Německo bez jaderných elektráren. A co Česko?

Diskusní seminář se shodou okolností konal krátce po oficiálním vyhlášení Německa o definitivním odklonu od jaderné energetiky v úterý 31. května 2011 od 13:30 do 17:30 hodin v Konferenčním sále Zastoupení Evropské komise v ČR, Jungmannova 24. Seminář pořádaly sdružení Calla, Hnutí DUHA a Heinrich Böll Stiftung ve spolupráci s profesními asociacemi obnovitelných zdrojů energie za finanční podpory Nadace Partnerství.

Seminář zahájil úvodním slovem Martin Sedlák , energetický expert Hnutí DUHA.

Německo bez jaderných elektráren

Lutz Mez

Profesor Lutz Mez z Freie Universität Berlin představil příležitosti německé zelené energetiky při nahrazování jaderných elektráren.

Výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu v návaznosti na odpovídající legislativu

Nová německá Energetická politika od roku 1998 je součástí ekologické modernizace. Na základě důkladných vědeckých technických a ekonomických studií byla vypracována strategie přechodu na domácí obnovitelné zdroje energie. Součástí plánu jsou vedle odchodu od jádra i ochrana klimatu, ekologická daňová reforma, zvyšování energetické efektivnosti a propagace a podpora obnovitelných zdrojů. Jaderná energetika je považována pouze za most při přechodu na obnovitelné zdroje (podobný obrat použila Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na konferenci Trendy evropské energetiky. Přínosy tohoto přístupu jsou však někdy zpochybňovány.

Vývoj nákladů na podporu obnovitelných zdrojů v Německu v návaznosti na odpovídající legislativu

V roce 2000 bylo dosaženo dohody s provozovateli jaderných elektráren o odstoupení Německa od jaderné energetiky. V roce 2001 byla dohoda podepsána a v roce 2002 byl novelizován atomový zákon. Zodpovědnost za škody z jaderné havárie byla provozovatelům zvýšena z 255,7 mil. € (přibližně 6 mld. Kč) na desetinásobek. Doba provozu reaktoru byla omezena na 32 let. V roce 2010 vládní koalice prodloužila dobu provozu reaktorů o 8 až 14 let, po tragédii ve Fukušimě byla pod tlakem veřejnosti donucena toto rozhodnutí zrušit.

Jaderné elektrárny v Německu včetně odstavených

Dosud bylo odstaveno 19 reaktorů, přesto ceny elektřiny v Německu rostou pomaleji než v České republice. V provozu zůstává 17 reaktorů včetně těch, jejichž provoz byl pozastaven v letošním roce. Zbývající reaktory budou postupně odstaveny do roku 2022 tak, jak jejich výroba bude nahrazována úsporami a obnovitelnými zdroji doplňovanými plynovými elektrárnami. Obavy z růstu cen elektřiny ve střední Evropě v důsledku odchodu Německa od jaderné energetiky jsou přehnané.

Z celospolečenského hlediska budoucí výnosy vysoce převažují nad současnými náklady

V roce 2005 se OZE v Německu podílely na konečné spotřebě energie 5,8 % (srovnatelné s Českou republikou). Nezávazný cíl výroby elektřiny z OZE v roce 2010 byl 12,5 % (ČR 8 %), Národní akční plán pro obnovitelné zdroje energie (NREAP) předpokládal 17,4 % v roce 2010 (ČR 7,4 %), tedy překročení o téměř 50 % (ČR nesplnění o téměř 10 %). V roce 2020 dosáhne podle NREAP podíl OZE minimálně 18 % (v ČR maximálně 13,5 %).

Tabulka: Plán rozvoje obnovitelných zdrojů energie v Německu do roku 2050

Rainer Hinrichs-Rahlwes

Rainer Hinrichs-Rahlwes, prezident EREF (European Renewable Energies Federation) doplnil Evropský kontext moderní energetiky směřující k přechodu na 100 % OZE.

Podle německého Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie dosáhne v roce 2020 podíl elektřiny z OZE 35 %.

