Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

HE3DA a vodíkové dobíjecí stanice

Návštěva na veletrhu EES Europe
Datum: 25.10.2018  |  Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce

Společnost HE3DA jsme navštívili na veletrhu The Smarter E Europe, kde měla svou expozici. V neformálním rozhovoru vynálezce Jan Procházka zmínil několik novinek.


Stánek HE3DA na veletrhu The Smarter E Europe
Výstavba továrny Magna Energy Storage v Horní Suché pokračuje. Jaké baterie se zde budou vyrábět?

Nejperspektivněji se teď jeví výroba baterií o kapacitě 1,2 MWh. Oproti standardním kontejnerům s podobnou kapacitou budou naše bloky mnohem menší, jedna baterie se vejde do 10 kubických metrů. S menším nárokem na prostor je takové řešení mnohem snadněji použitelné ve městech jako součást nabíjecích stanic. Tyhle „krychle“ tak budeme vyrábět určitě.

Vizualizace bloku 1,2MWh s technologií HE3DA v měřítku 1:1
Vizualizace bloku 1,2MWh s technologií HE3DA v měřítku 1:1
Ve svém posledním letáku inzerujete i domácí úložiště a dva prototypy domácí baterie máte i tady na stánku. V minulosti jste se ale k menším bateriím stavěl spíše rezervovaně.

Původně jsme plánovali spoustu věcí jinak, ale vývoj naší firmy i vývoj odvětví tyto naše plány postupně mění. Nejdřív jsme vůbec nechtěli sami baterii vyrábět, výroba se měla jen licencovat, ale nakonec jsme došli k tomu, že bude lépe, když budeme baterie vyrábět sami. Stejně tak jsme původně nechtěli dělat integrované řešení, jako jsou powerboxy s integrovaným střídačem a battery managementem. Ale potřebovali jsme vyvinout battery management pro velké baterie a z toho vznikly právě tyhle dva powerboxy. První má centrální monitoring článků, u novějšího už se monitoruje a řídí každý článek zvlášť. Momentálně to používáme jen pro demonstraci, a jak se to bude komercionalizovat, to znamená, kdo to bude vyrábět a zda jen baterky, nebo komplet včetně battery managementu, to se teprve uvidí. Umíme toho hodně, ale zpočátku nemůžeme pokrýt celý trh. Hlavní slovo tak bude mít zákazník.

Jedním z hlavních tahounů odvětví je teď elektromobilita. Povedlo se vám už navázat nějaké partnerství?

Jednání s výrobci pořád probíhají a nejde jen o battery packy přímo pro elektromobily, ale i o nabíjecí stanice a také bychom chtěli uplatnit naší 48V startovací baterii, se kterou jsme celý vývoj začínali. Ovšem zatím žádnou závaznou objednávku nemáme.

Vidím, že na stánku máte i palivový článek, to bude HE3DA také dělat?

Ne, ty dělá společnost Leancat, se kterou spolupracujeme na projektu nabíjecí stanice. Tam, kde chybí přípojka, nebo není dost silná, může být palivový článek s vodíkovou nádrží dalším zdrojem. Palivový článek může buď nabíjet baterii, nebo ji při vysoké zátěži svým výkonem podpořit. Funguje to stejně jako v kombinaci s fotovoltaikou.


Podrobnosti ke spolupráci s firmou Leancat poskytl profesor Vladimír Matolín, který na stánku HE3DA prezentoval svůj palivový článek.

Jak se dala společnost Leancat dohromady s HE3DA?

Leancat byl založen, aby vyráběl palivové články, katalyzátory a další příslušenství. HE3DA mezitím paralelně rozjela svůj projekt a jedním z jejich posledních nápadů je offgrid dobíjecí stanice. Dá se postavit i tam, kde nevedou kabely, nebo jsou slabé nebo příliš drahé. Takovou stanici je potřeba něčím nabíjet a HE3DA se rozhodla pro palivové články. Leancat by měl být garantem vodíkové části projektu a proto společně vystavujeme i tady na EES Europe.

Proč zrovna palivové články?

Ne vždy je možné dovést elektřinu k jednotlivým nabíječkám v dostatečném množství. Dodatečný kabel vysokého napětí dnes k jedné nabíječce nikdo nepřivede. Stejně tak nemusí být možné v okolí nabíječky instalovat větší fotovoltaiku nebo větrnou elektrárnu. Chceme-li zůstat u čistých technologií, je palivový článek s kryokontejnerem dostatečně kompaktní a výkonný zdroj energie.

Vladimír Matolín a prototyp palivového článku Leancat v kombinaci s baterií HE3DA
Vladimír Matolín a prototyp palivového článku Leancat v kombinaci s baterií HE3DA
Jak by měla taková nabíjecí stanice vypadat?

Na dobíjecí stanici by byl umístěn kryokontejner na vodík a 1MW palivový článek, ten by nabíjel baterii a z ní by se stejnosměrným proudem nabíjela auta. Baterie pomáhají vyrovnávat fluktuace dané nestandardním odběrem při nabíjení.

Vodík by se na dobíjecí stanici dovážel?

Vodík by se na stanice dovážel podobně, jako se dnes dováží paliva na čerpací stanice. Jedna cisterna kapalného vodíku o objemu 50 000 l obsahuje zhruba 110 MWh energie.

A samotný vodík by se získával jak?

V době, kdy jsou nízké ceny elektřiny, například vlivem výroby obnovitelných zdrojů, by se vodík získával elektrolýzou. Další zajímavý zdroj je například odpadní vodík z výroby chlóru.

Máme na takový systém k dispozici infrastrukturu?

Vodíkové hospodářství je v České republice úplně v počátcích a pohybuje se v začarovaném kruhu. Nejsou plnící stanice, protože nejsou auta na vodík a nejsou auta na vodík, protože nejsou dobíjecí stanice. Vodíkové auto dnes vychází dráž než elektromobil, ale to je tím, že se to zatím vyrábí jen v malém měřítku. Je to záležitost "economy of scale", i fotovoltaika byla drahá, než se začala vyrábět ve velkém. Vodíková doprava je také životaschopnější na místech, kde je vysoké znečištění ovzduší.

A co palivové články na jiná paliva, třeba na zemní plyn?

To myslíte solid oxide palivové články. Ale ty běží při 800° C, to je v autě nebo mobilním zdroji nepoužitelné. Sice má takový článek větší efektivitu, než spalovací motor, ale není to bezuhlíková technologie, je z toho CO2. Dává to smysl u stacionárních jednotek s výkonem v řádu megawattů.

Kde kromě nabíjení lze ještě palivové články uplatnit?

Náš palivový článek kromě elektřiny vyrábí i teplou vodu, takže se jedná o kogeneraci s účinností přeměny energie 70 %. Předpokládá to ale takový provoz, kde lze teplou vodu využít. Jedním z nich je třeba výroba destilované vody v podnicích.

Další možnost jsou logistická centra a vysokozdvižné vozíky na palivové články. Pokud jsou na baterie, je nutné mít ke každému vozíku náhradní a nabíjet je, vodíková čerpací stanice je rychlejší.

 

Hodnotit:  

Datum: 25.10.2018
Autor: Mgr. Jiří Zilvar, redakce   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (2 příspěvky, poslední 27.10.2018 09:32)


Témata 2018

Partner - Akumulace elektřiny

Slunce v domě on-line

Stav nabití BAT:--- %
Roční soběstačnost:--- %

In-počasí v ČR
CAD a BIM knihovny

Partneři - Obnovitelná energie