Historie a perspektivy OZE - fotovoltaika, méně rozšířené technologie

Úvod

Snižování investičních nákladů je dosahováno synergickým efektem zvyšování objemu produkce (úspory z výroby ve velkém - economies of scale), dalším zvyšováním účinnosti jednotlivých komponent a snižováním spotřeby materiálů, zejména těch, jejichž energetická náročnost výroby je vysoká.

Zvyšování účinnosti má však teoretické i praktické limity, jak je uvedeno dále. Podobně je limitováno i snižování spotřeby materiálů. V některých případech bude vedle toho nutno nahradit materiály, jejichž známé ekonomicky těžitelné zásoby jsou malé vzhledem k předpokládaným objemům produkce fotovoltaických panelů.

Základní pojmy

článek - základní jednotka fotovoltaického systému, napětí jednoho článku se pohybuje v rozmezí asi 0,5 až 3 V i více, podle počtu vrstev, proud je úměrný ploše článku, intenzitě a spektru slunečního záření

panel - několik článků zapojených v sérii, napětí jednoho panelu se obvykle pohybuje v rozmezí 12 až 100 V

fotovoltaický systém, fotovoltaická elektrárna - sestává z panelů, nosné konstrukce, propojovacích kabelů, řídicí jednotky a akumulátoru a/nebo měniče

měnič - převádí stejnosměrné napětí z panelů nebo akumulátoru na střídavé napětí vhodné pro běžné spotřebiče

šířka zakázaného pásu - energetický rozdíl mezi valenčním a vodivostním pásem v krystalické struktuře polovodiče, udává se v elektronvoltech (eV), elektrickou energii ve fotovoltaickém článku produkují pouze fotony, jejichž energie je větší než šířka zakázaného pásu

podrobnější vysvětlení a další pojmy v češtině viz [CZREA]

Vývoj účinnosti

Vůbec první fotovoltaické články měly účinnost pod 1 %, byly vyrobeny na bázi selenu a pro produkci elektřiny se nehodily. První prakticky použitelný fotovoltaický článek byl vyroben v roce 1954 a měl účinnost 6 %. Vývoj účinnosti jednotlivých technologií je uveden na obrázku dole, kromě historických rekordů jsou doplněny cíle výzkumu a vývoje do roku 2015.

Obrázek: Nejlepší účinnosti experimentálních článků [Harrus], upraveno a doplněno podle [Tables32],
cíle do roku 2015 podle [DOE]

Shockleyův-Queisserův limit

K přeměně na elektřinu lze využít pouze část dopadajícího slunečního záření. Plně jsou využity pouze fotony, jejichž energie odpovídá šířce tzv. zakázaného pásu, například pro křemík 1,1 eV. Fotony s nižší energií buď článkem projdou nebo jsou v materiálu pohlceny bez užitku, jejich energie se přemění na teplo. U fotonů s vyšší energií je využita pouze část odpovídající šířce zakázaného pásu, přebytek energie se rovněž přemění na teplo.

Teoretická účinnost křemíkového článku pro běžné spektrum a intenzitu slunečního záření, tzv. Shockleyův-Queisserův limit, je kolem 33 %, u experimentálních článků bylo dosaženo 24,7 %, nejlepší komerční články mají účinnost kolem 22 %. Porovnání teoretických limitů a dosahovaných parametrů u ostatních polovodičových materiálů je uvedeno na obrázku dole.

Uvedené limitní hodnoty platí pro jednovrstvé články první a druhé generace při intenzitě slunečního záření 1000 W/m². Pro články třetí generace, které využívají vícevrstvé struktury nebo při vyšší intenzitě slunečního záření jsou limity vyšší.

