Začínáme s fotovoltaickými panely, 2. část - stručný přehled trhu v ČR
Výrobce solárních panelů, kterých je dnes již opravdu mnoho, lze rozdělit do několika skupin podle oblasti původu/výroby, použitého materiálu/konstrukce, velikosti či výkonu. S ohledem na fakt, že rozměry, výkony či další vlastnosti solárních panelů nejsou nijak standardizované a každý výrobce je může mít jiné, rozdělil jsem je zde podle konstrukce na monokrystalické, polykrystalické a ostatní.
Málokdy se setkáte s možností nákupu jednoho solárního článku. Obvykle je totiž jeden nezapouzdřený článek s napětím do 1 V a malým proudem k ničemu a z praktického pohledu potřebujeme již odolně zapouzdřenou "složeninu" mnoha článků do podoby solárního panelu. Ten lze ihned použít. V tomto směru se obvykle vyrábí kombinace s provozním (tzv. optimálním) napětím okolo 20 nebo 30 V (cca 36, resp. 72 propojených článků). Ty slouží pro potřeby nabíjení 12V, resp. 24 V akubaterií. Nemusí to tak však být vždy, protože stejně se panel napojuje na měnič či střídač, který vstupní napětí převede na požadované výstupní napětí. Tak se lze běžně setkat i s napětími přes 60 V (zvláště u amorfních typů). Velikost, hmotnost a nakonec i cena solárního panelu však závisí ani ne tak na napětí, ale na elektrickém výkonu, který je schopen dodat. Tomu pak odpovídá i velikost odebíraného výstupního proudu. Zatímco panely s výkony v řádu desítek W stojí několik tisíc korun, v případě výkonů 100 až 200 W, které již můžete využít i pro zajištění napájení běžných elektrospotřebičů například na chatě, již vyžaduje investici více jak 10 tisíc Kč.
Zde naleznete přehled trhu fotovoltaických panelů.
Výrobce solárních panelů, kterých je dnes již opravdu mnoho, lze rozdělit do několika skupin podle oblasti původu/výroby, použitého materiálu/konstrukce, velikosti či výkonu. S ohledem na fakt, že rozměry, výkony či další vlastnosti solárních panelů nejsou nijak standardizované a každý výrobce je může mít jiné, rozdělil jsem je zde podle konstrukce na monokrystalické, polykrystalické a ostatní (převážně amorfní / hybridní) - viz obrázek 6. Nejnovější realizované technologie typu CIGS se zatím u nás na trhu téměř neobjevují.
Obr. 6. Přehled běžných struktur / materiálů solárních panelů
(zleva amorfní modul, polykrystalický modul, monokrystalický modul a velkoplošný monokrystalický modul).
Z pohledu výrobců byla vždy velmi silná Asie samozřejmě v čele s Japonskem, později i Jižní Koreou a dnes i Čínou. Zvláště Japonsko ještě donedávna představovalo absolutní špičku v oblasti výroby a vývoje solárních článků. Takové společnosti jako jsou Sharp, Kyocera, či Mitsubishi již mají ve výrobě velké dlouhodobé zkušenosti a vždy tak představovaly špičku v oboru, i když poslední léta je například evropští i američtí výrobci i překonávají. Jejich panely pak bezproblémů zakoupíte i na českém trhu. Posledních několik let však velmi expanduje Čína. Dost často však jejich výrobky najdete v různých nespecializovaných internetových obchodech a často se vyznačují tím, že u nich nikde nenajdete jméno výrobce a kvalita je pochybná. Ale to samozřejmě neplatí o všech výrobcích a ve všech případech. Někdy však i méně kvalitní a levnější "neznačkové" panely mohou na některé nenáročné aplikace dobře posloužit.
V posledních letech se však velmi začala prosazovat výroba v zemích evropské unie, v čele s Německem, Anglií, Norskem, ale neztrácí se ani Česká republika. Zde najdeme hned několik velmi dobrých domácích výrobců (např. SOLARTEC, Phono Solar) i výzkumných a vývojových center zahraničních firem (např. Schott Solar). Patrně jste i již mohli zaznamenat výrobky v Čechách dosti známé německé společnosti EvalonSolar, specializující se výrobou pružných panelů na střechy nebo jednu z předních českých firem SOLARTEC s jejímiž výrobky se často setkáte i v různých obchodech specializujících se na solární napájení. Zvláště Německo pak v EU představuje přední zemi i z pohledu počtu výrobců (více jak 20 firem - např. SolarWatt, Evalon, Schott, Solarworld, Sunways, Sunset atd.).
Nakonec samozřejmě nezaostává ani USA, kde najdete takové společnosti jako UniSolar, Nanosolar, Evergreen, Brunton či Powerfilm. Vyjma značek UniSolar (v podobě šindelů TEGOSOLAR) a Evergreen se však s jejich výrobky v ČR skoro nesetkáte, protože zde nemají zastoupení a i v různých specializovaných obchodech na ně narazíte jen výjimečně.
