Větrné elektrárny v Evropě v roce 2024: 285 GW instalovaného výkonu
Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě v roce 2024 vzrostl na 285 GW, přičemž hlavními tahouny jsou Německo a Velká Británie. Navzdory růstu je výstavba příliš pomalá pro naplnění klimatických cílů. Česká republika se ve statistikách drží na chvostu s velmi nízkým přírůstkem a podílem na spotřebě.
Platorma WindEurope (dříve Evropská asociace větrné energetiky, EWEA) zveřejnila statistiku instalovaného výkonu větrných elektráren v Evropě. Jejich celková kapacita dosáhla 285 VGW, z toho je 37 GW tzv. offshore instalací na moři. Během roku 2024 přibylo 16,4 GW nového výkonu z toho 2,6 GW bylo zprovozněno na moři. Podíl elektrické energie na spotřebě na evropské spotřebě je 20 %.
Nejvyšší instalovaný výkon má Německo. Z celkových 72,6 GW je 9,1 GW na moři. Přispěl k tomu největší evropský meziroční nárůst o 4 GW, z toho 730 MW na mořských lokalitách.
Na druhou příčku v evropských statistikách se s 31,6 GW (z toho 15,9 GW na moři) dostala Velká Británie také díky nově instalovaným 1,9 GW (z toho 1,2 GW na moři, nejvíce v Evropě). Velká Británie má k 31. 12. 2024 nejvíce offshore instalací v Evropě (15,9 GW, což je více než polovina celkově instalovaného výkonu větrných elektráren v této zemi).
Nových instalací přes 1 GW přibylo během roku 2024 v Turecku, Finsku, Francii, Španělsku a Švédsku. Ukrajina navzdory válce v loňském roce postavila 45 MW nového výkonu. Z celkového výkonu 1,9 GW se na Ruskem okupovaném území nachází 69 %.
Zajímavý je i podíl větrné energie na domácí spotřebě v jednotlivých zemích: Dánsko 56 %, Irsko 33 %, Švédsko 31 %, Velká Británie 30 %, Nizozemsko 29 %, Portugalsko 28 %, Litva 27 %.
Přes nespornou dynamiku růstu evropské větrné energetiky varuje současně publikovaná zpráva WindEurope, že „Tempo rozvoje větrné energetiky je příliš pomalé na to, co Evropa potřebuje ke své energetické bezpečnosti. Hlavním důvodem je pomalé povolování i rozvoj sítí… Pokud se podaří zdvojnásobit tempo, vítr může dodávat většinu čisté elektřiny potřebné k plnění Dohody o čistém průmyslu (Clean Industry Deal), který zveřejnila Evropská komise“.
WindEurope očekává, že Evropa v letech 2025-2030 nainstaluje 187 GW nové kapacity větrné energie. To by do roku 2030 zvýšilo celkové množství instalací v Evropě na 450 GW.
