Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Marshallův plán pro města a regiony: zelené miliardy

Do Česka míří stovky miliard korun, které nabídnou příležitost k investicím do nových projektů obnovitelných zdrojů, renovace budov nebo zvýšení odolnosti měst a krajiny vůči změnám klimatu. Vlastní vyrobená energie uspoří peníze a zajistí čistou energii pro budoucnost. Domy lze postupně renovovat do podoby zdravých budov doplněných o zelené střechy či vodní prvky.

Možnosti moderních projektů pro města, obce a firmy představila konference Svazu moderní energetiky, která proběhla online 11. června 2021 od 10:00. O svůj pohled na zdravý rozvoj měst se podělili Vít Šimral, radní hl. m. Prahy pro školství, Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper a Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD Group. Dále zazněly zkušenosti s plánováním energeticky nezávislé čtvrti nebo s dekarbonizací výroby automobilů ve Škoda AUTO.

Zelené školy Prahy

Do zelené transformace se pustilo hlavní město Praha. V květnu zveřejněný plán má přinést investice do opatření, která zajistí potřebné snížení emisí. „Je to otevřené pole pro všechny, kdo chtějí nabídnout nástroje a opatření, která dovedou Prahu a celou planetu k ochraně klimatu,“ uvedl novou pražskou strategii sázející na rozvoj obnovitelných zdrojů nebo čisté mobility Vít Šimral, radní hlavního města pro školství a inovace. Praha chce k problému přistoupit od základů, proto také radní Šimral považuje za klíčové vzdělávání v oblasti environmentální výchovy. Za podpory evropských fondů chce Praha podpořit například chod ekocenter.

V oblasti opatření pak Praha myslí na modernizaci školních budov. „Pro školní budovy uvažujeme o osazování střech solárními panely, nízkoemisních zdrojích tepla nebo přidávání inteligentních elektroměrů do budov. Odborné školy jsou také příležitostí pro vznik reuse center, které se tak stanou lépe dostupné pro místní obyvatele. Myslíme také na zelené střechy nebo vysazování stromů na školních pozemcích,“ představil Vít Šimral konkrétní směry pražského klimatického plánu pro školství a s přínosy pro obyvatele Prahy.

Právě domy v majetku Prahy jsou největší příležitostí pro naplnění cílů v zelené energetice. Významný podíl v budovách připadá právě na školní zařízení. Praha si proto nechala spočítat potenciál solární energetiky pro 800 největších školních budov. Jen jejich provoz do roku 2030 mohl snížit náklady na energii o téměř 150 milionů korun a snížení emisí o 52 tisíc tun CO2.

Vedle solárních panelů uvažuje Praha také o instalaci kogeneračních jednotek, které by mohly pokrýt část spotřeby elektřiny a tepla alespoň ve 250 školních budovách. „Příležitostí je také zateplení budov. Pokud bychom dobře izolovali 750 školních budov, můžeme zajistit snížení spotřeby energie o 45 milionů korun během následujících devíti let,“ dodává k opatřením radní Šimral. Mezi další opatření, která pomohou snížit emise i zlepšit prostředí ve třídách, patří výměna osvětlení nebo instalace systémů řízeného větrání.

Příležitosti ve snižování emisí vidí Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, podobně jako Vít Šimral, v budovách. Česko má desetitisíce školních budov, tisíce budov nemocnic. Renovace jsou podle něj příležitostí, která zajistí zdravý vzduch ve třídách, kde se dnes žáci dusí.

Vize čisté energie

Máme jedinečnou možnost zlepšit život v našich městech i na venkově. Trh energetických úspor v budovách stále roste. Loni naše EPC uspořily přes 230 milionů korun a téměř 40 000 tun emisí CO2. Přesto je potenciál ještě vyšší. Dalšími důležitými úkoly je dekarbonizace českého teplárenství a rozvoj obnovitelných zdrojů. Česko potřebuje obnovitelné zdroje, od uhlí odcházíme. ČEZ do roku 2030 vybuduje 6 000 MW nových obnovitelných zdrojů a také intenzivně řešíme poptávku měst, které chtějí odejít od uhlí při zásobování teplem,“ uvedl Kamil Čermák.

