Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Výroba energie z větru loni vzrostla o 15 procent na 478 GWh

Výroba energie z větrných elektráren v Česku loni vzrostla o 15 procent na 478 gigawatthodin. Z celkové tuzemské hrubé výroby elektřiny to představuje 0,55 procenta.

To odpovídá pokrytí spotřeby zhruba 136.000 domácností. Vyplývá to z informací České společnosti pro větrnou energii (ČSVE), která sdružuje výrobce elektřiny z větrných zdrojů. Podle předsedy ČSVE Michala Janečka je nejlevnější tuzemský obnovitelný zdroj v silném útlumu.

Loni v ČR ve větrné energetice přibyly čtyři nové projekty. V souhrnu bylo do konce loňského roku instalováno 268 MW výkonu větrných elektráren. "Větrných elektráren, až na výjimečný rok 2012, přibývá velmi velmi pomalu. A přitom v národním akčním plánu má náš obor prostor k ročnímu nárůstu cca 45 MW a do roku 2020 máme dosáhnout celkového instalovaného výkonu 743 MW ve větrné energetice," uvedl Janeček. Dodal, že podle vývoje posledních let to vypadá, že cíl nelze do roku 2020 splnit.

Příčinou je podle Janečka vznik propracovaných opatření ve většině krajů, kde má větrná energetika zajímavý potenciál. Tato opatření nevedou k snazšímu povolování, naopak. Vedou k útlumu projektů a v některých případech k jejich úplnému zastavení. Na celostátní úrovni jsou to potom novely k zákonům o obnovitelných zdrojích, které vedou k dalšímu omezení, míní Janeček.

Podle údajů ČSVE se výkupní ceny elektřiny z větrných elektráren meziročně snížily o pět procent na 2,12 Kč/kWh a z obnovitelných zdrojů jsou nejnižší. Výkupní ceny elektřiny ze solárních elektráren loni klesly na 2,83 Kč/kWh z předloňských 6,16 Kč/kWh. U malých vodních elektráren činily 3,23 Kč/kWh.

Podle konzultanta pro energetiku Jiřího Gavora je přírůstek osm MW instalovaného výkonu v loňském roce zklamání. ČSVE očekávala, že se postaví turbíny s výkonem 30 megawattů. Pokud by se ale podařilo dokončit rozpracované projekty dvou obřích větrných parků s investory EP Renewables a plzeňské firmy APB, tak by se skokově zvýšil instalovaný výkon o 200 MW, dodal Gavor.

Analytik Petr Hlinomaz z BH Securities upozornil na to, že koeficient využitelnosti větrné elektrárny ve vnitrozemí bývá mezi čtyřmi až 14 procenty, v přímořských oblastech mezi 20 až 30 procenty. "Pokud k tomu přičteme vysokou hustotu osídlení, pak například Česká republika asi nemůže být z pohledu přírodních a podmínek tak výhodná," poznamenal Hlinomaz s tím, že z tohoto pohledu jsou přírodní podmínky příznivější na mořském pobřeží Německa.

Podle informací Energetického regulačního úřadu jsou však výše uvedené informace chybné. Průměrné roční využití všech větrných elektráren v České republice se pohybuje kolem 20 %. U větrných elektráren ve výhodných lokalitách se roční využití i v České republice blíží 25 %. Důvodem je, že ve větších výškách, kde jsou u místěny rotory moderních větrných elektráren o výkonech 2 až 3 MW je vítr pravidelnější. Uvedené nízké hodnoty ročního využití vykazují větrné elektrárny o výkonech řádově kilowattů, které jsou umísťovány v menších výškách nad terénem. Podíl takových elektráren je však zcela zanedbatelný.

Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost uvedl, že pokles nových instalací větrných turbín během minulého roku se projevil v celé Evropě. Příčiny jsou obdobné jako v Česku - další investice nejen do větrné energetiky, ale i všech obnovitelných zdrojů výrazně ovlivňuje politická nestabilita.

I přes destabilizaci legislativního prostředí narostl loni v Evropě výkon větru o 11 gigawattů. Investice činily přes 13 miliard eur (zhruba 356 miliard Kč). Lídrem je stále Německo, následované Británií a Španělskem, doplnil Sedlák.

Německo se v rámci projektu transformace energetiky (Energiewende) rozhodlo do roku 2022 odstavit všechny své jaderné elektrárny, jejichž výkon chce nahradit obnovitelnými zdroji. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v Německu stále roste a loni dosáhl rekordních 23,4 procenta. Zásadním vstupem je pro německou energetiku ale stále uhlí - uhelné elektrárny loni vyrobily 45,5 procenta veškeré německé elektřiny. Členskou základnu ČSVE tvoří 30 právnických a 34 fyzických osob.

Výroba energie z větrných elektráren z celé ČR (GWh)
Rok Výroba
2005 21,3
2006 49,4
2007 125,1
2008 243,9
2009 289,9
2010 335,6
2011 397,1
2012 415,6
2013 478,0

Zdroj: ČSVE

Souhrn instalací větrných elektráren v MW
Rok Souhrn (MW) Roční čistý přírůstek (MW)
2005 28
2006 54 26
2007 116 62
2008 148 32
2009 192 44
2010 215 23
2011 217 2
2012 260 43
2013 2688

Zdroj: ČSVE

 
 
Reklama