Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov

Lze očekávat výrazný pokles výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren pro rok 2010?

24.8.2009

Bronislav Bechník

Recenzovaný

Reakce na článek v deníku E15: Stát nechce platit energii ze slunce

Úvod

Titulek citovaného článku je poněkud zavádějící. Česká republika je vázána směrnicemi EU k podpoře a přednostnímu výkupu elektřiny z OZE, tedy i "ze slunce". Na druhou stranu Energetický regulační úřad (ERÚ) má podle zákona č 180/2005 o podpoře využívání obnovitelných zdrojů povinnost výkupní ceny regulovat tak, aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a byl vytvořen přiměřený zisk. V současnosti je přitom v případě velkých fotovoltaických elektráren návratnost výrazně kratší.

Současné kroky vlády - omezení podpory stavebního spoření nebo snížení podpory obnovitelných zdrojů - jsou oficiálně vydávány za snahu o snížení výdajů státního rozpočtu. S ohledem na jiné zbytečné výdaje státu však tyto kroky vyznívají populisticky. Stát například prostřednictvím poslanců v nedávné době rozdal zdarma povolenky v odhadovaném objemu 68 mld. Kč, přesněji: v podstatě je daroval jediné firmě. Česká republika sice získala od EU výjimku, výnos z povolenek však mohl být použit na plošnou podporu opatření ke snížení emisí CO₂, například prostřednictvím podpory rozvoje OZE.

Uvedený odhad 68 mld. Kč je pravděpodobně podhodnocený. V situaci, kdy se předpokládá do budoucna pravidelný meziroční pokles objemu povolenek, lze těžko předpokládat, že cena bude odpovídat současné ceně na trhu. Například studie EIA předpokládá růst ceny povolenek až na dvojnásobek každých 10 let, viz obrázek dole [EIA]. Skutečná cena uvedených povolenek se proto snadno může vyšplhat ke 150 mld. Kč.

Obrázek: Předpokládaný vývoj ceny emisních povolenek

Ve srovnání s tím jsou současné náklady na podporu obnovitelných zdrojů zanedbatelné. V případě fotovoltaiky se v letošním roce bude jednat asi o 0,8 až 1,2 mld. Kč, pro příští rok se odhady pohybují od 2 do 4 mld. Kč. Snížení výkupních cen může tyto náklady redukovat jen asi o 20 až 30 %.

Výše ročních nákladů závisí kromě instalovaného výkonu na vývoji cen fotovoltaických elektráren, výši výkupní ceny a ceně silové elektřiny v době, kdy fotovoltaické elektrárny vyrábějí elektřinu. Je nutno rovněž vzít v úvahu snížení ztrát v síti vlivem relativně malých lokálních zdrojů. Zvýšení nákladů na regulaci sítě přichází v úvahu až při výrazně vyšším podílu fotovoltaických elektráren na energetickém mixu.

Boom fotovoltaických elektráren

Boom fotovoltaických elektráren v ČR není až tak dramatický, jak je mnohde uváděno. Srovnáme-li situaci s Německem, kde jsou podobné klimatické podmínky, pak rozsah nových instalací v přepočtu na počet obyvatel je srovnatelný, nebo dokonce nižší. V Německu bylo v roce 2008 instalováno 1500 MWp, v ČR asi 50 MWp, počet obyvatel je v Německu asi 82 mil. v ČR asi 10 mil. V letošním roce se očekává v Německu instalace asi 1700 MWp nových FV elektráren, v ČR se střízlivé odhady pohybují od 80 do 150 MWp.

Odhady vycházejí ze skutečnosti, že investiční náklady klesly rychleji než výkupní cena. V roce 2009 klesly investiční náklady FV elektráren až o 20% a očekává se, že nadále budou klesat meziročně o 5 až 8 %. Proto za stávající situace by mohly být investice do fotovoltaiky v příštím roce stejně výhodné jako letos. Cenové trendy by mohly být ovlivněny změnami kurzu koruny, například výrazným oslabením, k jakému došlo ve druhé polovině loňského roku. Z přehledu instalací je zřejmé, že přírůstek nově instalovaného výkonu se v letošním roce zpomalil, viz obrázek dole. V letošním roce je k 1. 8. 2009 přírůstek instalovaného výkonu asi 30 MWp.

Obrázek: Vývoj instalovaného výkonu FV elektráren v ČR

Výkupní ceny elektřiny z fotovoltaických elektráren

Výkupní ceny elektřiny z OZE jsou určovány na základě zákona 180/2005 Sb. a vyhlášky ERÚ č. 475/2005 Sb. Konkrétní výkupní ceny pro následující rok vyhlašuje ERÚ cenovým rozhodnutím obvykle koncem listopadu. Samotný zákon 180/2005 Sb. je přitom aplikací směrnice 2001/77/ES. Česká republika se k této směrnici původně nehlásila, přijala ji teprve v souvislosti se vstupem do EU.

