Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Akční plány na energetické využívání biomasy

Akční plán je sousloví, které u mnoha lidí pamatujících doby před rokem 1989 nebudí velkou důvěru. Nicméně je jasné, když jakékoliv odvětví uznáme za důležité a chceme, aby se rozvíjelo a bylo v něm dosaženo určitých cílů a výsledků, tak musíme podle nějakého plánu či itineráře postupovat, ať už ho nazýváme jakkoliv. V oblasti energetického využití biomasy existuje na evropské úrovni akční plán Biomasa. V současné době by měla být schválena též nová energetická evropská směrnice, kde již budou přímo definovány závazné cíle pro jednotlivé státy, a každý stát bude muset mít vypracovaný plán, jak těchto cílů dosáhnout. Zároveň se také Evropská unie snaží podněcovat evropské regiony k vytvoření regionálních akčních plánů, které vycházejí ze státního akčního plánu, nicméně reflektují specifika daných regionů.

Když se podíváme při vědomí těchto souvislostí na Českou republiku a její regiony, jaký obraz se nám naskytne?

Akční plán Biomasa v ČR

Na akčním plánu Biomasa pro Českou republiku se pracovalo od roku 2006 a od roku 2007 byl předáván, vracen, přepisován, to vše kvůli požadavkům Ministerstva zemědělství, které se nemělo k jeho schválení. Málokdo se u nás v oblasti obnovitelných zdrojů energie odváží k závaznému přijetí jasných a definovaných cílů které chybí i v akčním plánu. Nejsme sice v Evropě ojedinělí, akční plán má zatím schváleno pouze pět států (Estonsko, Irsko, Holandsko, Španělsko a Velká Británie) a přibližně polovina států má svou strategii energetického využití biomasy určitým způsobem pojatou a vyvinutou, nicméně například Rakousko, které zatím nemá akční plán pro biomasu schválený, podporuje využití biomasy a celkově OZE nesrovnatelně více než Česká republika.

Akční plán Biomasa pro Českou republiku byl tedy po značných průtazích schválen na podzim roku 2008 a prozatím nevešel na veřejnosti dostatečně ve známost, z čehož pramení i fakt, že Evropou podporované regionální akční plány u nás v podstatě neexistují. Jsou sice vypracované krajské energetické koncepce, ale například v Jihočeském kraji v ní biomasa nehraje důležitou úlohu. Její potenciál je v koncepci vypracován poměrně dobře, ale konkrétní kroky k jejímu využití jsou jen vágně naznačeny a cíle (například procentuální zastoupení energie z biomasy v celkové spotřebě energie) vytyčené nejsou vůbec. Na jednu stranu je pravda, že regiony v České republice nemají v této oblasti dostatečnou kompetenci a hlavní rozhodnutí padají na úrovni republikové, na druhou stranu mají ovšem krajští politici možnost vyvíjet tlak směrem nahoru a být otevření k aktivitám zdola a podporovat je.

Schválení konkrétního regionálního akčního plánu je tedy v Jihočeském kraji hudbou budoucnosti, doufejme, že ne vzdálené.

Jak jsou na tom jinde ve světě?

Pro porovnání lze uvést příklady z regionů a zemí srovnatelných s Jihočeským krajem a Českou republikou. Na letošních Světových dnech úspor energie ve Welsu byla tomuto tématu věnována celá konference s názvem "Regionální akční plány pro biomasu", na níž přednášeli mluvčí z Evropy a severní Ameriky a která proběhla pod hlavičkou evropského projektu REGBIE+ Regionální bioenergetické iniciativy na podporu evropského trhu s teplem vyrobeným z biomasy.

Příklady z Rakouska a Švýcarska

Geograficky a snad i ekonomicky a kulturně je nám blízké Rakousko. V Rakousku měly obnovitelné zdroje energie na celkové spotřebě energie podíl 23 % oproti českým 3 - 4 % a do roku 2020 chtějí tento podíl zvýšit na 34 %. Výrobu energie z biomasy plánují v roce 2020 na 280 PJ, z čehož přibližně 60 % bude tvořit lokální vytápění a dalších 18 % bude tvořit teplo z kogenerace.


Instalovaný výkon vytápěcích zařízení na biomasu v Horním Rakousku

Horní Rakousko, region podobný našim krajům, má cíle svého akčního plánu využití OZE ještě ambicióznější. Do roku 2020 by chtěli mít 100 % podíl obnovitelných zdrojů energie na vytápění a výrobu elektřiny (zde je na místě uvést, že přírodní zdroje obnovitelné energie, zejména vodní energie, jsou v Horním Rakousku přece jen o poznání vydatnější než například v Jihočeském kraji), úspornými opatřeními snížit spotřebu tepla o 39 % a emise CO2 snížit o 65 %. Co se týče konkrétně biomasy, v současnosti pokrývá 41% z celkové poptávky tepla a podílí se 13 % na celkové spotřebě energie. V Horním Rakousku je dnes více než 30 tisíc instalací a 250 výtopen využívajících teplo z biomasy a dle současného trendu se tam využitá energie z biomasy v roce 2010 zdvojnásobí ve srovnání s rokem 2000. Nedílnou součástí akčního plánu je také mohutná osvětová činnost a v celkovém výsledku přinesla odvětví zabývající se obnovitelnými zdroji energie více než 25 tisíc nových pracovních míst, dovoz do regionu se snížil o 2 miliardy EUR za rok, roční obrat v oblasti instalací využívajících OZE tvořil v roce 2007 částku 750 mil. EUR a do výstavby těchto instalací se investovalo 115 mil. EUR.

