Proč velké energetické firmy zaspaly rozvoj obnovitelných zdrojů
Fiktivní záznam reakcí dozorčí rady na návrhy generálního ředitele energetického giganta RWE ukazuje, že současné postavení velkých energetických firem v Německu, zejména v oboru obnovitelných zdrojů energie, je důsledkem série ve své době těžko zpochybnitelných logických rozhodnutí.
Převzato z webu Renewables International, přeložil Bronislav Bechník.
Poté, co RWE před rokem oznámilo ekonomickou ztrátu (poprvé po více než šedesáti letech), začaly se ze všech stran ozývat hlasy, že vedení firmy selhalo v odhadu vlivu OZE na firemní podstatu. Někteří pouze hájili současného ředitele a dávali to za vinu předchozímu vedení. Co však měla nebo mohla firma dělat?
Zkusme si zahrát malou hru: píše se rok 2000, tj. rok, v němž byl schválen zákon na podporu obnovitelných zdrojů a zároveň byl uzákoněn odstup od jaderné energetiky. Vy budete jako generální ředitel navrhovat strategii firmy. Já budu představovat předsedu dozorčí rady a řeknu Vám, zda jsou Vaše návrhy dobré, nebo špatné.
Nové výkupní ceny jsou dostupné každému. RWE by mohlo využít této příležitosti. Rád byste investoval do obnovitelných zdrojů. Nevím, jestli je to dobrý nápad. Výnosnost takových investic je odhadována na 5 až 7 %. Náš kapitál je omezený a obecně se nám nelíbí, pokud naše investice vynesou méně než 10 %. Proč se tedy spokojit s polovinou?
Navíc vstupujeme do období liberalizovaného trhu. Energetické firmy byly zvyklé sednout s vládou a sjednat ceny, aby se zabránilo vyždímání zákazníků – ale na oplátku jsme měli prakticky zajištěný zisk. (Jak jinak si myslíte, že se nám podařilo každoročně vytvořit zisk po celých sedm desetiletí?) Tyto výkupní ceny však negarantují nic. Můžeme získat pět procent, ale taky prodělat.
A přemýšlel jste, jak budou obnovitelné zdroje poškozovat naše dosavadní investice? Čím více budeme investovat do fotovoltaiky, tím více bude klesat poptávka po špičkové elektřině v poledne, což bude mít vliv na naše plynové turbíny. A větrné elektrárny vyrábějí elektřinu libovolně ve dne i v noci. Pokud bychom jich měli hodně (smích v zasedací místnosti), začaly by odkrajovat z pološpičkové výroby nebo dokonce ze základního zatížení v době nízké poptávky, například v noci. Tím by byly ovlivněny i naše uhelné a jaderné elektrárny.
Dozorčí rada proto rozhodla, že nebude investovat do obnovitelných zdrojů (a vy oprávněně opouštíte jednání zpocený a s pocitem, že vás nyní budeme velmi bedlivě sledovat).
Rychlý přesun do roku 2005. Výkupní ceny jsou od nynějška nabízeny pro fotovoltaiku bez omezení, přesto je instalováno pouze několik set megawattů nových fotovoltaik ročně. Trh s větrnou energetikou dosáhl vrcholu v roce 2002 a od té doby se výrazně propadl. Pořád se domníváte, že bychom měli brát energii z obnovitelných zdrojů vážně, ale my vás informujeme o některých naléhavějších problémech, které vyžadují řešení.
Právě bylo zahájeno obchodování s emisními povolenkami a my jsme zavaleni hotovostí; emisní povolenky jsme získali zdarma a máme mnoho likvidity, kterou bychom měli proinvestovat. Do roku 2016 však bude muset být odstavena většina stávajících uhelných elektráren v Evropě z důvodu nových emisních limitů. Nesměle naznačujete, že fotovoltaika, vítr a biomasa by mohly část těchto výrobních kapacit nahradit, ale členové dozorčí rady jen obracení oči v sloup a říkají, že by měly být postaveny nové uhelné elektrárny, které splní tyto limity. Vaše další připomínka nás donutila k zamyšlení – cena emisních povolenek by mohla v příštích dekádách vzrůst, což zvyšuje riziko investice do nových uhelných elektráren.
Opravdu jste upoutal pozornost dozorčí rady! Po dlouhém jednání je však rozhodnuto, že by mělo být investováno do nových výrobních kapacit v základním zatížení (baseload), jednoduše proto, že odstavování jaderných elektráren a nové emisní limity pro uhelné elektrárny odstraní příliš mnoho výkonu v základním zatížení.
Rychlý přesun do února 2011. Hospodářská krize způsobila, že všechny sázky propadly. Cena emisních povolenek míří dolů. Větrné elektrárny jsou i nadále instalovány rychlostí pod 2 GW/rok. Pouze fotovoltaika doslova explodovala – jen v roce 2010 bylo instalováno kolem 7,5 GWp. Dokonce i německé ministerstvo životního prostředí (BMU – Bundesministerium für Umwelt, Naturschutz und Reaktorsicherheit) bylo přistiženo se spuštěnými kalhotami. Ve své „Leitstudie“ (v podstatě rámcovém plánu pro Energiewende, který je každoročně aktualizován) z roku 2008 (PDF v němčině) předpokládalo, že na konci roku 2010 bude instalováno 7,7 GWp kumulativně (viz Tabelle 5). Pro rok 2050 BMU předpokládalo, že Německo bude mít instalováno 29 GWp fotovoltaiky (tohoto cíle bylo dosaženo již v roce 2012).