Obrázek: Účinnost jednovrstvých fotovoltaických článků, současný stav a perspektivy ve srovnání s teoreticky
dosažitelným maximem [Sydney], upraveno a doplněno podle [Tables32], [DOE] a [Single]

Vysvětlivky: a - amorfní, c - mikro/nanokrystalický, m - monokrystalický, p - poly/multikrystalický, t - tenkovrstvý

První generace

První generace fotovoltaických článků je představována v současnosti nejrozšířenější technologií krystalických křemíkových článků. Špičkové experimentální články dosahují při běžných úrovních slunečního záření účinnosti na úrovni 75 % teoretického maxima, komerčně dostupné jsou články s účinností na úrovni 50 až 65 % teoretického maxima. Nevýhodou krystalických článků ve srovnání s novějšími technologiemi jsou vyšší nároky na spotřebu polovodičových materiálů. V případě křemíku, jednoho z nejrozšířenějších prvků v zemské kůře, tato skutečnost představuje problém pouze z hlediska spotřeby energie na výrobu. Ostatní prvky (gaillium, germanium) by se však při masovém rozšíření fotovoltaiky mohly stát nedostatkovými.

Cílem vývoje v nejbližší době je další zkrácení energetické návratnosti (EPBT) a zlepšení poměru získané a vložené energie (EROEI) a zejména snížení ceny zhruba na třetinu současné úrovně [PV1]. K uvedeným cílům vede snížení spotřeby polovodičových materiálů, snížení spotřeby energie ve výrobě, další zvýšení účinnosti a prodloužení životnosti na 40 a více let. Vzhledem k dynamickému vývoji v poslední době [PV1] [20mikron] lze říci, že technologie krystalického křemíku zdaleka nevyčerpala svůj potenciál.

Druhá generace

Druhá generace fotovoltaických systémů je reakcí na nevýhody první generace. Do této kategorie lze zařadit většinu typů tenkovrstvých článků. Kromě komerčně dostupných typů - CdTe (kadmium-telur), CIS (měď-indium-selen), CIGS (měď-indium-galium-selen), a-Si (amorfní křemík) jsou v současnosti připravovány k výrobě další typy - články se světlocitlivými barvivy (Dye-sensitised) a články s organickými polymery (Organic Polymer).

Limity účinnosti jsou sice stejné jako u první generace, účinnost komerčně dostupných tenkovrstvých článků je však výrazně nižší, pohybuje se od 6 do 8 %. Tato nevýhoda je kompenzována obvykle nižší cenou na jednotku výkonu. Kromě tabulí skla jsou tenkovrstvé články nanášeny i na kovové a plastové fólie. V některých případech je podkladový materiál použitelný jako střešní krytina. Spotřeba polovodičových materiálů je sice až o dva řády nižší než u krystalických článků, přesto se při větších objemech výroby mohou některé suroviny stát nedostatkovými (indium, tellur).

Z toho důvodu patří k perspektivním materiálům amorfní křemík. Přes nízkou účinnost současných komerčních článků (kolem 6 %) výhody amorfního křemíku převažují. Jsou to zejména nižší spotřeba polovodičových materiálů (asi 1 %), nízká spotřeba energie ve výrobě (asi 8 %) a nízké výrobní náklady (kolem 1 USD/Wp). K tomu lze přidat vyšší účinnost při vyšších teplotách nebo při nízkých úrovních slunečního záření. Celková roční produkce elektřiny na jednotku instalovaného výkonu je proto vyšší. Srovnáme-li při stejném instalovaném výkonu systém s tenkovrstvými panely s účinností pod 10 % se systémem s krystalickými panely s účinností nad 20 %, je v současnosti spotřeba materiálů u tenkovrstvých panelů až o 3/4 nižší [Materials].

Degradace tenkovrstvých článků je rychlejší než u krystalických. Krystalické články samy o sobě degradují velmi pomalu a snižování výkonu je v převážné míře dáno zhoršováním optických vlastností plastových laminačních vrstev. Naproti tomu u tenkovrstvých článků dochází působením slunečního záření k degradaci samotného polovodičového materiálu. Dlouhodobé zkušenosti z praktického provozu však nejsou takového rozsahu jako u krystalických článků, nelze proto spolehlivě vyhodnotit případné rozdíly v životnosti.

Třetí generace

Třetí generace fotovoltaických článků překonává Shockleyův-Queisserův limit účinnosti použitím širokého spektra technik. V současnosti lze za nejpokročilejší v této kategorii považovat

• vícevrstvé a
• koncentrátorové články.

