstis.
Solární tašky Terracotta byly speciálně vyvinuty pro aplikace, kde musí být splněny podmínky architektury a památkové ochrany, spolu s historickým dědictvím. Tyto střešní tašky umožnují díky svému unikátnímu designu plnou flexibilitu a individuální řešení, kdy je možné řezat střešní materiál v různých tvarech podle diagramu na obr. 14.
Obr. 13 Vesnice Ecuvillens, venkovská farma
Obr. 14 Solární tašky, diagram možných řezů umožňující plnou flexibilitu a individuální design
Na obrázku 15 a 16 jsou solární tašky s integrovanou fotovoltaikou od holandské firmy ZEP B. V. Jedná se o střešní tašku ZEP Blackline (2 varianty matná/glazovaná) v celo-černém provedení včetně kontaktů páskových sběrnic (tzv. Busbars) s udávaným výkonem 90 Wp na m² s účinností jednoho monokrystalického panelu 20,22 %. U této instalace byly tašky propojeny po 30 ks do jednoho tzv. power optimizéru, který umožnuje detailní monitoring FV tašek spolu s vysokou požárně technickou bezpečností v případě poruchy. Rozměry tašky jsou 487 × 296 mm, doporučená vzdálenost latí 419–428 mm, váha 4,8 kg, doporučený sklon střechy je 15–80 °.
Střešní solární krytina je umístěna na objektu farmy Priesnitzhoeve v památkově chráněné vesnici Laag Soeren, která se nachází na okraji národního parku Veluwezoom.
Obr.15 Farma Priesnitzhoeve v památkově chráněné vesnici Laag Soeren
Obr. 16 Detail střešní solární tašky ZEB Blackline
Na obr. 17 je břidlicová střešní krytina s integrovanou fotovoltaickou technologií, jako plnohodnotná náhrada střešního pláště. Barevné matné odstíny modrošedé, černé popř. terracotta, plně opticky vyhovují i náročným kritériím pro historické budovy. Opticky jeden panel vypadá jako tři tradiční břidlicové tašky (tzv. Duchess Slate) rozměru 600 × 300 mm.
Rozměr jednoho střešního panelu je 980 × 410 × 4,5 mm, váha 3,5 kg, minimální sklon střechy je 22 °. Výkon FV břidlicových modulů je podle typu je 35–40 Wp, na 1 kWp podle typu je potřeba přibližně 7 m² střešní plochy.
Obr. 17, 18 Břidlicová střešní krytina s integrovanou FV technologií
Dalším výrobkem, který reaguje na poptávku trhu pro fotovoltaické systémy vhodné i pro historické budovy jsou solární tašky, šindele a fasádní moduly od firmy Solteq GmbH. Ty jsou k dispozici v široké škále barevného provedení včetně šedé, černé a terracotta, v různých rozměrech a šablonách. Celo-černá verze Solteq Quad Premium Black 40 + taška má výkon podle typu 44 Wp, účinnost 20,2 %, 173–212 Wp/m², váha 3,3 kg, 14 kg/m². Tašky se dají skládat do různých vzorů (šablon) a také v různé hustotě (obr. 19, 20).
Obr. 19 Možnosti různých vzorů (diamant, zkosené, vnořené, horizontálně atd.)
Obr. 20 Různá vzdálenost jednotlivých tašek (laťování standardní, řídké, kompaktní)
Na dalším obrázku 22 jsou ukázky produktů firmy Dyaqua Invisible Solar z Itálie. Jde o tzv. neviditelnou solární střechu s realistickým povrchem, kdy hlavním cílem byla architektonická a estetická integrace v historických centrech měst a na památkově chráněných objektech.
Tento výrobek zastupuje tradiční známou italskou střešní tašku tzv. Coppo s rozměry 45,00 × 19,00 × 13,00 cm, váhou 1,5 kg a výkonem jedné tašky 4,5 Wp, 67 Wp/m².
