NKÚ: Prostředky „Modernizačního fondu“ na podporu OZE směřují výhradně na výstavbu FV

Vláda ČR v roce 2024 rozhodla, že do roku 2030 bude 30 % spotřebované energie pocházet z obnovitelných zdrojů, když v roce 2023 v ČR pokrývaly obnovitelné zdroje celkovou spotřebu energie necelými 19 % (18,59 %). Je tedy potřeba zapojit do sítě fotovoltaické elektrárny (FVE) o výkonu 10,1 GWp* a větrné elektrárny s výkonem 1,5 GW.

NKÚ provedl kontrolní akci č. 24/06 k čerpání prostředků „Modernizačního fondu“ na podporu obnovitelných zdrojů energie a vydal závěry kontroly. MŽP a SFŽP vydalo v reakci na závěry komentář a vysvětlení k jednotlivým bodům.

Závěry NKÚ

NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP podporovaly z „Modernizačního fondu“ výhradně fotovoltaické projekty
Projekty ze čtyř NKÚ kontrolovaných výzev programu „Nové obnovitelné zdroje v energetice“ (RES+) s dotací 12 mld. Kč a s celkovým plánovaným nově instalovaným výkonem 2,2 GWp zdvojnásobí výkon solárních elektráren v ČR oproti roku 2022, kdy byl 2,1 GWp. Na jiné obnovitelné zdroje, tedy např. na zmíněné větrné elektrárny, již v programu nezbývají peníze.
Vládou stanovenému cíli se ČR přiblíží zejména prostřednictvím podnikatelských projektů. Přesto MŽP a SFŽP v dotacích významně zvýhodnily domácnosti. NKÚ dále konstatuje, že podpora, kterou MŽP a SFŽP poskytly na výstavbu FVE v domácnostech či na veřejných budovách, přináší pětkrát nižší instalovaný výkon FVE oproti podpoře poskytnuté podnikatelským subjektům.

• Dotace pro podnikatele nastavily na průměrnou částku 5 500 Kč na jeden kWp výkonu. NKÚ analyzoval strukturu příjemců podpory z řad podnikatelů a zjistil, že:
  • více než 9 mld. Kč, tedy tři čtvrtiny podpory z kontrolovaných výzev RES+, získalo pouze 15 příjemců podpory, a to na 219 z celkem 725 podpořených projektů.
  • Největší příjemce dostane podporu ve výši 4,4 mld. Kč na 49 projektů.
• Dotace pro domácnosti a obce a jimi zřízené organizace byly v průměru 29 700 Kč na kWp výkonu FVE

Přečtěte si také Kyberbezpečnost (nejen) solárních elektráren: Rekapitulace zásadních událostí letošního jara odborný článek z rubriky Fotovoltaika

Nedostatečná motivace investic do akumulace
NKÚ konstatuje, že MŽP a SFŽP nedostatečně motivovaly k investicím do akumulace elektrické energie. Investice do nově instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů energie, které MŽP a SFŽP v prvních čtyřech kontrolovaných výzvách RES+ podpořily, zahrnují novou kapacitu bateriové akumulace elektrické energie pouze na úrovni 7 % plánovaného instalovaného výkonu FVE. Zvyšování instalovaného výkonu FVE přitom klade zvýšené nároky na rozvoj přenosové a distribuční sítě a akumulace.

Přečtěte si také Baterie při poskytování podpůrných služeb šetří miliony dolarů. Jak to dělají? odborný článek z rubriky Akumulace elektřiny

ČR u EIB obhájila investice na fotovoltaické projekty financované z programu RES+ ve výši 73 mld. Kč, což představuje 95 % z posledního odhadu alokace programu RES+ ze září 2024. Pokud v průběhu let 2025 až 2030 nedojde ke zvýšení příjmů „Modernizačního fondu“, které jsou závislé na vývoji cen emisních povolenek, a současně dojde k realizaci již obhájených investic programu RES+, nebudou v „Modernizačním fondu“ peněžní prostředky na podporu jiných obnovitelných zdrojů energie.

Bonifikace pro uhelné regiony
Při kontrole podmínek podpory NKÚ zjistil, že MŽP a SFŽP ve dvou kontrolovaných výzvách bonifikovaly uhelné regiony (Karlovarský kraj, Moravskoslezský kraj a Ústecký kraj). Kvůli tomuto zvýhodnění vzroste díky podpořeným projektům celkový instalovaný výkon FVE v uhelných regionech ve srovnání s rokem 2022 více než šestinásobně a v ostatních krajích ČR pouze o třetinu.

Kontrola prověřila 12 projektů. Podle NKÚ příjemci podpory využili peníze v souladu se schválenými cíli.

Reakce MŽP a SFŽP

MŽP a SFŽP ČR vítá, že kontrola NKÚ č. 24/06, týkající se implementace programu RES+ v rámci Modernizačního fondu, neprokázala žádné neúčelné vynaložení finančních prostředků ani porušení právních předpisů.