Mimoto jsou rozpracovávány teoretické koncepty a v některých případech realizovány i první experimenty, které by mohly vyústit v překonání Shockleyova-Queisserova limitu ve výrobně jednodušších polovodičových strukturách.

Vícevrstvé články

Vyšší účinnosti lze dosáhnout použitím více vrstev, z nichž každá využívá pouze část slunečního spektra - fotony, jejichž energie je vyšší než šířka zakázaného pásu dané vrstvy - a ostatní záření propouští do nižších vrstev. Dvouvrstvé články mohou dosáhnout teoreticky účinnosti 42 %, třívrstvé 49 %, šestivrstvé kolem 65 %. Limit pro nekonečný počet vrstev je 68 %.

Účinnost špičkových komerčně dostupných třívrstvých článků se pohybuje těsně pod hranicí 30 % [Spectrolab]. Vícevrstvé články jsou výrobně výrazně náročnější než články jednovrstvé, tomu odpovídá i jejich cena, která v přepočtu na watt výkonu je asi 2 až 3krát vyšší než u současných technologií. V řadě případů jsou používány suroviny, jejichž dostupnost pro předpokládaný rozvoj fotovoltaických systémů není v dlouhodobém horizontu zajištěna.

Pokud by se měly vícevrstvé články prosadit ve větších objemech, muselo by se přejít na dostupnější materiály. Přitom by cena článků musela klesnout výrazněji než u současných technologií. Doménou vícevrstvých článků jsou systémy pro napájení družic, kde je vyšší cena vysoce vyvážena lepším poměrem výkonu k hmotnosti.

Komerčně dostupné a cenově přijatelné jsou tenkovrstvé křemíkové tandemové články. Amorfní křemík má větší šířku zakázaného pásu (1,7 eV) než krystalické formy křemíku. To umožňuje vytvářet dvojvrstvé (tandemové) tenkovrstvé články, u nichž jedna vrstva je tvořena amorfním, druhá mikrokrystalickým křemíkem (a-Si/μc-Si). Dosahované účinnosti jsou však daleko od teoretického maxima, v současnosti se u komerčních článků teprve blíží úrovni 10 % [Tandem].

Koncentrátorové články

Pro jejich použití hovoří dva důvody. Především lze při vyšších intenzitách slunečního záření dosáhnout vyšší účinnosti. Teoreticky 41 % pro jednovrstvé, 55 % pro dvojvrstvé a 63 % pro třívrstvé články, limit pro nekonečný počet vrstev je 86 %. V praxi dosáhly třívrstvé články účinnosti přes 40 %.

Druhým důvodem je cena vícevrstvých článků, která je výrazně vyšší než cena dnes nejběžnějších článků jednovrstvých. Zrcadla nebo Fresnelovy čočky používané ke koncentraci slunečního záření jsou neporovnatelně levnější než polovodičové články. K jejich výrobě lze použít obecně dostupné materiály. Spotřeba drahých polovodičových materiálů na samotné články může klesnout až o dva řády.

Uvedené výhody jsou kompenzovány nutností používat velmi přesné, a tedy investičně i provozně náročnější, polohovací systémy. Problém je rovněž s chlazením koncentrátorových článků, při koncentračním poměru 1000 dosahuje intenzita dopadající energie až 1 MW/m². Životnost koncentrátovorých článků v praktickém provozu je proto relativně nízká. Tím se složitost a investiční i provozní náročnost celého systému ještě více komplikuje. Pokud bude problém chlazení článků zvládnut, bude jeho výhodou možnost využít nízkopotenciální teplo z chladicího systému.

Koncentrátotové systémy využívají pouze část dopadající energie - přímé sluneční záření. Difuzní záření, jehož podíl je v České republice přes 50 %, využít nelze. Časové využití instalovaného výkonu by v klimatických podmínkách ČR bylo nižší než u současných systémů přesto, že při jasné obloze poskytují koncentrátorové systémy vyšší a v průběhu dne vyrovnanější výkon. Pro použití v ČR by z uvedených důvodů cena koncentrátorových systémů musela být zhruba poloviční ve srovnání se současnými technologiemi.

