Ohřev bazénové vody je energeticky náročný a využití sluneční energie je relativně jednoduché a levné. Navíc špičky dávek sluneční energie se zpravidla shodují s dobou jejich využití a nízká teplota bazénové vody zaručuje vysoké zisky i při použití levných solárních kolektorů.

V dnešní době se hodně diskutuje o využití obnovitelných zdrojů energie k výrobě elektřiny a zejména o využití větrných elektráren a farem větrných elektráren. Tento článek se zabývá technickou problematikou připojení větrných elektráren do elektrické sítě.

Recenzovaný Obliba solárních soustav pro přípravu teplé vody a vytápění, tzv. kombinovaných solárních soustav, v poslední době stoupá především v souvislosti s rostoucím trendem výstavby nízkoenergetických domů. Dimenzování takto kombinované soustavy je předmětem následujícího dílu série.

V současné době se začínají uplatňovat pružné fotovoltaické moduly. Jejich rozšíření je dáno některými výhodnými vlastnostmi, o kterých pojednává tento článek. Autor vychází ze studia literatury a dále vlastních zkušeností získaných z jednání s výrobci a zákazníky.

Recenzovaný Nejefektivnější a tedy i nejčastěji vyskytující se využití solárních kolektorů slouží k pokrytí potřeb teplé vody. Jak dimenzovat solární soustavu u různých typů objektů s různorodou potřebou teplé vody? Odpověď je předmětem následujícího článku.

Společnost Sharp Electronics předvedla poprvé roku 2005 na mezinárodním veletrhu Buiders´ Show v Orlandu nové spojení solárního fotovoltaického tenkovrstvého modulu s velkoplošnými LED panely /1/. Článek popisuje nový FV panel LumiWall včetně řady obrazových ilustrací s různými možnostmi aplikace.

Dimenzováním solárních soustav se obecně rozumí určení plochy a počtu solárních kolektorů. Z plochy solárních kolektorů se pak odvíjí návrh dalších prvků solární soustavy (dimenze potrubí, objem expanzní nádoby, typ oběhového čerpadla, atd.).

Mluví-li se o možnostech energetického využívání síly větru, je zpravidla řeč o větrných elektrárnách. Výroba elektrické energie však není jediným možným řešením, jak "nepolapitelný" vítr zaměstnat, jak využít jeho síly. Nabízí se totiž i další možnost...

Bez investic do nových technologií výroby energie to nepůjde. Jde samozřejmě o to, aby vložené investiční prostředky byly ekonomické, návratné v daném prostoru a čase. Při současném tempu zvyšující se ceny energie jsme již k tomuto stavu dospěli, domnívá se autor článku.

V minulém díle jsme se seznámili s energií ve vztahu k vodě a skončili jsme popisem fotonů. Co mají společného s energií vody? Velmi mnoho, protože Slunce zahřívá všechnu vodu, pohání její koloběh, dává energii vlnám, řekám, mořským proudům. Bez fotonů by Země byla mrazivě ledovou, temnou a mrtvou planetou.

Druhá část rozhovoru s ředitelem odboru ekologické energetiky MPO Ing. Ladislavem Pazderou se týká také velmi aktuálního tématu. Totiž dotační politiky MPO v rámci oblastí úspor energie a obnovitelných zdrojů. Úvodem jsme zaznamenali jeho názor k tématu změn klimatu a jeho prezentace veřejnosti.

Další článek týkající se problematiky nového způsobu hodnocení energetické náročnosti budov (dále "ENB") bude zaměřen na stávající budovu veřejného sektoru - budovu školy o podlahové ploše větší než 1000m². Škola disponuje energetickým auditem, na jehož základě Obecní úřad uvažuje o její částečné rekonstrukci. Z tohoto důvodu je k projektové dokumentaci stavby nutné provést výpočet energetické náročnosti budovy a vystavit průkaz ENB. Průkaz ENB bude poté umístěn na veřejně přístupném místě v budově.

"Solární soustavy v panelových a bytových domech? - U nás jich existuje velmi málo" konstatuje autor hned v úvodu článku. Paradoxně však mají tyto objekty k instalaci solárních panelů nejlepší předpoklady. Ovšem zde obzvláště, je třeba dbát na základní zásady dimenzování.

Plnění požadavků EU ve vztahu k prosazování politiky úspor energie a implementace směrnice o energetické náročnost budov (ENB) do naší legislativy padá u nás především na hlavu ředitele odboru ekologické energetiky MPO, pana Ing. Ladislava Pazdery. Tohoto tématu se týká i první část našeho rozhovoru.

V sousedních zemích, především v Rakousku a v Německu, ale i ve vzdálenějším Dánsku, probíhá v posledních letech boom ve výstavbě bioplynových stanic, především přímo u farem zemědělské prvovýroby. Frekvence informací o BPS se citelně zvýšila i u nás, mnohé úvahy spějí do fáze projektů či realizací.