1. Zaměření programu RES+ na fotovoltaiku zcela odpovídá schválenému Národnímu klimaticko-energetickému plánu.
   Modernizační fond není jediným nástrojem podpory OZE, ostatní technologie jsou podporovány z jiných programů. Jiná opatření a technologie, jako například větrné elektrárny, malé vodní elektrárny či bioplyn, jsou již financovány z dalších národních i evropských zdrojů, například z Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OPTAK), Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) nebo prostřednictvím aukčních schémat vyhlašovaných ministerstvem průmyslu a obchodu. Z pohledu účelnosti a současně i vlastních pravidel mnoha programů současně platí, že nesmí dojít k překryvu podpor.
   Investice ve výši cca 3 mld. eur do fotovoltaických projektů byly Českou republikou obhájeny u Evropské investiční banky jako rámec pro program RES+, nikoli jako předem závazně přidělené či vyčerpané prostředky. Tyto rámce byly schvalovány v období s vyšší cenou emisních povolenek, a tedy i vyšším očekáváním výnosů do Modernizačního fondu. Výzvy v rámci programu jsou vyhlašovány postupně a další čerpání prostředků v rámci programu je tak možné přizpůsobit. Tato flexibilita je základním rysem Modernizačního fondu, který na rozdíl od strukturálních fondů, umožňuje průběžné přizpůsobování strategie i nastavení jednotlivých programů.
2. Různé výše podpory pro domácnosti a podniky odrážejí rozdílné investiční možnosti a cíle.
   Rozdílné výše podpory pro podniky a pro domácnosti či obce odrážejí nejen jejich různé investiční možnosti, ale také rozdílný účel využití a zacílení podporovaných technologií. Zatímco podnikatelské subjekty zpravidla realizují větší projekty s vyššími investičními náklady, ale i ekonomickým výnosem, podpora domácnostem a veřejnému sektoru má za cíl stimulovat rozvoj menších, decentralizovaných zdrojů energie, které přispívají ke zvýšení energetické soběstačnosti, sociální stabilitu a dlouhodobé rozpočtové úspory.
   Z pohledu státu je podpora domácností a obcí zároveň nástrojem, který pomáhá snižovat zranitelnost občanů vůči rostoucím cenám energií, zlepšuje dostupnost čisté energie i v méně bonitních skupinách a přináší nepřímé úspory veřejných rozpočtů, například snížením potřeby výplaty dávek a příspěvků na bydlení či kompenzace veřejným subjektům vysokých nákladů na energie.
3. Koncentrace podpory u větších podnikatelských subjektů je důsledkem soutěžního a výkonnostního nastavení programu, jehož cílem je maximalizovat instalovaný výkon za veřejné prostředky. Tento přístup doporučuje i Evropská komise jako efektivní.
   Větší část alokace získalo 15 investorů, přirozeným důsledkem toho, že soutěžní výzvy programu RES+ jsou navrženy s důrazem na efektivitu, tedy na získání co největšího instalovaného výkonu OZE za veřejné prostředky. Větší společnosti mají logicky větší absorpční kapacitu, investiční připravenost a know-how pro realizaci rozsáhlých projektů, které výrazně přispívají k plnění klimaticko-energetických cílů státu. Tento model byl rovněž doporučen Evropskou komisí jako efektivní, transparentní a slučitelný s pravidly veřejné podpory.
4. Podpora akumulace elektrické energie byla v programu RES+ přítomna od počátku.
   Od roku 2024 je navíc podpora projektů s akumulací ještě zvýhodňována, a to formou vyšší bodové bonifikace v hodnoticím procesu. Poptávka po výrazně nákladnější akumulaci v rámci nově budovaných zdrojů tak samozřejmě odráží vždy aktuální poptávku trhu i ekonomické možnosti žadatelů.
   Rovněž je potřeba rozlišovat samostatný účel instalované akumulace, která může plnit odlišné funkce a má tudíž i odlišnou logiku podpory. Akumulace instalovaná spolu s novými obnovitelnými zdroji slouží především k zefektivnění a optimalizaci vlastní výroby elektrické energie. Naproti tomu samostatná akumulace je určena pro potřeby systémové flexibility elektrizační soustavy a řízení sítě jako celku, a plní tak roli, která je ve zprávě NKÚ uváděna. Současně se tak na každou z těchto forem uplatňuje i jiný princip podpory.
   Pro doplnění rovněž uvádíme, že nad rámec kontrolovaných výzev proběhla samostatná výzva zaměřená čistě na podporu samostatné akumulace, která přinese za mnohem efektivnějších podmínek, z hlediska nakládání s veřejnými zdroji, požadovanou flexibilitu elektrizační soustavy.
5. Bonifikace projektů v uhelných regionech je plně v souladu s evropskými pravidly pro spravedlivou transformaci, cílem je podpořit strukturálně postižené kraje v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství.
   Směrnice o obchodování s emisními povolenkami výslovně stanovuje, že jednou z klíčových priorit pro využívání uvedených prostředků je podpora investic do strukturálně postižených regionů závislých na uhlí, aby byl usnadněn jejich přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

Celá Reakce na závěry kontrolní zprávy NKÚ č. 24/06 k Modernizačnímu fondu – program RES+