Teoretická analýza vlivu konstrukčních parametrů plochého solárního kolektoru na jeho výkonnost

Datum: 18.1.2016  |  Autor: Ing. Viacheslav Shemelin, Energetické systémy budov, UCEEB, ČVUT, Buštěhrad, doc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT  |  Recenzent: Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.

Příspěvek představuje analýzu vlivu hlavních konstrukčních parametrů (šířka vzduchové mezery mezi absorbérem a sklem, emisivita absorbéru a tloušťka tepelné izolace) na výkonnost plochého solárního kolektoru. Jako referenční varianta byl vybrán kvalitní plochý solární kolektor. Cílem analýzy je ukázat, do jaké míry je možné upravit tyto parametry směrem k levnějšímu řešení kolektoru bez výrazného snížení energetické kvality solárního kolektoru v provozu.

Úvod

V oboru vývoje plochých solárních kolektorů lze sledovat trend zvyšování jejich energetické kvality různou konstrukcí a použitím nových materiálů. Zlepšování účinnosti plochého kolektoru vede vždy v zásadě dvěma cestami: zlepšováním procesu pohlcení slunečního záření a odvodu tepla z absorbéru a snižováním tepelné ztráty celého kolektoru. Zvyšování „optické“ účinnosti je možné zajistit vyšší propustností zasklení kolektoru například aplikací skel s antireflexními povlaky, vyšší pohltivost absorbéru například pohltivějším povlakem případně lepším odvodem tepla z povrchu absorbéru například použitím plně smáčivého registru namísto konstrukce trubka-lamela. Snížení tepelné ztráty kolektoru se dosahuje především nízkou emisivitou povrchu absorbéru a tloušťkou tepelné izolace (zadní strany a boků). Méně se používají nízkoemisivní povlaky na zasklení kolektoru, neboť s sebou přinášejí i snížení propustnosti slunečního záření. Tepelnou ztrátu přední části kolektoru je možné do jisté ovlivnit i šířkou vzduchové mezery mezi absorbérem a zasklením, případně její výplní jiným méně vodivým plynem nebo dokonce jeho absencí (ploché vakuové kolektory).

Každé zlepšování směrem k vyšší efektivitě kolektoru s sebou nese náklady. Použití povlaků s vyšší selektivitou vyráběné novými technologiemi je dražší než použití starých elektrochemickou cestou nanášených povlaků. Také antireflexní povlaky zatím znamenají významné zdražení ceny kolektoru. Zvýšení tloušťky tepelné izolace se úměrně nárůstu množství materiálu promítá do ceny kolektoru. I zvolená šířka vzduchové mezery mezi absorbérem a krycím sklem má vliv na cenu kolektoru, neboť ovlivňuje stavební výšku kolektoru a tedy množství materiálu použitého na rámovou konstrukci.

Na druhé straně solární kolektory prodávané na trhu v dnešní době jsou drahé a nezlevňují. Předmětem analýzy je optimalizace konstrukce solárních kolektorů pro dosažení nižší ceny, avšak při zachování obdobné energetické kvality, spolehlivosti a životnosti. Následující otázky jsou pro výrobce solárních kolektorů zásadní:

  • Jaká je optimální tloušťka tepelné izolace,
  • jaká je optimální vzdálenost zasklení a absorbéru,
  • má smysl snaha o dosažení extrémně nízké emisivity absorbéru, nebo se tato vlastnost během běžného provozu vůbec nevyužije?
Energeticko-ekonomická optimalizace konstrukce musí vždy vycházet z konkrétních podmínek a z plánovaného využití solárního kolektoru. Následující analýza je provedena nejprve obecně a potom detailněji pro oblast nejčastější aplikace: solární přípravy teplé vody.

Analýza

Tab. 1 Parametry solárního kolektoru
ParametrHodnota
Šířka1175 mm
Výška2017 mm
Hloubka87 mm
Připojovací potrubíCu 22 × 1 mm
Materiál krytuSolární sklo
Tloušťka krytu4 mm
Emisivita zasklení0.84
Plocha apertury2.25 m2
Šířka vzduchové mezery30 mm
Plocha absorbéru2.185 m2
Materiál absorbéruhliník
Tloušťka absorbéru0.4 mm
Emisivita absorbéru0.05
Počet trubek11
Rozteč mezi trubkami101 mm
Průměr trubky6 mm
Tloušťka izolace50 mm
Izolační materiálminerální vlna

Referenční variantou kolektoru (RK) použitou v analýze je kvalitní plochý kolektor se solárním krycím sklem a selektivním absorbérem. Detailní parametry solárního kolektoru jsou uvedeny v tab. 1. V rámci analýzy jsou pro jednotlivé varianty jako proměnné uvažovány tři parametry. Tloušťka tepelné izolace rámu je uvažována v rozsahu 10 až 50 mm s krokem mezi variantami 10 mm. Tloušťka vzduchové mezery je uvažována 10, 20 a 30 mm. Posledním proměnným parametrem je emisivita absorbéru ve dvou variantách: moderní napařovaný PVD povlak s emisivitou 0.05 nebo starší a levnější elektrochemický povlak s emisivitou 0.12. U obou je uvažována shodně hodnota pohltivosti slunečního záření 0.95.

