Výroba a distribuce dřevěných pelet v ČR

Datum: 24.8.2012  |  Autor: Marek Řebíček, ředitel  |  Organizace: CDP IVORY, s.r.o.  |  Firemní článek

Existuje značná domácí nadprodukce kvalitních dřevěných pelet. Pelety jsou výhodná ekonomická volba u kotlů o výkonu do 1 MW. Obecní, firemní kotelna na pelety je výhodnou investicí a lze ji stabilně provozovat. Cena pelet je stabilní díky možnosti dovozů z blízkého zahraničí.

CDP IVORY, s.r.o.
Kostelecká 908
19600 Praha 9

tel.:733 681 573
e-mail:
web:www.cdp.cz

Vzhledem k tomu, že se v diskuzích i s řadou lidí z technických oborů potýkám s mýty o výrobě dřevěných pelet a jejich dostatku pro zájemce o tento druh paliva, pokusím se o osobní pohled na tuto oblast.

Pro jistotu, co pelety vlastně jsou?

Velkým tlakem zpracovaný suchý dřevní prach, drť nebo piliny zpravidla do tvaru válečků o průměru 6 a délce 40 mm. Bez příměsi pojidla, pouze pro tvrdost je přidáváno cca 1 % škrobu. Reálná průměrná výhřevnost pelet v původním vzorku se pohybuje okolo 18 GJ/t. Dřevěné pelety jsou zatím zařazeny v nižší sazbě DPH. Expedují se v sáčcích o váze 15 kg (paletizace) a volně ložené pro cisterny. Pro výrobu certifikovaných pelet je nutná čistá odkorněná smrková pilina a nelze ji nahradit jako u briket jiným druhem.

Začněme konstatováním, že Česká republika je v současnosti v dřevěných peletách čistým exportérem, domácí spotřeba je minimální, a to nejsou zdaleka využity výrobní kapacity.

Pelety

Dřevěné pelety, jak je chápu já, jsou integrální součástí dřevozpracujícího průmyslu v Evropě, Kanadě a nově i v některých dalších státech.

Není to nic umělého, je to reakce na cenu ostatních energií, kdy před 15–20 lety se přirozeně vznikající pilina vyvážela hnít do lesa či někde skládkovala, až pily zjistily, že pokud ty hromady zpracují do něčeho suchého a sypkého, tedy transportovatelného, jsou tuto energii s přidanou hodnotou schopny reálně prodávat.

Můžeme dlouze popisovat vlastnosti pelet a proč jsou pro spotřebitele zajímavé, ale věnujeme se podstatě, tedy jejich dostupnosti ve středoevropském prostoru a stabilitě výrob.

Celková zásoba dřeva v lesích ČR se odhaduje na 680 mil. m3 (1990 pouze 564 mil. m3) a mýtný přírůstek činí cca 12 mil. m3 ročně (celkový přírůstek 20 mil. m3 ročně). Plocha lesních pozemků setrvale mírně roste jako důsledek převisu výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány. (www.uhul.cz)

V České republice se ročně vytěží cca 15 mil. m3 dřeva, z toho jde na export 5 mil. m3 (proti tomu dovoz 2,5 mil. m3) a jenom velké české pily řežou cca 6 mil. m3 kulatiny. Zbytek tvoří malí zpracovatelé, vláknina (palivové dřevo, papírenství, energetika) a odpady zpracovávané v lese. Přes 90 % těžby tvoří jehličnany vhodné pro peletování.

Na příkladu standardní velké pily můžeme demonstrovat, kolik suroviny – pelet je schopna produkovat. Mayr Melnhof Paskov ročně pořeže cca 1 mil. m3 smrkové kulatiny. Výtěžnost u řeziva je cca 50–60 %, zbytek jde do štěpky a piliny. Štěpka tvoří cca polovinu odpadů a jde přímo do sousední papírenské firmy. Pilina je 100% peletována a roční produkce tvoří 80 000 t. Pilina není používána pro vytápění či výrobu elektřiny – zde hraje hlavní roli kůra z kmenů.

