Zelená inspirace z Dánska

Dánské velvyslanectví v ČR uspořádalo seminář Zelená inspirace z Dánska pod záštitou MŽP ČR. Cílem semináře bylo představit dánské zkušenosti při nakládání s přírodními zdroji a při omezování skleníkových plynů, dalším tématem bylo seznámení s novými zelenými technologiemi. Témata přednášek souvisela s požadavky Směrnice 2010/31/EU a novým trendem v projektování a výstavbě budov s téměř nulovou spotřebou energie.

Seminář na téma využití energeticky šetrných řešení v praxi se konal na Vysokém učení technickém v Brně, Fakultě stavební a moderoval jej doc. Ing. Jiří Hirš, CSc., proděkan Fakulty stavební VUT v Brně.

Seminář zahájil pan Ole E. Moesby, velvyslanec Dánského království a přivítal velmi srdečně hosty a asi 80 účastníků semináře na půdě Fakulty stavební a vyjádřil své přání, aby tento seminář napomohl posilnit úspěšnou spolupráci mezi dánskými a českými odborníky, firmami, společnostmi a příslušnými orgány.

První se ujal slova doc. Ing. Miroslav Hájek, Ph.D. z Ministerstva životního prostředí ČR. Vyzdvihl dlouhodobou spolupráci ČR s Dánskem, které stojí na špici evropských států při řešení otázek týkajících se efektivního nakládání s přírodními zdroji, snižování vypouštění odpadních látek a nižšího dopadu působení člověka na přírodu. Zdůraznil význam vzájemné výměny zkušeností a kontaktů.

Blok I: ENERGETICKÉ ÚSPORY V KOMERČNÍ A PRŮMYSLOVÉ SFÉŘE

První přednáškou dopoledního bloku bylo „Využití čistých technologií v Dánsku“ Caspera Andersena (Federace dánského energetického průmyslu). Byly vysvětleny principy fungování federace energetického průmyslu v Dánsku, kde jsou sdruženy energetické firmy spolu s poskytovateli technologií. Již od r. 1980 jsou v Dánsku nové technologie zaměřeny na snižování CO₂ bez zvyšování spotřeby energií, tyto technologie se neustále vyvíjejí. Ambicí do r. 2020 je zaměřit program politiky v každém odvětví průmyslu tak, aby bylo dosaženo 12% snížení energetické zátěže, zvýšení využívání obnovitelných zdrojů o 35%, o 50% zvýšit podíl výroby větrné energie. Do roku 2050 se potom zcela obejít bez fosilních paliv.

Druhým příspěvkem byla „Implementace energeticky šetrných řešení s udržitelným a okamžitým dopadem“ paní Lisbet Bræmer-Jensen, zakladatelky iniciativy Act NOW. Tato energická Dánka se s účastníky semináře podělila o postupy a řešení, jak co nejrychleji a co nejefektivněji investovat do zelených technologií. Z pléna zazněla otázka jak motivovat firmy i soukromé osoby k zelenému myšlení – je to na odpovědnosti jednotlivých vlád. Pan docent Hirš vznesl dotaz na fondy, které by poskytovaly finanční prostředky na zelené projekty – často nejsou efektivně využity.

Třetí přednáška se jmenovala „Dánské zelené technologie – skrytá příležitost“, přednášel generální ředitel firmy Grundfos ČR Ing. Petr Jelínek, MBA. Ve svém vystoupení zdůraznil, že 2/3 dnes instalovaných čerpadel spotřebovává až o 60% energie víc, než by muselo – čerpadla spotřebovávají 10% celkové světové spotřeby elektrické energie, pokud by se přešlo na úsporná zařízení, dalo by se ušetřit až 4%. Proto je zapotřebí zabývat se audity čerpadel a přecházet na nová úsporná zařízení, jejichž návratnost se pohybuje v rozmezí 1 až 5 let.

Na toto téma navázal Ing. Jan Zapletal, specialista energetických auditů, se svou přednáškou „Snižování energetické náročnosti komerčních a výrobních budov“, který ve svém příspěvku vysvětlil nezbytnost provádění technických a energetických auditů stávajících provozních režimů čerpadel. Návrhy opatření potom vedou k optimalizaci celého systému, čímž je zajištěna návratnost investice menší než 2 roky. Byly zde uvedeny příklady tepláren ve Studénce a v Litoměřicích, dále Vodohospodářské společnosti Olomouc v Litovli, nebo hotel Marriott v Praze.

Dopolední blok přednášek uzavřel pan Erik Gudbjerg, generální ředitel Lokal Energi, který představil dánský model pro efektivní využívání energie.

