Chytré bytové domy mají společnou fotovoltaiku, baterie, nabíječku elektromobilů a nižší účty za elektřinu
Dodávky elektřiny přímým vedením od solárních panelů do bytových jednotek, tedy bez využití veřejné rozvodné sítě, jsou z technického hlediska poměrně jednoduché. Nájemcům bytů navíc přinášejí úsporu na konečné ceně elektřiny. Jako složitá se však může jevit „byrokratická“ část, tedy sepis smluv o dodávkách elektřiny, rozpočítání nákladů a nastavení dalších vztahů nad rámec obvyklé agendy společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“). Ve skutečnosti ani zde nejde o nic složitého. Pro ilustraci, jak takové smluvní nastavení může vypadat, uvádím stručný nástin realizovaného řešení.
Bytové domy propojené přímým vedením
Předmětem záměru je soustava bytových domů, které nadstandardním způsobem využívají obnovitelné zdroje energie. Každý z bytových domů má na střeše instalované solární panely, je vybaven akumulátorem a nabíjecí stanicí pro elektromobily. Domy jsou vzájemně propojené do jedné sítě přímým vedením. Přes jedno odběrné místo je celá síť připojena k veřejné distribuční soustavě. Cílem tohoto uspořádání je maximální možné dosažení energetické soběstačnosti. Veškerá vyrobená elektřina má být s pomocí akumulátorů spotřebována přímo v místě výroby (pro potřeby obyvatel bytových jednotek a souvisejících nebytových prostor). V praxi s sebou takové řešení dle prvotních výpočtů přináší i snížení provozních nákladů.
Hlavní výhodou je snížení ceny elektřiny o regulované složky: tím, že se elektřina dodává pouze tzv. přímým vedením, tedy bez využití veřejné distribuční sítě, nezahrnuje její konečná cena položky jako plat za příkon, platba operátorovi trhu nebo podpora výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Poptávku po elektřině, kterou solární panely v kombinaci s akumulátory nezvládnou pokrýt, uspokojí elektřina z veřejné sítě. Cena pro spotřebitele je ve výsledku každopádně nižší, než kdyby veškerou elektřinu odebírali z veřejné sítě. Rovněž energetický mix využívaný v takovém případě je z pohledu ochrany životního prostředí významně výhodnější.
Naším úkolem bylo navrhnout co nejúčelnější nastavení vztahů mezi všemi aktéry, kteří se na provozu bytových domů podílejí. Konkrétně jsou to:
- vlastníci a uživatelé bytových jednotek
- vlastníci nebo nájemci nebytových prostor
- SVJ jednotlivých domů
- správce areálu
- obchodník s elektřinou
- provozovatel distribuční soustavy
Jelikož má celá soustava bytových domů tvořit propojenou síť a z pohledu externího dodavatele elektřiny jediné odběrné místo, je nutné spojit všechny odběratele energie, resp. koncové zákazníky do jednoho subjektu, který je zastupuje ve vztahu k dodavateli elektřiny a sám se zároveň stává dodavatelem elektřiny, neboť zastřešuje distribuci elektřiny vyrobené přímo v areálu. Do skupiny aktérů tedy přibude ještě jeden subjekt:
- sdružení všech SVJ zapojených do projektu
Je na zvážení iniciátorů projektu, komu dovolí ovlivňovat podmínky fungování dodávek a odběru elektřiny, tj. konkrétně kdo budou členové sdružení. V tomto konkrétním případě se členy sdružení mohla stát pouze zapojená SVJ, neboť primárním cílem projektu je maximální energetická soběstačnost obyvatel bytových jednotek. Další subjekty jako např. vlastníci nebo nájemci nebytových prostor poskytujících služby v areálu, provozovatelé dobíjecích stanic apod. uzavřou se sdružením smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, ale nestanou se členy sdružení.
Sdružení SVJ coby dodavatel elektřiny
Jestliže sdružení SVJ vzniká čistě jen kvůli koordinaci vztahů spojených s odběrem, výrobou a spotřebou energie (a nemá například ambice podnikat), je pro ně nejvhodnější právní formou zapsaný spolek. (Jiné právní formy by také byly možné, ale jejich založení a fungování je procedurálně náročnější než u spolku, aniž by to v dané situaci přinášelo nějaké podstatné výhody.) Protože má spolek SVJ koordinovat všechny výše uvedené aktéry, je s nimi propojen prostřednictvím následujících smluv:
- smlouva o připojení, uzavřená s provozovatelem distribuční soustavy
- smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie, uzavřená s externím dodavatelem elektřiny
- smlouva o dílo, uzavřená se správcem areálu, jejímž předmětem je zajištění rozúčtování vyrobené a spotřebované i z distribuční soustavy dodané a spotřebované elektrické energie mezi jednotlivé účastníky v rámci energetického systému projektu. Správce areálu zároveň může zajišťovat provoz centrální PLC a aplikace pro sdílení informací o výrobě a spotřebě elektřiny.