Tedy dovolím si rychlý závěr, bez jakýchkoliv podnětů a závislosti na hobby výrobcích lze v ČR vyrábět na velkých produktivních pilách cca 500 000 t dřevěných pelet ročně.

Samozřejmě se nabízí otázka, co se děje dnes s pilinami a proč se v ČR vyrábí pouze necelých 200 000 t pelet (domácí spotřeba cca 50 000 t). Hlavním konkurentem pro výrobu pelet na pilách je prodej suroviny ostatním zpracovatelům. Pokud jsou to ostatní malé peletárny, je v pro trh v podstatě jedno, zda se peleta vyrobí na pile či externě, klíčoví jsou výrobci deskových materiálů jako Kronospan a výrobci briket. Strategií velkých pil je prodávat zboží s připadnou hodnotou než pouze surovinu po kamionech. Proto všechny investují do OZE center – kogeneračních elektráren, výroby pelet atd. Pro velkou pilu je výhodnější prodávat pelety v cenové hladině 130–140 Euro/t než piliny za 8–10 Euro/m3. Problém je středoevropská nadvýroba pelet a jejich dovozy, kdy takové množství nelze regionálně prodat a italský export není dlouhodobě řešením. Mluvím o tom několik let, že existuje značný prostor pro motivaci pil vyrábět pro malé teplárenství ušlechtilé palivo.

Nutno říci, že v ČR se dřevozpracující průmysl zabývá zejména primitivním řezivem, paletami, obaly – sofistikovanější profily jako KVH hranoly, BSH, ale i obyčejné palubky jsou u nás stále v minoritě. Při tomto druhu výroby vzniká opracováním výrazně větší množství dřevěného odpadu.

Tedy české lesy se nezmenšují, suroviny je zde relativně dost, lze ji navýšit potlačením významu briket při přechodu na automatické kotle a výrobou kvalifikovanějších výrobků. Také jsou vidět trendy některých zpracovatelů piliny a štěpky získávat více suroviny ze starého dřeva (Kronospan) a omezit nákupy na velkých pilách, které na výrobu pelet tak jako tak přejdou.

V ČR vznikne minimálně jedna velká pila ve Štětí (Holzindustrie Maresch), kde se nabízí symbióza s Mondi papírnou. Existují volné kapacity pelet na německých pilách v pohraničí (my nakládáme na třech) a bezproblémové dovozy z východu, které zajišťují, že místní teplárna nebude v područí producenta pelet. Postupující koncentrace řezání kulatiny pouze na velkých pilách a krach malých zpracovatelů hraje do karet obchodníkům s peletami, jejich cena je nižší, zázemí pro logistiku a stabilita výroby výrazně lepší a v neposlední řadě se lépe obchoduje v nějakém obvyklém systému.

Můžeme podniknout krátkou cestu do Rakouska, podobná země, těžba dřeva na stejné úrovni, sofistikovanější dřevozpracující průmysl – výroba 800 000 t pelet ročně, spotřeba domácí 500 000 t. Pravda, zde je lépe vybalancované rozdělení suroviny mezi zpracovatele, takže s nějakými domácí otřesy je možné počítat, ale nemůže z toho vniknout negativní bilance výroby pelet proti spotřebě.

Samozřejmě existují scénáře, kdy pily řezat nebudou, ale to se bavíme o zhroucení stavebnictví, ekonomiky jako celku. Dřevo není ve stavebnictví, nábytku, papírenství nahraditelný materiál, např. paletové a obalové hospodářství roste při přesunu zboží po světě geometrickou řadou. Cena dřeva není závislá na ostatních surovinách, pořád se bavíme o odpadu.

Podívejme se pro pořádek na údaje MPO o výrobě pelet v ČR.