Pro rozvoj OZE je nutno odstranit stávající bariéry. Než budou bariéry odstraněny, jsou nutné silná politická vůle a nákladově efektivní podpora. Cíle pro rok 2020 (13 % pro ČR resp. 18 % pro Německo ) musí být vnímány jako absolutní minimum. Je nutno definovat ambiciózní cíle pro rok 2030 a vizi do roku 2050.

Průmysl obnovitelných zdrojů energie vytváří v Německu statisíce pracovních míst.

Především je nutno odstranit dotace do fosilní a jaderné energetiky a do cen energií zahrnout externality, které jsou v současnosti přenášeny na celou společnost. Při zahrnutí reálných nákladů vycházejících z analýzy celého životního cyklu je většina OZE konkurenceschopných již dnes. Ostatní dosáhnou konkurenceschopnosti v blízké budoucnosti.

Podle německého průmyslu obnovitelných zdrojů může do roku 2020 dosáhnout podíl OZE téměř 50 %.

Do roku 2050 je nutno globální emise CO₂ zredukovat o 50 %. Pro vyspělé průmyslové země to znamená redukci o 80 až 95 %. Nejpozději do 10 let musí globální emise začít klesat. Energetika musí být v polovině století kompletně dekarbonizována.

Z diskuse

Dotaz: Bude nutno rozšířit přenosovou soustavu v Německu. Může to narazit na odpor?

Odpověď: Neočekáváme negativní dopad na Evropu. Změny v energetických tocích, k nimž dojde v důsledku odpojování jádra budou omezené, budeme směřovat k vyššímu podílu OZE, zejména FVE a VTE. V současnosti jen 4 jaderné elektrárny jsou v provozu, 8 je jich dočasně odstavených z důvodu bezpečnosti, ostatní kvůli pravidelné kontrole. Z důvodu OZE budou nutné určité úpravy přenosových sítí, jsou vypracovány studie, jaké linky bude nutno vybudovat v souvislosti se značným podílem VTE, bude to hladký přechod z jedné strany na druhou. K tomu přistupují Smart Grids. Co odpor vůči novým elektrickým vedením? Někteří lidé se mohou obávat elektromagnetického vyzařování nebo elektromagnetického smogu, někdy bude vhodnější vést vedení jinudy nebo pod zemí, otázka je, jak mohou být využita současná vedení. Myslím, že v Německu to dokážeme.

Dotaz: Ministr Kocourek prohlásil, že odchod od jaderné energie v Německu: "...je více méně politické rozhodnutí, ke kterému se teď bude hledat to technické nebo odborné posouzení. My u nás postupujeme opačně. Nejdříve si uděláme odbornou analýzu a potom na základě těchto odborných analýz chceme dělat politická rozhodnutí."

Odpověď: (úsměv obou německých přednášejících) To je politická argumentace. Odpojování není v Německu nová otázka, když došlo k dohodě v roce 2000, ty průzkumy byly provedeny. Tehdejší výsledky dodnes platí, jsou zde však další otázky, to je například bezpečnost reaktorů, výsledky zátěžových testů nebyly tak dobré, zejména u starších reaktorů. Každý chápe, že je nutno je odpojit, JE jsou ohroženy teroristickými útoky a bezpečností chlazení. V Německu byla ustavena Etická komise o 17 členech z různých částí společnosti, závěrečná zpráva této komise byla předána kancléřce včera. Podle této zprávy je technicky možné odpojit jádro do 10 let. Komise odpověděla i na otázku, zda jsou nutné nějaké vyrovnávací JE - ne. Proces je celospolečenský, je nutno vyvolat celospolečenský diskurs o budoucnosti energetiky. Je nutno pravidelně vykazovat pokrok v odpojování, jsou v tom překážky, které dříve nebyly vidět. Ano, jedná se o politické rozhodnutí, které se po legislativním procesu stane zákonem. Rozhodnutí však padlo po dlouhé diskusi, té se účastnily i velké energetické společnosti, které dlouho říkaly - děláme OZE i JE. Všichni byli dotázáni: dokážete to? Studie, z nichž jsou některé dostupné veřejně, ukazují, že to možné je. Všechny studie ukazují, že ceny za konvenční energie dlouhodobě porostou, zatímco ceny energie z OZE klesají. Příští blackout nastane ne kvůli OZE, ale například něco přetrhne dráty.

