Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Energetická bilance solární soustavy při nestandardní orientaci solárního kolektoru s ohledem na velikost zásobníku tepla

Článek hodnotí vliv objemu zásobníku na energetickou bilanci solární soustavy. Solární kolektory hodnocené v tomto článku jsou instalované s azimutovým úhlem 90° od jihu směrem na západ. Pokud azimutový úhel kolektoru přesahuje 45° od jihu, není např. možné v rámci dotačního titulu Zelená úsporám pro bilanční výpočty použít metodiku dle TNI 73 0302, která se běžně používá při návrhu solárních soustav. Je potřeba pro získání státní dotace stanovit energetickou bilanci prostřednictvím specializovaného simulačního nástroje. V tomto modelovém případě byl zvolen simulační nástroj Transient System Simulation. Simulace byla provedena za účelem porovnání čtyř variant objemu solárního zásobníku 150 l, 200 l, 290 l a 500 l.

1. Úvod

Česká republika se zákonem č. 406/2000 Sb. [1] zavázala k dosažení cílů uvedených ve směrnici 2010/31/EU [2]. Jedná se o snížení skleníkových plynů alespoň o 20 %, snížení potřeby energie o 20 % a využití energie obnovitelných zdrojů ve výši 20 %. V rámci této energetické politiky je podporována mimo jiné i instalace solárních soustav pro vytápění a přípravu TV. Pro základní energetickou bilanci těchto solárních soustav je možné použít TNI 73 0302 Energetické hodnocení solárních tepelných soustav – Zjednodušený výpočtový postup [3]. V České republice se solárními soustavami zabývá např. Cihelka [4] a nově Matuška [5, 6]. V zahraniční literatuře je věnována pozornost solárním soustavám již delší dobu. Objevují se zde kvalitní, hojně citované práce, které např. hodnotí využití solárních soustav pro účely chlazení [7], nebo třeba vývoj nového typu solárního kolektoru [8].

Zelená úsporám je program vytvořený Ministerstvem životního prostředí pod záštitou Státního fondu životního prostředí [9]. Prostřednictvím programu mohou zájemci o pořízení solární soustavy zažádat o státní dotaci. Žádost musí být podložena roční energetickou bilancí dané soustavy. Norma TNI 73 0302 nabízí zjednodušený výpočtový postup stanovení energetické bilance, pro solární kolektory s orientací 0° až ±45° od jihu. V případě azimutového úhlu od jihu většího než 45°, je potřeba podložit energetickou bilanci simulací. Jedním z vhodných simulačních nástrojů je program Transient System Simulation (TRNSYS) [10]. Článek se zabývá hodnocením solární soustavy s azimutovým úhlem větším než 45°. Výpočet byl proveden pro různé objemy solárního zásobníku, s cílem prokázání vlivu velikosti zásobníku na účinnost solární soustavy.

2. Metody a materiály

Energetická bilance solární soustavy s azimutovým úhlem 90° od jihu směrem na západ byla vyhodnocena pomocí simulačního nástroje Transient System Simulation. Jednotlivým komponentům byly zadány reálné parametry podle podkladů výrobců. Pro simulaci byla zvolena klimatická data naměřená v oblasti Kuchařovice, okres Znojmo. Klimatická data jsou průměrem naměřeným za deset let.

2.1. Popis solární soustavy

Solární soustava je nainstalována na střeše rodinného domu, jež se nachází na území Moravy. Skládá se ze dvou plochých kapalinových kolektorů sériově zapojených a solárního zásobníku. Solární kolektory jsou instalovány s orientací 90° (západ) ve sklonu 30°. Jednotlivé parametry soustavy jsou uvedeny v tabulce 1.

Tab. 1. Parametry komponentů soustavy
Počet kolektorů2ks
Celková plocha kolektorů4,5m2
Tepelná kapacita kapaliny3,81kJ/(kg.K)
Účinnost kolektoru η00,766
Součinitel tepelné ztráty a13,22W/(m2.K)
Součinitel tepelné ztráty a20,015W/(m2.K2)
Sklon kolektoru30deg
Azimutový úhel90deg
Objem zásobníku tepla150 až 500l
Klimatická dataKuchařovice

Vzhledem k úhlu orientace ke světovým stranám 90° byla pro účely vyhodnocení energetické bilance provedena simulace.

