Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Prosumer jako zákazník, výrobce a akumulátor energie

Zimní balíček a „prosumer“

Zimní balíček Evropské komise představený v listopadu 2016 obsahuje osm legislativních návrhů v oblasti energetiky, které tvoří návrhy a cíle evropské energetiky do roku 2030. Jedná se zejména o cíl snížit emise CO2 o 40 % do roku 2030, nebo 27 % podíl obnovitelných zdrojů elektřiny na výrobě elektřiny. Hlavním cílem je ale zejména decentralizace výroby elektřiny.

V případě, že bude zimní balíček schválen v navrhovaném znění, přinese to výrazné změny současné podoby uspořádání vztahů v evropské energetice a to jak na úrovni velkoobchodu tak i maloobchodu. Přinese zejména posun v přístupu k bezemisním zdrojům energie, které mají čím dál více nahrazovat tradiční zdroje energie. To potvrzuje i motto, pod kterým Evropská komise navrhované reformy představila: „Čistá energie pro všechny Evropany“.

Kdo je prosumer či samospotřebitel

Pokud Rada EU a Evropský parlament dají návrhům uvedeným v zimním energetickém balíčku zelenou, bude legislativně zakotven mimo jiné i koncept výrobce, který vyrábí elektřinu pro vlastní spotřebu a který bude nově moci prodávat přebytky ním vyrobené elektřiny do sítě. Neoficiálně se takový výrobce označuje jako „prosumer“ (neboli samospotřebitel) a legislativní zakotvení nachází v návrhu novely směrnice č. 2009/72/ES, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (dále jen „návrh novely směrnice o společných pravidlech“). Jelikož se předpokládá, že samovýrobce bude vyrábět elektřinu především z obnovitelných zdrojů, věnuje se jeho postavení i návrh novely směrnice č. 2009/28/ES, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „návrh novely směrnice OZE“).

Návrh novely směrnice o společných pravidlech v rámci snahy o decentralizaci produkce elektřiny zavádí pojem aktivní spotřebitel (active customer). Rozumí se jím spotřebitel nebo skupina společně jednajících spotřebitelů, kteří spotřebovávají, ukládají nebo prodávají elektřinu vyrobenou v jejich prostorách. Předpokladem pro zařazení výrobce pod pojem aktivní spotřebitel je pak to, že výroba elektřiny u něho neprobíhá jako hlavní podnikatelská nebo jiná profesionální činnost.

Návrh novely o společných pravidlech rovněž definuje důležitý pojem skladování energie (energy storage). Skladováním energie v elektroenergetické soustavě se rozumí odložení určitého množství vyrobené elektřiny až do okamžiku spotřeby, a to buď v podobě konečné energie, nebo přeměněné na jiný nosič energie.

Prosumerům v oblasti obnovitelných zdrojů se věnuje návrh novely směrnice OZE. Vymezuje dvě skupiny výrobců: výrobci z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu (renewable self-consumers) a energetické společenství obnovitelných zdrojů (renewable energy communities).

Výrobcem z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je aktivní spotřebitel ve smyslu návrhu směrnice o společných pravidlech, který spotřebovává a může skladovat a prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů. Může se jednat o bytové domy, průmyslové a kancelářské zóny či o uzavřené distribuční systémy. Stále pak platí podmínka, že se nemůže jednat o hlavní podnikatelskou nebo jinou profesionální činnost.

Pokud jde o energetická společenství obnovitelných zdrojů, bude se jednat buď o malé nebo střední podniky, nebo o organizace, jejichž primárním účelem není tvořit zisk (včetně obcí). K získání statusu takových společenství je rovněž nutné, aby byly splněny čtyři z pěti vlastnických a organizačních podmínek, které stanoví čl. 22 návrhu. Omezení se budou týkat např. podílu fyzických osob mezi společníky nebo členy či podílu lokálních vlastníků či místních úřadů. Energetické společenství obnovitelných zdrojů také nebude moci instalovat výkon do maximální výše 18 MW

Samospotřebitelé fakticky existují i v současné době bez bližšího legislativního zakotvení. Zimní energetický balíček tak poprvé zavel tyto výrobce a zároveň i spotřebitele do legislativního rámce. Navíc, podle zimního energetického balíčku dostanou samospotřebitelé jistá práva, která v současné době nemají (např. možnost dodávat do distribuční soustavy nadvýrobu elektřiny bez jakýchkoliv sankcí (nepřiměřených postupů ze strany povinně vykupujících nebo nutnosti hrazení jakýchkoliv poplatků, vykupování nadvýroby za tržní cenu elektřiny, zachování statusu spotřebitele, atd.), a tak bude jejich postavení mnohem výhodnější, než je to v současné době.

