Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Kapacitní mechanismy: bude EU i nadále dotovat uhlí?

Datum: 26.12.2018  |  Autor: Anna Kárníková, Centrum pro dopravu a energetiku

Trhy s elektřinou v současné době kvůli cenovým stropům a dalším pokřivením trhu nedávají dostatečné cenové signály pro tvorbu bezpečnostních rezerv. Kapacitní mechanismy by tak měly motivovat výrobce elektřiny k udržování pohotovostních kapacit pro případy silné poptávky či výpadku zdrojů.


© Fotolia.com

Pravidla pro fungování trhu s elektřinou jsou součástí legislativního balíčku, který Evropská komise představila v listopadu 2016 s cílem nastavit legislativní rámec pro měnící se evropský energetický trh, ve kterém narůstá podíl obnovitelných zdrojů a naopak klesá podíl uhlí. Součástí balíčku byl i návrh nařízení o vnitřním trhu s elektřinou regulující využívání kapacitních mechanismů. Evropská komise chce novými pravidly dosáhnout regulace kapacitních mechanismů, která nebude brzdit klimatické cíle a omezovat hospodářskou soutěž v rámci EU. Kapacitním mechanismům proto Evropská komise vyhradila roli krajního řešení, které by mělo vycházet ze středně- až dlouhodobého celoevropského posouzení přiměřenosti zdrojů. S ohledem na ochranu klimatu Komise také navrhla, aby se kapacitní mechanismy využívaly pouze pro ty zdroje, které nepřesahují limit emisí CO2 ve výši 550 g/KWh, což by z podpory vyloučilo uhelné zdroje.

Evropský parlament pozici Komise podpořil, navrhnul ovšem výjimky pro tzv. strategické rezervy s podmínkou určení limitu pro emise. Vyjednávací pozice Evropské rady (tzv. obecný přístup) přijatá v prosinci 2017 je ke kapacitním mechanismům i přes protesty Francie, Lucemburska a Nizozemí podstatně vstřícnější a umožnila by podporu uhelných elektráren daleko za rok 2030, zejména proto, že v současné době budované elektrárny považuje za již „existující“ a tedy s právem na podporu.

Problematičnost kapacitních mechanismů dobře ilustrují výsledky první polské aukce pro elektrárny po roce 2021, ve které dostalo 80 % podpory hnědé a černé uhlí s kontrakty na 15 let za cenu výrazně vyšší než aukce například ve Spojeném království. Díky nastavení polské legislativy je podpora garantována i pro aktuálně budované nebo zcela nové zdroje. Kapacitní mechanismy jsou nyní v Polsku druhým největším zdrojem finanční podpory pro uhelné elektrárny a nové projekty jako například Ostrołęka C jsou na jejich poskytnutí existenciálně závislé. Kapacitní mechanismy tak skrze veřejné rozpočty na mnoho let dopředu udržují při životě jinak málo efektivní a nekonkurenceschopnou uhelnou energetiku, pro kterou ubývá financování a pojištění ze soukromých zdrojů.

Taková forma podpory poškozuje nejen klima, ale také daňové poplatníky. Experti a expertky Greenpeace EU ve své analýze spočítali, že náklady na kapacitní mechanismy se v posledních 20 letech v EU zčtyřnásobily a za toto období stály daňové poplatníky 32,6 miliard eur. Dalších 25,7 miliard eur je už v současné době přislíbeno v rámci kontraktů do roku 2040.

Kontroverzní je rovněž otázka, zda současná podoba kapacitních mechanismů skutečně zajistí energetickou bezpečnost či pouze podpoří výrobní nadkapacity – vlny veder v létě 2018 totiž úspěšně vyřadily z provozu či zmenšily objem výroby z atomových elektráren v Německu, Finsku, Francii a Švýcarsku, které rovněž inkasují podporu z kapacitních plateb.

Rakouské předsednictví pozici nezměnilo ani po selhání jednání 5. prosince 2018 a za svou podporu kapacitním mechanismům si vysloužilo anticenu „Fosílie dne“, udělovanou Climate Action Network v rámci klimatických jednání COP24. Před dalším jednáním tak zůstávají otevřené klíčové otázky: zda bude emisní kritérium uplatněno na současné elektrárny podporované kapacitními mechanismy, jak budou definovány nové elektrárny a od kdy na ně bude uplatňován emisní limit a jak bude naloženo se smlouvami, které budou podepsány v mezidobí, než se nová pravidla stanou platnými. Aktuální pozice rakouského předsednictví, Evropské komise i několika členských států naznačují politickou vůli nabídnout Polsku v této věci ústupky a lze tak čekat, že podpora uhelné energetiky skrze kapacitní mechanismy z evropského trhu s elektřinou jen tak nezmizí.

Redakčně upraveno

Zdroj:
 

Hodnotit:  

Datum: 26.12.2018
Autor: Anna Kárníková, Centrum pro dopravu a energetiku



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 26.12.2018 08:38)


Témata 2019

CAD a BIM knihovny

Partneři - Obnovitelná energie

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Doporučujeme