2.2. Zjednodušený model soustavy

Obr. 1. Model zjednodušené solární soustavy
Obr. 1. Model zjednodušené solární soustavy

Zjednodušený model solární soustavy byl vytvořen v simulačním nástroji TRNSYS. Použity byly vybrané komponenty, jež jsou součástí programu. Jednotlivým komponentům byly zadány reálné parametry uvedeny výrobci (tabulka 1). Vstupní a výstupní údaje jsou zadány formou čárového propojení s udáním směru toku dat.

Pro model byl zvolen zjednodušený odběr vody. Ranní odběr v časovém úseku od 6 do 8 hodin v množství 35 l/h, polední v době od 11 do 13 hodin v množství 30 l/h a večerní odběr 35 l/h od 18 do 20 hodin.

Obr. 2. Průběh solárních zisků a teploty na výstupu z kolektorů v průběhu roku
Obr. 2. Průběh solárních zisků a teploty na výstupu z kolektorů v průběhu roku

Graf na obrázku 2 vyobrazuje solární zisky ve Wh (modrá křivka) a teplotu kapaliny na výstupu ze solárního kolektoru v °C (červená křivka) pro soustavu se solárním zásobníkem tepla o objemu 290 l.

3. Vyhodnocení energetické bilance

Obr. 3. Energetická bilance solární soustavy v průběhu roku pro varianty objemu zásobníku s uvažováním tepelných ztrát pláště zásobníku
Obr. 3. Energetická bilance solární soustavy v průběhu roku pro varianty objemu zásobníku s uvažováním tepelných ztrát pláště zásobníku
Obr. 4. Energetická bilance solární soustavy v průběhu roku pro varianty objemu zásobníku – tepelné solární zisky a tepelné ztráty pláštěm zásobníku
Obr. 4. Energetická bilance solární soustavy v průběhu roku pro varianty objemu zásobníku – tepelné solární zisky a tepelné ztráty pláštěm zásobníku

Simulace modelu byla provedena pro varianty o objemech zásobníku 150 l, 200 l, 290 l a 500 l. Zvoleny byly pro účely vyhodnocení energetické bilance klimatická data desetiletého průměru z oblasti Kuchařovice. Výsledné zisky jednotlivých měsíců jsou součtem zisků všech dnů daného měsíce (tabulka 2). Největších zisků bylo dosaženo v měsíci červenec. V měsících listopad až únor byly zisky nulové.

Tab. 2. Solární zisky soustavy v kWh v průběhu roku s uvažováním tepelných ztrát pláštěm zásobníku
Vz290 l150 l200 l500 l
roční zisky3643,63582,53624,33616,1
leden0,00,00,00,0
únor0,00,00,00,0
březen124,9130,9129,1115,4
duben411,2396,8404,5416,1
květen587,5570,9580,2591,0
červen629,6616,4625,1626,1
červenec725,8713,9722,3718,2
srpen600,3592,9598,5594,0
září394,9385,9391,1396,0
říjen169,4174,9173,5159,3
listopad0,00,00,00,0
prosinec0,00,00,00,0

Grafické zobrazení energetické bilance solární soustavy pro jednotlivé varianty objemu zásobníku je na obrázku 3. Výsledná bilance je součtem tepelných solárních zisků soustavy a tepelných ztrát pláště zásobníků. Rozdíly tepelných zisků všech variant jsou pro jednotlivé měsíce minimální, přesto však existují. Obrázek 4 zobrazuje energetickou bilanci před a po odečtení tepelných ztrát, maximálně projevené až v měsících květen–srpen, kdy byly dosaženy znatelně rozdílné tepelné zisky mezi jednotlivými variantami objemu zásobníku. V případě, kdy nebyly tepelné ztráty uvažovány, dosahovala soustava se zásobníkem o objemu 500 l nejvyšších solárních zisků, zatímco zásobník o objemu 150 l dosáhl v letních měsících nejmen