Stávající právní úprava v ČR

Určitý náznak právní úpravy institutu samospotřebitelů lze nalézt již v platné právní úpravě. Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), totiž v § 23 odst. 1 písm. b) dává výrobci právo dodávat jím vyrobenou elektřinu ostatním účastníkům trhu s elektřinou přímým vedením. Přímým vedením se pak rozumí vedení elektřiny mezi výrobnou a místem spotřeby bez využití přenosové nebo distribuční soustavy. Předpokládá se přitom, že výrobce může primárně tuto elektřinu spotřebovat sám. Případné přebytky pak může dodávat svým zákazníkům i bez využití přenosové či distribuční soustavy. Pro ně je pak odebírat takovou elektřinu zpravidla výhodnější než odběry ze sítě, neboť její cena je snížena o poplatky za provozování přenosové nebo distribuční soustavy.

Výrobci, který dodává elektřinu přímým vedením, však zákon ukládá stejné povinnosti, jaké má obchodník s elektřinou. Jejich výčet je obsažen v § 30 odst. 2 energetického zákona. Jejich splnění představuje pro řadu menších výrobců nepřekonatelnou překážku či přinejmenším značnou komplikaci.

Zimní balíček se na rozdíl od energetického zákona více než na přímé vedení zaměřuje na skutečnou výrobu elektřiny pro vlastní spotřebu, kdy případné přebytky mohou být prodávány dalším účastníkům trhu.

Postavení prosumera v případě schválení zimního balíčku

Pokud budou schváleny novely směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů, což však zatím není zdaleka jisté, členské státy budou povinny zajistit samospotřebitelů určitá práva při vlastní výrobě elektřiny. Kromě toho přinese novela i legislativní zakotvení skladování elektřiny, ve kterém je všeobecně spatřována budoucnost energetiky.

Návrh novely směrnice o společných pravidlech v čl. 15 vymezuje práva aktivních spotřebitelů, kteří budou oprávněni produkovat, uskladňovat, spotřebovávat a prodávat jimi vyrobenou elektřinu na organizovaném trhu, a to buď samostatně, či skrze agregátor. Směrnice také členským státům ukládá, aby zajistily, že aktivní spotřebitelé nebudou při svých činnostech zatíženi přílišnou byrokracií a nebudou jim účtovány neadekvátní poplatky a daně.

Jak již bylo uvedeno, návrh novely směrnice OZE rovněž zavádí nové kategorie výrobců: výrobci z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a energetické společenství obnovitelných zdrojů, přičemž v případě prvního z nich je částečně odkázáno na definici v návrhu novely směrnice o společných pravidlech. Oběma těmto subjektům novela garantuje odstranění nepřiměřených byrokratických překážek a poplatků, které neodrážejí náklady.

Čl. 21 návrhu ukládá členským státům, aby zajistily, že výrobci z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu budou oprávněni spotřebovávat vlastní vyrobenou elektřinu, prodávat přebytky a za dodanou elektřinu obdrží odměnu. Ve vztahu k vyrobené a dodané elektřině, která nepřesáhne ročně 10 MWh u fyzické osoby a 500 MWh u osoby právnické, se na ně však nebude hledět jako na dodavatele elektřiny.

Pokud projde navrhované znění novely směrnice OZE, bude výrobcům z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu, kteří žijí ve stejném bytovém domě či působí v jedné průmyslové či jiné komerční zóně, umožněno společně spotřebovávat elektřinu, jako kdyby se jednalo o samostatné výrobce, a výše uvedený limit výroby se uplatní pro každého z nich zvlášť.

Návrh novely směrnice OZE dále garantuje energetickým společenství obnovitelných zdrojů právo vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat elektřinu z obnovitelných zdrojů, a to i skrze dlouhodobé dohody o výkupu elektřiny. Obecně lze konstatovat, že cílem zimního balíčku je usnadnit energetickým společenstvím obnovitelných zdrojů účast na trhu s elektřinou v konkurenci s velkými výrobci.

Skladování elektřiny

Zimní balíček nazírá na skladování elektřiny jako na součást vlastní spotřeby energie z obnovitelných zdrojů (self-consumption of renewable electricity).

Vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů se rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli.

Cílem zimního balíčku je otevřít trh pro podnikání se skladováním energie a přispět k zajištění bezpečnost dodávek elektřiny. K tomu má přispět mj. i nediskriminující nastavení tarifního systému.

Provozovatelé přenosové a distribuční soustavy nebudou moci až na výjimky vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení ke skladování elektřiny.

Zařízením ke skladování elektřiny bude dále garantováno připojení k distribuční nebo přenosové soustavě.

Závěr

Pokud zimní balíček projde evropským legislativním procesem a bude náležitě transponován do vnitrostátního práva, můžeme se dočkat zcela nových subjektů na trhu s elektřinou. Jde o součást strategie v rámci podpory obnovitelných zdrojů a nahrazování velkých výrobců lokálními alternativami. Účelem zimního balíčku pak je garantovat takovým subjektům určité zvláštní postavení, aby byly schopny na trhu s elektřinou obstát.

Článek shrnuje obsah přednášky Martina Maňáka na Fotovoltaickém fóru a energetické konferenci 2017 a je zařazen do sborníku z této konference.

Spojte se s námi

Za váš byznys s čistou energií nasadíme všechny naše silné zbraně: znalost legislativního prostředí, orientaci v technických otázkách provozu a bohaté zkušenosti s postupem státních orgánů. Kontaktujte nás.

 
 
Reklama