Pro příští rok dojde zcela jistě k poklesu výkupní ceny elektřiny z nově instalovaných fotovoltaických elektráren o 5 % přinejmenším v kategorii nad 30 kWp. Zákon 180/2005 Sb. totiž obsahuje omezující ustanovení, že výkupní cena se může meziročně snížit nejvýše o 5 %. Vhodnější by byla hodnota 8 až 9 %, podobně jako v Německu nebo Španělsku. Oproti současnému stavu je naopak nutno zavést větší diferenciaci podpory v závislosti na výkonu a výrazněji preferovat instalace na budovách, případně osvobodit placení DPH pro instalace do 30kWp na rodinné domy, jako je tomu v Německu..

Pokud by mělo nastat výraznější snížení výkupní ceny, muselo by dojít ke změně zákona 180/2005 Sb. ještě v letošním roce v dostatečném předstihu před termínem vyhlášení cenového rozhodnutí ERÚ pro příští rok. Zprávy o chystaném drastickém snížení výkupních cen však jistě urychlí rozhodování mnoha investorů, podobně jako loni vyhlášení ERÚ o snížení výkupních cen na rok 2009 motivovalo investory k rychlému dokončení rozpracovaných projektů, viz předchozí obrázek.

Novelizace zákona č. 180/2005 Sb.

Ve Směrnici 2009/28/ES je mimo jiné uvedeno: "Je příliš brzy na rozhodnutí o rámci Společenství týkajícím se programů podpory se zřetelem na omezené zkušenosti s vnitrostátními programy a v současné době poměrně nízký podíl dotované elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie ve Společenství". Novelizace směrnice a v důsledku toho i zákona byla proto očekávána. K novelizaci směrnice došlo v dubnu letošního roku směrnicí 2009/28/ES, návrh na novelu zákona byl předložen již za předchozí vlády. Nicméně v souvislosti s pádem vlády a předčasnými volbami je pravděpodobnost, že by ke změně zákona došlo ještě v průběhu tohoto roku, velmi nízká.

Novelizace zákona 180/2005 Sb., ale pravděpodobně i 458/2000, je nutná z několika důvodů:

Směrnice 2001/77/ES, ze které zákon vychází byla nahrazena novou směrnicí 2009/28/ES
Směrnice 2009/28/ES vedle podpory elektřiny zahrnuje i podporu výroby tepla a chladu, ale i podporu výroby biopaliv, která byla dříve upravena směrnicí 2003/30/ES.
Ve směrnici 2009/28/ES jsou výrazně preferovány zdroje v budovách a snaha zvýšit podíl OZE v nových budovách, což v současném zákoně chybí
Cílem podpory podle současného zákona je dosáhnout indikativního cíle pro podíl elektřiny z OZE 8 % v roce 2010, směrnice 2009/28/ES určuje pro ČR závazný cíl 13 % v roce 2020.
Kuriozitou českého zákona je podpora výroby elektřiny z důlního plynu z uzavřených důlních děl, která ve směrnici 2001/77/ES ani ve směrnici 2009/28/ES vůbec není zmiňována.
Je vhodné, aby systémy podpory OZE v členských státech byly alespoň částečně synchronizovány; vzhledem k výrazným změnám podpory fotovoltaických elektráren v Německu a Španělsku v posledních dvou letech je nutno upravit podporu i v České republice.
Podle směrnice 2009/28/ES musí být opatření ekonomicky efektivní s ohledem na jednotlivé OZE, investiční náklady fotovoltaických elektráren však nejen v ČR klesly přechodně rychleji, než se podle současného zákona může snížit výkupní cena elektřiny

Navrhované řešení - zcela vypustit paragraf o maximálním meziročním poklesu výkupní ceny pro nové instalace - odporuje situaci v jiných státech EU. V Německu i Španělsku sice došlo nedávno k výraznému snížení podpory fotovoltaiky, v obou státech je však zákonem určena pevně rychlost poklesu výkupní ceny. V obou státech navíc může být podpora dále snížena nebo zvýšena o jeden procentní bod v závislosti na aktuálním přírůstku nových instalací. V Německu již dvakrát došlo dokonce ke zvýšení výkupní ceny.