Pro analýzy kolektorů byly využity dva základní přístupy, které hodnotí celoroční produkci tepla z kolektoru simulačním výpočtem. Pro obecnou analýzu je použit přístup hodnocení výpočtem výkonnosti solárního kolektoru nezapojeného do solární soustavy, avšak s definovanou a celoročně stálou provozní teplotou. Druhým způsobem je porovnání ročního měrného zisku solárního kolektoru zapojeného do definované solární soustavy pro přípravu teplé vody. Klimatické údaje použité v obou simulačních analýzách byly převzaty z typického meteorologického roku TMY (Meteonorm) pro Prahu. Klimatické údaje TMY vykazují relativně konzervativní úhrn dopadající sluneční energie na vodorovnou rovinu 998 kWh/m2.rok a roční průměrná teplota venkovního vzduchu je 8,9 °C. Solární kolektory uvažované ve všech uvažovaných variantách mají sklon 45° a orientaci k jihu.

Výsledky analýzy výkonnosti

Tab. 2 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru (vztaženo k hrubé ploše kolektoru) v závislosti na tloušťce izolace, tloušťce vzduchové mezery a emisivitě absorbéru.
Tepelný zisk
[kWh/m2.rok]
25 °C50 °C75 °C
tloušťka izolace [mm]
1035615251
2041321397
30438242121
40451258135
50 (RK)460269145
tloušťka vzduchové mezery [mm]
10443248126
20454262138
30 (RK)460269145
emisivita absorbéru [–]
0.12444249126
0.05 (RK)460269145

Pomocí simulačního prostředí TRNSYS byla modelována výkonnost srovnávaných variant solárního kolektoru při provozní teplotě 25, 50 a 75 °C s využitím detailního modelu plochého solárního kolektoru, který umožňuje zohlednit změny konstrukčních parametrů [1]. Výkonnost je zde definována jako čistý roční tepelný zisk kolektoru při celoročně konstantní teplotě kapaliny [2]. Výsledky simulace jsou uvedeny v tab. 2 a v grafech na obr. 1 až 3 pro jednotlivé provozní teploty.

Na obr. 1 je porovnán celoroční tepelný zisk při různých pracovních teplotách získaný pro 5 solárních kolektorů se stejnými geometrickými a fyzikálními vlastnostmi odvozenými z referenčního kolektoru (viz tab. 1). Varianty kolektorů se liší pouze tloušťkou izolace: 10 mm, 20 mm, 30 mm, 40 mm a 50 mm. Je zřejmé, že kolektory s vyšší tloušťkou tepelné izolace dosahují vyšších tepelných zisků pro všechny provozní teploty. Z výsledků simulace je patrné, že optimální hodnota tloušťky izolace se pohybuje mezi 30 a 40 mm. Další navyšování tloušťky izolace až do 50 mm vede pouze k nepatrnému zvyšování zisku (při nízkých pracovních teplotách je rozdíl v ziscích mezi 30 a 50 mm okolo 5 %, při středních okolo 10 %). Snižování tloušťky tepelné izolace pod 20 mm vede k významnému snižování tepelných zisků během celého roku.

Obr. 1 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na tloušťce izolace
Obr. 1 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na tloušťce izolace
 

Na obr. 2 je porovnán celoroční tepelný zisk při různých pracovních teplotách získaný pro 3 solární kolektory se stejnými geometrickými a fyzikálními vlastnostmi avšak s rozdílnými tloušťkami vzduchové mezery (tab. 1). Rozdíl ve výsledcích v uvažované oblasti tloušťky vzduchové mezery je pouze v řádu procent.

Obr. 2 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na tloušťce vzduchové mezery
Obr. 2 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na tloušťce vzduchové mezery
 

Na obr. 3 je porovnán celoroční tepelný zisk při různých pracovních teplotách získaný pro 2 solární kolektory se stejnými geometrickými a fyzikálními vlastnostmi jako referenční kolektor (viz tab. 1), varianty se liší pouze druhem selektivního povlaku absorbéru – galvanickým způsobem (back-chrome, Sunstrip) s pohltivostí α = 0.95 a emisivitou ε = 0.12 a napařováním (TiNOx, mirotherm, sunselect, eta-plus, apod.) s pohltivostí α = 0.95 a emisivitou ε = 0.05. Z výsledků simulace je patrné, že rozdíl ve výsledcích nepřesahuje 7 % při středních pracovních teplotách okolo 50 °C.