Obr. 21 Šablona bobrovka, skladba šupinová, ukázka tradiční střešní krytiny, která by mohla být plně nahrazena solární Taškou Solteq Biber Terraccota
Obr. 22 Střešní solární taška Coppo
Firma také připravuje výrobu solární břidlicové tašky, dále fotovoltaických produktů ve vzhledu kamene, betonu a dřeva v různých barevných kombinacích pro další stavební aplikace (Obr. 23). Je třeba poznamenat, že vynikající estetika produktů je zatím vykoupena poměrně malými výkony.
U imitace kamene, betonu a dřeva se výkon jednotlivých modulů pohybuje jen na úrovni 1,15–3 Wp.
Firma uvádí, že se svými produkty byla také uznána Italským ministerstvem pro kulturní dědictví a cestovní ruch (MiBACT) jako vhodné technické řešení pro zlepšení energetické účinnosti kulturně historických budov.
Obr. 23 Fotovoltaické materiály různého vzhledu
Na evropský trh plánuje také vstoupit americká firma Tesla se svým řešením pro fotovoltaické plně integrované střechy.
Její produkty se liší povrchovou texturou, vzhledem a tvarem střešních tašek a šindelů, obr. 24. Firma uvádí vhodný sklon střechy mezi 14–90 °,vysokou požární a mechanickou odolnost, technické parametry jednotlivých produktů však zatím nejsou přesně známy.
Obr. 24 Taška Tuscan, břidlice, texturované sklo, hladké sklo
Dále se na trhu v současné době začínají také objevovat první aplikace střešních krytin, které architektonicky a esteticky vypadají jako klasické falcované plechové střešní krytiny. Jde ovšem o střešní krytiny s plně integrovanou fotovoltaickou nebo fototermickou technologií.
Jako příklad můžeme uvést americkou firmu Forward Labs Solar Roofing, která bude nabízet technické řešení s monokrystalickými fotovoltaickými články integrovanými přímo do střešní krytiny, v osmi barevných odstínech. Průřez střešní krytinou je na obrázku 25 a 26 skládá se z vrchní transparentní vrstvy tvrzeného skla, optické chromatické barevné vrstvy, vrstvy monokrystalických FV článků, pozinkované plechové vrstvy a vrstvy s kotvícím systémem. Výrobce udává výkon fotovoltaické střešní krytiny 204,5 Wp/m² a požadavek na sklon střechy minimálně 4,76 °.
Obr. 25 Skladba falcované plechové střešní krytiny, (vrchní transparentní vrstva tvrzeného skla, optické chromatická barevná vrstva, vrstva monokrystalických FV článků, pozinkovaná plechová vrstva a vrstva s kotvícím systémem)
Obr. 26 Optický vzhled nepoznatelný od falcované plechové střechy
Závěr
Cílem článku nebylo vyvolat dojem, že fotovoltaická technologie musí být bezpodmínečně umístěna přímo v historických centrech měst nebo na budovách s nejvyšší úrovní památkové ochrany. Článek je v první části zaměřen na spojitosti mezi možnými úsporami energií v historických objektech a jejich památkovou ochranou v souvislosti s aktualizovanými diskutovanými klimaticko-energetickými cíli EU. V druhé časti, byly pak uvedeny příklady dobré praxe spolu s uvedením nových technologií, které s danou problematikou úzce souvisejí.
Nově EU cíle pro mitigaci změny klimatu a ochranu životního prostředí se ještě výrazněji zaměřují na snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení podílu obnovitelné energii, zlepšení energetické účinnosti a přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
Velký procentuální podíl historických objektů na celkovém realitním Evropském trhu a jejich vysoká energetická náročnost spolu s nízkou energetickou účinností je oblast, kde díky komplexním řešením s využitím nových technologií lze dosáhnout výrazných energetických úspor a zároveň tak plnit nově upravené cíle 2030–2050.
Tato řešení ale zároveň sebou přinesou ještě větší tlak na integraci OZE do obálek budov, a to zejména těch historických. Některé uvedené příklady jako je Arcibiskupské gymnázium, PdF MU, nebo budova Národního divadla v Praze ukázaly časovou náročnost a složitost jednání mezi všemi dotčenými stranami.
Na druhou stranu zde byly uvedeny realizované projekty z dalších Evropských zemí, kde se podařilo funkčně a esteticky vyřešit všechny překážky a ukázat efektivní cestu, jak velmi citlivě integrovat OZE do historických objektů.
