Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Dobré ekologické zákony, šetrné technologie a zelená odvětví

Hnutí DUHA představilo studii, podle které by zateplení českých domovů ušetřilo domácnostem, obcím a podnikům miliardy korun ročně. Vznikl také komplexní program energetické nezávislosti, který by prakticky umožnil pokračování programu Zelená úsporám. Nastíněná vize zní: dobré ekologické zákony, šetrné technologie a zelená odvětví. Požádali jsme o rozhovor Martina Sedláka, který vysvětlil záměr ekologického sdružení a naznačil další kroky v jednání s příslušnými úřady.

Server TZB info požádal o rozhovor zástupce Hnutí Duha, který vysvětlil záměr ekologického sdružení a naznačil další kroky v jednání s příslušnými úřady. Martin Sedlák vystudoval energetické inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně. Na energetice ho nejvíce zajímají obnovitelné zdroje, energetická politika a vztah energetiky k životnímu prostředí. V Hnutí DUHA je zaměstnán v programu Energie od roku 2005. Je autorem řady studií a informačních listů. Podílí se na legislativní a mediální práci programu Energie. Koordinuje projekt Chytrá energie, který zaštiťuje společnou iniciativu ekologických organizací směřující k přeměně české energetiky.

Na tiskové konferenci jste představili aktivity, které mají uspořit desítky miliard a umožnit pokračování programu Zelená úsporám. Můžete popsat návrh Hnutí DUHA?

Hnutí DUHA navrhuje, aby ministerstvo životního prostředí připravilo koncepční plán, jak vytápění českých domácností, škol či nemocnic osvobodit od nechtěné závislosti na zemním plynu z Ruska i na uhlí z povrchových dolů a plošně srazit účty, které rodiny platí za energii. Mělo by vytvořit Program energetické nezávislosti, který bude nadále pomáhat se zateplováním statisíců domů. Výsledky nové studie zpracované pro Hnutí DUHA konzultační společností PORSENNA o.p.s. ukazují, že pokud vláda pomůže se zateplením většiny domů v České republice a umožní pokračování úspěšného a populárního programu Zelená úsporám, tuzemské domácnosti za teplo už za několik let ušetří 11 miliard korun ročně a výhledově až 39 miliard korun. Hnutí DUHA navrhuje, aby rozpočet Programu energetické nezávislosti činil 16 miliard korun ročně. Jako ekologická organizace chceme prosadit, aby ministři do programu investovali peníze z aukcí povolenek ke znečišťování, které si budou kupovat uhelné elektrárny, hutě, chemičky a další velké podniky.

Získali jste podporu Centra pasivního domu a České rady pro šetrné budovy. Jak probíhá vaše spolupráce?

Centrum pasivního domu a Česká rada pro šetrné budovy navrhuje v Šanci pro budovy zavedení nízkoenergetického standardu v co nejbližším možném termínu, od roku 2015 nastavení staveb do pasivního energetického standardu. Stejné kroky navrhly také ekologické organizace v koncepci pro českou ekonomiku a energetiku Chytrá energie. V Programu energetické nezávislosti se snažíme o zajištění financování zateplování. Tak aby se prostředky, které bude mít Česko k dispozici z prodeje emisních kreditů, využily co nejsmysluplněji. Z našeho pohledu je správné, že organizace spjaté se zateplovacím a stavebním průmyslem usilují o nastavení technických norem. Naše iniciativy se ve výsledku propojují. Jdeme za společným cílem: zateplením drtivé většiny českých budov a domů.

 

Které body programu budou podle vašeho názoru nejméně schůdné?

Celkový rozpočet Programu energetické nezávislosti by činil 16 miliard Kč ročně. Skladba by měla kopírovat nastavení úspěšné Zelené úsporám. Na zateplování domů 11 miliard korun ročně, na nákup biomasových kotlů, solárních kolektorů a výstavbu pasivních domů dalších pět miliard. Rozpočet Programu energetické nezávislosti by měl být plněn prostředky z prodeje povolenek ke znečišťování, částí dividend ČEZ a Evropských fondů. Očekáváme, že se zejména o prostředky z emisních kreditů strhne zápas. Rizikem je, že vláda pošle na zateplování domů pouze část prostředků, které bude mít k dispozici. Hnutí DUHA je však přesvědčeno, že by vláda měla minimálně předepsaných 50 % výnosů vyhradit pro Státní fond životního prostředí, který je (mimo jiné) ke snižování emisí určen a má s příslušnými projekty zkušenosti.

Máte nějaký plán B v případě, že jednání nebudou úspěšná?

Dosud ladem ležící příležitosti zvyšování energetické efektivity domů a budou jsou patrně největší neopakovatelnou příležitostí, jak podstatně snížit českou závislost na fosilních palivech, nota bene relativně levně. Vláda by proto neměla prostředky rozdrobit mezi řadu nesporně důležitých a přínosných programů, nýbrž je účelně investovat s cílem, aby dosáhla viditelného progresu ve věci, která je klíčová pro ekonomiku i pro životní standard českých rodin. Právě z tohoto pohledu věříme, že se už současná vláda rozhodne investovat do modernizace domů a budov. V případě, že by se tak nestalo, obrátíme se s naším návrhem na příští vládní koalici. Čím dříve se však Česko rozhodne zbavit nechtěné závislosti na fosilních palivech pro výrobu tepla, tím lépe pro ekonomiku, zdraví lidí i životní prostředí.

Lze najít v Evropě nějaký příklad hodný následování z hlediska dotací na ekologické projekty?