Základní bilance dřevěných pelet [tis. tun]
RokProdukceDovozVývozTuzemský trh
20076004614
2008135011223
2009158413428
20101451311150

Vývoj v oblasti využívání pelet je pozitivní. V roce 2010 bylo vyrobeno zhruba 145 tisíc tun dřevěných pelet, z toho vývoz činil 111 tisíc tun, dovoz přesáhl 13 tisíc tun. Tuzemská spotřeba se tak pohybuje okolo 50 tisíc tun. Ačkoliv mírně poklesla výroba a poklesl vývoz, vzrostla tuzemská spotřeba, a to především v sektoru domácností.

Poptávka rostla i po automatických kotlích na pelety – v roce 2010 se jich prodalo přes 4800, což bylo především zapříčiněno možností dotace z programu Zelená úsporám. Jejich celkový počet však dosud není nijak vysoký, v domácnostech pouze něco přes 11 tisíc kusů (ke konci roku 2010). V prodejích se v posledních dvou letech objevují i krbová kamna na pelety, nicméně jejich prodej je zatím okrajový. Perspektivně je možno předpokládat, že celá tuzemská produkce pelet se uplatní v České republice a že se jisté množství bude dovážet ze Slovenska, Polska, Ukrajiny či Ruska. Vývoj roku 2011 odpovídá zhruba roku předcházejícímu.

S ohledem na současný propad počtu prodaných kotlů na pelety (konec programu Zelená úsporám) je však nepravděpodobné, že během pár let bude česká výrobní kapacita vyčerpána.

Pelety po cenovém skoku po vzniku trhu z hladiny okolo 150 Euro/t stouply v roce 2009 na cca 200 Euro/t (dodávka cisternou cca 6 t včetně DPH) a tady se drží, tato cenová úroveň je dlouhodobě stabilní i v zahraničí.

Podívejme se na mapu výrobců v ČR a potom se vraťme k budoucnosti výroby českých pelet.

Mapa výrobců pelet v ČR
Foto Mayr Melnhof Holz
Leadrem trhu je největší česká pila Mayr Melnhof Holz v Paskově s výrobou okolo 80 000 t.
Foto Holzindustrie Chanovice
Druhý je Holzindustrie Chanovice v západních Čechách (Haas Fertigbau) s výrobou okolo 20 000 t – od roku 2013 výroba díky nové technologii stoupne na 50–60 000 t.
Foto Holzindustrie Pfeifer
Třetí je Holzindustrie Pfeifer v Trhanově u Domažlic (cca 15 000 t).

Dále následují ryze čeští výrobci s kapacitou okolo 10 000 t ročně.

  • EUROCORP s.r.o. Odry
  • Enviterm a.s. Ždírec nad Doubravou
  • EUROPELET GROUP a.s. Příbram – zde pozorujeme dlouhodobé výpadky ve výrobě
  • EURO PELLETS s.r.o. Golčův Jeníkov

Z malých výrobců okolo 5 000 t ročně uvádím ty, kteří mají nějakou tradici a stabilitu.

  • Eco-Vest s.r.o. Uhlířské Janovice
  • Latop s.r.o. Tábor
  • Zdeněk Kulda – Dobříš
  • Komterm Březnice (Příbram)
  • DDL Lukavec

Výrobce pelet okolo kapacity 2 000 t ročně záměrně neuvádím, jejich význam je okrajový a lokální.

Především je potřeba si uvědomit, že výroba pelet jinde kopíruje silný dřevozpracující průmysl či je ideálně jeho součástí. Dnes stojí řada českých peletáren na zelené louce a piliny jsou dováženy. Tato koncepce je zcela nesmyslná, logistika prodražuje pelety, výrobce pelet nemá jasnou vazbu na surovinu a jeho stabilita je v zimě minimální. Současnou výrobu pelet mohou výrazně změnit plány velkých producentů suroviny již zmíněné vznikající Energocentrum v pile Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou (pořez 1 mil. m3 kulatiny ročně), kdy se řeší i vybudování peletárny přímo ve Stora, podle modelů ve Skandinávii.