Cest jak realizovat funkčně, esteticky a energeticky úspěšné projekty v České republice je mnoho. Všeobecně platí, že základem každého úspěšného projektu je konstruktivní dialog všech dotčených stran již v jeho raných stádiích což se v případě historických objektů bohužel často neděje.
Některé doporučené cesty pro zlepšení stávající situace v několika důležitých úrovních:
- Propagace příkladů dobré praxe, kdy byla symbióza obnovitelných zdrojů energie s památkově chráněnými objekty již úspěšně funkčně a také citlivě esteticky provedena
Takových příkladů je mnoho a to obzvláště v zemích, jako je Rakousko, Německo, Francie, Anglie atd., které řeší velmi podobné problémy v oblasti kulturního dědictví a implementace moderních zdrojů energie do chráněných objektů a lokalit jako ČR.
Na jedné straně je pravdou, že úroveň ochrany památek se v jednotlivých zemích sice liší, ale na druhé straně jsou nové cíle EU závazné pro všechny členské státy. Je třeba realisticky konstatovat, že ve srovnání s projekty v rámci zmiňovaných zemí má Česká Republika takových projektů zatím velmi málo a v této oblasti je opravdu co zlepšovat.
- Realizace inovativních projektů spolu s analýzou dosažených výsledků, kdy budou úspěšně demonstrovat integraci nejnovějších na trhu dostupných technologií, které se neustále technologicky a hlavně esteticky zlepšují. To co bylo takřka nemožné v nedávné době, je nyní technicky proveditelné a možné a to i při zachování historického dědictví objektů a jejich památkové ochrany.
- Pořádání workshopů, panelových diskuzí, zapojení odborné veřejnosti, kdy lze získat hodnotné informace a podněty již v raných fázích přípravy studie nebo projektu.
Odborníci z UCEEB mají praktické a rozsáhlé zkušenosti s tzv. participativním plánováním, které se osvědčilo při podobných diskusích. Tým psychologů zapojuje různé názorové skupiny již v raných fázích projektů, kdy následně úspěšně dochází v rámci společného cíle k nalezení esteticky funkčního konsensu.
- Pořádání odborných přednášek a setkání na různých úrovních, kde budou přizváni odborní zástupci jak ze strany ochrany životního prostředí, tak ze strany ochrany kulturního dědictví. Podle našich dosavadních zkušeností je zde veliký prostor pro zefektivnění dialogů a hlubší, intenzivní a systematickou spolupráci těchto odborníků.
Ve většině výše uvedených úrovních momentálně velmi často dochází k nepochopení jednotlivých projektových záměrů, k vzájemným odborným výpadům a střetům. To vede k celkově k neochotě se progresivně posunout novými směry v této problematice. Příklady dobré praxe a nové technologie v tomto články ukazují, že se dá postupovat i velmi úspěšně.
Tato práce byla podpořena MŠMT v rámci programu NPU I č. LO1605 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov – Fáze udržitelnosti.
