Ekologické projekty očima porotce

Do soutěže se lze zapojit i prostřednictvím internetového hlasování, rozhodnou také diváci a televizní porota při slavnostním vyhlášení, které je plánováno na polovinu října tohoto roku. Nejlepší projekty v jednotlivých kategoriích získají ocenění a vítězný projekt postoupí do celosvětového finále. Novinkou letošního třetího ročníku soutěže je vyhlášení Ceny eko energie. Členové odborné poroty nominují tři projekty, z nichž bude veřejnost prostřednictvím internetu a SMS vybírat ten nejlepší. Server TZB-info požádal o rozhovor jednoho z porotců inženýra Romana Šubrta z českobudějovického sdružení Energy Consulting.

Jste pravidelným účastníkem a také členem poroty soutěže. Jakým způsobem se vyvíjejí přihlášené projekty?

Po prvním ročníku soutěže, který byl takříkajíc rozjezdový, se začaly objevovat velmi zajímavé projekty. V posledním roce bylo několik z nich z oblasti stavby pasivních či nízkoenergetických domů svépomocí a také již postavených domů rekonstruovaných do podoby objektů s nižší energetickou náročností. Vedle velice zajímavých objektů, které jsou výborné myšlenkou i realizací, se objevují také projekty, které bohužel nemůžeme považovat za následování hodné, neboť sice šetří energii, ale v rukách neznalých kutilů by mohly způsobit poměrně značné škody. Mezi projekty se vyskytly i popisy zařízení, které lze označit za svérázné perpetum mobile. Určitý posun k hospodárnosti se tady ale určitě projevuje. Zajímavé je i to, že se hlásí stále více podniků, které považují svoji účast za výborný způsob zviditelnění.

Lze říci, že nějaký český region byl více aktivní než jiný?

Samozřejmě. Je to celá jižní část České republiky. Je to pochopitelné a souvisí to s aktivitami firmy E.ON.

Proč se metody osvědčené v ostatních státech dostávají tak těžko do české legislativy a do běžné praxe?

Nedovolil bych si to prohlásit. Mám pocit, že problém bude jinde. Hrajeme si na svém písečku, neumíme výsledky prodat, špatně komunikujeme s ostatními státy a konec konců i s médii. Samozřejmě, že není všechno růžové – jsme ještě z dob totality zvyklí necenit si dostatečně duševní práce, podceňujeme autority a máme pocit, že si vše umíme vyrobit vlastníma rukama. Proto u nás nedochází k ocenění kvalitní projektová dokumentace stavby, laici i zedníci se řídí vlastními zaběhanými postupy, aniž by si uvědomili, že s novými materiály je potřeba změnit i způsoby provádění. Z uvedeného vyplývá i to, že více dáme na rady kamaráda z hospody, než na doporučení odborníka. Mimochodem máme i prvenství, které nám v okolních státech závidí: výnosy z prodeje emisních povolenek dát k dispozici občanům jako dotaci na úspory energií tak, jak to přinesl program Zelená úsporám, je ojedinělý případ a možná povede k tomu, že EU přehodnotí svůj postoj k dotacím, kdy je zakázané z prostředků EU financovat bydlení, tedy i zateplování domů. V médiích se neustále objevují narážky na problémy s programem Zelená úsporám, tento projekt však přinesl mnoha domácnostem nemalé peníze na energeticky úsporná opatření a mnoha lidem přinesl práci...

To by bylo jistě na delší debatu, ale vraťme se k soutěži, která je předmětem tohoto rozhovoru. Soutěží se v různých kategoriích. Která z těchto kategorií byla nejvíce zásobena?

Nejvíce přihlášených bylo v kategorii Země, neboť do této aktivity spadají úpravy rodinných domů šetřící energii na vytápění, tedy různé zateplování, výměna oken a podobně. Přestože tyto úpravy vypadají z pohledu odborníků jako velmi nezajímavé, neboť se jedná o standardní řešení, domlouvali jsme se v porotě, že by bylo jistě dobré v budoucnu ocenit některá z těchto opatření, neboť dávají zcela jiný, moderní, ráz domům a tím zvyšují jejich estetickou hodnotu. A estetika patří také k životnímu prostředí.

A která z kategorií vás osobně nevíce oslovuje a které projekty jsou podle vašeho názoru hodny nejvyššího ocenění?

Nemám žádnou oblíbenou kategorii. Projektů, které mě oslovily, je více a napříč všemi kategoriemi. Je velmi těžké říci, který projekt je hodný nejvyššího ocenění, zda je hodnotnější ten, kde dochází k úsporám mnoha tisíc gigajoulů, nebo ten, kde z entuziasmu lidí vzniká unikátní projekt pasivní školy či ten, který ukazuje, jak lze minimalizovat spotřebu energie v domácnosti minimalizováním využívaného životního prostoru. Ke všem těmto skupinám se řadí i další skupiny projektů, jako například prosazování úsporných opatření studenty a podobně.

Obhájil jste ve finále své favority a našel jste spojence?

Asi vás zklamu. Snažili jsme se vybírat finalisty skutečně nestranně. Jednání poroty předcházelo nastudování všech projektů, příprava poznámek ke každému projektu a vlastní vybrání několika favoritů, respektive obodování všech projektů. Toto udělali všichni členové poroty, čímž bylo vybráno téměř 50 projektů hodných další diskuze. Následovalo zasedání poroty, kde byly tyto projekty představeny a každý z porotců projekt dle svého uvážení komentoval. Hlasování pak potvrdilo, zda společným jednáním někdo z členů poroty nepřehodnotil svůj názor.

Jaký bude podle vás další vývoj z hlediska úspor energií. Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (2010/31/EU) hovoří o tom, že všechny nové budovy budou do roku 2020 budovány s "téměř nulovou" spotřebou energie. Je takové nařízení v českých podmínkách reálné?

Jistěže! Někdy nám pocit, že se česká veřejnost bojí úspor energií. Přitom je třeba si uvědomit, že spotřebováváme mnohokrát více energie než dříve. Stačí jeden ilustrační příklad: v minulosti žilo ve světnici o ploše 20 až 30 metrů čtverečních čtyři až šest lidí. Světnice byla často jedinou vytápěnou místností. Jako palivo sloužilo dřevo či později uhlí. Pokud si energetickou náročnost vytápění přepočteme na 1 metr čtvereční, tak nám vychází u starých objektů hodnota okolo 220 kWh/(m2*a), ovšem pokud tuto potřebu energie přepočteme na osobu, tak je potřeba energie na vytápění 733 až 1 650 kWh/(osobu*a). Pokud vezmeme moderní rodinný pasivní dům s potřebou 15 kWh/(m2*a) a plochou 200 m2, je při obsazenosti 2 až 4 lidmi potřeba energie 750 až 1550 kWh/(osobu*a). Je tedy patrné, že pouze pasivním domem se můžeme dostat na stejnou potřebu energie, jaká byla obvyklá v minulých staletích.

Reaguje na tento fakt i tato soutěž?

Soutěž Energy Globe Award je celosvětovým kláním, ve kterém se ve finále utkávají projekty ze všech kontinentů. Jako taková reaguje na celosvětovou potřebu úspor energií a my všichni zúčastnění doufáme, že pomůže k propagaci úspor energií i u nás.

Složení členů poroty a další informace najdete na internetových stránkách soutěže http://www.energyglobe.com/cs_cz/