Nové a teoretické koncepty

V současnosti je rozpracovávána celá řada konceptů, které slibují do budoucna výrazné zvýšení účinnosti. Většina z nich je pouze ve fázi teoretického odhadu dosažitelné účinnosti, není však známo, jak je realizovat v praxi. Úplný výčet by byl dlouhý, více informací lze najít na stránkách výzkumných center [EUREC] [Platform] [NREL] [GCEP] [Sydney] [UNSW]. Níže jsou uvedeny jen některé z těch, u nichž již byly realizovány první experimenty:

• speciální nanostruktury, tzv. supermřížky, umožňující řídit šířku zakázaného pásu (quantum dot, quantum well), cílem výzkumu je vytvořit takové struktury z levných a dostupných materiálů, například křemíku
• luminofory, které konvertují široké sluneční spektrum do užší oblasti, která lépe odpovídá šířce zakázaného pásu použitého fotovoltaického článku (up/down converters)
• termo-fotovoltaické články, selektivní absorber ohřívaný slunečním zářením vyzařuje dlouhovlnné záření v úzkém pásmu, které odpovídá šířce zakázaného pásu použitého fotovoltaického článku

Obrázek: teoretické limity účinnosti vícevrstvých článků
a jiných alternativních technologií

Ceny fotovoltaických systémů

Ceny fotovoltaických elektráren se odvíjejí od cen komponent a nákladů na projekt a montáž. Jsou udávány v korunách na watt špičkového výkonu za standardních podmínek (dopadající záření o výkonu 1000 W/m², spektrum AM 1,5 global, teplota 25 °C). Nejlevnější tenkovrstvé panely jsou prodávány za 1.95 €/Wp (2.47 $/Wp), monokrystalické za 2,75 €/Wp, multikrystalické za 2,60 €/Wp [Solarbuzz]. Ceny vícevrstvých článků se pohybují v rozmezí 7 až 10 $/Wp [DOE]. Při nižší účinnosti je však třeba instalovat více kusů panelů, krystalické panely jsou běžně dostupné ve výkonech 200 až 300 Wp, zatímco tenkovrstvé jen ve výkonech 60 až 70 Wp. V důsledku toho rostou náklady na nosné konstrukce a propojovací kabely a následně nároky na lidskou práci při montáži systému. Pro velké instalace na zemi je nutno připočíst zvýšené náklady na koupi nebo pronájem pozemku. Ve výsledku jsou rozdíly v investičních nákladech poměrně malé.

Investiční náklady fotovoltaických elektráren se na začátku roku 2009 se pohybovaly kolem 130 000 Kč pro systém o výkonu 1 kWp, asi 600 000 při výkonu 5 kWp a v rozmezí 100 až 110 tis. Kč/kWp pro velké systémy. Ve srovnání s rokem 2008, kdy se ceny velkých systémů na začátku roku pohybovaly kolem 130 tis. Kč/Wp se jedná o výrazný pokles, který je však z velké části způsoben změnami kurzu koruny, protože ceny panelů na evropském trhu v loňském roce stagnovaly, viz obrázek dole.

Obrázek: Prodejní ceny fotovoltaických panelů [Solarbuzz]

Pokles cen s růstem produkce

Na poklesu cen fotovoltaických systémů se podílí jednak výzkum a vývoj nových technologií a výrobních postupů a jednak růst objemu produkce, který obecně vede ke snížení ceny. Odlišit podíl jednotlivých vlivů je obtížné, je však velmi pravděpodobné, že pokud by nerostla produkce, bylo by zavádění nových postupů pomalejší. Rovněž investice do výzkumu by byly pravděpodobně nižší.

