Biomasa – je třeba plánovat provoz zdroje tak, aby byl konkurenceschopný i bez dotací

Datum: 18.1.2013  |  Autor: redakce

Minimální životnost zdroje se podle platné legislativy udává na 20 let. Avšak při dobré údržbě a dobře realizovaném projektu může životnost dosáhnout i 50 let. Zdroje na biomasu jsou trvalou hodnotou, která danému regionu slouží desítky let.

O biomase se mluví jako o preferovaném zdroji energie budoucnosti a mezi obnovitelnými zdroji energie je na druhém místě za vodní energií. I Státní energetická koncepce ČR považuje biomasu za hlavní obnovitelný zdroj energie, dosavadní vývoj trhu s biomasou ale naznačuje, že nejde o jednoduchou cestu.

Marek Řebíček z CDP CZ v článku pro TZB-info uvádí, že v ČR lze vyrábět na velkých produktivních pilách cca 500 000 t dřevěných pelet ročně jako součást jejich hlavní produkce dřeva a vyrábí se 200 000 t pelet při domácí spotřebě cca 50 000 t. Konstatoval, že ČR je v současnosti v dřevěných peletách čistým exportérem, domácí spotřeba je minimální a nejsou zdaleka využity výrobní kapacity.

Martin Laštůvka, ředitel odboru podporovaných zdrojů na ERÚ, v přednášce na konferenci Biomasa a energetika 2012 zdůraznil, že hodnoty v novém Národním akčním plánu pro OZE (NREAP) již byly pro většinu OZE naplněny. (Celá přednáška v článku http://oze.tzb-info.cz/9357-zajimavosti-z-konference-biomasa-a-energetika-2012)

Zeptali jsme se tedy předsedy představenstva Klastru Česká peleta Ing. Vladimíra Stupavského na aktuální situaci, na možnosti využití biomasy jako zdroje pro centrální vytápění a na to, co chybí pro rozvoj trhu v ČR?

Nejlepší využití biomasy je tam, kde v dané lokalitě biomasa vzniká a následně se zde i spotřebovává. Potenciál biomasy je spíše akademickou otázkou, situace se řídí jako všude jinde cenami. Tedy kolik daného druhu biomasy mohu dostat za přijatelnou cenu v daném místě. Nevyužitý potenciál biomasy je u nás např. mimo svozové oblasti zdrojů, které biomasu využívají jako palivo – teplárny, výtopny, bioplynové stanice apod. Obecně bych to shrnul tak, že dřevní štěpka je v ČR využívána hojně, zde je již další navyšování omezené. Naproti tomu máme dostatečné rezervy ve využívání biomasy vznikající na zemědělské půdě a také ve využití dřevních pelet.

Jaké mohou být potíže při využití biomasy?

Problémy na trhu mohu být různé – konkurence více zdrojů využívajících biomasu v jedné lokalitě, špatné dodavatelsko-odběratelské smlouvy na víceleté dodávky paliv nebo nestálá dotační politika a časté změny v související legislativě.

Jaké jsou problémy vzniku nových regionálních zdrojů tepla na biomasu?

Domnívám se, že jich je hned několik. Postavit a provozovat zdroj na biomasu není nic jednoduchého, o takový zdroj se musíte starat, zabezpečovat stabilní přísun a kvalitu paliva apod. To, co určitě odvětví nepomáhá, je ztížená možnost plánování na několik let dopředu – provozovatel neví, jak se bude měnit legislativa, jaké budou ceny vstupů nebo zda mu v blízkosti nevyroste konkurence, která zapříčiní cenovou válku o palivo. Tento obor se hodně odvíjí od dotací, dotace mu mohou pomoci, ale také hodně ublížit. Dotace je třeba chápat a používat jako startovací motor pro pozdější udržitelný byznys. Není příliš vhodné plánovat provoz zdroje tak, že bez dotací není konkurenceschopný – i takové instalace v České republice máme. Na druhou stranu díky subvencím vznikla řada velmi úspěšných projektů, které by to měly bez počáteční pomoci těžké. Na tyto problémy se nabízí rázná odpověď: dotace zrušme! To by se ale muselo udělat plošně a systém je natolik provázaný, že je to v dnešním systému fungování státu a Evropské unie nereálná myšlenka.

Je potěšující výše uvedené je slyšet z úst zástupce Klastru, protože situace: „provozovatel neví, jak se bude měnit legislativa, jaké budou ceny vstupů nebo zda mu v blízkosti nevyroste konkurence“, je v různých obdobách zcela normální situací v podnikání a sama o sobě není důvodem k dotacím.
Existuje například nějaká mapa, ze které by bylo možné vyčíst místa s volnou kapacitou biomasy? A zároveň jak je dostupnost zdrojů řešena při přidělování dotací? Myslím tím případ, kdy v regionu bude fungovat využití biomasy, které využívá místní zdroje a zároveň bude plánován nový projekt, který o datace žádá. Řeší se z pohledu přidělení dotací u nového projektu zajištění paliva a důsledky pro existující trh? Je řešením studie proveditelnosti?

