Přelomový rozsudek Nejvyššího správního soudu. Instalace elektroměru v roce 2010 nebyla podmínkou ke vzniku nároku na podporu

V rozsudku vyslovil názor, že ke vzniku nároku na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů postačovalo v roce 2010 vedle pravomocné licence tzv. první paralelní připojení k síti, provedené v souladu s Pravidly provozovatele přenosové soustavy. Instalace elektroměru nebyla nezbytnou podmínkou vzniku nároku na podporu. Nejvyšší správní soud tím potvrdil, že provozovatelé výroben, kteří při uvedení výrobny do provozu postupovali v souladu s výkladovým stanoviskem ERÚ z října 2010, mají nárok na podporu. Jedná se tedy o precedentní rozhodnutí, které bude mít vliv i na ostatní případy podobného typu.

Zrušený rozsudek Městského soudu v Praze a jemu předcházející rozhodnutí Státní energetické inspekce rozšiřovalo podmínky vzniku nároku na podporu v roce 2010, když podle názoru SEI měl výrobce prokázat měřenou dodávku do distribuční soustavy, jinak nesplnil požadavky Cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2009 a nárok na podporu mu nevznikl. Podle odůvodnění rozsudku Městského soudu neosazením elektroměru a neprovedením měřené dodávky v roce 2010 výrobce nesplnil dvě podmínky vyplývající z cenového rozhodnutí, protože:

• dodaná elektřina nemohla být naměřená, a tedy taková dodávka nemohla být legální,
• neuplatnil podporu formou výkupních cen v roce 2010, protože fakturoval první měřenou dodávku až v roce 2011.

Nejvyšší správní soud se s tímto názorem neztotožnil a rozsudek na počátku března zrušil. Máme k dispozici plné znění rozsudku, včetně odůvodnění. NSS rovněž zrušil předcházející rozhodnutí SEI v této věci a vrátil ji věc k dalšímu řízení. SEI je nyní vázána právním názorem NSS.

NSS ve svém odůvodnění rozsudku dospěl narozdíl od SEI k závěru, že výrobce splnil požadavky bodu 1.9 Cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2009 a nárok na podporu mu platně vznikl v roce 2010, jelikož výrobce splnil obě podmínky stanovené cenovým rozhodnutím:

• byl držitelem platné licence,
• provedl dodávku do distribuční soustavy.

Splnění první podmínky bylo v případu zcela nepochybné a nebylo předmětem sporu. NSS však nesouhlasil s názorem SEI o nesplnění druhé podmínky, když podle jeho názoru prokazatelně došlo k dodávce do distribuční soustavy v roce 2010 v rámci prvního paralelního připojení výrobny k síti.

Podle NSS je i neměřená dodávka v rámci prvního paralelního připojení nade vší pochybnost legální dodávkou do distribuční soustavy, jelikož je prováděna na základě smlouvy o připojení s provozovatelem distribuční soustavy a je také předpokládána v Pravidlech provozu distribuční soustavy.

NSS se dále rovněž ztotožnil s názorem žalobce, že stanovisko ERÚ ze dne 27. 10. 2010, označeném jako „Uvedení obnovitelného zdroje energie do provozu a přiznání nároku na podporu“ je nutné v rozhodování zohledňovat. Podle tohoto stanoviska z bodu 1.9 cenového rozhodnutí č. 4/2009 vyplývá, že „za den uvedení výrobny do provozu, pro účely stanovení rozhodného dne pro přiznání podpory (povinný výkup nebo zelený bonus) v souladu s odstavcem 1.9. cenového rozhodnutí ERÚ č. 4/2009, lze označit pozdější z termínů „účinná“ licence na výrobu elektřiny a datum paralelního připojení výrobny k distribuční soustavě. Podmínka vyrábět a dodávat elektřinu ve smyslu bodu 1.9 cenového rozhodnutí č. 4/2009 by tedy byla splněna již realizací prvního paralelního připojení.

Podle NSS představuje Stanovisko ERÚ formu autentického výkladu právního předpisu, a i když mu nelze připisovat obecnou právní závaznost, je nutné k němu přihlížet, jelikož svědčí o účelu a smyslu ustanovení Cenového rozhodnutí, které vykládá. Podle NSS se jedná o stanovisko ústředního orgánu státní správy k právnímu předpisu, který vydal na základě zákonného zmocnění.

NSS ve svém odůvodnění dále zdůraznil, že stanovisko ERÚ založilo legitimní očekávání výrobců ohledně podmínek vzniku nároku na podporu. Legitimní očekávání může podle NSS založit nejen ustálená správní praxe, ale také jiná forma jednání správního orgánu, která v adresátech veřejné správy (výrobcích elektřiny) vyvolá očekávání, že jednají v souladu s právem, a že jejich jednání bude poskytnuta právní ochrana (tj. první paralelní připojení a platná licence jsou jedinými podmínkami vzniku nároku na podporu).

Podle NSS stanovisko ERÚ ze dne 27. 10. 2010 vyvolalo u výrobců očekávání, že pokud bude do konce roku 2010 provedeno první paralelní připojení výrobny elektřiny při současném získání platné licence, budou mít nárok na výkup elektřiny za příslušnou cenu. Pokud se výrobce tímto stanoviskem řídil, nemůže být za toto jednání pokutován ze strany Státní energetické inspekce, která je součástí téže státní moci, pro spáchání správního deliktu.

Tento zásadní průlom v rozhodovací praxi SEI a Městského soudu v Praze tak ukončuje léta trvající nejistotu mnohých výrobců ohledně jejich nároku na podporu. Rozhodnutí soudu bude mít nepochybně vliv i na trh s elektrárnami. Dostanou se na něj i výrobny, které byly dosud považovány za vysoce rizikovou investici.