| Země | Instalovaný výkon (MW) | z toho offshore (MW) | Podíl na spotřebě (%) |
|---|---|---|---|
| Německo | 72 627 | 9 121 | 30 |
| Velká Británie | 31 636 | 15 933 | 30 |
| Španělsko | 31 180 | 7 | 25 |
| Francie | 24 383 | 1 500 | 11 |
| Švédsko | 17 200 | 192 | 31 |
| Turecko | 13 793 | – | 11 |
| Itálie | 12 985 | 30 | 8 |
| Nizozemsko | 11 706 | 4 738 | 29 |
| Polsko | 10 233 | – | 14 |
| Finsko | 7 357 | 71 | 24 |
| Dánsko | 7 612 | 2 652 | 56 |
| Portugalsko | 5 963 | 25 | 28 |
| Belgie | 5 648 | 2 261 | 16 |
| Řecko | 5 354 | – | 22 |
| Norsko | 5 188 | 101 | 11 |
| Irsko | 4 861 | 25 | 33 |
| Rakousko | 4 028 | – | 16 |
| Rumunsko | 3 150 | – | 12 |
| Ukrajina | 1 947 | – | – |
| Litva | 1 750 | – | 27 |
| Chorvatsko | 1 303 | – | 14 |
| Estonsko | 711 | – | 14 |
| Bulharsko | 706 | – | 4 |
| Srbsko | 623 | – | – |
| Česko | 371 | 1 | – |
| Maďarsko | 329 | 1 | – |
| Bosna Herceg. | 244 | – | – |
| Lucembursko | 214 | – | – |
| Kypr | 158 | – | – |
| Lotyšsko | 137 | 4 | – |
| Kosovo | 137 | – | – |
| Černá Hora | 118 | – | – |
| Švýcarsko | 100 | – | – |
| Sev. Makedonie | 73 | – | – |
| Faerské ostrovy *) | 71 | – | – |
| Slovensko | 4 | – | – |
| Bělorusko | 3 | – | – |
| Island | 3 | – | – |
| Slovinsko | 3 | – | – |
| EVROPA celkem | 284 914 | 36 657 | 20 |
*) Faerské ostrovy jsou autonomní oblastí Dánska
Instalovaný výkon větrných elektráren v Evropě k 31. 12. 2024. Zdroj: WindEurope
Příliš skromný podíl Česka
V Česku po několikaleté stagnaci (2020-2022 žádné nové větrné elektrárny) a po oživení r. 2023 s 5 elektrárnami s celkovým výkonem 13,32 MW přibylo r. 2024 celkem 15,8 MW na dvou lokalitách. Roku 2024 vyrobily větrné elektrárny 0,7 TWh elektřiny. Podíl větru na domácí spotřebě činí 1 %.
Nejvíce větrných elektráren je nyní v severních a západočeských krajích (UL 86,8 MW, KV 69 MW, LI 50 MW) a na severní Moravě (OL 45,2 MW, MS 37,2 MW). Rozměry i výkonem největší větrná elektrárna Enercon E-138 na lokalitě Gruna-Žipotín (Pardubický kraj) s instalovaným výkonem 4,26 MW, výškou věže 111 m a průměrem rotoru 138 m. Stojí na lokalitě, jejíž větrné poměry byly ověřeny od r. 2007 17 roky provozu menšími elektrárnami s výkonem 2 MW. Projekt využil i existujícího kabelového propojení mezi elektrárnami a do sítě.
Předseda České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) řekl: „Ve čtyřikrát větším Polsku loni instalovali 50× víc větrných turbín (805 MW výkonu) než v Česku. Větrníky tam pokrývají už 14 % roční spotřeby, v Česku je to stále 1 %. Společně s Komorou obnovitelných zdrojů a ministerstvy proto pořádáme osvětové semináře pro krajské úředníky a obecní zastupitelstva. Ty, kteří rozhodují o stavbách větrných elektráren, se tak snažíme informovat o fungování větrných elektráren a způsobu, jak se jejich stavba posuzuje. Urgentně ale potřebujeme zjednodušit povolování a zrychlit rozvoj energetické infrastruktury.“
Aktuální změny v legislativě s tzv. akceleračními zónami pro obnovitelné zdroje energie by mohl rozvoj v Česku urychlit. Zdá se, že se zvolna mění i postoj obcí, jejichž obyvatelé častěji v referendech s „větrníky“ souhlasí. Bude tak možné v některých případech oprášit a aktualizovat několik let spící projekty, pokud tomu snad ještě pomůže rychlejší stavební řízení.
Evropa a svět
Jak je na tom Evropa v oboru větrné energetiky v porovnání se zbytkem světa? Světová asociace ještě svoji statistiku k 31. 12. 2024 nepublikovala, zatím je k dispozici její pololetní zpráva. Podle ní je lídrem ve světové statistice instalovaného výkonu Čína s 500 440 MW, s přírůstkem 25 840 MW za první pololetí r. 2024. USA měly 152 817 MW s desetinovým přírůstkem v porovnání s Čínou (2 362 MW). Evropě vévodící Německo bylo vůči USA na polovině (celkem 71 046 MW, nové instalace 1 571 MW). V první desítce jsou ještě Indie, Španělsko, Brazílie, Velká Británie, Francie, Kanada a Švédsko.
