Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Recyklační systém pro vysloužilé solární panely REsolar potvrdil své prvenství na českém trhu

Kolektivní systém REsolar, jehož vznik v roce 2013 iniciovaly Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost, smluvně zajišťuje recyklaci solárních panelů pro více než 20 výrobců a dovozců solárních panelů a 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren.

V průběhu loňského roku se podařilo REsolaru rozšířit klientskou základnu o další provozovatele solárních elektráren o celkovém instalovaném výkonu 27 MW, čímž se souhrnný instalovaný výkon všech provozovatelů zvýšil na 624 MW a REsolar tak opět potvrdil svou pozici nejsilnějšího hráče na trhu.

Data o výsledcích kolektivního systému vyplývají z aktuálně publikované výroční zprávy za rok 2015. „Náš systém pro recyklaci vysloužilých solárních panelů REsolar si zakládá na efektivitě svých procesů, transparentnosti hospodaření, snižování administrativní zátěže svých klientů a zveřejňování veškerých nákladů na provoz systému. REsolar má rovněž jasně stanovený roční limit pro výši režijních nákladů na provoz systému, který se nám daří s úspěchem plnit. Právě tento přístup se odráží v důvěře provozovatelů solárních elektráren, což potvrzuje naše prvenství na solárním trhu,“ uvádí k ročním výsledkům Marek Lang, jednatel recyklačního systému REsolar.

Systém REsolar současně patří mezi kritiky českého pojetí budoucí likvidace vysloužilých solárních panelů. Domácí legislativa zatěžuje především provozovatele všech typů fotovoltaických elektráren zprovozněných před rokem 2013. Ti totiž musí v období od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2018, tj. během pěti let zaplatit kolektivním recyklačním systémům příspěvek, který je vyhláškou ministerstva životního prostředí stanoven na 8,50 Kč za kilogram panelů. Reálná recyklace drtivé většiny solárních panelů přitom nastane až za 20 let (ale spíše ještě déle) doby jejich provozu. Navíc, jak ukazuje studie zpracovaná Českým vysokým učením technickým v Praze, je výše příspěvku neodůvodnitelně vysoká. Studie „Ekonomická bilance výroby a likvidace fotovoltaických modulů v ČR“, zpracovaná za účelem vyhodnocení skutečných nákladů a výnosů spojených s recyklací vysloužilých solárních panelů propočítala, že zisk ze zpracování panelů dosáhne přibližně 10 Kč za kilogram a náklady na zpracování, dopravu a administrativu představují zhruba 8 Kč na kilogram.

„Studie ČVUT, která kalkulovala budoucí náklady recyklace solárních panelů, jasně ukazuje, že celkový výnos z prodeje panelů v budoucnu pokryje náklady spojené s nakládáním se solárními panely. Na základě těchto podkladů i zkušeností ze zahraniční, jsme opakovaně upozornili ministerstvo životního prostředí na nesmyslně vysoké recyklační příspěvky. Bohužel odezva ministerstva na naše podměty zůstává nulová,“ uzavírá Marek Lang zkušenosti s provozem recyklačních systémů v Česku.

 
 
Reklama