Větrníky v referendech neuspěly. Z 21 obcí je podpořil jediný Dětřichov

Výsledek je podstatně horší než při velké sérii referend během sněmovních voleb v říjnu 2025. Tehdy se z 18 obcí osm vyslovilo pro větrné elektrárny a deset proti, jak shrnoval přehled výsledků referend z roku 2025. Letos je poměr 1 : 20.

Také letošní výsledky je ale potřeba číst s určitou rezervou. Ne všude lidé hlasovali o hotovém projektu s konkrétním počtem a umístěním turbín. V části obcí se otázka týkala obecné podpory výstavby, přístupu obce k investorům nebo plánovaných akceleračních oblastí. Výsledek 20 : 1 proto neznamená, že voliči zamítli dvacet připravených větrných parků, jak ukazuje i přehled jednotlivých letošních referend.

Výsledky referend o větrných elektrárnách v ČR 2026

V tabulce je rozdíl přepočítán podle toho, která odpověď fakticky znamenala podporu, nebo odmítnutí větrných elektráren. To je důležité zejména u obcí, kde otázka zněla například tak, zda má obec podniknout kroky proti výstavbě.

* V podkladech je u Měčína uveden pouze poměr přibližně 12 % ku 86 %, nikoli absolutní počty hlasů.

Nejtěsnější výsledek přitom nastal právě v jediné obci, která další přípravu větrných elektráren podpořila. V Dětřichově hlasovalo 104 lidí pro pokračování spolupráce s investorem a 96 proti, rozdíl tedy činil pouhých osm hlasů. Ani zde nešlo přímo o definitivní souhlas se stavbou, ale o pokračování postupu podle již uzavřené smlouvy za podmínky ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a finančního přínosu pro obec, uvádí souhrn výsledků referend.

Na opačné straně jsou například Kralovice, kde odpůrci převážili o 572 hlasů, Zátor s rozdílem 360 hlasů nebo Horní Benešov s rozdílem 277 hlasů. Velmi těsné naopak bylo hlasování v Bystré nad Jizerou, kde převážil odmítavý postoj jen o sedm hlasů, nebo ve Starých Heřminovech s rozdílem jedenácti hlasů.

V roce 2025 byla bilance mnohem vyrovnanější

Výsledek letošního podzimu kontrastuje s referendy uskutečněnými souběžně se sněmovními volbami 3. a 4. října 2025. Z tehdejších 18 obcí osm výstavbu podpořilo a deset odmítlo. Mezi obcemi, kde převážil souhlas, byly například Mišovice, Jindřichovice pod Smrkem, Menhartice, Jarov, Věžnička, Krakov nebo Stonařov, podle souhrnu loňských výsledků.

Rozdíl mezi oběma roky tak není v tom, že by loni větrné elektrárny v referendech jednoznačně vítězily. Loni byly obce téměř rozdělené napůl, letos se výsledek prakticky překlopil na jednu stranu.

Zástupci větrného sektoru dávají letošní výsledek do souvislosti mimo jiné s debatou o akceleračních oblastech. Podle předsedy České společnosti pro větrnou energii Michala Janečka lidé v části obcí nerozhodovali o konkrétní elektrárně, ale spíše o obecné představě budoucí výstavby. Vymezení akcelerační oblasti přitom samo o sobě podle něj neznamená automatické povolení elektrárny a každý projekt musí projít povolovacím procesem, uvádí Česká společnost pro větrnou energii ve svém hodnocení letošních referend.

Ještě kritičtěji hodnotí přípravu akceleračních oblastí předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa. Podle něj měly rozvoj větrné energetiky urychlit, jejich příprava a komunikace ale naopak přinesly nejistotu a obavy a zkomplikovaly diskusi o konkrétních projektech, jak je citován v hodnocení České společnosti pro větrnou energii.

Přečtěte si také Větrné elektrárny po 20 letech: reálné zkušenosti z českých obcí Přečíst článek

Zkušenost s větrníky hraje výraznou roli

ČSVE upozorňuje také na analýzu 71 českých referend z let 2006 až 2025. V obcích, kde už větrné elektrárny stály, podle ní hlasovalo pro jejich další rozvoj v průměru 67 % voličů, zatímco v obcích bez předchozí zkušenosti jen 20 %. Analýza navíc ukázala, že konkrétněji formulované otázky s údaji o počtu elektráren nebo podobě projektu v minulosti častěji končily ve prospěch výstavby. Podrobnosti shrnuje Česká společnost pro větrnou energii.

Celostátní průzkumy přitom ukazují méně jednoznačný postoj než letošní obecní referenda. Podle průzkumu STEM by v hypotetickém referendu o větrných elektrárnách v blízkosti obce hlasovalo 39 % lidí pro a 35 % proti. Výzkum STEM/MARK při otázce na elektrárnu pět kilometrů od bydliště naměřil 49 % souhlasících a 38 % odpůrců. Také tato čísla uvádí souhrn ČSVE k výsledkům referend.

Výsledek letošních referend je proto především velmi silným signálem pro developery a obce, že obecná podpora větrné energetiky se při rozhodování o konkrétní lokalitě nemusí automaticky přenést do místního souhlasu. A že po letošním volebním víkendu bude prosazování nových projektů přinejmenším v části regionů výrazně obtížnější.

Text byl připraven s využitím AI nástrojů na základě uvedených zdrojů a prošel redakční kontrolou TZB-info.