Solární elektrárny jsou sestaveny z relativně malých modulů, jejichž velikost je řádově v jednotkách až desítkách kilowattů. Všechny komponenty, například panely a měniče, jsou vyráběny sériově. Ze zkušeností s jinými hromadně vyráběnými produkty (počítače, automobily, spotřební zboží) se ukazuje, že s růstem produkce klesají ceny produktů. Závislost ceny na objemu produkce se nazývá křivka osvojení, rychlost poklesu cen je pro každý druh zboží jiná. V případě fotovoltaiky byl v minulosti sledován pokles cen o 20 % při každém zdvojnásobení produkce [McLeod], což nastává v současnosti zhruba každé dva roky. S výjimkou krátkodobých výkyvů způsobených výraznými změnami na trhu (nedostatek solárního křemíku) se předpokládaný trend poklesu cen potvrzuje.

Naproti tomu u konvenčních elektráren (uhelné, jaderné, vodní) se vždy bude jednat v nejlepším případě o malosériovou výrobu, kde se výhody opakování mohou projevit jen částečně. Ukázalo se to v případě jaderných elektráren, u nichž byl v 50. letech očekáván výrazný pokles investiční náročnosti. Namísto toho došlo k trvalému růstu investičních nákladů [StormSmithF], který pokračuje i v současnosti [Increasing].

Podpora výkupu elektřiny z OZE

Moderní výrobní postupy s nízkými nároky na materiály a energie ve svém důsledku vedou ke snižování investiční náročnosti fotovoltaických elektráren. Nově technologie mají větší šanci se prosadit v nových výrobních závodech, které však jsou budovány pouze v případě, že stávající kapacity jsou zastaralé nebo nedostatečné. Pro urychlené zavádění moderních metod do praxe je důležitý stabilní rostoucí trh. To je jedním z hlavních důvodů podpory výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren ve vyspělých zemích.

Obrázek: Prognóza vývoje cen elektřiny z konvenčních zdrojů a z fotovoltaických elektráren.

Zatímco ceny elektřiny z konvenčních zdrojů v předchozích letech trvale rostly výrazně rychleji než celková míra inflace, ceny fotovoltaických systémů naopak trvale klesají. Je pouze otázkou času, kdy cena elektřiny z fotovoltaických elektráren klesne na konkurenceschopnou úroveň, viz obrázek nahoře. Je zřejmé, že dříve než v ČR k tomu dojde ve státech jižní Evropy, které mají vhodnější klimatické podmínky. Podpora výkupu elektřiny z fotovoltaických elektráren může tento trend výrazně urychlit.

V České republice byl pokles cen fotovoltaiky podpořen vývojem kurzu koruny, ceny proto klesaly výrazně rychleji než ve státech, kde je zavedeno Euro. Podpora výkupu elektřiny se proto stala v ČR relativně výhodnější, viz obrázek dole, což vedlo k rychlému růstu počtu i celkového objemu instalací. V současnosti je vývoj kurzu koruny opačný, nové instalace se stávají méně výhodnými. Je proto těžké odhadovat vývoj v následujících letech. Možná další důvod pro urychlené zavedení eura.

Obrázek: Vliv vývoje kurzu koruny na podporu fotovoltaických systémů.

Při srovnání výkupních cen s ostatními státy EU je třeba vzít v úvahu, že výkupní ceny elektřiny nejsou jedinými pobídkami. Například v Německu jsou komerční systémy osvobozeny od DPH, lze získat daňové úlevy a levné úvěry s odloženou splatností. Mimoto existují regionální programy podpory. Na druhou stranu v současnosti je podpora instalací na zemi téměř o 30 % nižší než pro instalace na střechy.

Kromě států Evropské unie zavádějí podporu výkupních cen elektřiny z fotovoltaiky i tak liberální země jako jsou Švýcarsko nebo USA. Vize je ve všech případech stejná - snížení závislosti na dovozu energetických surovin a tím zvýšení energetické bezpečnosti.

Energetická návratnost a energetická výnosnost

Energetická návratnost (EPBT) a energetická výnosnost (EROEI) jsou jednoduchými metodami pro porovnání různých zdrojů energie, které eliminují nejistoty ekonomického posuzování. Způsoby získávání energie, které mají EROEI nižší než 1 ztrácí smysl, při EROEI výrazně nižším než 10 jsou dlouhodobě neudržitelné, pokud neposkytují jiné výhody. Komplexní porovnání zdrojů by vyžadovalo analýzu životního cyklu, která je však výrazně náročnější.