Dotaz: Současně se zprávou o odpojení JE jde zpráva, že vzrostou ceny elektřiny, ani Německo není soběstačné v OZE, například východoněmecké bioplynové stanice dovážejí kukuřici z Polska. Německo dováží solární elektřinu ze Španělska, buduje plynovody, nebude tato snaha provozovat OZE za každou cenu finančně náročná?

Odpověď: Lutz - pokud jde o prognózy energetických cen, musíme si uvědomit, co považujeme za energii. Jaderná energetika představuje asi 4 % celkové německé energetické bilance, vše ostatní jsou spekulace. V minulosti došlo k propojení energetického trhu, energetické společnosti na tom získávaly (fúze, zahraniční trhy), například v Německu v současnosti platí koncoví odběratelé až o 50 % více než před liberalizací. Když se podíváme na zemn í plyn, tam jde o věci, které neovlivníme, donedávna americká poptávka formovala celosvětový trh. V okamžiku, kdy USA začaly zvyšovat podíl nekonvenčního plynu, mělo to dopad na ceny zemního plynu, sjednávají se proto nové dlouhodobé smlouvy. Na trhu energií nefungují normální tržní mechanismy. Například dlouhodobé smlouvy - existují dlouhodobé smlouvy pro Nord Stream, pro Nabucco ještě ne. Z toho můžeme spočítat náklady na vyrobenou energii. Jedná se o náklady, které budou zaplaceny koncovými uživateli v každém případě, i když nebudou odstaveny jaderné elektrárny. Když se liberalizoval trh, energetické společnosti tvrdily, že ceny vzrostou. Když ČE Z vykládá, že ceny vzrostou, protože 4 % energetické spotřeby Nemecka bude nahrazeno OZE, mají na tom vlastní zájem. U každé novinky jsou tři fáze - nejdříve je to považováno za nesmysl, pak se proto tomu bojuje, a pak je to všude.

Dotaz: Jak se vám v Německu podařilo přesvědčit veřejnost, průmysl, politiky? Ačkoli jsme sousedé, je obrovský rozdíl mezi vnímáním a podporou OZE v ČR a v Německu.

Odpověď: To rozhodnutí padlo už před 20 lety, z hlediska energetických firem - chtěly mít uzavřený cyklus (investiční?), protijaderné hnutí bylo velmi přesvědčivé, ukazovali, že je možno realizovat alternativy k jádru. Tehdy také začal vývoj OZE, byl první zákon, následně zákon o podpoře OZE z roku 2000, pak nastaly diskuse o energetických úsporách, diskuse o odhadu rizik, diskuse, jak to udělat jinak.

A co Česko?

Michal Šváb

Michal Šváb z konzultační společnosti ENA s. r. o. prezentoval rozvoj OZE v České republice a několik případových studií.

Rozvoj větrné energetiky byl v roce 2010 utlumen.

Na příkladu větrné energetiky ukázal, jak se legislativní změny v loňském roce projevily na aktivitě investorů. Potenciál větrné energetiky je podle tzv. Pačesovy komise (NEK) asi o 50 % vyšší než podle NREAP, podle studie Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd České republiky dokonce o 150 % vyšší. Přesto v současnosti nejsou naplněny ani předpoklady NREAP. Navržený systém podpory v novém zákoně v podstatě znemožňuje investorům získat na projekty bankovní úvěry.

Edvard Sequens ze sdružení Calla prezentoval koncept Chytrá energie, možnost jak proměnit českou energetiku na nezávislou na jaderném palivu (i uhlí).

Chytrá energie - důraz na inovace.

