Mezinárodní energetická agentura (IEA) představila 10 návrhů, jak by se mohla Evropa zbavit závislosti na ruském zemním plynu. K nim přidává jednoho podstatného „žolíka“. Co navrhuje?
Jak válka na Ukrajině změní pohled na plyn a soběstačnost v energetice? Vrátí se do hry uhlí? Co to udělá s trhem emisních povolenek? Půjde se vůbec v energetice spoléhat na trh? Tyto a další otázky probereme s našimi hosty 21. 4. 2022 na Energetickém fóru na veletrhu Aquatherm Praha 2022 v Praze Letňanech.
Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT se spolu s dalšími partnery podílelo na stavbě rodinného domu, který svým majitelům slouží pro běžné bydlení a zároveň vědcům jako testovací objekt k ověření spolupráce střešní fotovoltaické elektrárny s domovními bateriemi a distribuční „chytrou sítí“.
Recenzovaný Stavebný priemysel je primárny zdroj environmentálnych vplyvov, najmä uhlíkovej stopy. Hodnotenie životného cyklu (LCA) sa používa na hodnotenie vplyvu skúmanej budovy na životné prostredie. Náklady na životný cyklus (LCC) z pohľadu cirkulárnej ekonomiky vytvárajú ekonomický model uprednostňujúci opätovné použitie a recykláciu. Cieľom tohto príspevku je posúdiť rezidenčnú budovu z hľadiska uhlíkovej stopy pomocou analýzy LCA a cirkulárnej ekonomiky pomocou analýzy LCC. Rezidenčná budova spôsobuje 1 756 ton CO2e , čo predstavuje 41,35 kg CO2e/m2/rok. Celkové odhadované náklady životného cyklu budovy v nominálnom vyjadrení sú 1 694 699,61 €. Priemerné celkové náklady životného cyklu 1 995,21 €/m2.
Energetická společnost MND zkoumá možnosti ukládání oxidu uhličitého (CO2) do tzv. slaných akviferů, horninového souvrství, které v hloubkách přes 800 metrů pod zemí sytí původní mořská voda z období prvohor až třetihor. Již první geologické modely a simulace vtláčení CO2 v několika vytipovaných lokalitách na jižní Moravě slibují potenciál pro budoucí průmyslové využití. Těžaři nyní hledají další vhodné lokality v celé oblasti, kde dříve pátrali po ropě a zemním plynu. Následovat budou průzkumné vrty a vtlačné testy. Cílem je vytvořit předpoklad pro první komerční zařízení na zachytávání a ukládání CO2 (CCS) ve střední a východní Evropě.
Zvyšující se výskyt výpadků veřejné elektrické sítě je způsoben především rychlým technologickým pokrokem, na který není přenosová soustava připravena. Důležitou roli hraje také špatné počasí. Silný vítr totiž dokáže poničit nadzemní vedení nízkého napětí. Je vůbec možné vyhnout se výpadkům el. energie a být tak zcela nezávislý na svém dodavateli?