Blok II: SNIŽOVÁNÍ ENERGETICKÉ NÁROČNOSTI BUDOV

V prvním příspěvku odpoledního bloku vystoupil pan RNDr. David Brož, generální ředitel firmy Velux a Ing. Arch. Klára Bukolská, která představila projekt Model Home 2020. Je to vize CO₂ neutrální budovy s vysokou uživatelskou hodnotou a to vytvořením inteligentní obálky domu, která je operativně schopna reagovat na změny klimatických i světelných podmínek během dne i roku. Proto se do konce roku 2012 experimentálně staví 6 domů v 5 zemích v různých částech Evropy.
V Dánsku je to Home for Life – rodinný dům, který po dobu 2 let již obývaly 2 rodiny (druhá rodina si jej koupila do vlastnictví). Dalším experimentálním domem je Green Lighthouse v Kodani – první dánská bezimisní veřejná budova, kde se optimálně distribuuje čerstvý vzduch a denní světlo za použití současných technologií a materiálů. V Rakousku je to Sunlighthouse – letos též obydlený, v Německu LichtAktiv Haus, ve Velké Británii CarbonLight Homes a ve Francii Maison Air et Lumière.

O výhodách plynoucích z investice do vnitřního prostředí budov hovořil ve své přednášce pan Pawel Wargocki z Dánské technické univerzity, který je zapojen do dánského výzkumu environmentální kvality a energie. Zmínil též evropskou Směrnici o energetické náročnosti budov EPBD 2002 (Directive 2002/91/EC) a závazky z ní vyplývající s ohledem na vnitřní klima. Hovořil o dánském výzkumu provedeném ve školách – jaký vliv má lepší ventilace na výkon školáků, jaká je situace v domácnostech, dále jak ovlivňují vnitřní klima materiály a výrobky, jimiž se v denním provozu obklopujeme. V diskuzi se hovořilo o tom, jak se promítají odlišnosti ročních období do stavu vnitřního prostředí.

Pan Kurt Emil Eriksen (CSR & Public Affairs, VELUX A/S) v třetí přednášce odpoledního bloku mluvil o Implementaci směrnice EPBD II podle dánské zkušenosti – vysvětlil princip ACTIVE HOUSE a snahu prosadit tento směr pro další budovy – na nekomerční bázi, aby se v budoucnu stavěly domy jednoduché na výstavbu i údržbu, které by vyhovovaly známce energetické náročnosti budov.

V závěru odpoledního bloku vystoupil pan Steffen Petersen z Univerzity Aarhus a seznámil ve svém příspěvku účastníky semináře s nejvýznamnějšími energeticky šetrnými stavbami v Dánsku. Popsal milníky v historii začátků výstavby šetrných domů, zmínil nulovou budovu z r. 1972 v Kodani, mluvil o 70. a 80. Létech minulého století, kdy vyvstala akutní potřeba snižování energetické náročnosti a pokračoval až do současnosti, kdy v modelových domech v roce 2011 bylo dosaženo spotřeby 59 kwh/m²/rok.

Dále se účastníci semináře dověděli o 122 rodinných domech v Lærkehavenu, které se stavěly v letech 2008 – 2010 pro rodiny s nízkými příjmy a kde bylo dosaženo úspory 85% energie. Příkladem kancelářské budovy je budova v Koldingu z roku 2009, kde sídlí 5 firem, sdílících některé místnosti. Tato budova splňuje požadavky pro rok 2015 – vnitřní klima tř. 1.

V roce 2014 bude hotova multifunkční budova Novitas (vysoké školy technické, námořní, centrum výzkumu a inovací, dílny, kanceláře, fitness, kavárna, restaurace), kde jsou kombinovány stávající technologie – fotovoltaika (zajišťuje o 25% nižší energetickou náročnost než je požadavek pro rok 2020). V diskuzi byl vznesen dotaz, jsou-li systémy v nové budově monitorovány, odpovědí bylo, že vše je změřeno, bude vyhodnoceno a zveřejněno.

Na závěr semináře vystoupil doc. Hirš z fakulty stavební VUT v Brně, poděkoval Dánskému velvyslanectví a Ministerstvu životního prostředí za uspořádání semináře, všem přednášejícím za zajímavé příspěvky, tlumočníkům za pečlivý překlad a posluchačům za živý zájem o aktuální témata.

ZÁVĚR

Finanční návratnost investice 2 až 3 roky, která se při započtení synergických efektů (nižší spotřeba chemikálií a úspora pracovních sil) snižuje dokonce na pouhého půl roku. Při stejné spotřebě vody až 2,5krát vyšší produkce. Marže 0,70 až 1,70 Kč za kilowatthodinu uspořené (= nevyrobené) elektřiny namísto pouhých 0,12 Kč/kWh z prodeje vyrobené elektřiny. To jsou jen některé zkušenosti dánských energetických a průmyslových firem se zákonem nařízeným snižováním spotřeby energie u koncových odběratelů.

V Dánsku dlouhodobě roste HDP při stagnující spotřebě energie a klesajících emisích CO₂. Byznys s úsporami energie je sice „vynucen“ zákonem, funguje však k oboustranné spokojenosti – jak energetických společností, tak jejich zákazníků. Například investice do účinnějšího motoru je několikanásobně nižší, než cena elektřiny, kterou tento motor za dobu své životnosti ušetří. Pokud však nové účinnější motory dodá energetická firma, mohou vydělat obě strany.