Výhra pro slovenskou fotovoltaiku: ústavní soud zrušil poplatek za přístup do sítě
Minulý týden rozhodl slovenský ústavní soud o protiústavnosti plateb za přístup do distribuční soustavy (poplatek za rezervovanou kapacitu nazývaný též G-komponent). Očekává se, že po rozhodnutí ústavního soudu budou následovat další žaloby o navrácení částky, kterou museli provozovatelé fotovoltaických elektráren hradit. Pozitivní krok pomůže také českým investorům do solárních elektráren na Slovensku.
Rozhodnutí slovenského ústavního soudu pomůže právě u solárních elektráren, u kterých museli jejich majitelé platit poplatek i v případě, že distribuční soustavu nevyužívali nebo ani nemohli využívat. Na základě rozhodnutí slovenského ústavního soudu tak výrobci elektřiny, kteří nemají smlouvu o přístupu do distribuční soustavy, nebudou muset poplatek platit. Nadto budou moci žádat právní cestou o vrácení zaplacených prostředků.
Žalobu iniciovalo 45 poslanců slovenské Národní rady, kteří v roce 2014 poplatek napadli na základě desítek žalob konkrétních provozovatelů tamních solárních elektráren a s podporou Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a OZE.
„Pro slovenskou energetiku je rozhodnutí ústavního soudu převratné a pro nás všechny jde současně o potvrzení, že žijeme v právním státě. Očekáváme od toho zlepšení podnikatelského prostředí i podmínek pro producenty zelené energie. Ti jsou na jednu stranu podporováni EU, ale na druhou stanu musí překonávat často nesmyslné překážky pramenící z domácí legislativy,“ komentovala výsledek dvouletého právního sporu Veronika Galeková, ředitelka Slovenské asociace fotovoltaického průmyslu a OZE.
Poplatek za rezervovanou kapacitu zavedl s účinností od 1. ledna 2014 slovenský Úřad pro regulaci síťových odvětví (obdoba českého ERÚ), a to formou vyhlášky, která ani nemusela procházet standardním legislativním procesem jako je tomu u zákonných norem. V průměru činí tento poplatek pro solární elektrárny okolo 20 tisíc euro ročně (540 000 Kč) za každou instalovanou megawatthodinu. Stejnou platbu však již před zavedením G-komponenty platili spotřebitelé. Poté byl poplatek rozšířen i na výrobce elektřiny, došlo k tomu, že se za stejnou službu platilo de facto dvakrát.
Toto opatření mělo na Slovensku obdobný diskriminační charakter vůči obnovitelným zdrojům jako český solární odvod. Zavedením poplatku totiž došlo ke snížení garantovaných výnosů a zhoršení návratnosti investic do fotovoltaických elektráren, byť ne v takové míře jako u solárních odvodů aplikovaných v ČR (G-komponent zhruba odpovídá solárnímu odvodu na úrovni 4%).
„Gratulujeme slovenským kolegům. I když tamní ústavní soud nezrušil nezákonné platby kompletně, měl přesto evidentně více odvahy než český, který v roce 2012 platnost našeho solárního odvodu bohužel i přes jasné důkazy o retroaktivních dopadech potvrdil,“ komentuje slovenský případ Veronika Hamáčková, ředitelka Solární asociace.
Poplatek za rezervovanou kapacitu je také koncipován diskriminačně ve prospěch velkých výrobců připojených do přenosové soustavy, kteří jej platí pouze ve výši 0,5 euro/MWh a mohou jej promítnout do tržeb za prodanou elektřinu. To však nemohou výrobci připojení do regionálních distribučních soustav, kteří musí platit podstatně vyšší poplatek (v přepočtu na MWh přibližně 20 euro) i v případě, že nevyrábí. Právě do distribuční soustavy je zapojena většina instalací obnovitelných zdrojů.