Návštěvníci obřího hnědouhelného velkolomu Garzweiler poblíž Kolína mohli vidět tento starší graf, který ukazuje, že obnovitelné zdroje (zelený dílek v kruhovém grafu) tvoří pouhých 2,3 % z celkových dodávek elektřiny RWE. Pro srovnání hnědé uhlí tvoří 44,9 % a černé uhlí 22,4 %. V současnosti je podíl obnovitelné elektřiny mírně vyšší, ale jen kolem 4 %. Výrazně se však změnila čísla pro celé Německo – 25 % obnovitelné zdroje, 25 % hnědé uhlí a 20 % černé uhlí. Craig Morris
Jenže v Leitstudie 2010 zveřejněné tento měsíc (únor 2011) BMU prudce otočilo. Ministerstvo nyní očekává, že fotovoltaické instalace budou přibývat rychlostí kolem 3 GWp ročně až do roku 2030 (viz Tabelle 10.12 v tomto PDF v němčině). Jenže díky fotovoltaickému boomu bude mít Německo kolem 35 GWp již na konci roku 2014, mnohem více, než bylo před dvěma lety očekáváno v roce 2050.
(Pokud budete pozorně sledovat Leitstudie, můžete si všimnout, že od verze 2011 (PDF v němčině) již neuvádí tabulku, v níž jsou očekávány rostoucí velkoobchodní ceny elektřiny, které v současnosti klesají. Odhaduji, že odborníci netušili, že k tomu může dojít, dokud to nenastalo.)
Navrhujete, abychom začali diverzifikovat. A to nejen většími investicemi do obnovitelných zdrojů, ale rovněž budováním vhodné infrastruktury, například nabíjecích stanic pro elektromobily. „Jenže na silnicích prakticky nejsou elektromobily,“ namítá jeden člen dozorčí rady. Další poukazuje, že jako dodavatel elektřiny můžeme jen těžko ovlivnit poptávku po elektromobilech nebo jejich nabídku. Přesto začínáme připouštět, že jste možná měl celou dobu pravdu.
Přesto, díky neočekávanému boomu fotovoltaiky, nečekaně nízkým cenám emisních povolenek, nečekanému propadu velkoobchodních cen elektřiny a rovněž díky finanční krizi, jsou všechny sázky ztracené. Dozorčí rada proto rozhodla zastavit všechny projekty uhelných elektráren, u nichž je to ještě možné, a nové nezahajovat. Všichni jsme však mnohem vlažnější k obnovitelným zdrojům, když vidíme spoušť, kterou působí fotovoltaika likvidující naše elektrárny pro špičkový provoz (žádný smích).
Nezapomínejme, že na konci roku 2010 německá vláda prodloužila provoz jaderných elektráren o 8 až 14 let, což jsme na zasedání dozorčí rady v únoru 2011 oslavovali. Nemohli jsme tenkrát tušit, že za pár týdnů nás stejná vláda bude v důsledku katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima (viz např. článek Fukušima a Temelín) nutit, abychom několik jaderných elektráren okamžitě odstavili.
Můžeme tuto hru ukončit. Myslím, že jsem názorně vysvětlil svůj postoj – v obchodním modelu konvenční energetiky je nezpochybnitelná logika. Ti, kteří se dnes vyjadřují škodolibě o RWE by sotva vedli firmu lépe. Všichni bychom selhali ve dvou směrech.
Za prvé – investice do obnovitelných zdrojů nebyly nikdy v zájmu tradičních energetických společností. Důvod, proč se Německu podařilo rozběhnout dynamický rozvoj obnovitelných zdrojů je, že to pochopilo a přišlo s politikou, která umožnila, aby do obnovitelných zdrojů investovaly jiné subjekty – občané, energetická družstva, obce atd.
Za druhé – nikdo neočekával tak prudký růst fotovoltaiky. Náhlý nárůst fotovoltaiky byl mnohem ničivější, než postupný růst větru a biomasy. Netušil jsem to já, netušil to generální ředitel RWE a netušilo to ani německé ministerstvo životního prostředí. Vsadím se, že nikdo z lidí, kteří si dnes stěžují na krátkozrakost velkých energetických firem, není schopen vložit do diskuse pod tímto článkem odkaz, který by dokazoval, že to věděl na začátku roku 2009.
Co má RWE dělat? Nevím, a nikde nevidím mnoho dobrých návrhů – ale můžete přispět v komentářích pod článkem. Možná musíme být otevřeni možnosti, že velké energetické firmy byly důležité ve fázi velkých elektráren, ale že jejich role v obnovitelné budoucnosti bude mnohem menší. V současnosti dokonce i návrh, aby využily své velikosti k budování vhodné infrastruktury, například nabíjecích stanic pro elektromobily, vypadá nerealizovatelně. Tyto firmy k tomu již nemají potřebou likviditu a těžko ji budou mít v budoucnu.
Původní článek (anglicky).