V sousedním Švýcarsku jdou možná ještě dále, hodlají snížit spotřebu energie na osobu ze současných asi 6000 W na osobu přibližně o jednu třetinu do roku 2035. Podíl obnovitelných zdrojů na vytápění se zvýší ze současných 10 % až na 70 % především na úkor topného oleje. Podíl biopaliv se má ze současných méně než 1 % zvýšit na 5 %. Ve výrobě elektřiny je plánován ústup od jaderné energetiky a podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů se má zvýšit z 60 na 80 %. Dlouhodobým cílem je snížení spotřeby energie na 2000 W na osobu při emisích asi 1 t CO2 ročně (současné emise v ČR jsou 12 t CO2 ročně).


Současnost a trendy ve skladbě energetických zdrojů ve švýcarském kantonu Bern

Příklad ze zámoří

Zajímavý příklad je k nalezení v severní Americe v oblasti Nové Anglie. Tam se v 70. letech po ropné krizi rozhodli investovat do výstavby velkého množství výtopen na biomasu, takže v současnosti je tam například 30 % škol vytápěných biomasou a energie z biomasy je přijde o 65 % levněji než vytápění naftou. V Nové Anglii je sice ohromné množství lesů, dřevozpracovatelského průmyslu a tím pádem paliva do výtopen, na druhou stranu v USA neexistují žádné dotace a státní podpora a místní občané si všechno zafinancovali sami, což je na tomto příkladu to nejzajímavější. Mimochodem, strategii zpracovanou do akčního plánu mají také a iniciativa k jeho vzniku vzešla "odspodu", od běžných občanů, podnikatelů a profesních a neziskových sdružení.


Výroba dřevní štěpky s přímým nakládáním do speciálního kamionu

Příklady z Polska a Slovenska

Když se přeneseme blíže, k našim severním hranicím, tak v polské provincii Pomořansko se regionálním politikům, zájmovým, profesním a neziskovým sdružením podařila dohoda na akčním plánu pro biomasu s velmi střízlivými, realistickými a přitom konkrétně definovanými cíli. V současné době tam zatím trh s biomasou není příliš rozvinutý a na výrobu tepla využívají ze 70 % uhlí. Biomasa se na celkové produkci energie podílí 6 %. Při postupném zavedení úsporných opatření a nových ekologických technologií si vytkli v Pomořansku do roku 2025 tyto cíle: snížení spotřeby primárních energetických zdrojů o 50 %, snížení spotřeby tepelné energie o 23 %, snížení podílů uhlí na výrobě energie o 43 % a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě energie o 20 % (o 8 % do roku 2010, o 15 % do 2020). Kromě soukromých peněz chtějí na dosažení těchto cílů získat finance z operačních programů Evropské unie, z národních fondů a též z regionálních fondů. Hlavními překážkami v realizaci plánu jsou relativně vysoké ceny biomasy, nízká cena uhlí, zatím stále nedostatečná úspornost ve využití energie a nedostatek místních a regionálních finančních zdrojů. Tyto překážky nejsou tak nepodobné těm, se kterými se setkáváme v českých podmínkách, přesto byli v regionu Pomořansko zainteresovaní činitelé ochotni a schopni se na společných krocích a cílech dohodnout.

Na Slovensku se potýkají s problémem konkurence fosilních paliv stejně jako v Polsku nebo u nás, možná že ještě více. Akční plány tam prozatím neexistují, v žilinském okrese se o jeden takový pokusili. Obsahuje ovšem spíše vhodné kroky k většímu prosazení biomasy na trhu s energií a rozbor současné situace na Slovensku, jelikož ke konkrétní strategii a konkrétním cílům tam není dostatečná politická vůle.

Biomasa jako jedna z priorit

Z předchozích údajů je vidět, že o biomasu je ve světě zájem a bude významným činitelem v energetickém plánování. Je to místní zdroj, který se sám nabízí k využití a přináší s sebou mnoho, dnes již dostatečně známých výhod (na předních místech posílení energetické soběstačnosti a posílení konkurenceschopnosti venkova a regionů). Aby se biomasa využívala více, je potřeba zejména dvou věcí - osvícenosti politiků, kteří by si uvědomili její potenciál a programově podporovali rozvoj trhu s biomasou, a dále osvícenosti spotřebitelů, kteří mohou vyvíjet aktivity a tlak na změnu současného stavu trhu s biomasou. Každý by samozřejmě podotkl, že potřeba jsou také peníze, nicméně lze se domnívat, že pokud se obnovitelné zdroje energie stanou jednou z priorit, nevyhnutelně do nich přednostně potečou i potřebné finanční zdroje.

V článku byly použity informace z následujících přednášek:

Regional Biomass Action Plan, Katarzyna Grecka (BAPE, Polsko)
A Regional Action Plan - Žilina region (Biomasa, Slovensko)
Regional biomass action plans - development and successful implementation, Christine Öhlinger (ESV, Rakousko)
Developing biomass heating in New England, Timothy Maker (BERC, USA)

 
 
Reklama