Systematická podpora pro zateplování domů není jen českou specialitou. Podobné projekty - a často mnohem ambicióznější, než je Zelená úsporám - nastartovali také v dalších zemích. Britská vláda připravila program, který do roku 2020 podpoří zateplení sedmi milionů domů a instalace solárních kolektorů na budovách. Po dalších deseti letech má důkladnou rekonstrukcí projít skoro každá budova v zemi. Podobné programy, jež podporují zateplování budov, mají také v Rakousku, Německu, Irsku a jinde. Výhody snižování spotřeby energie v budovách si uvědomují i za oceánem. Prezident Obama před nedávnem představil klíčový plán pro oživení americké ekonomiky založený na zateplování budov. Program nabízí pobídky pro společnosti a živnostníky ke zvýšení energetické účinnosti v budovách. Kancelářské budovy, obchody a další domy spolknou v USA 40 % energie. Kvalitní izolace a další opatření by podnikům uspořily až 40 miliard dolarů ročně.

 

V případě zateplování budov bychom ale zcela určitě našli jisté rozdíly. Pohled na historickou budovu zabalenou do polystyrenu není moc pěkný. Bezhlavé zateplování určitě není řešením. Jsou tady i jiné možnosti. Mohli bychom se zamyslet také nad negativy bezhlavého zateplování?

Obalení secesních domů do polystyrénu není rozhodně náš cíl. Vypočtený potenciál zateplování samozřejmě respektuje principy památkové ochrany. Budov, které nelze právě z těchto nebo jiných technických důvodů modernizovat, je přibližně 15 % z celkového množství českých domů. I když například v sousedním Rakousku můžeme vidět řadu povedených projektů rekonstrukcí více než stoletých domů. V těchto případech je třeba postupovat případ od případu a v Česku nejsou vzhledem ke zmíněnému počtu klíčové. K výrazným negativům zateplování patří nedokonalé projekty. Bohužel stále řada devepolerů a stavbařů nabízí zákazníkům použití zateplovacích systémů s tloušťkou v rozmezí 100 až 120 mm. Při rekonstrukcích na pasivní standard je však třeba tloušťka izolace širší než 200 mm. Náklady na pasivní budovu jsou vyšší přibližně o 10 %, rychle se však vrací v uspořených nákladech za energii. Budoucí uživatelé tak špatným přístupem developerů přicházejí o šanci na kvalitní a levné bydlení nebo kancelář.

Hnutí duha si klade za cíl vytvořit zdravé a kulturní prostředí pro budoucí generace. Jaký je podle vás současný stav a k jakému ideálu bychom se měli dostat? Lze říci, že zdravé a čisté prostředí působí pozitivně na lidské vztahy?

Čistý vzduch či ochrana krajiny a ekonomická prosperita vůbec nemusí stát proti sobě. Naopak: dobré ekologické zákony, šetrné technologie a zelená odvětví přispívají k modernizaci průmyslu a vytvářejí nová pracovní místa. Inovace a efektivnější výroba snižují znečištění nebo množství odpadu. Jako příklad lze uvézt naše úsilí v proměně české energetiky. Loni jsme představili propočtenou koncepci Chytrá energie: konkrétní plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou během čtyř desetiletí proměnit českou energetiku. Pokud se návrh uskuteční, tak český dovoz ropy a zemního plynu klesne na polovinu; exhalace oxidu uhličitého budou o 88 % menší. Kalkulace také potvrzují, že - a jak - lze zajistit dostatek energie pro české domácnosti a průmysl bez rozšiřování uhelných dolů a nových atomových reaktorů. Uskuteční-li se taková proměna domácí energetiky, pak s sebou ponese také pozitivní a konkrétní změny pro příjemnější život lidí: obyvatelé severních Čech nebudou nuceni ustupovat povrchové velkotěžbě hnědého uhlí, malá města a obce se osvobodí od znečištění ze spalování nekvalitního uhlí, minimalizuje se množství vysoceradioaktivního vyhořelého jaderného paliva, pro které nemáme řešení a nutíme některé obce, aby přijaly projekt úložiště proti své vůli. Pozitiv zelené ekonomiky je celá řada. Od čisté průmyslové výroby, statisíce nových pracovních míst, dostupné a pohodné veřejné dopravy po nízké účty za energie.

Které země jsou podle vás tomuto ideálu nejblíže?

Často se v naší práci inspirujeme Velkou Británií. Z britského příkladu vychází i iniciativa Hnutí DUHA pojmenovaná Velká výzva, ve které prosazujeme zákonem stanovené rámcové tempo. Nová legislativa tím, že garantuje podmínky pro podnikání, otevře cestu pro investice do moderních odvětví: energetické efektivnosti, obnovitelných zdrojů, veřejné dopravy, recyklace odpadu a podobně. Pomůže tak snížit emise skleníkových plynů, dovoz fosilních paliv a také účty, jež domácnosti a podniky platí za energii.

Podobnou legislativu schválili ve Velké Británii v roce 2008. Stanovila, jak země bude snižovat emise skleníkových plynů až do roku 2050. Na nových pravidlech se shodla vláda a obě hlavní opoziční strany, podpořily ji odbory i Konfederace britského průmyslu. Zákon umožní podnikům, aby lépe plánovaly investice. Budou vědět, s čím mohou závazně počítat. Kapitáni průmyslu si často právem stěžují, že stát v současné legislativě anoncuje postup při snižování emisí vždy jen na několik let dopředu. Energetické a průmyslové společnosti však často rozhodují s perspektivou několika desetiletí. Obdobný zákon už vznikl také ve Francii a další projednávají parlamenty ve Finsku, Maďarsku, Belgii nebo Irsku.

Děkuji za rozhovor,
Vlastimil Růžička

 
 
Reklama