Dřevní peleta - obsah a úvod publikace

Úvodní slovo odborného recenzenta

V této publikaci jsou shrnuty dlouhodobé zkušenosti s používáním dřevních pelet pro vytápění ve velkých i malých tepelných zdrojích. Autor seznamuje odbornou veřejnost i laické čtenáře – uživatele toho paliva – populárně naučným přístupem se svými znalostmi a zkušenostmi o vlastnostech pelet z pohledu výrobce spalovací kotlů a nebojí se zaměřit přímo na peletu samotnou, její charakteristické fyzikálně chemické parametry i na možnost hodnocení těchto vlastností v „polních podmínkách“ uživatele. Po přečtení této knihy si čtenář, ať již výrobce pelet, lisů na pelety nebo jejich spotřebitel sám udělá obrázek, co od tohoto paliva může očekávat, z čeho by mělo být vyrobeno a jak by se při spalovacím procesu mělo správně chovat, a nebo si zkusí ověřit základní vlastnosti pelet podle návodu, který je v knize uveden a na základě toho posoudit, zda se z tohoto pohledu peleta chová tak, jak je v knize popsáno.

Kniha, která je určena nejširší veřejnosti, podává krok po kroku ucelený přehled o použitých surovinách, výrobě, vlastnostech, využití dřevních pelet i o jejich zkoušení. Autor nás také provede systémem distribuce, skladování pelet a zaměří se na problémy s tím související, se kterými se mohou čtenáři při této manipulaci s peletami setkat. Dalším krokem pak bude popis chování pelet při spalování s upozorňováním na skutečnosti, které mohou tento proces negativně ovlivnit. Objasní nám také taje energetické náročnosti výroby pelet i jejich výsledné užitné hodnoty.

Autor rozebírá využití pelet z pohledu pragmatického i ekologického a při stále častějším využití jako moderního paliva zvažuje jejich výhody a nevýhody a jejich ovlivňování chodu kotle na pelety v souvislosti s kvalitou pelet. Vyplňuje tak mezeru v informovanosti o peletě samotné a předkládá své zkušenosti nejen jako výrobce kotlů a uživatel dřevních pelet, ale i jako člen technické normalizační komise účastnící se procesu vytvářejícího technické specifikace na dřevní pelety a požadavků na jejich zkoušení, jež jsou součástí nových evropských norem a tím i českých technických norem. Sloučením praxe a s dlouholetými zkušenostmi tím vzniká velice zajímavá, hodnotná a přínosná publikace, která shrnuje nejvýznamnější poznatky o dřevních peletách z pohledu ovlivňování vlastností konečného výrobku výběrem suroviny, zpracováním a výrobním postupem.

RNDr. Alice Kotlánová
předsedkyně TNK 138 Tuhá biopaliva

Předmluva

Umění rozdělat oheň, udržovat jej a cíleně využívat jeho teplo a světlo pomohly našim dávným předkům k rozvoji duševních schopností. Zásluhou ohně zbylo více času i na aktivity, které nebyly nezbytné k zachování života. Až na určité výjimky byla tehdy palivem biomasa a v našem zeměpisném pásmu především dřevo. Ještě v 19. století se ke svícení používaly například hobliny z tvrdého dřeva, jak píše ve svých románech český spisovatel J. Š. Baar.

Spalování dřeva a využití tepla z něj umožnilo lidem celoročně žít i na místech, kde by v zimních studených podmínkách zmrzli. Hovořit o komfortním vytápění však mohlo jen pár významných jedinců. Jedině oni měli sloužící, kteří za ně dřevo narubali v lesích, přivezli k domům, nařezali, rozštípali a pak podle potřeby přikládali do krbů nebo kamen. Méně šťastní členové lidské společnosti si museli celý proces vedoucí od stromu v lese k teple v obydlí zajistit vlastní fyzickou námahou.

Rozvoj schopnosti člověka vyrobit víc, než kolik sám potřebuje, umožnil specializaci. Výroba paliva se stala samostaným oborem a lidé, především ve městech, si jej začali kupovat. Les už nerostl hned za domem, dřevo bylo nutné dovážet. Lesy někomu patřily a i dřevo „na stojato“ bylo nutné kupovat. A proto ceny rostly. Až se objevilo uhlí. Bylo levnější a v poměru na hmotnost v něm bylo více energie. Tehdy dřevo ztratilo svou dominantní pozici. Objevením ropy, zemního plynu, energie z jádra atomů, jsme se využití dřeva pro vytápění vzdálili ještě více. Dřevo se pro vytápění stalo okrajovou záležitostí. V některých případech jen „rekreačním“ palivem, se kterým je spojeno příjemné fyzické úsilí, které je však tolerováno jen pár dnů v roce.