Obr. 3 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na emisivitě absorbéru
Obr. 3 Porovnání tepelných zisků srovnávaných variant solárního kolektoru v závislosti na emisivitě absorbéru
 

Výsledky analýzy pro systém ohřevu vody

Tab. 3 Výsledky simulace celoročního chovaní solární soustavy podle metodiky Modrý anděl.
VariantyMěrný tepelný zisk kolektoru
[kWh/m2.rok]
tloušťka izolace [mm]
10505
20541
30554
40562
50 (RK)566
tloušťka vzduchové mezery [mm]
10557
20564
30 (RK)566
emisivita absorbéru [–]
0.12557
0.05 (RK)566

Pro zohlednění vlivu konstrukčních změn na celoroční tepelný zisk solárního kolektoru byla uvažována solární soustava pro přípravu teplé vody. Definice parametrů solární soustavy a okrajových podmínek byla převzata z pravidel pro výpočet kritéria roční produkce energie podle směrnice RAL-UZ 73 (Modrý Anděl, Německo) [3]. Výsledky simulace jsou uvedeny v tab. 3.

Pro výpočet srovnávaných variant se volí vždy taková plocha solárního, aby solární pokrytí potřeby tepla bylo 40 % (v rozmezí 39.5 až 40.5 %). Z výsledků simulace provozu solárního kolektoru v systému solárního ohřevu s nízkým pokrytím (bez stagnačních stavů) je patrné, že oproti předchozí analýze výkonnosti při konstantní teplotě se rozdíly mezi uvažovanými variantami smazávají. Největší rozdíly mezi variantami jsou stále patrné u tepelné izolace, nicméně rozdíl mezi variantou 30 a 50 mm je již pouze 2 %. Vzájemné porovnání variant šířky vzduchové mezery a emisivity absorbéru se pohybuje v rozdílech okolo 1 až 2 procent. Simulací provozu varianty kolektoru, který by agregoval variantní změny z referenčního kolektoru (tl. izolace 50 mm, tl. vzduchové mezery 30 mm, emisivita absorbéru 0.05) zhoršením parametrů na levnější variantu (tl. izolace 30 mm, tl. vzduchové mezery 20 mm, emisivita absorbéru 0.12), potom snížení měrného zisku oproti referenčnímu kolektoru bude pouze 4 %. Navíc, levnější varianta i tak dosáhne měrného tepelného zisku ve výši 543 kWh/m2.rok a splňuje podmínku pro získání značky Modrý Anděl.

Závěr

Pomocí simulačního prostředí TRNSYS byly teoreticky porovnány různé konfigurace plochého solárního kolektoru. Pro porovnání byly využity dva odlišné přístupy. Výsledky obou metod pro uvažované varianty poukázaly na možnost navrhování solárního kolektoru s nižšími investičními náklady, avšak s prakticky stejnou energetickou kvalitou.

Literatura

Poděkování

Tento příspěvek vznikl za podpory Evropské unie, projektu OP VaVpI č. CZ.1.05/2.1.00/03.0091 – Univerzitní centrum energeticky efektivních budov.

 
English Synopsis
Theoretical analysis of main design parameters influence on the thermal performance of flat-plate solar collector

The paper presents an analysis of main design parameters influence (width of the air gap between the absorber and the covering glazing, emissivity of the absorber and insulation thickness) on the thermal performance of solar collector. High-quality flat-plate solar collector was chosen as a reference variant. The aim of the analysis is to show, to what extent it is possible to modify these parameters towards cheaper collectors without significant reduction in energy quality of solar collector in operation.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.1.2016
Autor: Ing. Viacheslav Shemelin, Energetické systémy budov, UCEEB, ČVUT, Buštěhrad   všechny články autoradoc. Ing. Tomáš Matuška, Ph.D., Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT   všechny články autoraRecenzent: Ing. Jan Schwarzer, Ph.D.



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcích 


Projekty 2016

Reklama


Slunce v domě on-line


Partneři oboru

logo HOTJET logo EICERO

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBudova muzea v Budapešti bude připomínat velkou U-rampuStavíte dům? Poradíme vám, jak na rozvody vodyNěmecko dá do roku 2030 na dopravní infrastrukturu 270 mld. eur