Tržní nástroj podpory OZE, který funguje: PPA smlouvy
Revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích energie (dále RED II) pobízí členské státy, aby pro podporu nových instalací i stávajících elektráren více využívaly smlouvy o prodeji elektřiny – tzv. PPA (power purchase agreements). Jedná se o hojně využívaný nástroj v USA, Skandinávii nebo Španělsku, kde výrazně přispívá k naplňování cílů obnovitelných zdrojů energie (OZE). Obliba PPA ve světě i v Evropě stoupá kvůli růstu cen energie a snižování investičních nákladů na OZE.
Co je to PPA?
Ve stručnosti jsou PPA dlouhodobé smlouvy o přímém prodeji elektřiny spotřebiteli za předem sjednanou cenu. Ta nemusí být nutně stanovena fixně, ale může se odvíjet od situace na trhu. Jejich součástí musí být cenové podmínky, doba trvání kontraktu a množství odebrané elektřiny.
V současnosti představují dominantní formu korporátní PPA, kdy si typicky velké společnosti (např. automobilky) objednávají obnovitelnou energii z větrných a solárních farem o velkém výkonu, aby veškerou svou spotřebu nebo její část. Motivace korporací je jednoduchá: nejsou tak závislé na dotacích od státu a ozeleňují tím svůj provoz, což je pro ně důležité z marketingového i legislativního hlediska.
Typy PPA
Smlouvy PPA se dělí na fyzické a virtuální. Pro fyzické nebo také lokální (on-site) platí, že OZE elektrárna se nachází v blízkosti místa spotřeby.
Virtuální PPA (off-site) je naopak založena na tom, že spotřebitel odebírá čistou energii z veřejné sítě za spotovou (tržní) cenu. Součástí tohoto typu PPA je často rozdílová smlouva (Contract for Difference, CfD), která se stará o obousměrnou kompenzaci ceny. Pokud je spotová cena od výrobce vyšší než cena sjednaná v PPA, zaplatí výrobce odběrateli tento rozdíl. Pokud je spotová cena nižší, odběratel doplácí rozdíl výrobci.
Smlouvy PPA představují obecně velmi flexibilní smluvní model, specifické podmínky pro jejich uzavírání u mnoha států zatím nenajdeme. Zpravidla se řídí obecnými předpisy o uzavírání smluv a energetickým právem. I z toho důvodu v aktualizované RED II klade EU důraz na zpřístupnění tohoto typu smluv širšímu okruhu uživatelů, aby do obnovitelných zdrojů proudilo více soukromého kapitálu.
Výhody a rizika PPA
Vzhledem k rozmachu PPA v posledních letech se mohou zdát jako dokonalý model, jak zajistit tržní fungování OZE mimo dotační schémata. Stejně jako jiné nástroje však přináší výhody i rizika.
Výhody a rizika pro odběratele
V případě přímého odběru od výrobce elektřiny cena neobsahuje marži a u lokálních PPA jsou ceny energií bez poplatků za použití veřejné distribuční sítě. Jelikož jsou tyto smlouvy nejčastěji uzavírány na dobu 10 až 30 let, poskytují odběratelům díky předem smluvené ceně jistotu dodávek a předvídatelnost nákladů na energii. Proto je tento nástroj vhodný pro OZE projekty, které jsou stále do velké míry závislé na regulační a dotační aktivitě jednotlivých států. Nezanedbatelnou výhodou pro korporace je zisk OZE certifikátů a tedy „ekologický brandbuilding“.
Na stranu druhou se odběratel i výrobce energie musí orientovat v tržním vývoji cen elektřiny, aby nedocházelo k tomu, že zasmluvněná cena se bude od tržních cen a tudíž nevýhodná pro jednu ze stran. Dosavadní praxe totiž ukazuje, že po uzavření PPA se ceny již neupravují.
Výhody a rizika pro výrobce
Z hlediska výrobce či investora, který chce s OZE podnikat, jsou smlouvy PPA atraktivní v několika ohledech. Výhodou je opět dlouhodobé zajištění odběru za předem dohodnutou cenu, díky níž má výrobce jistý příjem a návratnost investice.
Investor není závislý na dotacích, i když je pro nové projekty využít může. Bonita velkých korporací v roli spotřebitelů zároveň usnadňuje financování nových OZE – investor snáze získá pro svůj projekt financování, pokud má předem uzavřenou PPA s garantovaným odběrem elektřiny. U virtuálních PPA s rozdílovou smlouvou investor profituje z příznivého vývoje na trhu s elektřinou.