Ropné krize a následné růsty cen energií ve spojení s požadavkem neustupovat z dosaženého komfortu vytápění obrátily pozornost zpět k biomase. Nikoliv již v její přírodní podobě, ale průmyslově zušlechtěné. Po spirále vývoje se vytápění biomasou vrátilo zpět, ale tentokrát na technologické úrovni odpovídající počátku 21. století. Tedy na úrovni vysoké účinnosti spalování, minimálních emisí škodlivých látek a komfortu, který je srovnatelný s jinými způsoby vytápění. Je to ještě biomasa? Je a není. Je to peleta.

Ing. Josef Hodboď
šéfredaktor časopisu Topenářství instalace

Obsah

ÚVODNÍ SLOVO ODBORNÉHO RECENZENTA ……………………………………….. 4
PŘEDMLUVA ……………………………………………………………………………….. 5
ÚVOD ………………………………………………………………………………………… 6
KRÁTCE Z HISTORIE ……………………………………………………………………… 7
VZNIK NOVÝCH EVROPSKÝCH NOREM …………………………………………….. 11
CO JE DŘEVNÍ BIOMASA ………………………………………………………………. 13
Původ biomasy ………………………………………………………………. 13
Zdroj biomasy ………………………………………………………………... 13
Obchodní formy biomasy …………………………………………………… 14
Vlastnosti …………………………………………………………………….. 15
JAK VZNIKÁ PELETA ……………………………………………………………………. 17
Technologie peletování ………………………………………………………. 17
Příklady peletizačních linek ……………………………...………………… 23
Energetická náročnost výroby dřevních pelet …………………………….. 26
Význam peletizace dřevní biomasy ……………………………………….. 28
VLASTNOSTI DŘEVNÍCH PELET ………………………………………………………. 31
Zdroj …………………………………………………………………………... 31
Rozměry ………………………………………..…………………………….. 33
Obsah vody ………………………………………..…………………………. 34
Obsah popela ………………………………………………..………………. 35
Mechanická odolnost ……………………………………………………….. 36
Podíl jemných částic ………………………..………………………………. 38
Přísady ………………………………………………………………………... 39
Sypná hmotnost ……………………………………………………………... 39
Výhřevnost ……………………………………………………………………. 40
Obsah síry ……………………………………………………………………. 44
Obsah dusíku ………………………………………………………………… 45
Obsah chloru …………………………………………………………………. 45
Tavitelnost popela ……………………………………………………………. 46
DŘEVNÍ PELETY PRO MALOODBĚRATELE ………………………………………… 50
Společné vlastnosti ………………………………………………………….. 50
Kategorie A1 …………………………………………………………………. 51
Kategorie A2 …………………………………………………………………. 52
Kategorie B …………………………………………………………………... 52
REÁLNÉ NÁKLADY NA VYTÁPĚNÍ PELETAMI ……………………………………… 54
Reálná provozní účinnost kotlů …………………………….………………. 54
Stanovení roční spotřeby paliva …………………………….……………… 56
DŘEVNÍ PELETA A JEJÍ PŘÍBUZNÉ …………………………………………………… 58
LITERATURA ………………………………………………………………………………. 66

Literatura

• [1] ČSN EN 14588 Tuhá biopaliva – Terminologie, definice a popis, Praha: ÚNMZ, 2011.
• [2] ČSN EN 14961-1 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 1: Obecné požadavky. Praha: ÚNMZ, 2010
• [3] prEN 14961-2 Solid biofuels – Fuel specifikations and classes – Part 2: Wood pellets for non-industrial use. CEN, 2010, (v době vydání knihy připravena již česká verze ČSN EN 14961-2 Tuhá biopaliva – Specifikace a třídy paliv – Část 2:Dřevní pelety pro maloodběratele)
• [4] ČSN EN 15103 Tuhá biopaliva – Stanovení sypné hmotnosti. Praha: ÚNMZ, 2010
• [5] ČSN EN 15210-1 Tuhá biopaliva – Stanovení mechanické odolnosti pelet a briket-Část 1: Pelety. Praha: ÚNMZ, 2010
• [6] ČSN P CEN/TS 15370-1 Tuhá biopaliva – Metoda stanovení teploty tání popela – Část 1: Metoda stanovení charakteristických teplot. Praha: ČNI, 2007
• [7] Ebert, H.-P., Topení dřevem ve všech druzích kamen. Ostrava, HEL, 2007
• [8] Hrdlička, F., Hrdlička, J., Spalování biomasy-zdroje obnovitelné energie. Časopis VVI 4/2006
• [9] Noskievič, P., Spalování uhlí. Ostrava: VŠB-TU, 1998
• [10] Pastorek, Z., Kára, J., Jevič, P., Biomasa obnovitelný zdroj energie. Praha: FCC Public, 2004