Zdroje
- https://www.tzb-info.cz/2870-slunce-pro-pamatky
- https://www.tzb-info.cz/2815-40-kwp-fotovoltaicky-system-na-pedagogicke-fakulte-masarykovy-univerzity-v-brne
- https://www.npu.cz/portal/npu-a-pamatkova-pece/pamatky-a-pamatkova-pece/pravni-predpisy-a-mezinarodni-dokumenty/zakon%20o%20st%20pamatkove%20peci.pdf
- http://previous.npu.cz/pro-vlastniky/stavebni-a-restauratorske-prace/pecujeme-o-stresni-krajinu-v-pamatkove-chranenych-uzemich/
- https://www.npu.cz/publikace/met28novostavby.pdf
Seznam obrázků
- Obr. 1 Arcibiskupské gymnázium Praha, vinohrady, zdroj: Google Maps
- Obr. 2 Fototermické solární panely na střeše Arcibiskupského gymnázia, Praha, Vinohrady, zdroj:
https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/energie-ze-slunce-ohriva-vodu-na-arcibiskupskem-gymnaziu-v-praze - Obr. 3 Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity Brno, zdroj: Google Maps
- Obr. 4 Fotovoltaická instalace na střeše budovy Nové scény a provozní budovy Národního divadla, zdroj: http://www.uspornedivadlo.cz/jak-setrime/elektrina/fotovoltaicka-elektrarna#
- Obr. 5 Budova Říšského sněmu v Berlíně, zdroj: http://www.pvdatabase.org/projects_view_detailsinfo.php?ID=272&file=pic
- Obr. 6 Herz-Jesu – sakrální stavba v Plauen, Německo, zdroj:
http://www.solarfassade.info/de/anbieterverzeichnis/de/sachsensolar.php - Obr. 7 Katedrála v anglickém Gloucesteru, zdroj: https://www.mypoweruk.com/gloucester-cathedral-installation/
- Obr. 8 Církevní stavba Eglise Saint Leger v Manspachu, zdroj:
https://www.5facades.com/une-eglise-convertie-a-l%C2%92energie-solaire/61342 - Obr 9. Církevní stavba Eglise Saint Leger v Manspachu,celkový pohled na BIPV zdroj:
http://www.axiomeenergie.com/portfolio/tuiles-solaires-photovoltaiques-eglise-manspach-2/ - Obr. 10 Centrální železniční stanice Kings Cross v Londýně, zdroj: https://www.romag.co.uk/projects/kings-cross-station/
- Obr. 11, 12 Blackfriars Solar Bridge v Londýně, zdroj: https://www.thameslinkprogramme.co.uk/blackfriars
- Obr. 13 Vesnice Ecuvillens, venkovská farma, zdroj:
http://www.issol.eu/world-first-photovoltaic-solar-panels-installed-protected-sites/ - Obr. 14 Solární tašky, diagram možných řezů umožňující plnou flexibilitu a individuální design, zdroj: http://issol.ch/solarterra/
- Obr.15, 16 Farma Priesnitzhoeve v památkově chráněné vesnici Laag Soeren, zdroj: https://www.zepbv.nl/nl/referenties
- Obr. 17 Břidlicová střešní krytina s integrovanou FV technologií, zdroj: http://hermanstechniglaz.nl/producten/bipv-slates/
- Obr. 18, 19 možnosti různých vzorů (diamant, zkosené, vnořené, horizontálně atd.), zdroj:
http://www.solteq.uk/SolteQ-Catalog-Solarroofs.pdf - Obr. 20 Různá vzdálenost jednotlivých tašek (laťování standardní, řídké, kompaktní), zdroj:
http://www.solteq.uk/SolteQ-Catalog-Solarroofs.pdf - Obr. 21 Šablona bobrovka, skladba šupinová, ukázka tradiční střešní krytiny, která by mohla být plně nahrazena solární Taškou Solteq Biber Terraccota, zdroj: http://www.solteq.uk/SolteQ-Catalog-Solarroofs.pdf
- Obr. 22 Střešní solární taška Coppo, zdroj: http://www.dyaqua.it/invisiblesolar/_en/index.php
- Obr. 23 Fotovoltaické materiály různého vzhledu, zdroj: http://www.dyaqua.it/invisiblesolar/_en/index.php
- Obr. 24 Taška Tuscan, Břidlice, texturované sklo, hladké sklo, zdroj:
https://www.roofcostestimator.com/bipv-solar-shingles-vs-pv-solar-panel-costs/ - Obr. 25 Skladba střešní krytiny, zdroj: https://www.forwardsolarroofing.com/product;
https://news.energysage.com/forward-labs-solar-roof/ - Obr. 26 Optický vzhled nepoznatelný od falcované plechové střechy, zdroj: https://www.forwardsolarroofing.com/product;
https://news.energysage.com/forward-labs-solar-roof/
Historic buildings are often classified as highly energy-intensive buildings with low energy efficiency. Thanks to their overall percentage share in the European real estate market, it is logical to focus on these objects with an innovative approach and functional, sensitively aesthetic solutions, thus significantly reducing their energy intensity and increasing their energy efficiency. At the same time, it will enable to meet the new energy targets currently proposed by the European Commission.