Pro dekarbonizaci jsou pak příležitostí nové projekty obnovitelných zdrojů. ČEZ aktuálně staví jednu z největších solárních střech pro Škoda Auto. V regionech jsou pak pro fotovoltaiku podle Kamila Čermáka šancí brownfieldy nebo zemědělsky nevyužitá půda.

Rozvoj obnovitelných zdrojů je také přirozenou součástí JRD Group, která je známá především jako developer kvalitních bytových domů v Praze. Právě důraz na nízkou spotřebu energie je základem filozofie JRD. „Pokud je třeba energie, je dobré ji vyrobit z obnovitelných zdrojů energie, ideálně v místě spotřeby,“ nabízí pohled na vývoj energetiky Jan Řežáb, zakladatel a majitel JRD Group. V zelené energii má JRD během své historie zkušenosti s řadou typů obnovitelných zdrojů. Začínala se solárními termickými kolektory pro ohřev teplé vody na bytových domech, následně přidala fotovoltaiku a pustila se také do větrné energetiky.

Na jižní Moravě jsme postavili solární park na brownfieldu, na Slovensku pak na pastvinách, pronajatých od círke a obce. Naše projekty mají vždy dohodu s komunitou nebo s obcí v místě svého vzniku. Částí zisku pak podporujeme rozvoj obcí a regionů,“ uvedl ke své filozofii investic do zelené energetiky Jan Řežáb. JRD také provozuje jeden z největších větrných parků v Česku. Třináct věží na Liberecku produkuje 10 procent české větrné energie.

Střešní fotovoltaika je součástí některých projektů bytových domů JRD v Praze. „Skvělým spojením je zelená střecha a solární panely. Zelená část ochlazuje budovy a pomáhá se zadržením, spotřebou a následným odpařením dešťové vody a současně pomáhá fotovoltaice, kterou také chladí a zvyšuje jí výkon,“ dodává k novým směrům rozvoje decentralizované energetiky Jan Řežáb.

Podle Jana Palaščáka je klíčové, aby Česko udělalo pořádek v podpůrných mechanismech. „Každý rok bude jasné, kolik půjde na nové investice. Zdrojem mohou být evropské nebo české povolenky. V principu však budou platit všichni za uhlík stejně,“ říká Jan Palaščák ze skupiny Amper.

Nákup a sdílení zelené energie

Škoda Auto má plán, že do konce tohoto desetiletí zajistí klimaticky neutrální výrobu vozů. Podle Jaromíra Vorla, ředitele společnosti Ško-Energo, která zajišťuje dodávky energie pro automobilku, to nebude problém zvládnout. „Podstata našeho plánu je konec spalování uhlí v teplárně v Mladé Boslavy. Počítáme se zachováním centrálního zásobování a kombinované výroby elektřiny a tepla. Ovšem fosilní palivo nahradíme palivem obnovitelným, tedy v našem případě biomasou,“ představuje plány Jaromír Vorel. Vše by podle něj mělo být hotovo do roku 2026.

Součástí zeleného plánu Škodovky jsou také solární elektrárny, které mají pokrýt budovy automobilky. Škoda Auto však počítá také s nákupem větrné elektřiny. Využije k tomu nasmlouvané dodávky z větrného parku budovaného na Moravě, které zajistí čistou energii po dobu 20 let.

V lokální energetice se pak obnovitelné zdroje prosazují například na úrovni nově budovaných čtvrtí. Prosadily se v rámci projektu Konhefrovy domy v Horních Počernicích, na jehož přípravě se podílelo také Univerzitní centrum energeticky efektivních budov při ČVUT (UCEEB). „Za projektem stojí myšlenka, že jedna lokalita domů sdílí energii. Může jít o elektřinu, teplo nebo dešťovou vodu. Jde sice o starou myšlenku, ale postavenou na nových technologiích, kde díky pokroku dávají dnes ekonomický smysl,“ představuje záměr projektu Lukáš Ferkl, ředitel ČVUT UCEEB. Nová čtvrť má fungovat jako komunita. Nejde jen o bydlení, ale také o služby a podle Ferkla se uvažovalo také sklenících. Stavební práce mají začít letos v červenci.

