Fukušima a Temelín

V Japonsku došlo v souvislosti s nedávným zemětřesením k sérii havárií jaderných reaktorů v elektrárně Fukušima. Tato tragická událost dramaticky rozvířila diskusi o budoucnosti jaderné energetiky v celém světě. Padly dva z nejsilnějších argumentů jaderné energetiky, a sice že jaderné elektrárny jsou tak bezpečné, že je možno je stavět i v seizmických oblastech, a že v tak technologicky vyspělé zemi, jakou je Japonsko, je konstrukce a provoz jaderných elektráren na takové úrovni, že k vážné havárii nemůže dojít.

Aktuální zprávy o vývoji situace ve Fukušimě lze na internetu snadno dohledat, v noci na úterý středoevropského času byl ohlášen další výbuch. Došlo sice k úniku radioaktivity, hrozby však údajně nejsou tak vysoké, jako v případě tragédie v Černobylu. Minimálně polovina reaktorů je však navždy vyřazena z provozu. Podle zpráv z noci na středu středoevropského času byli evakuováni pracovníci elektrárny, na místě zůstává asi 40 lidí, kteří jsou vystaveni riziku ozáření.

Situace nahrává zastáncům odstavení jaderných elektráren v Německu. Ve spolkové zemi Bádensku-Württembersku se jich sešlo kolem 60 000, aby vytvořili 45 km dlouhý živý řetěz spojující druhou nejstarší německou jadernou elektrárnu Neckarwestheim se sídlem místní vlády. Akce byla naplánována shodou okolností na sobotu 12. března. Organizátoři v době příprav samozřejmě nemohli tušit, co se ve stejné době stane v Japonsku.

Přestože německá vláda argumentuje, že zemětřesení podobné síly v Německu nehrozí, byla nucena pod nátlakem veřejnosti otočit kormidlem. Kancléřka Angela Merkelová již vyhlásila tříměsíční moratorium na již schválené prodloužení životnosti jaderných elektráren. Ani to však vládní koalici nemusí stačit k odvrácení hrozící porážky v zemských volbách.

Zajímavý názor publikoval na novém portálu Česká pozice Vratislav Ludvík, který se domnívá: "Nebude jistě trvat dlouho, a město Fukušima začne být (jakkoliv pramálo validně) spojováno se jménem jiného japonského města - Hirošimou; ono se to totiž přímo jazykově nabízí." Autor se zmýlil. V době, kdy byl jeho článek vydán, již byla na serveru Econnect zveřejněna tisková zpráva Japonsko - začátek i konec jaderného šedesátiletí? Propojení s válečnými událostmi se již o den dříve objevilo i na zpravodajských serverech, jen v souvislosti s jiným městem - Nagasaki.

Predikce a skutečný vývoj investičních nákladů jaderných elektráren [Storm]

Vratislav Ludvík na jednu stranu označuje autora obratu "jaderná katedrála" za mimořádného mamlase, na druhou stranu předkládá 6 zásadních námitek proti jaderným elektrárnám:

• Není uspokojivě vyřešeno, co s vyhořelým jaderným palivem.
• Faktické využití energie uranového paliva je pod úrovní 2 procent.
• Není vyřešeno, co s vysloužilým reaktorem.
• Nelze odhadnout, kdy se z běžné provozní poruchy vyvine havárie a z havárie katastrofa.
• Provoz jaderné elektrárny zvyšuje závislost na dovozu energetických zdrojů.
• U jaderných elektráren nedochází k poklesu investičních nákladů.

V původním článku je uvedeno plné znění uvedených námitek. Nejedná se však zřejmě o propagaci obnovitelných zdrojů. Autor sice navrhuje revidovat Státní energetickou koncepci, neuvádí však konkrétní návrhy. Pravděpodobně směřuje k vyššímu podílu zemního plynu, což je obor, ve kterém dříve pracoval.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová označila za jeden z hlavních důvodů současných problémů elektráren v Japonsku skutečnost, že celá oblast je prakticky bez elektřiny: "A ono paradoxně elektrárna bez elektřiny, a zejména jaderná elektrárna bez elektřiny, je ve vážných problémech."

Oficiální místa v České republice ujišťují veřejnost, že nehrozí druhý Černobyl. Reaktory ve Fukušimě jsou podle posledních informací již v podkritickém stavu. K únikům radioaktivity došlo, z okolí elektrárny byly evakuovány statisíce lidí, v kruhu 30 km je doporučeno neotvírat okna a při pohybu venku chránit dýchací cesty rouškou a povrch těla oděvem. Úroveň radioaktivity je však mnohonásobně nižší, než v případě havárie v Černobylu.

Havárie jaderných zařízení jsou hodnoceny stupni 4 až 7 v sedmibodové škále jaderných událostí, události označené nižším stupněm jsou nazývány nehody, 0 je událost mimo jadernou část zařízení. Přehled havárií jaderných reaktorů:

• 1957 - stupeň 5 - Sellafield (Velká Británie)
• 1979 - stupeň 5 - Three Mile Island (USA)
• 1980 - stupeň 4 - Saing-Laurent-des-Eaux (Francie)
• 1986 - stupeň 7 - Černobyl (Sovětský svaz, dnes Ukrajina)

Havárii ve Fukušimě byl na začátku oficiálně přiřazen stupeň 4. Proto se mohl například Zdeněk Petráček v Lidových novinách ze 14. března rozčilovat nad postojem německé vlády, která (opět) zvažuje revizi jaderného programu. Mezitím však zahraniční zdroje, a ve včerejších (15. 3. 2011) vystoupeních i Dana Drábová připouštějí, že havárie bude překlasifikována minimálně na stupeň 5, pravděpodobně však až na stupeň 6.

I když se v Japonsku podaří zažehnat riziko vážné jaderné havárie, zůstává jiná otázka: Jsou pro zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny vhodné velké centralizované zdroje, nebo je vhodnější rozptýlená výroba? Otázka, zda má Japonsko alternativu ke svým jaderným elektrárnám, vyřešena je, studie 100% pokrytí energetických potřeb Japonska z obnovitelných zdrojů byla zpracována již před několika lety.

Shrnující agenturní informace s přehledem jaderné energetiky ve světě viz včerejší zprávu.