Je velmi málo lokalit, kde by již nějaká stávající výtopna nebo teplárna nefungovala. Investor chce do takového prostředí vstoupit s něčím konkurenceschopným, tedy nabídnout lepší ceny, kvalitu služeb apod., a samozřejmě bude chtít, aby byl jeho projekt ziskový. Dosáhne toho moderními technologiemi, použitím levnějších vstupů, zvýšením efektivity výroby energie.
Prakticky si musí investor zjistit stávající stav, tedy čím se topí, kolik to stojí na vstupech a kolik to stojí konečné odběratele. Zjistí si požadovaný objem dodávek tepla a na základě toho nadimenzuje vlastní tepelný zdroj. Pokud ještě bude vyrábět elektřinu, je systém zase o něco složitější. Dále si musí smluvně zajistit dostatečné množství paliva a vybrat vhodnou technologii. Kvalitních domácích i zahraničních dodavatelů je vcelku hodně, záleží na požadavcích a ceně. Vstupní investice zásadně ovlivní návratnost i udržitelnost celého projektu. Druhým pilířem dobrého projektu je šikovnost investora, za jakou cenu si smluvně zajistí palivo. Právě jsem popsal jakousi hodně obecnou „kuchařku“, nějaký jednoduchý jednotný manuál ale neexistuje. Musíme si uvědomit, že v tomto odvětví platí: co projekt, to individuální řešení.

Jaká je účinnost využití biomasy v zařízeních centrálního vytápění, na čem závisí? Jaká je návratnost investice?

Účinností máme k porovnávání hned několik. Účinnost moderních průmyslových kotlů, které dodávají energii vzniklou spalováním biomasy do zařízení centrálního vytápění, přesahuje 90 %, což je výborné číslo. V ČR takto funguje několik efektivních projektů, které dodávají teplo i elektřinu konečným odběratelů za nižší ceny než v případě využití fosilních paliv a zároveň zvyšují zaměstnanost v regionu a přispívají ke snížení škodlivých látek v ovzduší.

Jaká jsou specifika projektu pro lokální výtopnu nebo teplárnu?

Na projektantovi je především odpovědnost za výběr vhodné technologie. U zdroje na biomasu již musí dopředu vědět, s jakým druhem a kvalitou biomasy si bude muset kotel poradit. Pozdější změny jsou obtížné a finančně náročné. Zásadně jiný zdroj je potřeba vybudovat pro využití např. dřevní štěpky, balíkové slámy nebo pelet. Pokud zdroj povýšíme z výtopny na teplárnu, tedy včetně výroby elektřiny, nároky na projektanta jsou velice vysoké. Provozovatel pak bude muset zajišťovat stabilní přísun zvoleného paliva a zaručit stabilní dodávku tepla konečným odběratelům. Pokud nastane kritická situace, že dodavatel paliva nedodá včas to, co má, provozovatel musí mít okamžité náhradní řešení. Domácnosti nebudou tyto problémy zajímat, ony očekávají stabilní přísun tepla, za které platí. Provozovat výtopnu nebo teplárnu na biomasu je parketou pro profesionály a vyžaduje dostatečné zkušenosti. A jsem rád, že takové firmy v ČR existují a fungují.

Jaké jsou dosavadní zkušenosti s náklady spojenými s provozem a životností zařízení centrálního zdroje tepla na biomasu a jaký to má vliv na ekonomické efekty?

Jak jsem už řekl, co projekt, to individualita. Minimální životnost zdroje se podle platné legislativy udává na 20 let. Avšak při dobré údržbě a dobře realizovaném projektu může životnost dosáhnout i 50 let. Zdroje na biomasu jsou trvalou hodnotou, která danému regionu slouží desítky let.
Náklady na provoz tvoří z velké většiny palivové náklady, ty dělají přibližně 2/3 veškerých provozních nákladů. Teprve zbylá 1/3 nákladů zahrnuje zaměstnance, opravy, údržbu apod.
V případě nákladů na provoz teplovodních rozvodů velice záleží, zda jsou tyto „trubky“ nové nebo starší. U nových rozvodů tvoří ztráty a opravy pouze jednotky procent. U starších rozvodů již někdy výše provozních nákladů ovlivňuje jejich další provozuschopnost – tyto systémy stárnou a vyžadují dostatečnou odbornou péči.

Z jakých konkrétních zdrojů lze čerpat dotace na zřízení CZT na biomasu, jaký je v tomto případě rozdíl mezi obcí a privátním investorem?

Aktuálně je to s investičními dotacemi slabší, obecně má tyto pobídky v gesci ministerstvo průmyslu a obchodu a ministerstvo životního prostředí. Aktuální výzvy se zaobírají spíše rekonstrukcemi, snižováním emisí nebo úsporami. Dotace na výstavbu nyní nejsou plánovány.

 

Hodnotit:  

Datum: 18.1.2013
Autor: redakce



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2016

Reklama


Slunce v domě on-line


Partneři oboru

logo HOTJET logo EICERO

E-mailový zpravodaj

WebArchiv - stránky archivovány národní knihovnou ČR

Spolupracujeme

logo Česká peleta

Nejnovější články

 
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBudova muzea v Budapešti bude připomínat velkou U-rampuStavíte dům? Poradíme vám, jak na rozvody vodyNěmecko dá do roku 2030 na dopravní infrastrukturu 270 mld. eur