Obecně lze prohlásit, že technologie druhé a třetí generace jsou v obou parametrech lepší než generace první. U druhé generace je hlavním důvodem výrazně nižší spotřeba polovodičových materiálů. U třetí generace je hlavním důvodem vyšší účinnost

První generaci představují krystalické křemíkové články. Energetická návratnost kompletní elektrárny v klimatických podmínkách ČR klesla v současnosti při použití moderních technologií pod 2 roky. Při životnosti 30 let již EROEI dosahuje hodnoty 15 [PV1]. Prodloužení životnosti, zvýšení účinnosti a další snížení spotřeby materiálů může vést až k hodnotám kolem 40, což je srovnatelné s větrnými elektrárnami. V podmínkách jižní Evropy jsou však dosahované hodnoty asi o polovinu lepší. Lepších hodnot mohu z konvenčních zdrojů dosáhnout jen vodní elektrárny.

Druhá generace - tenkovrstvé články - má výrazně nižší spotřebu polovodičových materiálů, v současnosti téměř o dva řády. I nejlepší krystalické technologie očekávané v blízké budoucnosti budou mít spotřebu polovodičových materiálů zhruba o jeden řád vyšší. V energetické náročnosti životního cyklu tenkovrstvých článků proto převažuje vliv ostatních materiálů, jejichž spotřeba je vzhledem k nižší účinnosti asi 2 až 3krát vyšší. Přesto byla ve starších studiích odhadována energetická návratnost tenkovrstvých technologií asi 2 až 3krát kratší. Novější podrobnější studie, která se zabývala reálnými instalacemi, ukazuje, že energetická návratnost komerčně dostupných systémů druhé generace se pohybuje v podmínkách ČR kolem 3 let a je srovnatelná s první generací, viz následující obrázek.

Obrázek: Porovnání energetické návratnosti fotovoltaických systémů [LCA_PV], upraveno pro klimatické podmínky ČR

Perspektivy výzkumu a vývoje

Evropská asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) vytvořila návrh potřebných opatření pro dosažení cílů rozvoje fotovoltaiky. Výzkum a vývoj by měl směřovat k průmyslovým aplikacím, zodpovědnost za některá témata, zejména rozvoj výrobních kapacit a zlepšování kvality komponent, však leží na výrobcích.

Krátkodobé cíle výzkumu

• integrace do sítě
• inteligentní sítě a akumulace
• náhrady pro materiály, které brání dosažení růstových cílů (stříbro, indium, telur)
• integrace do stavebních konstrukcí (BIPV) - vývoj konstrukčních elementů
• definice doby života, metodika měření a certifikace
• makroekonomický model "Výroba elektřiny"

Střednědobé a dlouhodobé cíle

• základní materiálový výzkum
• nová generace monokrystalických článků, (účinnost 22 %, na substrátu o tloušťce 50 ?m)
• tenkovrstvé křemíkové technologie - zvyšování účinnosti
• zaměření na technologie schopné růstu (organické tenkovrstvé články)
• prodlužování životnosti panelů (nad 35 let)
• radikálně nové postupy pro masovou výrobu
  • tisk namísto vakuového napařování
  • bezřezná výroba krystalických desek...

Témata, která nesouvisí přímo s výzkumem, je však třeba je vzít v úvahu:

• kooperace s jinými obnovitelnými zdroji
• interakce s energetickými společnostmi a provozovateli přenosových a distribučních sítí
• internalizace externích nákladů konvenčních zdrojů
• liberalizace trhu s elektřinou
• transparentní struktura cen elektřiny zahrnující reálné náklady výroby

Závěr

V současnosti je obtížné odhadovat, která ze zhruba desítky současných fotovoltaických technologií má dlouhodobou perspektivu při předpokládaném intenzivním rozvoji fotovoltaiky. Donedávna panovalo přesvědčení, že vítězem budou tenkovrstvé články. V současnosti se však ukazuje, že některé z tenkovrstvých technologií mohou narazit na limity dostupnosti surovin. Nedávné výsledky ve snižování spotřeby křemíku [20mikron] a energetické náročnosti jeho výroby však naznačují, že může dojít k průlomu i u této technologie, která dosud jednoznačně dominuje.