- smlouvy o dodávkách elektřiny, uzavřené s jednotlivými SVJ, vlastníky bytů a nájemci nebytových prostor.
Ve vztahu ke konečným spotřebitelům tedy sdružení všech SVJ vystupuje jako jejich jediný dodavatel elektřiny bez ohledu na to, zda elektřina pochází ze solárních panelů na střeše domu, nebo z veřejné distribuční soustavy. Ze zákona má sdružení, stejně jako každý jiný dodavatel, povinnost dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, nemělo by se tedy stát, že by obyvatelé bytů trpěli výpadky elektřiny. Také další aspekty vztahu dodavatele a odběratele energie jsou stejné jako u „běžných“ dodavatelů. Sdružení SVJ coby dodavatel elektřiny musí například provozovat internetovou stránku a na ní zveřejnit informace o právech zákazníků a další povinné informace. Musí také umožnit zákazníkovi odstoupit od smlouvy a sjednat si jiného dodavatele elektřiny. Jak konkrétně se v takové situaci má postupovat a kdo bude například hradit náklady na zřízení nové přípojky, to by měla upřesňovat smlouva mezi sdružením všech SVJ a majiteli bytů.
Rozúčtování nákladů
Další podstatnou otázkou, na kterou by smlouva mezi sdružením SVJ jednotlivými subjekty spotřebujícími elektřinu v areálu měla dávat odpověď, je metoda rozúčtování nákladů na elektřinu. S tím souvisí i nastavení priorit a programování řídící PLC jednotky, která pak ovlivní prioritní dodávky a spotřebu elektřiny vyrobené přímo v areálu, a tudíž levnější než elektřiny dodané od externího dodavatele.
V našem případě je elektřina vyrobená na místě v prvé řadě určena pro provoz společných prostor bytových domů, dále pro provoz tepelných čerpadel a nabití akumulátorů pro potřeby bytových domů, dobíjecích stanic nebo veřejné osvětlení. Pokud jsou vyrobenou elektřinou dobyty akumulátory a je spotřebována ve společných prostorách, lze ji dále spotřebovat přímo v jednotlivých bytových jednotkách nebo nebytových prostorech. Ty v případě potřeby odčerpávají elektřinu z akumulátorů.
Obyvatelé bytových jednotek se mohou dohodnout a určit elektřinu vyrobenou ve FVE primárně pro dobíjení a spotřebu ve společných prostorách. Teprve sekundárně mohou využívat elektřinu z FVE pro napájení elektrospotřebičů v bytech a nabíjecí stanice pro elektromobily. Sami sobě by tak nastavili spotřebu elektřiny z FVE v případech, ve kterých jsou pokryty všechny ostatní potřeby a není kam elektřinu ukládat nebo je třeba spotřebovat akumulovanou elektřinu před další očekávanou výrobou. V bytech by se za takových předpokladů mohla v největší míře spotřebovávat „drahá“ elektřina od externího dodavatele. Z pohledu obyvatel bytů to dává smysl, neboť takto mohou spotřebu „drahé“ elektřiny lépe ovlivnit a mají větší motivaci s ní šetřit, než kdyby byla využita pro společné prostory. Díky řídící PLC jednotce a aplikacím mají přehled o tom, jakou elektřinu právě spotřebovávají.
Shrnutí
Dodávky elektřiny do bytových jednotek přímým vedením v kombinaci s napojením na veřejnou rozvodnou síť jsou pro spotřebitele cenově výhodným řešením. Jedinou stinnou stránkou dodávek přímým vedením je úvodní dávka byrokracie, neboť je nutné dobře smluvně ošetřit vztahy mezi všemi subjekty, jichž se výroba a spotřeba elektřiny ve skupině bytových domů týká. Ani to však není nepřekonatelný problém, jak je patrné z výše popsaného modelového uspořádání. Ve středu pavučiny smluv stojí sdružení všech SVJ, které vystupuje jako dodavatel elektřiny ve vztahu k obyvatelům bytů a zároveň jako zákazník ve vztahu k externímu dodavateli elektřiny.