Je správné, že z pohledu platných vyhlášek jsou všechny typy budov (administrativní, školské, obchodní, obytné, nemocniční, atd.) řazeny do jedné kategorie?
Závěry uvedené v článku o součinitelích přestupu tepla jsou autorem podrobněji rozpracovány.
Informace o více než 720 konkrétních instalacích využívajících obnovitelné zdroje energie jsou nyní snadno k dosažení na internetu v databázi "Atlasu zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie". Cílem vytvořené databáze je napomoci touto cestou k vyššímu využívání obnovitelných zdrojů energie v České republice.
Příspěvek se zabývá základní otázkou, zda máme i nadále považovat nízkoenergetické budovy za něco výjimečného nebo se již jedná o součást běžné výstavby. Připomínají se obecné souvislosti udržitené výstavby a životního cyklu budovy. Podrobně je představena nová česká technická norma obsahující požadavky na tepelnou ochranu budov, především z pohledu strategií nízkoenergetického stavění a cílů snižování environmentálního zátížení.
Zákon o hospodaření energií z roku 2000 zasáhl výrazně nejen do provozování objektů, ale i do přípravy jejich výstavby. Energetické audity jsou jedním z hlavních nástrojů tohoto zákona, pro existující stavby a areály se používají již běžně. Aplikace energetických auditů na stavby připravované však stále ještě běžná není.
V řízení energetického hospodářství budov se pro dosažení úspor energie dají uplatnit i jednoduché principy. Jedním z nich je i fakt, že většina zařízení je výkonově dimenzována pro nejhorší možný případ - např. ventilátory VZT jednotek mohou být vypnuty na 10 minut každou hodinu, aniž by se to projevilo na kvalitě prostředí.
Řídící systém umožňuje nasazení několika operátorských stanic rozmístěných podle požadavku uživatele objektu, (v literatuře pod označením BAS - Building Automation System), bývá zpravidla nejrozsáhlejším z automatizačních systémů budovy, zabezpečuje ovládání a monitorování stavu základního technologického zařízení budovy.
Účastníci konference v přijatém memorandu mimo jiné konstatovali, že extrémní počasí, které se projevilo v letošním roce katastrofálními povodněmi v České republice, v Rakousku i dalších zemích Evropy, je přímým důsledkem globálních klimatických změn a náznakem situací, které se brzy stanou obvyklými.