Z českého dřeva se loni vyrobilo 377 tisíc tun pelet
Oboru by prospělo snížení DPH na 10 %.
Domácí poptávka po dřevních peletách stabilně roste, v roce 2018 už počet peletových kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30 000 kusů. Dvaatřicet českých peletáren vyrobilo celkem 377 tisíc tun dřevních pelet, 96 % s mezinárodní certifikací ENplus.
Růst domácí poptávky komplikují dlouhé pauzy v přijímání žádostí o kotlíkové dotace, domácnosti musí s výměnou nového kotle čekat na nové výzvy. Oboru by prospělo i snížení DPH z 15 na 10 %, které pro dřevní paliva navrhuje Ministerstvo zemědělství v důsledku kůrovcové kalamity.
V ČÍSLECH: Peletové vytápění v roce 2018
- v České republice se vyrobilo celkem 377 tisíc tun pelet
- z toho 362 tisíc tun jsou certifikované pelety nejvyšší jakosti ENplus A1
- 64 % pelet vyrobili tři největší výrobci: Mayr-Melnhof, Stora Enso a Pfeifer Holz
- celkem v České republice funguje 32 peletáren, většina v blízkosti velkých pil
- aktuální spotřeba pelet v České republice je 100 tisíc tun ročně
- 30 000 kotlů a kamen na pelety je v provozu v českých domácnostech
- zbytek českých pelet je určen na vývoz do Rakouska, Německa a Itálie
Čeští peletáři zažívají dlouhé období stabilního růstu - postupně roste domácí poptávka i výrobní kapacity. Počet kotlů a kamen v českých domácnostech překročil hranici 30 000, spotřeba se pohybuje kolem 100 000 tun ročně. Rozvoj peletového odvětví mají částečně na svědomí kotlíkové dotace, které umožňují financovat až 85 % nákladů na výměnu starého kotle za nový, peletový.
Problém představují jen dlouhé pauzy mezi jednotlivými výzvami. „Kraje by měly zajistit kontinuální příjem žádostí. Lidem by to významně ulehčilo přechod k novějším, ekologickým zdrojům vytápění, jako jsou peletové kotle a kamna. V aktuální situaci nákup nového kotle buď odkládají, nebo žijí v nejistotě, kdy a zda jim stát náklady na nový zdroj vytápění proplatí,“ upozorňuje Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.
Další růst poptávky může letos přinést i plánované snížení DPH na dřevní paliva z 15 % na 10 %. Návrh bývalého ministra Mariana Jurečky podpořilo Ministerstvo zemědělství jako součást balíčku opatření, která mají pomoci řešit kůrovcovou kalamitu, která zasáhla české lesy. Ačkoli dřeva je nyní v lesech přebytek, chybí zpracovatelská kapacita. „Postavit nové pily, potažmo nové peletárny, které by zpracovávaly dřevní zbytky z pil, to není otázka několika měsíců, trvá to roky. Kůrovcová kalamita se proto nijak zásadně nepromítla do počtu pelet vyrobených u nás v loňském roce,“ vysvětluje Stupavský.
V příštím roce je ovšem bez ohledu na kůrovce v plánu otevření dvou nových peletáren, několik dalších, které byly otevřeny v roce 2018, teprve letos dosáhne plné výrobní kapacity. „Očekávám proto v roce 2019 růst domácí výroby o dalších 10 %,“ předpovídá Stupavský. Znamenalo by to překročení hranice 400 000 tun vyrobených pelet.
Mezi dvaatřiceti českými peletárnami jsou největšími výrobci Mayr-Melnhof Holz v Paskově (92 tisíc tun ročně), druhé místo má pila Stora Enso ve Ždírci nad Doubravou (77 tisíc tun). Třetí v pořadí je Pfeifer Holz s peletárnami v Chanovicích a Trhanově (65 tisíc tun). Tito tři výrobci jsou v součtu zodpovědní za 64 % celkové výroby pelet v České republice.
„Naše pila v Paskově se neustále rozrůstá. Zlepšujeme zde dřevozpracující technologie a zvyšujeme objem výroby řeziva a pelet. Pilina náš závod prakticky neopouští, všechny dřevní zbytky zpracováváme do podoby pelet. V posledním roce jsme investovali do nové sušárny, stavíme další velkokapacitní peletové silo a s tím přijde i navýšení výroby pelet. Během krátké doby zde plánujeme zvýšit produkci nad 100 tisíc tun certifikovaných pelet ENplus A1 ročně,“ prozrazuje plány Franz Schwarzauger, jednatel Mayr-Melnhof Pellets Paskov.
Kulatým razítkem ENplus s označením nejvyšší jakosti A1 se v roce 2018 pyšnilo 362 tisíc tun pelet. Jsou to pelety vyrobené pouze z chemicky neošetřených zbytků dřeva bez příměsí kůry a obsahující méně než 0,7 % popela. V kvalitě ENplus A2, tedy s kůrou, bylo vyrobeno 1200 tun. Certifikaci uděluje Klastr Česká peleta od roku 2012.
U pelet bez certifikace hrozí, že budou obsahovat více popela a nepovolených přísad, a tedy nižší výhřevnost, což si uvědomují i odběratelé. „Češi jsou o certifikaci dobře informovaní a většinou trvají na kulatém razítku ENplus. Řada z nich si v první sezoně vyzkoušela levnější, necertifikované pelety a na vlastním kotli si ověřili, že se nevyplatí šetřit. Nekvalitních pelet spálíte víc, poškodíte si hořák a v součtu vás to celé vyjde mnohem dráž,“ přibližuje zkušenosti majitelů peletových kotlů Vladimír Stupavský.
Razítko ENplus je zároveň nutnou podmínkou pro cestu na západo-evropské trhy, kde stále končí většina českých pelet. I v roce 2018 putovaly české pelety hlavně do Rakouska, Německa a Itálie.
Klastr Česká peleta
Klastr Česká peleta dlouhodobě spolupracuje s výrobci i distributory s dřevními palivy a kotli na biomasu na českém trhu a disponuje jedinečným přístupem ke statistikám. Zasazuje se o zvyšování kvality české výroby pelet, spravuje a přiděluje mezinárodní certifikaci ENplus. Předseda Klastru Ing. Vladimír Stupavský je ve vedení Evropské rady pro pelety (European Pellet Council), která certifikaci ENplus vyvinula a prosadila na mezinárodní úrovni.
Národní asociace Klastr Česká peleta zastupuje na českém a slovenském trhu stovku firem. Jsou jimi výrobci a prodejci kotlů a kamen na dřevo a dřevní pelety, výrobci a distributoři pelet, briket, dřeva a štěpky. Je poskytovatelem mezinárodní certifikace ...