Energetika se podílí dvěma třetinami na českých emisích CO₂. V objemu emisí na obyvatele patří České republice 2. místo za USA. V podstatě celá výroba Temelína je exportována. Česká energetika je přitom závislá na dovozu ropy, zemního plynu a jaderného paliva, ve všech případech převážně z Ruska.

Potenciál úspor a obnovitelných zdrojů je větší než současná spotřeba energie na vytápění, uhlí za územně-ekologickými limity těžby by stačilo jen na čtvrtinu.

Chytrá energie je možnost, jak se této závislosti zbavit. Podobně jako německé plány i Chytrá energie předpokládá pokles spotřeby energie, například od roku 2015 by měly být stavěny výhradně pasivní stavby. Potenciál úspor a obnovitelných zdrojů je vyšší než současná spotřeba tepla na vytápění a přípravu teplé vody, mnohonásobně vyšší než energie z uhlí na velkolomu ČSA. Rovněž v průmyslu je možno snížit spotřebu energie o 23 % resp. 31 % pouze využitím současných dostupných technologií. Úspory jsou přitom vesměs ekonomicky efektivní i bez dotací. Bezpečnost dodávek elektřiny mohou posílit celoevropské energetické sítě přebudované podle konceptu Smart Grids.

Sdružení ekologických organizací navrhuje:

• uzákonit tempo snižování emisí CO₂ o 2 % ročně, podobný zákon byl přijat ve Velké Británii
• snížit stávající daně, zejména daňové zatížení práce
• propad daňových příjmů pokrýt novou zelenou daní uvalenou na spotřebu energie
• celkové daňové zatížení musí být zachováno nejvýše na současné úrovni

Pomocí ekologické daně by měly být do ceny elektřiny zahrnuty externality, které jsou v současnosti přenášeny na celou společnost.

Externí náklady výroby elektřiny

Obchodování s emisemi CO₂ by mělo motivovat výrobce energií k přechodu na obnovitelné zdroje, povolenky zdarma by měly být jen pro špičkové technologie. Výnosy z akcií by měly vedle části dividend ČEZu a prostředků z EU směřovat do úspor energií prostřednictvím Programu energetické nezávislosti.

Petr Holub, bývalý ředitel odboru udržitelné energetiky na Ministerstvu životního prostředí upozornil na hrozby vyplývající z aktuálně projednávaných změn v legislativě na podporu zelené energetiky.

Máme problém: reálné ceny energie rostou, zdroje pochází z nestabilních regionů a znečišťují, české budovy jsou ve špatném energetickém standardu. V důsledku plýtváme energií a platíme za ni vysoké účty. Známe však i řešení: už nyní dokážeme stavět daleko úsporněji, máme materiály i technologie, včetně obnovitelných zdrojů. Díky tomu může dojít k velké modernizaci českého stavebnictví. Pokud ceny energií porostou jako dosud rychleji než míra inflace, bude celkový přínos vysoce pozitivní.

Přechod na pasivní standard budov je ekonomicky výhodný

Národní akční plán pro OZE (NREAP) rozděluje celkový cíl 13 % mezi jednotlivé OZE naprosto nepodloženě. Nevychází z potenciálových studií, ale z přehledu probíhajících a plánovaných projektů. Rozvoj využití slunečního záření, geotermální energie a malých vodních elektráren je nepřiměřeně nízký. V případě biomasy je plánována neefektivní kogenerace, většina tepla bude mařena, rozvoj jednotlivých druhů biomasy je nevyvážený. Chybí podpora výroby tepla z OZE. NREAP je použit jako zástěrka pro urychlení výstavby VVN vedení nutných pro rozšíření Temelína.

Česká republika pro sebe vyjednala jeden z nejnižších cílů rozvoje OZE

Hlavní problém českého Národního akčního plánu pro obnovitelné zdroje energie však je, že na rozdíl od Německa a ostatních států EU není považován za minimum, ale za strop, po jehož překročení nebudou další obnovitelné zdroje podporovány ani pro výrobu elektřiny.