Fotovoltaika v ČR v roce 2026: zájem roste, ale zákazníci vyčkávají

Český solární trh letos dále zpomaluje. V prvním pololetí bylo připojeno 9 364 nových fotovoltaických elektráren o výkonu 295 MWp, což představuje meziroční pokles přibližně o 30 %. Nejvíce se propadl rezidenční segment, těžiště trhu se přesouvá k firemním instalacím a velkým projektům.

Největším problémem podle zástupců oboru není nedostatek zájmu o fotovoltaiku, ale opakované přerušování podpory. Domácnosti několik měsíců čekaly na podobu nového programu bezúročných úvěrů a zákazníci odložili rozhodnutí o instalaci. Instalační firmy tak přišly o nové zakázky a některé období několikaměsíčního výpadku nepřežily.

„Máme zákazníky, kteří by si fotovoltaiku pořídili i bez dotace. Přesto čekají, jestli budou mít nárok na bezúročný úvěr. Pro instalační firmy to znamená měsíce bez příjmů a některé už to finančně neustály,“ popsal na tiskové konferenci výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Zpomalení nelze vykládat jako ztrátu zájmu o fotovoltaiku. Po vypuknutí krize kolem Hormuzského průlivu a následném růstu cen plynu i pohonných hmot začaly domácnosti i firmy znovu zvažovat vlastní výrobu elektřiny. Řada z nich ale čeká na spuštění programu bezúročných úvěrů. Fotovoltaika přitom podle asociace zůstává jedním z mála způsobů, jak si dlouhodobě zafixovat část nákladů na elektřinu.

Tento vývoj představuje dlouhodobé riziko. Česká energetika bude muset v příštích letech nahrazovat uhelné elektrárny, zvládat rostoucí spotřebu způsobenou elektrifikací dopravy, rozvojem datových center nebo klimatizací a zároveň plnit cíle aktualizovaného Národního klimaticko-energetického plánu (NKEP). Zatímco ještě před několika lety se počítalo s výstavbou přibližně jednoho gigawattu fotovoltaik ročně, kvůli současnému propadu bude v příštích letech potřeba výrazně vyšší tempo. Sektor ale vlivem zpomalení přichází o firmy a kvalifikované pracovníky, kteří budou pro budoucí instalace nezbytní.

Domácnosti ustupují, firemní fotovoltaika dominuje

Celkový počet fotovoltaických elektráren v ČR v prvním pololetí roku 2026 je 248 346 zdrojů s instalovaným výkonem 5 359 MW. Statistiky zároveň ukazují výraznou změnu struktury trhu. Rezidenčních elektráren bylo v prvním pololetí připojeno 6 191, tedy zhruba o polovinu méně než před rokem. Naopak firemní sektor si udržel podobné tempo jako loni – vzniklo 3 173 projektů s celkovým výkonem 246 MWp. Díky větším elektrárnám dále roste i průměrná velikost nových instalací, která se během tří let zvýšila z 11,7 na 31,5 kWp.

Postupně se rozbíhá také výstavba velkých pozemních elektráren, včetně projektů navázaných na smlouvy PPA nebo doplněných bateriovými úložišti. Právě tento segment bude podle Solární asociace důležitý pro zásobování průmyslu elektřinou. Výstavbu ale nadále komplikují zdlouhavé povolovací procesy.

Baterie rostou, obří zájem investorů naráží na omezení trhu

Zcela opačný vývoj než fotovoltaika zaznamenává akumulace elektřiny. „Český trh ukázal, že ani ne rok od platnosti novely Lex OZE III je o bateriová úložiště obrovský zájem. Další rozvoj bude logicky limitovat omezená kapacita distribučních sítí a přenosové soustavy. Výrazný vliv na apetit investorů pak bude mít zejména nastavení regulatorního prostředí a tarifů. Ty rozhodnou o tom, zda budou baterie využívány tam, kde přinesou nejvyšší hodnotu – domácnostem, průmyslu i celé elektrizační soustavě,“ říká Jan Fousek, předseda představenstva Solární asociace a ředitel Asociace AKU-BAT.

V prvním pololetí přibylo 318 MWh nové bateriové kapacity, což představuje meziroční nárůst o 83 %. Vedle více než osmi tisíc baterií připojených k fotovoltaickým elektrárnám vzniklo také dvanáct samostatně stojících bateriových úložišť (BESS) s kapacitou 108 MWh.

Výrazně se mění i struktura instalací. Zatímco ještě loni tvořily téměř 70 % nové kapacity baterie u rodinných domů, letos jejich podíl klesl na 41 %. Největší část nově instalované kapacity, 45 %, již připadá na velké bateriové systémy u solárních parků nebo samostatná úložiště. Firemní sektor představuje dalších 14 %.

Nová tarifní struktura může změnit ekonomiku baterií

Jan Fousek připomíná, že během posledního roku se podařilo odstranit několik dlouhodobých legislativních překážek rozvoje akumulace. Mezi nejvýznamnější změny patří odstranění dvojího zpoplatnění a dvojího zdanění ukládání elektřiny, které podle oboru znevýhodňovalo bateriová úložiště.

Dalším důležitým tématem je podle asociace připravovaná nová tarifní struktura distribučních poplatků. Nejde o zavádění nové podpory, ale o nastavení rovných podmínek. Baterie dnes při poskytování služeb elektrizační soustavě čelí jinému tarifnímu režimu než přečerpávací vodní elektrárny, přestože plní obdobnou funkci při stabilizaci sítě. Nová tarifní struktura by proto měla obě technologie postavit na srovnatelnou úroveň.

Baterie se osvědčily při loňském výpadku elektřiny

Význam bateriových úložišť se podle Jana Fouska naplno ukázal při loňském výpadku části elektrizační soustavy 4. července. Vedle klasických elektráren tehdy pomáhali stabilizovat síť také agregátoři flexibility sdružující bateriová úložiště firem i domácností. Podle údajů Solární asociace a Asociace AKU-BAT zajišťovali jejich členové v kritickém okamžiku přibližně polovinu regulačních služeb aFRR (automatická sekundární regulace výkonu), které slouží k rychlému vyrovnávání výkonové nerovnováhy v síti.

„Jen naši členové z řad agregátorů flexibility poskytovali v daný čas se svými bateriemi okolo 50 % regulačních služeb aFRR, dříve sekundární regulace, čímž prokázali svou nezastupitelnou úlohu pro bezpečnost provozu soustavy. Mimo jiné i díky rychlosti náběhu bateriových systémů, která je do jedné sekundy,“ upřesňuje Jan Fousek.