Výzvou pro zelenou energetiku je také propojení s cirkulární ekonomikou. O možnostech rozvoje bioplynových stanic využívajících biologicky rozložitelné odpady hovořil na konferenci Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan v CZ Biom. Šanci vidí ve výstavbě bioplynových stanic, které mohou produkovat biometan. „Výhodou takového řešení je významná úspora emisí skleníkových plynů, které by jinak vznikaly tlením na skládkách. Současně má biometan variabilní využití. Lze jen dodat sítě a přeměnit v energii v kogenerační jednotce nebo využít pro pohon například městských autobusů,“ představuje výhody rozvoje bioplynu z odpadů Martin Schwarz.

Zelenou energii obnovitelných zdrojů vhodně doplňují úspory energie. Lze je zajistit pomocí zajímavé finanční metody, která spočívá ve splácení investice do nových technologií nebo stavebních úprav ve formě úspor za energii. Tzv. metodou EPC (úspory energie se zárukou) se zabývá Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES). Miroslav Marada, předseda APES, připomněl výhody oproti tradičnímu obchodnímu modelu. „Vše je zajištěno jednou smlouvu s kvalifikovaným dodavatelem, který se o vše postará. Zajistí energetický management a realizaci úsporných opatření,“ připomněl Miroslav Marada.

Zdravá krajina a města

Třetí blok akce patřil modro-zelené infrastruktuře. Dlouhodobé sucho, vlny veder či přívalové deště stále častěji ohrožují kvalitu života v českých městech. Řada z nich už proto začala realizovat své strategie vůči dopadům na změny klimatu. Martin Ander, specialista na komunitní projekty, který spolupracuje se Svazem moderní energetiky a Nadací Partnerství, vyzvihl nejlepší příklady realizovaných projektů. Shrnuje je databáze celonárodní soutěže Adapterra Awards. Inspiraci v ní najdou jak obce a města, tak i firemní investoři nebo soukromí vlastníci rodinných domů či bytů.

Právě na problém přehřívání měst, přívalových srážek a současný status quo, kdy má před člověkem a přírodou přednost technická a dopravní infrastruktura, upozornila expertka na krajinářskou infrastrukturu Jana Pyšková z České asociace pro krajinářskou architekturu. Jana Pyšková dává rovnítko mezi krásu a ohleduplnost, projektuje malé i velké celky a snaží se uplatňovat prvky zelené infrastruktury.

Zvyšováním kvality života ve městě se zabýval příspěvek Martiny Sýkorové z ČVUT UCEEB. Představila metodiku Voda ve městě, která podporuje udržitelné hospodaření s dešťovou vodou v kontextu celého města i jednotlivých veřejných prostranství. Jde o základní opatření pro hospodaření s dešťovými vodami, jejich funkce, potenciál začlenění do veřejných prostranství i jejich ekonomické a neekonomické benefity pro celou lokalitu.

Finále konference pak zajistil doslova pohled z vesmíru. „Bez pohledu z vesmíru dnes nejde udělat efektivní městskou adaptační strategii,“ říká Jan Labohý, spoluzakladatel a výkonný ředitel World from Space, který je současně spoluzakladatel společnosti ASITIS zaměřené na adaptaci a mitigaci změny klimatu a je také hlavním autorem adaptačních strategií na změnu klimatu v Mladé Boleslavi, Přerova nebo Karviné. Jan Labohý upozornil na příležitost využívat data z evropského programu Copernicus a amerických družic Landsat k přípravě strategií adaptace na změnu klimatu.

Záznam z konference: https://www.youtube.com/watch?v=rbl9TNBAc5c.