Proč je v Německu tolik energetických družstev?

Datum: 18.2.2017  |  Autor: Olga Kališová, MSc.

Zatímco v roce 2006 bylo v Německu pouze 8 energetických družstev vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, v roce 2016 už jich bylo 1 000. Z toho tisíce je asi 800 členy Svazu pro německá družstva. Jaké jsou příčiny a výhody tak masivního zakládání energetických družstev v Německu?

Hnutí DUHA a pražská kancelář Heinrich-Böll-Stiftung zorganizovaly v listopadu 2016 třídenní studijní cestu určenou českým komunálním politikům a neziskovým organizacím. Jedním z účelů exkurze bylo pochopit, jaké faktory motivují německé obyvatele k zakládání energetických družstev (zkráceně „družstev“). Na programu byly přednášky: v berlínském sídle Svazu pro německá družstva (DGRV), v Institutu pro pokročilé studium udržitelnosti (IASS) v Potsdami a v sídle Weiterdenken Heinrich-Böll-Stiftung Sachsen v Drážďanech, kde si s námi vyměnil své zkušenosti také jeden ze zakladatelů energetického družstva EgNEOS. A podívali jsme se i do terénu.

Stabilita a aktivita

Během exkurze se přednášející (Dr. Andreas Wieg z DGRV, Sylvia Borbonus a Boris Gotchev z IASS a Jan Stoye z EgNEOS) shodovali na tom, že nejdůležitějším faktorem pro rozvoj družstev v Německu bylo stabilní politické a ekonomické prostředí. A že bez aktivních lidí by to nešlo. V souvislosti s tím stojí za zmínku, že veškerá manažerská činnost spojená s vedením družstev (funkce předsedy, ve správní radě nebo ve výboru) je dobrovolná a tedy neplacená. Mezi častými zakládajícími členy jsou místní bankéři, farmáři, různí experti, řemeslníci a starostové.

V roce 2000 byl schválen německý zákon o obnovitelných zdrojích energie (EEG), který garantoval zejména:

  1. výkupní ceny elektřiny (FiTs) po dobu 20 let (to umožnilo podnikatelům předvídat ceny)
  2. povinnost provozovatele sítě vykupovat elektřinu od výrobců energie z obnovitelných zdrojů (producenti obnovitelné energie měli zajištěn její odbyt).

Zakladatelé družstev měli také podporu bank, státu i samospráv:

  1. mohli počítat s půjčkami od bank až ze dvou třetin původních nákladů a nízkými úrokovými mírami,
  2. stát jim dal jistotu ve formě zákona EEG v roce 2000,
  3. místní samosprávy je podpořily vlastním členstvím a zapojením se do stavby projektů.

Výhody

Přednášející si nemohli vybavit žádné nevýhody spojené se zakládáním družstev, kromě toho, že některá z nich zkrachovala v důsledku nepovedených projektů (o nevýhodách spojených s energetickými družstvy se dočtete zde). Naopak, soustředili se na benefity, které vedly k pozitivnímu přijetí energetických projektů celou německou společností:

  • vyplácení dividend členům,
  • zlevněné poplatky za elektřinu a teplo pro členy,
  • pracovní místa pro místní řemeslníky a společnosti,
  • zapojování místních bank do projektů,
  • odvádění daní ze zisku družstev místní samosprávě.

Přednášející také zmiňovali upevňování demokratických principů, které vycházelo z toho, že nezáleží na tom, kolik do společného rozpočtu družstev přispíváte – vždy platí „jeden člen – jeden hlas“. To přispívá k sociální soudržnosti, protože lidé s nižšími příjmy nejsou znevýhodněni před těmi movitějšími. Spodní hranice členských vstupních poplatků v Německu je kolem 650 eur, ale je samozřejmě na nich, kolik do projektu investujete a kolik dividend pak dostanete.

Na dotaz, zda dochází ke konfliktům mezi energetickými společnostmi a družstvy, odpověděl Andreas Wieg, že v Německu jsou energetická družstva a velcí energetičtí dodavatelé schopni koexistovat bez nevraživosti a nezdravé formy soutěživosti - velkým společnostem se nevyplatí budovat sítě v odlehlých koutech venkova. Velcí energetičtí dodavatelé naopak vyhledávají spolupráci s družstvy, například jim nabízejí služby spojené s údržbou jejich technologií. A jak poznamenal Jan Stoye, venkov poskytuje prostorové možnosti pro výstavbu fotovoltaických parků, větrných turbín a bioplynových stanic, díky nimž se družstva nejčastěji zakládají. A z elektřiny produkované na venkově mají pak prospěch i lidé ve městech.

