Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nový akční plán pro biomasu je podle CZ Biom slabý a málo ambiciózní

Zatímco Vládou schválený Národní akční plán pro obnovitelné zdroje uvažuje s pozastavením podpory např. pro bioplynové stanice od roku 2014, tento tou samou Vládou schválený Akční plán pro biomasu o pozastavení podpory mlčí, naopak ji prosazuje.

V Praze 17. září 2012 - Vláda České republiky ve středu schválila navržený Akční plán pro biomasu na období 2012 – 2020 (APB). Materiál by měl představovat analýzu využití biomasy v ČR pro energetické účely a navrhovat opatření vhodná pro udržitelnost zemědělsko-energetického propojení do roku 2020.

Zároveň by měl napomoci upřesnit odhad možného přínosu biomasy pro energetickou bilanci. Obsahuje také informace o hlavních oblastech energetického využití biomasy včetně využití pevné biomasy pro přímé spalování na výrobu tepla a elektrické energie, výroby bioplynu a kapalných biopaliv, a navrhuje opatření vhodná pro udržitelnost této oblasti do roku 2020. Finální podoba je ale bohužel jen na půli cesty ve směru, kterým by se měla podpora tohoto odvětví ubírat.

“Na Akčním plánu jsou vždy nejdůležitější navržená opatření, která mají daný stav věcí zefektivnit a posunout na vyšší úroveň. Navržená opatření v novém Akčním plánu pro biomasu ale hodnotím jako slabá a neambiciózní,“ kritizuje finální koncepci předseda Českého sdružení pro biomasu Jan Habart.

Využití biomasy pro energetické účely je v ČR tradičním a v posledních 20 letech výrazně dynamicky rozvíjejícím se oborem hospodářské činnosti. Přispívá k diversifikaci zemědělství, k biodiverzitě české krajiny, napomáhá rozvoji zaměstnanosti na českém venkově a pomáhá snížit strategickou závislost na dovážených primárních zdrojích. Nový akční plán sice tyto pozitiva částečně podporuje, ale naráží, na nesmyslnost postupu vlády, která působí, jako kdyby chtěla jet jedním vlakem po dvou tratích. Na rozdíl od Národního akčního plánu České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů totiž nestanovuje závazné množství energie z OZE, ale uvádí potenciál jednotlivých druhů biomasy pro efektivní energetické využití.

“Zásadní věcí jsou nekoncepční rozhodnutí Vlády týkající se energetiky. Zatímco Vládou schválený Národní akční plán pro obnovitelné zdroje uvažuje s pozastavením podpory např. pro bioplynové stanice od roku 2014, tento tou samou Vládou schválený Akční plán pro biomasu o pozastavení podpory mlčí, naopak ji prosazuje. Vládní schizofrenie je v tomto případě poměrně zásadní, investoři to v naší zemi opravdu nemají lehké,“ dodává místopředseda CZ Biom Vladimír Stupavský.

Na schváleném APB se najdou samozřejmě i jednoznačná pozitiva. Jedním z nich je označení zatravňování jako neudržitelné situace. “Zatravněné plochy v ČR dosahují obrovských rozloh bez celospolečenského přínosu. Tento stav u nás bují díky velice štědrým dotacím. Plochy by přitom mohly být využity daleko efektivněji např. pro produkci energetické biomasy. S nadsázkou lze říci, že se na těchto plochách nepěstuje nic jiného, nežli dotační peníze,“ zmiňuje ožehavé téma Habart.

Co naopak v dokumentu, který ještě musí projít schvalovacím procesem v parlamentu, chybí, jsou zásadní opatření pro rozvoj využívání dřevěných pelet. Přitom příležitosti k rozvoji má Česká republika obrovské. “Pro výrobu kvalitních dřevních pelet je vhodná především smrková pilina a v České republice se jí každoročně produkuje okolo 2,2 mil. m3. Máme tedy k dispozici surovinu pro výrobu min. 500 tis. tun dřevěných pelet. Těch se však u nás vyrábí pouze 150 tis. tun,“ komentuje Stupavský, který je zároveň předsedou Klastru Česká peleta.

Evropská komise zbytečně straší, k omezování biopaliv nedochází

Kampaň Biopaliva frčí musí reagovat na zprávy o rozhodnutí Evropské komise o omezení spotřeby biopaliv. “Pokud se však podíváme, v čem toto omezení spočívá, v podstatě docházíme k tomu, že k žádnému omezování nedochází,“ komentuje situaci ředitel kampaně Biopaliva frčí Jiří Trnka.

Členské státy mají již z roku 2010 cíl splnit 5% hranici podílu biopaliv s tím, že dalším cílem je 10% až v roce 2020. Zároveň již v roce 2009 bylo jasně řečeno, že budou upřednostňována biopaliva, vyráběná z nepotravinářských komodit (biopaliva II. a dalších generací) a biopaliva šetrná k životnímu prostředí. Z tohoto důvodu byla zavedena certifikace biopaliv, která má být v budoucnu ještě přísnější.

Evropská komise si však zadělává na velký problém. Jednak současnou politikou nastartovala poměrně velké investice do výroben biopaliv I. generace, které se ještě nestihly zaplatit a zároveň totálně selhala její snaha podpory II. generace. “Mnohamiliardové projekty těchto výroben budoucnosti podporované EU totiž zkolabovaly a dnes se těžko najde šílenec, který by do těchto technologií vložil soukromé peníze. Sektor biopaliv je navíc obecně považován i ze strany bank za velmi riskantní, což je dáno nekoncepčními zásahy jak ze strany Evropy, tak jednotlivých členských států,“ hodnotí Trnka.

CZ Biom souhlasí s dalším zpřísněním certifikace biopaliv tak, aby podpora byla co nejúčelnější. Na druhou stranu však neláme hůl ani nad první generací, která se rovněž neustále vyvíjí a je schopna plnit i zpřísněná kritéria udržitelnosti její výroby.

“Odmítáme však kritiku, že by minimálně ve střední Evropě bylo málo zemědělské půdy pro pěstování biopaliv, zvlášť když nás Evropa neustále nutí zatravňovat a zalesňovat ornou půdu, které máme podle ní nadbytek. Problémem Evropy není nedostatečná produkce potravin, ale malá skladovací kapacita pro ně. To je problém, na který by se v současné době měla Evropská komise vedle plýtvání potravinami zaměřit,“ uzavírá Trnka.

 
 
Reklama