Originální vysvětlení fyzikálního principu vzniku slunečního záření a možností jeho využití zpracoval autor, který je skutečnou osobností v oboru. Jeho ohromnou předností je, že odborný text je pro čtenáře poutavým vyprávěním.
Česká a slovenská (dříve československá) solární historie není historií v pravém slova smyslu. Badatelé nemusí hledat v zaprášených archivech, některé "historické" solární soustavy jsou dodnes funkční. Pro novou generaci našich obyvatel, která již nezažila "povinné" resp. jediné možné způsoby vytápění a přípravy TUV, však může být studnicí poznatků a neopakování starých chyb. Nebo se mohou stát staré funkční systémy cílem služebních cest odborníků i víkendových rodinných výletů. Víme přece všichni, jak šedá je teorie proti barevnosti života.
Největší česká komunální výtopna na biomasu s výkonem 9 MW stojí už více než dva roky v Bystřici nad Pernštejnem. Je moderní, funguje, jak má, ale přesto se díky nekompetentním zásahům státu může dostat do problémů. Proč? Čtěte v rozhovoru TZB-info s dlouholetým bystřickým starostou a nezávislým senátorem Ing. Josefem Novotným.
Podíl energie z biomasy je z celkového množství energie vyrobené v naší republice z obnovitelných zdrojů rozhodně nejvýznamnější a i v budoucnu bude narůstat. V druhém, závěrečném dílu netradičně zpracovaného materiálu se autoři věnují porovnání technologií na výrobu elektřiny z biomasy a komentují současný systém podpory výroby "zelené" elektřiny v ČR.
Celý projekt oficiálně vznikl pod záštitou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. MŽP zadalo v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie takové podmínky, aby školy, které se do programu přihlásí, měly možnost získat opravdu kvalitní nástroj k této osvětové kampani zdarma.
V roce 1999 zveřejnili autoři v časopisu Energie poměrně rozsáhlý článek, v němž upozorňovali na základě zahraničních zkušeností na nereálnost očekávaných příspěvků obnovitelných zdrojů do struktury spotřeby energie v České republice. Po pěti letech je možné se k této problematice kvalifikovaně vrátit s poznatky z prostředí české energetiky.
Před několika lety se o Božím Daru, malé obci na hřebeni Krušných hor, hojně psalo jako o nejekologičtější obci v republice. Obec totiž přijala v roce 1994 dokument zvaný Ekologizační desatero, který se zabýval komplexní "ekologizací" obce. V první etapě se instalovaly především elektrokotle ve spojení se solárními kolektory, později se začala stále více uplatňovat tepelná čerpadla. A jak vypadá situace nyní, po téměř deseti letech? Na to jsme se zeptali dlouholetého starosty Božího Daru, Ing. Jana Horníka.
V hornorakouském Welsu dnes skončil již 20. ročník veletrhu energetických úspor EnergiesparMesse. To, že je na výstavišti běžně slyšet čeština a slovenština, ukazuje na skutečný zájem našich lidí o témata související s efektivním využíváním energie a obnovitelným rozvojem společnosti. Přístup Horního Rakouska by pro nás mohl být v některých bodech jistě příkladem stanovení a naplňování energetické koncepce. Bohužel se nám někam vytratilo to Masarykovo "A 'de se!".