Feldheim

Příklad zvláštního druhu energetického družstva, který jsme při exkurzi navštívili s průvodkyní Kathleen Thompsonovou, je obec Feldheim u města Treuenbrietzen s asi 130 obyvateli. Zdejší družstvo financovalo postupnou výstavbu veškerých obnovitelných zdrojů už od roku 1995. Partnerem družstva je firma Energiequelle GmbH založená místním podnikatelem, která vlastní zdejší větrnou farmu a spravuje obecní přenosovou soustavu (kterou by energetické družstvo Feldheim bez dotací 850 tisíc eur od německé vlády a Evropské unie z celkových 2,2 milionů za počáteční investici těžko zaplatilo). Obec Feldheim spotřebuje 1 % elektřiny a Energiequelle prodává 99 % elektřiny do národní sítě, z čehož plyne, že obec Feldheim není ostrovním systémem. Místní obyvatelé a členové družstva jsou 47 % vlastníky projektu Feldheim (41 % zbylého podílu vlastní investoři a 12 % dodavatelé energie). Členové odebírají za jednorázový vstupní členský poplatek 3 000 eur ze sítě teplo za 7,5 centů/kWh a elektřinu za 16,6 centů/kWh (pro srovnání, zde jsou pololetní ceny za dodávku elektřiny a zemního plynu pro EU domácnosti v eurech v letech 2014 až 2016).

Displej 149 metrů vysoké větrné turbíny ENERCON E-115 / 3.0 MW vyfocený 22. 11. 2016. Ukazuje rychlost větru, rychlost rotace, kolik energie se vyrábí, kolik hodin je turbína v provozu a kolik elektrické energie turbína vyprodukovala od uvedení do provozu v červenci 2014.




K výrobě elektřiny a tepla se ve Feldheimu v roce 2015 využívaly:

  • větrné elektrárny (v roce 2014 jich bylo 43) s instalovaným elektrickým výkonem přes 80 MW,
  • fotovoltaické elektrárny s výkonem 2,25 MWp,
  • bioplynová stanice s výkonem 526 kW,
  • výtopna na biomasu (dřevní štěpku) s dvěma vodními nádržemi o celkovém objemu 45 m3; výtopna automaticky sepne, když bioplynka není v provozu, a rozvádí teplou vodu podzemním potrubím do domácností

V roce 2015 bylo vyprodukováno toto množství elektřiny:

  • 152 600 MWh z větrných elektráren (roční spotřeba 36 000 průměrných domácností),
  • 2 748 MWh z fotovoltaických elektráren (roční spotřeba 650 průměrných domácností),
  • 4 150 MWh z bioplynové stanice (roční spotřeba 1 000 průměrných domácností), plus roční produkce 11 000 m3 organického hnojiva/digestátu na 1 700 hektarů.

Protože z obce Feldheim jde prakticky veškerá produkce elektřiny do národní rozvodné sítě, je potřeba vyrovnat výkyvy v přenosové soustavě kvůli fluktuaci solární a větrné energie. Od léta 2015 se za tímto účelem využívá systém pro akumulaci energie s kapacitou zhruba 10 MWh a výkonem cca 10 MW. Jedná se v současnosti o největší takové zařízení v centrální Evropě se 3 360 moduly s lithiovými články instalovanými v budově s rozměry 17x30 metrů.


Jak funguje 10MWh lithium-iontový akumulátorový systém ve Feldheimu (video v angličtině).

Společná energetická vize

Mezi účastníky exkurze v Německu se ozývaly rozpačité hlasy, že stabilní politické a ekonomické prostředí v České republice chybí. A že napravit dosavadní stav věcí je komplikované, neboť si vyžaduje dlouhodobé efektivní a cílevědomé úsilí všech, včetně politických představitelů. Skeptické myšlenky vyvolávalo také to, že energetické projekty uspějí pouze díky aktivním lidem schopným rozpoznat, co jim přinese užitek (například v podobě finančního zisku a skutečné energetické soběstačnosti), a že u nás si to lidé pořád nějak neuvědomují.

Poznámka: některé z prezentací: https://cloud.boell.de/index.php/s/MfoKKU5t6Kixkri

Zdroje:

 

Hodnotit:  

Datum: 18.2.2017
Autor: Olga Kališová, MSc.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (1 příspěvek, poslední 18.02.2017 19:46)


Projekty 2017

Partneři - Obnovitelná energie

logo VIESSMANN
logo NELUMBO
logo HOTJET

Spolupracujeme

logo Česká peleta

 
 

Aktuální články na ESTAV.czVIDEO: Autonomní stavební mechanizace. Reálné využití dříve než automobilyBrno zahájilo průzkumné práce v retenční nádrži v Králově PoliZájem o nájemní bydlení v Praze v posledních letech rosteVyladění interiéru podle feng shui: Prvek země