Budoucnost PPA v Evropě
Smlouvy PPA dosud využívají především korporace pro své energeticky náročné provozy. Díky PPA a příznivému regulatornímu prostředí se například Švédsku daří dosahovat a překonávat stanovené cíle pro podíl OZE.
V Německu se očekává v budoucnu častější využívání PPA, protože končí lhůta státní podpory pro OZE a pro stávající elektrárny představují PPA vhodný model, jak zajistit jejich financování v budoucnu. Vzhledem k tomu, že se kromě případné modernizace nemusí financovat počáteční investice, je možné díky nim nabídnout odběratelům výhodnější cenu za energii.
Obecně se uvažování v EU posouvá právě tímto směrem – prostřednictvím PPA podporovat projekty, kterým skončila státní podpora, nebo stavět nové výlučně s využitím soukromého kapitálu. A to se týká i energetických komunit, zejména co se týče lokálních PPA.
PPA a energetické komunity ve Velké Británii
Ve Velké Británii se v současnosti díky PPA rozvíjí energetické komunity. V minulosti je státní politika a podpora postupně nutily prostřednictvím snižování FiT stavět větší fotovoltaické elektrárny a pokračují v tom i nadále. Do nedávna mohly nové instalace využívat kombinaci FiT i PPA, ale od dubna 2019 je udělení FiT pro nové instalace ukončeno.
Pozice energetických komunit ale není úplně jednoduchá.
V jejich blízkosti musí existovat ochotný odběratel, který půjde do potenciálně většího rizika. Najímají si proto externího zprostředkovatele, konzultanta, který jim vypracuje studii proveditelnosti a napomáhá s dohodnutím výhodných podmínek pro obě strany. Komunita pak přístup k financování dostává až po podpisu PPA a může začít se stavbou elektrárny. Po energetickou komunitu tento postup představuje vyšší míru jistoty pro financování jejich projektů.
V roce 2019 bylo v Evropě nově uzavřeno celkem 140 PPA, z toho 48 o výkonu 5 432 MW ve Španělsku, 17 (1 219 MW) ve Švédsku, 13 (916 MW) v Německu nebo čtyři (130 MW) v Polsku. V roce 2020 PPA trh tvrdě zasáhla epidemie koronaviru, přesto bylo celkem uzavřeno 70 kontraktů o celkovém výkonu 6 544 MW. V počtu uzavřených PPA vedlo Španělsko, které zaznamenalo také nejnižší cenu elektřiny ze solární PPA 35 €/MWh.
PPA v Česku
Ve střední a východní Evropě zatím PPA nejsou tolik populární. Tahounem regionu je Polsko, kde první PPA uzavřeli již v srpnu 2018 Mercedes-Benz a větrný park společnosti VSB o výkonu 45 MWp, který funguje už od roku 2013. Pilotní projekty vznikají například v Pobaltí.
Legislativně uzavírání PPA v Česku nic nebrání, ale neexistují pro ně ani specificky výhodné podmínky. Smlouva se řídí podmínkami energetického zákona, jelikož odběratel i výrobce jsou účastníky trhu s elektřinou, ať už uzavírají lokální nebo virtuální PPA. V případě uzavírání PPA na dobu delší než 10 let je nutné věnovat pozornost i § 2000 občanského zákoníku, který stanoví právo smluvní strany se po uplynutí 10 let domáhat zrušení závazku. Právnická osoba se ale tohoto práva může předem vzdát.
V Česku patří mezi průkopníky v uzavírání PPA smluv například společnosti Ambient Energy (dodavatel - zprostředkovatel) a ŠKO-ENERGO (odběratel), které ji uzavřeli na dobu 20 let. Elektřinu bude dodávat větrný park, který na Opavsku postaví společnost Micronix Group. Roční výrobu odhaduje na 26,3 GWh. PPA smlouvu mezi sebou uzavřel také například Jarošovský pivovar a společnost Atlantis.
Pro investory v Česku ale zatím PPA na OZE nepředstavují příliš atraktivní aktivitu. Jejich uzavírání sice ze zákona nic nebrání, ale nedostatek finanční podpory investici činí více rizikovou s delší návratností.