Reference

[CZREA] Fotovoltaika pro každého. Nejčastější otázky a odpovědi v oblasti fotovoltaiky. Dostupné zde
[Harrus] Alain S. Harrus. Semiconductor processing technologies find a second life in photovoltaics. Solid State Technology, [online], duben, 2007. Dostupné zde
[DOE] Multi-Year Programme Plan. U.S. Department of Energy, April 2008, Solar Energy Technologies Programme (Solar Programme): 2008-2012 Dostupné zde
[Tables32] Solar Cell Efficiency Tables (Version 32). Prog. Photovolt: Res. Appl. 2008; 16:435-440
[Third] Third Generation Photovoltaics. Dostupné zde
[Sydney] The Solar Energy Group @ The University of Sydney. Photovoltaics Research. Dostupné zde
[Tandem] Sharp NA-F121(A5) 121Wp EN, datasheet. Dostupné zde
[Triple] Products - Space - Cells. Spectrolab. Dostupné zde
[Dual] GaInP2/GaAs/Ge Dual Junction Solar Cells. Datasheet. Spectrolab, Dostupné zde
[Single] GaAs/Ge Single Junction Solar Cells. Datasheet. Spectrolab. Dostupné zde
[GCEP] Soar Energy Research. Global Climate & Energy Project. Dostupné zde
[UNSW] Research. University of New South Wales. School of Photovoltaic and Renewable Energy Engineering. Sydney, Australia.
[EUREC] European Renewable Energy R&D. European Renewable Energy Centres Agency [online]. Dostupné zde.
[Platform] Photovoltaic Technology Platform. Dostupné zde.
[NREL] High-Performance Photovoltaic Project. National Renewable Energy Laboratory, USA. Dostupné zde
[Efficiency] What's Pushing Solar Energy Efficiency? Green econometrics [online]. October 1st, 2007. Dostupné zde
[PV1] Bronislav Bechník. Historie a perspektivy OZE - fotovoltaika, technologie krystalického křemíku. TZB-info [online]. Dostupné zde
[StormSmithF] Jan Willem Storm van Leeuwen. Nuclear power - the energy balance. Published 2007. Dostupné zde
[Increasing] Increasing Costs in Electric Markets. Dostupné zde
[Materials] Cyrus Wadia, A. Paul Alivisatos and Daniel M. Kammen. Materials Availability Expands the Opportunity for Large-Scale Photovoltaics Deployment. Environ. Sci. Technol., 2009, 43 (6), pp 2072-2077. Publication Date (Web): February 13, 2009. Dostupné zde. DOI: 10.1021/es8019534
[Fat] Solar Panel Drops to $1 per Watt. Fat Knowledge [online]. March 01, 2009. [cit. 2009-03-20]. Dostupné zde
[Ftenakis] V. Fthenakis and E. Alsema. Photovoltaics energy payback times, greenhouse gas emissions and external costs: 2004-early 2005 status. Progress in Photovoltaics, vol. 14, no. 3, pp. 275-280, 2006
[LCA_PV] Niels Jungbluth, Matthias Tuchschmid, Mariska de Wild-Scholten. Life Cycle Assessment of Photovoltaics: Update of ecoinvent data v2.0. Uster: ESU-services Ltd., 2008. Dostupné zde
[JRC] PV Status Report 2008. Research, Solar Cell Production and Market Implementation of Photovoltaics. Ispra: JRC, September 2008. Dostupné zde
[20mikron] Silicon Genesis claims new solar wafer thickness record with 20 µm mono c-Si PV foil. Solarserver [online]. Dostupné zde
[Solarbuzz] Solar Module Price Highlights: March 2009. Solarbuzz [online]. Dostupné zde
[McLeod] Robert McLeod. The Glittering Future of Solar Power: Prognostication of Photovoltaic Capacity Extrapolated from Historical Trends. Dostupné zde