V ČR může být v roce 2020 více než 500 bioplynových stanic

V Česku by do roku 2020 mohlo stát více než 500 bioplynových stanic s celkovým výkonem až 417 MWh elektřiny a tepla. Využily by produkce až z 240.000 hektarů zemědělské půdy. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo zemědělství. Podle dostupných údajů je v ČR v současnosti více než 170 bioplynových stanic a další stále přibývají.

Například ve středočeských Klučenicích byl dnes spuštěn provoz nové stanice. Jde již o čtvrtou stanici na Příbramsku. Zdejší zemědělci tak ekologickým způsobem zužitkují odpad ze svých provozů. Bioplynové stanice navíc využívají k výrobě elektrické energie a tepla. Zemědělci upozorňují, že při klesající živočišné výrobě mohou být bioplynové stanice zajímavou alternativou pro využití části rostlinné produkce.

Stanice, která patří místní akciové společnosti Zemědělská Klučenice, dnes přešla do plného provozu po osmi měsících budování a tříměsíční zkušební době. Zařízení dokáže vyrobit 703 kW elektrické energie za hodinu. Získané teplo pak bude kromě zajištění provozu stanice využíváno také k vytápění areálu živočišné výroby.

Zdrojem klučenické stanice budou výhradně suroviny z produkce zdejší rostlinné a živočišné výroby. Denně půjde o 20 tun kukuřičné siláže, 13 tun travní senáže a zbytky od krmení hovězího skotu společně se zhruba 40 metry krychlovými hovězí kejdy. Stavba stála 67 milionů korun. Více než 19,5 milionů korun je z dotace ministerstva zemědělství, které výstavbu bioplynových stanic podporuje.

"Ministerstvo za posledních pět let dalo peníze na více než 150 bioplynových stanic v rámci Programu rozvoje venkova. Průměrná výše dotace se pohybuje kolem 17 milionů korun," uvedl ministr zemědělství Ivan Fuksa. "Velkou výhodu stanic vidím především ve využití vlastních vstupních surovin a následného využití odpadního tepla v komunálním sektoru," dodal.

Jak před měsícem informovaly Lidové noviny, na konci loňského roku bylo v Česku v provozu 174 bioplynových stanic, dalších nejméně 100 investoři připravují k realizaci.

Hlavní náplní pro zemědělské bioplynové stanice je kombinace kukuřice a kejdy. Naopak komunální bioplynové stanice využívají biologický odpad jako zbytky ovoce, trávy, masa a podobně. Největší rozvoj bioplynových stanic nastává v posledních letech. Na rozdíl od prvních zemědělských stanic z 80. let 20. století už nejsou zaměřené hlavně na zpracování kejdy, ale na společné využití cíleně pěstované biomasy, například kukuřice smíchané s kejdou a hnojem.

Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí připravuje novelu zákona o podpoře obnovitelných zdrojů, která má zajistit, aby využívání biomasy nepřineslo státu stejné problémy jako fotovoltaika.