Urychlená novelizace zákona může být výhodná pro stávající investory a instalační firmy. V horší situaci jsou investoři, kteří nestihnou do konce roku rozestavěné elektrárny dokončit. Podobná je situace dodavatelů. Je téměř jisté, že nové podmínky sníží zájem investorů, celá řada firem, které se v loňském a letošním roce víceméně spekulativně vrhly do instalací fotovoltaických elektráren, v krátké době zanikne. Dopady na zaměstnanost jsou celkem zřejmé, dopady na kvalitu rychle dokončovaných projektů také.

Čtěte Vládní návrh zákona č. 968, kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

Další perspektivy podpory fotovoltaiky v ČR

Jiná možnost, jak by mohla být snížena v současnosti nepřiměřená ekonomická výhodnost fotovoltaických elektráren, je zkrácení doby podpory ze současných 20 na původních 15 let. Tato úprava je zřejmě v kompetenci ERÚ, z právního hlediska umožňují příslušné pasáže současného zákona 180/2005 Sb. obojí výklad. Zkrácení doby výkupu sice neovlivní výši výkupní ceny ani zeleného bonusu, sníží však výhodnost investice z dlouhodobého hlediska.

Bylo by však proti zdravému rozumu prohlásit, že životnost FV výroben je menší než 20 let, když garance na FV panely jsou u všech výrobců 25 let. Do budoucna výrobci plánují zvyšování garance až na 40 let.

Pro rok 2011 již lze s vysokou pravděpodobností očekávat výraznější pokles výkupních cen. Kromě toho lze očekávat výraznější diferenciaci podpory v závislosti na instalovaném výkonu. Pro malé fotovoltaické elektrárny na střechách obytných budov je však možné zachování současného trendu, tedy nejvýše 5% pokles, právě s ohledem na směrnici 2009/28/ES, kde jsou preferovány OZE integrované do staveb. Naopak pro velké instalace na zemi může dojít k poklesu až o 30 %, podobně jako v Německu. Malé instalace soukromých investorů navíc často realizují neplátci DPH, je proto navrhováno vrácení DPH pro instalace na budovách.

Lze rovněž očekávat, že pro celkový objem instalací bude určen strop respektive koridor, jako je již v současnosti ve Španělsku, respektive Německu. Poněkud spekulativní je potom varianta, že by provozovatelé velkých fotovoltaických elektráren při zachování současných trendů výkupních cen převzali postupně zodpovědnost za odchylku. Další, co lze očekávat v příštím roce, je zpřísnění podmínek pro vyjmutí pozemků ze zemědělského půdního fondu. Rovněž v otázce rezervace výkonu lze po současných krocích ČEZ Distribuce proti spekulativním rezervacím očekávat ještě další zpřísnění podmínek.

Vzhledem k otevřenosti trhu EU lze očekávat vyrovnání investičních nákladů v rámci EU. Protože investiční náklady v jiných zemích EU jsou často nižší, viz obrázek dole, lze očekávat jejich snížení i v České republice, ovšem za předpokladu odstranění administrativních bariér při povolování FV instalací. V důsledku toho opadne zájem zahraničních dodavatelů o instalace elektráren v ČR, což může být pro domácí firmy výhodné.

Obrázek: Investiční náklady fotovoltaických elektráren ve vybraných zemích EU

Závěr

Výrazné snížení výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky pro rok 2010 pro velké instalace je obsaženo v podnětech k novele zákona 180/2005 Sb., která byla předložena před nástupem této vlády. Není pravda, že stát "nechce platit elektřinu ze slunce", snahou je nastavit podmínky podpory tak, aby byly přiměřené a lépe odpovídaly současné evropské legislativě. Pro příští rok je sice výrazné snížení výkupních cen pro velké instalace možné a z hlediska původního záměru zákona 180/2005 by bylo i správné, nicméně za současné politické situace je málo pravděpodobné. Pro malé instalace je však vhodné zachovat stávající podmínky.

Patří-li toto opatření skutečně mezi priority současné vlády, jedná se pouze o populistický krok, existuje totiž celá řada jiných neporovnatelně vyšších zbytečných výdajů státu, kromě zmíněných povolenek například předražené dálnice. O jeden až dva řády nákladnější byla rovněž podpora krachujících bank, dnes již téměř zapomenutá. V případě podpory OZE se dokonce ani nejedná o položku státního rozpočtu, podpora OZE je součástí regulované části ceny elektřiny. Opatření však jednoznačně bude mít dopady na zaměstnanost.

Jiná možnost je, že cílem podobných článků je vyvolat tlak na potenciální investory, aby urychlili rozhodování o výstavbě nových elektráren. Z hlediska snížení dopadů krize se možná jedná o krok pozitivní, z hlediska stability oboru je však velmi sporný.