ÚS projedná zdanění fotovoltaiky 16. května, možná také rozhodne
Ústavní soud (ÚS) možná rozhodne o sporném zdanění fotovoltaiky 16. května. Svolal veřejné jednání pléna, na němž si vyslechne názory kritiků i zastánců normy.
Termín jednání soud zveřejnil na svých internetových stránkách. V den veřejného jednání obvykle následuje vyhlášení nálezu, řekla ČTK mluvčí Ústavního soudu Jana Pelcová.
Návrh na zrušení šestadvacetiprocentního zdanění výnosů solárních elektráren leží u Ústavního soudu více než rok. Provozovatelé elektráren na výrok soudu netrpělivě čekají. Tvrdí, že jim stát nečekanou změnou podmínek zmařil podnikání a snížil zisky. Mnozí své elektrárny raději prodali. Podle výsledku řízení před Ústavním soudem se investoři rozhodnou, zda podají další žaloby proti státu, obrátí se na evropské soudy, případně zahájí mezinárodní arbitráže.
Návrh proti novele podala loni v březnu skupina senátorů, za které jedná Jiří Čunek (KDU-ČSL). Podle senátorů je zákon retroaktivní a byl přijat bez náležitého projednání. Ústavní soud dlouho čekal na potřebná vyjádření vlády i následnou repliku senátorů. Soud už dříve uvedl, že bude věnovat návrhu velkou pozornost. Je si prý vědom možných finančních dopadů.
Počet solárních elektráren předloni kvůli vysoké výkupní ceně zelené elektřiny výrazně vzrostl. V důsledku toho hrozilo zdražení elektřiny o více než deset procent. Aby vláda zdražení zabránila, zavedla sérii opatření. Bez jejich přijetí by podle ministerstva průmyslu a obchodu domácnosti a firmy zaplatily o 11,7 miliardy korun za rok více.
Novela prakticky zdanila na tři roky elektřinu ze slunečních elektráren, které byly uvedeny do provozu předloni a o rok dříve. Senátorský návrh poukazuje na tři problémová ustanovení, která se týkají odvodu, povolenek a zrušení daňových prázdnin. Co se týče odvodu, novela sice zachovala původní zákonné garance výkupní ceny, ale současně garantovanou cenu snížila pomocí odvodu z výkupní ceny energie. Ministerstvo průmyslu a obchodu tvrdí, že 26procentní odvod ze solárních elektráren narovnává podmínky pro investory a zrovnoprávňuje ty, kteří pořídili solární zdroje před zhruba pěti lety, oproti těm, kteří to udělali při vyšší podpoře.
Novela také zpětně prohlásila bezplatné emisní povolenky za dar, a tím je včlenila do režimu darovací daně. Základem daně je tržní cena povolenky, pro jejíž stanovení ale zákon podle stížnosti neposkytuje žádná věcná kritéria. Povolenky jsou podle senátorů učebnicovým příkladem retroaktivity v daňové oblasti. Vláda si od zdanění povolenek slibovala částku 4,8 miliardy korun. Třetím problémem je zrušení daňových prázdnin. Před přijetím napadené novely zákona o dani z příjmu byly příjmy z výroby energie z obnovitelných zdrojů osvobozeny od daní na pět let.