Malá poznámka – Je nutné si uvědomit, že u pelet existuje ostrá hrana mezi vysokou kvalitou a cenou (cca 4000 Kč/t) a průmyslovou peletou, i když dřevěnou, která nemá větší cenu než cca 2500 Kč/t a může konkurovat štěpce. Kotle na pelety i velkých výkonů prakticky neumí spalovat jiné než certifikované pelety a jakákoliv větší popelnatost než 0,5 % z objemu, nižší bod tavení popela, znamená, že popel struskuje a napéká se na hořáky.

Dovolím si předpovídat, že tak jak se bude koncentrovat pilařská výroba u pár produktivních gigantů, bude i výroba pelet pouze u původců suroviny. Minimálně do budoucna se budou peletárny přemisťovat blíže ke zdroji (dřevozpracujícím podnikům) a ty, které stojí na zelené louce, zaniknou. Chápu, že pro lokálního výrobce či prodejce sáčkovaných pelet je moje vize značně radikální, my to pociťujeme však každý den, protože pokud chceme dodat zákazníkovi pelety cisternou, naložíme pouze v Domažlicích, Chanovicích, Odrách a Paskově. Ostatní nejsou pro danou dopravu bud připraveni, nebo nemají dostatečnou kapacitu či kvalitu s čestnou výjimkou malé společnosti Eco-Vest.

Mapa produkce pelet (odběr cisternou)

Což však neznamená, že pelet je nedostatek, největší výrobci svoji výrobu převážně exportují (jsou vlastněni tak jako tak rakouským či německými dřevařskými koncerny). Peletárny by měly při vyšší domácí spotřebě logicky vzniknout ve zmiňované Stora Enso, v Čáslavi (Less a.s.), ve Štětí (nová pila Holzindustrie Maresch), čekal bych výrobu v budoucnu v pile MSK Karlovice i Jilos Horka. Pelety na rozdíl od pilin jsou transportovatelné na větší vzdálenosti a skladovatelné a pro teplárny nejsou nezajímavé.

Navíc německá výroba převyšuje 1,5krát domácí trh a zejména severní Čechy se pro import z Německa hodí.

Spotřebitel

Pokud se podíváme na dostupnost pelet v jednotlivých regionech ČR z pohledu koncového zákazníka, je situace uspokojivá, po letech, kdy pelety byly spíš osobním hobby, jsou k nalezení v každé lokální prodejně řeziva, řetězcích, u topenářů a také malí výrobci se zaměřují na osobní prodej. Obsluha zákazníka je problematičtější, většinou se prodejci spoléhají na odběr pár set kilo v kufru osobního auta, doprava je realizována místním nákladním automobilem s dost nevyrovnanou službou. Za ideální standard bych volil auto s terénním manipulátorem, které umí paletované zboží uskladnit až zákazníkovi do garáže.

Cisternovým dodávkám se věnuje systematicky pouze naše společnost s celorepublikovým pokrytím, ostatní to řeší nájmem zemědělského přepravníku na krmiva či cementovou cisternou. Kvalita a spotřebitelská úroveň je však rozporuplná, auta nemají váhy, čímž se vystavují sankcím obchodní inspekce, nelze odsávat prach ze skladů atd. Nicméně cisternová přeprava je klíč pro rozšíření topení dřevěnými peletami.

Kdo je v roce 2012 ideální zákazník pro topení peletami?

Starší RD, který topí uhlím či dřevem a má již prostory jako kotelna a sklad. Neřeší umístění kotle, ani přístup NA, je zvyklý na topení tuhými palivy, umí obsluhovat kotel a pelety pro něho představují komfort automatu, technickou nenáročnost a čisté prostředí. Nicméně tento zákazník je bez dotačních titulů v obtížné situaci, instalace kotle a periferií vyjde na cca 150 000 Kč a to je pro českou vesnici neakceptovatelné. Je to vidět na letošních prodejích kotlů na pelety – bez dotací spadly o 60 % oproti roku 2010. Tento zákazník je díky vybudovanému skladu i dobře motivovaný pro bezpracnou cisternovou dodávku pelet.

