Svět potřebuje Chvaletice kvůli manganu do baterií
Mangan je – vedle niklu, lithia a kobaltu – jedním z klíčových prvků pro výrobu Li-ion baterií. A ideální zdroj manganu se nachází právě ve Chvaleticích.
Nestává se často, že bych při pročítání zahraničních webů narazil na slovo Chvaletice. Nicméně stalo se tak a nebylo to v souvislosti s elektrárnou, ale v souvislosti s manganem.
Proč mangan?
Baterie typu Li-ion jsou nejrozšířenějším typem lithiových baterií, jejichž katody obsahují převážně chemii NMC – nikl-mangan-kobalt oxid. Výhodou tohoto typu je vysoká energetická hustota a vysoký výkon. Právě tyto vlastnosti z nich dělají nejvhodnější typ baterie jak pro elektromobily, tak pro přenosnou elektroniku. Znamená to, že baterie s NMC o určité kapacitě a výkonu bude menší a lehčí, než baterie s jinou chemií.
Jak už název napovídá, suroviny pro výrobu NMC jsou nikl, mangan a kobalt v různém poměru. Téměř 90 % směsi dnes obvykle tvoří nikl, který je doplněný kobaltem a manganem.
- Sven Bauer: během tří let budou baterie bez kobaltu
- Komentář: Kobalt – stojí rozvoj elektromobilů na dětské práci?
Na chemie s manganem spoléhají i ostatní výrobci baterií pro elektromobily (LG Chem, Samsung SDI, CATL a další). S manganem do budoucna počítá i Tesla. I když dosud ve spolupráci s Panasonicem používá chemii nikl-hliník-kobalt oxid, v události nazvané Battery day prezentovala svůj nový cylindrický článek 4680, jehož katody mají být ze dvou třetin z niklu a ze zbylé třetiny z manganu. Vše tedy nasvědčuje tomu, že mangan bude v blízké budoucnosti velmi žádaný kov.
Proč Chvaletice?
Poptávka po elektromobilech v roce 2020 roste v Evropě nejrychleji na světě, Evropa už v tomto ohledu předstihla i Čínu. Evropský automobilový průmysl se pomalu přeorientovává na výrobu elektromobilů a to znamená, že bude potřebovat opravdu hodně baterií. Tomu se pomalu přizpůsobuje výstavba nových kapacit v Evropě, ohlášených a rozestavěných je řada továren na baterie. Veškerý mangan pro jejich výrobu se ovšem do Evropy dováží.
Mít zdroje surovin dostupné v rámci EU je jednak strategické a jednak praktické – suroviny se nemusí dovážet na velkou vzdálenost. Když se ještě navíc pro těžbu využije území, které je již těžbou zasažené (brownfield), je to další bonus pro životní prostředí. A to je právě případ odkaliště Chvaletice-Trnávka.
Zde se v letech 1951–1975 povrchově ukládal úpravenský odpad z bývalého pyritového dolu v Chvaleticích. Pyrit zde byl těžen za účelem výroby kyseliny sírové, o zbytkové obsahy manganové rudy nebyl zájem a končily na odkališti.
Poslední průzkum odkaliště z roku 2017 provedený společností Mangan Chvaletice vyčíslil ložisko na 25 536 kilotun vytěžitelné manganové rudy. „Průměrný obsah loužitelného manganu je okolo 6 %. Jiné ekonomicky využitelné užitkové složky odkaliště neobsahuje,“ píše se ve zprávě k projektu společnosti Mangan Chvaletice.
Povrchovou těžbou sedimentů z odkaliště se zároveň otevírá možnost dekontaminace a sanace této lokality. Tím by se měl zastavit léta trvající průsak látek z odkaliště do podzemních vod a do Labe. „Po odtěžení suroviny a kontaminovaných vrstev dojde k položení odvodňovacího systému a izolační nepropustné vrstvy na novém dekontaminovaném terénu,“ uvádí zpráva společnosti Mangan Chvaletice.
Kdo bude těžit?
O využití materiálů z chvaletického odkaliště se během let 1986–1989 zajímal podnik Bateria Slaný, ale po revoluci ze záměru sešlo. Práva k průzkumu manganových ložisek získala v roce 2014 česká společnost G E T s.r.o. a následně společnost Mangan Chvaletice s.r.o. Ta se později spojila s kanadskou společností Euro Manganese Inc., která měla nejen dostatečné prostředky, ale také odborné a technické kapacity na provádění průzkumu. Pokud se podaří projekt dotáhnout do konce, bude firma Euro Manganese jediným těžařem manganu v Evropě.
V roce 2018 MŽP udělilo společnosti Mangan Chvaletice předchozí souhlas ke stanovení dobývacího prostoru. Objem roční těžby je odhadován na 1 000–1 300 kilotun ročně a předpokládaná doba provozu je tak 20 až 30 let.
Úhrady a poplatky z dobývání nerostů stanovuje vláda samostatným nařízením. Úhrada může činit nejvýše 10 % tržní ceny nerostu. Tyto příjmy jsou následně rozděleny 33 % dotčeným obcím a 67 % do státního rozpočtu.
„Ekomangan“
Hlavním důvodem pro rozvoj elektromobility je ekologické hledisko. Zároveň dosud platí, že výroba baterie tvoří největší ekologickou zátěž z celého životního cyklu elektromobilu. Dostupnost manganu z bývalého odkaliště při současné sanaci lokality tak může o trochu snížit ekologické dopady této technologické přeměny. Vedle ložiska lithia v Krušných horách se tak v ČR otevírá další potenciální zdroj strategické suroviny minimálně evropského významu.
Zdroje:
CLEANTECHNICA.COM. Battery Day Reveals Elon Musk’s Intention For Manganese In EVs [online]. [cit. 2020-10-09]. Dostupné z: https://cleantechnica.com/2020/09/23/battery-day-reveals-elon-musks-intention-for-manganese-in-evs/
CLEANTECHNICA.COM. Could Enviro-Friendly EuroManganese Ltd Have Strategic Advantage In Europe’s EV Hub? [online]. [cit. 2020-10-09]. Dostupné z: https://cleantechnica.com/2020/09/07/could-enviro-friendly-euromanganese-ltd-have-strategic-advantage-in-europes-ev-hub/
MANGAN CHVALETICE S.R.O. Recyklace odkaliště Chvaletice-Trnávka [online]. [cit. 2020-10-09]. Dostupné z: http://www.chvaletice.cz/evt_file.php?file=2832