Obr. 7. Solární šindele TEGOSOLAR využívají technologii amorfních
solárních článků společnosti UniSolar
Porovnávat solární panely různých výrobců napříč výrobním spektrem není úplně jednoduché, protože každý výrobce produkuje panely různých rozměrů, různých výstupních napětí a využívá různých výrobních technologií. Proto také nikdy není vhodné vzájemně propojovat panely různých výrobců, i když třeba poskytují (deklarují) stejný elektrický výkon. Přesto jsem se pokusil z dosažitelných zdrojů na internetu vytvořit základní orientační tabulku porovnávající alespoň některá základní provedení těch nejznámějších výrobců, na které můžete v České republice narazit. Pro porovnání jsem se snažil v případě monokrystalického a polykrystalického materiálu vybírat jednotlivé panely s výkonem okolo 170 až 200 W, které jsou již zajímavější pro praktickou realizaci náročnějšího napájení spotřebičů či osvětlení s více světly. Pouze u solárních panelů z amorfních článků jde o výkony cca 30 W, protože ty se díky své malé tloušťce, lehké a pružné konstrukci obvykle vyrábějí jen jako malé pro přenosné aplikace. Výjimkou je již světoznámá solární "krytina" společnosti Evalon Solar, která pro instalaci na střechy vyrábí i hodně dlouhé "role". Některé uvedené výrobky amerických firem, pak lze v ČR sehnat jen obtížně, ale uvedl jsem je hlavně pro přehled a možnost porovnání (např. Brunton).
Poznámka: V tabulce uvedené technické údaje byly převzaty z příslušných katalogových listů solárních panelů poskytnutých výrobci. Elektrické parametry jsou vztažené ke slunečnímu záření 1000 W/m2, spektrum AM 1,5G, teplota 25°C (STP - standardní testovací podmínky).
Závěrem ...
Do tohoto článku bylo možné uvést jen malinký zlomek informací z oblasti solárních panelů a jejich použití, protože tato oblast elektrotechniky je neobyčejně rozsáhlá a výrobců či prodejců panelů a dalších k tomu příslušných komponent je nepočítaně. A to i v České republice, na zdejším trhu, přibývají firmy jako houby po dešti a nabídka se neustále mění a rozšiřuje. Každý v tabulce zastoupený výrobce pak vyrábí až několik desítek různých modelů solárních panelů různých výkonů, často v rozsahu od několika W až do 300 W. Proto prosím tabulku berte jen jako velmi hrubý přehled výrobců dostupných v ČR. Zde je také patrné, že v našich zeměpisných šířkách převažují výrobci ze sousedního Německa a tento trend se jistě bude nadále prohlubovat. Také u mnoha prodejců narazíte na české produkty Soletec, které se vyznačují velmi dobrou kvalitou a jako české výrobky mají snadno dostupný servis a s tím spojené služby. V tabulce uvedené ceny jsou pak záměrně uváděny jen jako orientační v tisících Kč bez DPH, protože co prodejce to různá cena, změna kurzu eura, různé slevy, sestavy či odebrané množství může cenu solárního panelu změnit i v řádu tisíců. Proto je nutné se na konkrétní cenu dotázat příslušného prodejce či dodavatele.
Jak tedy začít se solárními panely? Rozhodně pokud jste začátečníci a nemáte patřičné elektrotechnické vzdělání, je nejjednodušší a nejjistější krok kontaktovat některého specializovaného prodejce a nechat si poradit a navrhnout alespoň vhodné komponenty, které k sobě pro danou aplikaci pasují. A to i v případě, že jen chcete investovat cca 20 tisíc Kč a pořídit si jen jeden solární panel, který si chcete umístit na zahradě a jeho energii využít třeba jen pro napájení zahradních spotřebičů či osvětlení. V odborné prodejně či na odborném internetovém serveru vám poradí jak komponenty zkombinovat vzhledem k plánovanému použití, jaký zvolit panel, střídač, řídící zálohovací jednotku či kabel a pokud jste zruční si to pak samozřejmě můžete pospojovat a zprovoznit sami. Samozřejmě pokud však chcete nějaké trvalé řešení napájení například na střechu domu a investovat více peněz, rozhodně je dobré kontaktovat odborné firmy a nechat si vše navrhnout i realizovat, aby jste následně nezažili velká zklamání, že to nepracuje, jak má. Navíc pro umístění na střeše je nutné dodržet pravidla ohledně ochrany proti zničení úderem blesku.
Obr. 8. Soustava šesti běžných monokrystalických solárních panelů upevněna na šindelové střeše
Literatura a odkazy:
- Stránky výrobců a prodejců solárních panelů uvedených v přehledových tabulkách
- Výrobce střídačů / měničů Fronius - www.fronius.cz
- Výrobce měničů SOLUTRONIC - www.solutronic.de
- Stránky věnované prodeji měničů - www.menicenapeti.net
- Stránky o výrobě solární energie www.sunjoules.com
- Čínský výrobce solárních zařízení TianLi Solar Energy - www.sztianlisolar.com
- Stránky o ekologickém zařízení domácnosti - www.furniturehomedesign.com
Alternative energy sources are gradually taking a growing share in the worldwide production of electricity. Solar power is perhaps the easiest to implement and least expensive, its use is not too complicated and can you can easily experiment with it even in a small scale. It is easily accessible to anyone interested in environmentally friendly production of energy. To get started with it, it is just enough to buy one solar panel with a few additional components, and place it on a sufficiently sun-lit place and the production of energy can begin. Certainly, an interesting idea for users is that after the initial investment the system for several years basically doesn't have any requirements, and that it will produce energy for free.
A solar panel (photovoltaic panel or module) is a part of several interconnected solar units with a usual output of around 300W, which generated an voltage corresponding to the multiple voltages of the interconnected individual units. The source of higher outputs consisting of several interconnected solar panels is usually referred to as a solar power plant.