Malá odbočka – Pelety rozhodně nejsou palivo pro nové RD obvyklých velikostí, 1 m3 obestavěného prostoru představuje takovou investici, že maximálně domy nízkoenergetických standardů mohou používat peletová kamna – jejich spotřeba je však opravdu pár sáčků za sezónu. I v konzervativním Rakousku vyhraje u novostavby tepelné čerpadlo. Pelety se ani nevymezují vůči plynu, jsou alternativou tam, kam potrubí nevede.

Druhým možným typem zákazníků na pelety je široká oblast školství, municipality, hotelů, firem atd. Tady existuje spousta argumentů, proč na pelety přejít:

  1. Cenová úspora 20–50 % oproti plynu či elektřině je ve větších objemech nominálně zajímavá.
  2. Většina kotelen na tuhá paliva kalkuluje i cenu obsluhy, která je automatem ušetřena.
  3. Cisternové dodávky při objemu 20–30 t jsou levné a efektivní.
  4. Lze čerpat dotace MŽP a ze strukturálních fondů EU.

Tento typ zákazníků by měl být středem zájmu výrobců kotlů, výrobců pelet i velkých instalačních firem.

Spolupracujeme m.j. se společnosti IVORY group, která pro obce zajišťuje výstavbu kotelen na pelety o výkonu 0,1–1 MW, kdy investiční náklady jsou pro zákazníka na počátku nula a následně platí pouze za dodané teplo. Cena se následně pohybuje okolo 500–550 Kč/GJ, což je v porovnání např. dálkovým teplem na Liberecku velmi zajímavé. Obec získá novou automatizovanou kotelnu a ekologické teplo výměnou za drahé a dosluhující např. topení na LTO.

Tato oblast je i investiční příležitostí, chápu, že pro velké investory je výhodnější okresní teplárna, ale pro řadu menších je diverzifikace rizika na řadu menších obecních výtopen zajímavá. A přitom stačí být pouze technickým developerem – pelet je nadprodukce, českých výrobců kotlů řada a nehrozí ani do budoucna nedostatek suroviny jako u štěpky, piliny nejsou pro teplárny vhodné.

Shrnutí

  • Existuje značná domácí nadprodukce kvalitních dřevěných pelet.
  • Existuje volná surovina u stabilních velkých pil a lze předpokládat, že při reálné domácí poptávce budou pelety vyrábět.
  • Pelety jsou výhodná ekonomická volba u kotlů o výkonu do 1 MW.
  • Obecní, firemní kotelna na pelety je výhodnou investicí a lze ji stabilně provozovat.
  • Cena pelet je stabilní díky možnosti dovozů z blízkého zahraničí.

Úspěšné velké instalace


Onkologické sanatorium Nová Ves pod Pleší – realizace Komterm, kotel Schmidt 1200 kW, sklad na pelety 160 t.

Domov osob se zdravotním postižením Rudné u Nejdku, investor MHMP, kotel Hoval 160 kW, sklad 60 t.

ZS MV – hotel Herlíkovice 200 kW Guntamatic, sklad 30 t.

Průmyslová mobilní kotelna Unex, a.s., Uničov
  • Typ kotle: 4 kotle TURBOMAT
  • Výkon: 1820 kW
  • Palivo: Štěpka a pelety
  • Popis: Kotle i sklad paliva umístěné v mobilních kontejnerech. Výhodou je nejen snadná přenositelnost, ale také libovolná rozšiřitelnost.
 

Datum: 24.8.2012
Autor: Marek Řebíček, ředitel
Organizace: CDP IVORY, s.r.o.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Reklama


Slunce v domě on-line


Partneři oboru

logo HOTJET logo EICERO

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBudova muzea v Budapešti bude připomínat velkou U-rampuStavíte dům? Poradíme vám, jak na rozvody vodyNěmecko dá do roku 2030 na dopravní infrastrukturu 270 mld. eur