Dnes se koná Hodina Země. Zve k ochraně klimatu

Hodina Země je každoroční mezinárodní akce zavedená nadací World Wide Fund For Nature (WWF), Světovým fórem pro ochranu přírody. První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii s cílem upozornit na změnu klimatu a její důsledky. Na hodinu se tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery Sydney Opera House. Během let se tato akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu a do kampaně se již zapojilo více než dva miliony lidí. V České republice akci koordinuje Ekologický institut Veronica.

V časech pandemie

Loni se podle záznamů ekologického institutu zapojilo do akce 124 obcí, včetně 8 statutárních měst, dále 62 firem a organizací a 5 památek. Přihlásilo se 3 500 jednotlivců, z nichž si 722 stanovilo svůj klimatický závazek, celková roční úspora ze všech závazků činila téměř 2 000 tun CO₂. V Praze postupně po 1 minutě zhaslo 10 pražských dominant, od nejstaršího Strahovského kláštera ze 12. století po památník obětem komunismu z 21. století. V Olomouci zhasla radnice a Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí (UNESCO), v Ostravě Most Miloše Sýkory a radniční věž či třeba v jihočeském Vimperku zámek a městská zvonice.

„Celý svět je ohrožen nejen pandemií, ale i klimatickou krizí způsobenou zejména používáním fosilních paliv – uhlí, ropy, zemního plynu. Důsledkem je i extrémní počasí – vlny veder, sucho, přívalové povodně, suchem oslabené lesy napadené kůrovcem. Symbolickým propojením světa v Hodině Země dáváme najevo, že o velkém problému, kterým je změna klimatu, nejen víme, ale že se na jeho řešení chceme aktivně podílet. Východiskem z klimatické krize, na němž se shoduje svět i Evropa, je cesta k uhlíkové neutralitě, opuštění fosilních paliv, dekarbonizace,“ dodává Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica.

V hlavní roli obce a města

V tomto procesu je podle slov ředitelky institutu velmi významná role obcí a měst. Spočívá v přípravě strategických plánů na dosažení uhlíkové neutrality, v pozornosti věnované využívání obnovitelných zdrojů energie, v důrazu na úspory energie v budovách, a to při výstavbě, rekonstrukcích i provozu. Zajištění místního vlivu na výrobu i spotřebu elektřiny a tepla se nazývá komunitní energetika. „Jsme moc rádi, že se obce hlásí i v této složité době,“ podotýká Gaillyová. „Při Hodině Země dávají symbolickým zhasnutím najevo, že jim ochrana klimatu není lhostejná,“ dodává a nabízí publikaci s názvem Zapojujeme města do klimatických řešení, kterou v březnu 2021 vydalo Centrum pro dopravu a energetiku společně s Klimatickou koalicí (je zdarma ke stažení).

Pakt starostů a primátorů v oblasti klimatu a energetiky

Další iniciativou, kterou je třeba zmínit, je Pakt starostů a primátorů. Jedná se o evropskou úmluvu, která se původně věnovala pouze místním klimatickým a energetickým opatřením (Covenant of Mayors for Energy and Climate) a nabádala k překročení závazných cílů Evropské unie v této oblasti formou mitigačních závazků s cílem výrazně omezit velikost a rychlost dlouhodobých klimatických změn. Pakt vznikl v roce 2008, později přibyla přidružená iniciativa zaměřená na adaptaci městské infrastruktury a vytváření plánů adaptace na dopady změny klimatu s názvem Mayors Adapt. Mayors Adapt tak rozšiřuje činnosti, kterým se již města věnovala v rámci Paktu starostů a primátorů, a podněcuje k uceleným a jednotným krokům v oblasti změny klimatu. V současnosti čítá iniciativa více než 150 signatářů z 25 zemí a zdůrazňuje dle prohlášení zástupců Prahy (MHMP) reálnou potřebu přizpůsobování měst na lokální úrovni. Výčet signatářů zahrnuje celou řadu výrazných hlavních měst, například Kodaň, Madrid, Lisabon, Stockholm, Dublin, Bratislavu, Reykjavík, takřka všechny velké metropole, připojují se i menší obce a městysy.

Územní plán a další regulace, jako příklad se uvádí Vídeň

Podpořit všechny možnosti ekologických staveb by měly také⁠ územní plány. Ty by podle výše uvedených prohlášení mohly v principu požadovat, aby stavebnictví neopomínalo žádnou příležitost stlačit energetickou spotřebu budov, jak jen to je technicky možné, tedy vždy alespoň respektovat pasivní standard. Nové budovy mají být v co nejširší míře „zero energy“ – v létě by měly fotovoltaikou na svém pozemku dodat to, co si v zimě zvenčí vezmou na vytápění, osvětlení i větrání. Jako velkou překážkou pro rozvoj solární a větrné energetiky zde vidí památkovou ochranu či ochrana krajinného rázu – ta se týká i dálkových elektrických vedení.

„Je potřeba si uvědomit, že tradiční vzhled sídel a krajiny odpovídal době před užíváním fosilních paliv a mnohem menšího bohatství obyvatelstva. Chceme-li si dnešní komfort uchovat bez špatného svědomí, musíme ze své krajiny získávat znovu vše, co pro sebe potřebujeme, jako tomu bylo před průmyslovou revolucí. S dnešními technologiemi, které sídla i krajinu nemohou nezměnit. Sídla dnes přítomností aut prakticky všude po městě a antén na střechách dávno opravdu památkový vzhled nemají. A moderní elektrická infrastruktura, na rozdíl například od dálnic či různých továren, natož údolních vodních nádrží, představuje zásahy jen bodové, zabírající na půdě samé jen malé plošky (sloupky pro panely, betonové základy věží). Není tím v konfliktu se zemědělským využitím krajiny. V případě rozvolněné fotovoltaiky i větrných turbín dokonce může zemědělskou produkci podporovat, činit ji spolehlivější – mluví se o agrivoltaice. Fotovoltaika chrání před sluncem a suchem, větrné turbíny před přízemními mrazy. Je nezbytné, aby územní plánování podporovalo potřeby adaptace sídla na dopady změny klimatu, například omezení tepelného ostrova města. Územním plánem lze pojistit schopnost nočního provětrávání města neboli toho, aby se nestavěly struktury do cesty proudění například z okolních kopců či od vodní hladiny. Koncepčně důležité je zachování přírodního okolí sídla ve stavu, který přispívá ke zlepšení mikroklimatu,“ píše se mimo jiné v memorandu.

Promyšlené plánování územních celků

Často citovaným příkladem klimaticky uvědomělého plánování nové městské čtvrti, která je příkladná jak z pohledu mitigačních, tak adaptačních opatření, je vídeňská čtvrť Seestadt Aspern (město u nového jezera), častý cíl exkurzí. Vynikajícím příkladem mohou být i Kodaň (Ørestad) či Stockholm (Hammarby Sjostad). Ekologický institut Veronica se snaží ukazovat pozitivní příklady nejenom z pohledu stavebního, ale i z pohledu uživatelského. Zdravé a ekologické bydlení považuje za jednu ze základních složek zdravé planety, za jedno z možných východisek odvrácení klimatické krize. Do kampaně se postupně zapojují města a obce, instituce i jednotlivci. Přihlašování probíhá přes webové stránky Hodiny Země (www.hodinazeme.cz). Na stejných stránkách je vidět i mapa a seznam aktuálně přihlášených. Na stránkách Ekologického institutu Veronica pak můžete sledovat i další podobné aktivity.