Na obnovitelné zdroje nemusíme jen doplácet

V pravidelných periodách se v médiích objevují články o zdražování elektrické energie. Často jsou tyto články pouhou kopií tiskových zpráv regulačního úřadu či alternativních obchodníků s energií. Dozvídáme se, že ročně roste cena elektřiny o další procenta, pisatelé to přepočítávají na tisícikoruny z domácích rozpočtů navíc a čtenáři pouze roste krevní tlak. Růst cen se svádí z velké části na obnovitelné zdroje. Málokterý novinář si už však udělá čas, aby vysvětlil, jak v současné době na obnovitelné zdroje nejen přispívat, ale také z nich získat konkrétní přínos. Právě o způsobu, jak do obnovitelných zdrojů efektivně investovat, je tento článek. Na detaily a aktuální stav se ptáme odborníků z firmy NWT a.s., která se obnovitelnými zdroji energie zabývá již šestý rok.

Historie obnovitelných zdrojů

Historie využití „všudypřítomné“ energie provází člověka po celou dobu jeho existence na Zemi. Tepelnou energii dává oheň, energii z vody lidé využívali pro ulehčení mechanické práce, vítr byl využíván pro mletí obilovin atd. Sluneční energie si lidstvo začalo podstatně všímat v 50. letech minulého století, kdy začal věk polovodičů. Tehdy vyšel z Bell Laboratories v USA první použitelný křemíkový fotočlánek. Tím byl položen základ pro využití sluneční energie, tak ho známe dnes – ve fotovoltaických elektrárnách.

Obnovitelné zdroje zažívají v posledních desetiletích renesanci – již v moderním hávu. Důvodů je mnoho. Jako nejsilnější je uváděno hledání alternativ k „tradičním“ zdrojům výroby elektrické energie v tepelných a jaderných elektrárnách. Přestože jsme technologicky mnohem dál, než když se začínalo s prvním využitím větru, vody nebo právě Slunce, stále ještě potřebovaly obnovitelné zdroje určitou dotaci, která by umožnila jejich masovější rozšíření. V mnoha zemích na světě proto byly zavedeny zákony, které podporovaly obnovitelné zdroje za pomoci finančních garancí po dobu životnosti daného zdroje. Návratnost investice tak byla zajištěna zákonem. Druhotný efekt byl ve snížení pořizovacích nákladů – právě díky rychlému rozšíření technologie mezi velké množství zákazníků. Takovým zákonem byl v ČR zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který byl v roce 2012 novelizován.

Aktuální stav v České republice

V současné době je v ČR v provozu více než 23 000 fotovoltaických elektráren. Z tohoto počtu je drtivá většina zapojena v režimu vlastní spotřeby rodinného domu, firmy nebo továrny a není tak „klasickou“ FVE, která nám bije do očí nejvíc – umístěná na poli a o výkonu větším, než je 1 MW. Velkých FVE je v ČR jen cca 550 (tedy ani ne 2,5 % celkového počtu). Většina těchto projektů byla připojena v roce 2009 a 2010. Rok 2012 a rok letošní jsou pak ve znamení stavby malých FVE do 30 kWp (cca 120 panelů) na rodinných domech a na firemních budovách, právě s režimem vlastní spotřeby. „V loňském roce jsme právě takových elektráren postavili několik set a podobný zájem evidujeme i v roce letošním. Pro investory je to způsob, jak ušetřit na spotřebě energie,“ řekl David Vítek, generální ředitel NWT a.s.

V posledních letech také výrazně klesla podpora pro nově připojené zdroje. Zatímco v roce 2010 činil tzv. zelený bonus pro nové FVE cca 12 Kč na každou vyrobenou kWh, v roce loňském to bylo již jen 5 Kč a od 1. 7. 2013 je tento příspěvek již „jen“ 1,88 Kč (2,44 Kč u FVE do 5 kWp). Současně s poklesem podpory se také snížily ceny technologií. Proto i přes výrazný pokles podpory zůstává fotovoltaika do konce roku 2013 nadále zajímavou investiční příležitostí. Konkrétní příklady a výpočty návratnosti jsou uvedeny v Tab. 1.

„Konečně je fotovoltaika tím, čím od začátku měla být – ne dokonalou investiční příležitostí, kdy se vložené peníze během 20 let vrátí čtyřnásobně, ale nástrojem pro úsporu. Je tak žádoucí, aby investor maximum energie spotřeboval okamžitě, v objektu,“ uvádí Jakub Mráček, ředitel divize Energo firmy NWT. Tím se naplňuje i myšlenka, která rozšířila fotovoltaiku na střechy například v Německu – pokud si vyrobím elektřinu přímo v místě spotřeby, šetřím tak přenosovou síť a snižuji náklady na výrobu a distribuci elektrické energie. Vždyť jen transport elektřiny z velkých elektráren, často na vzdálenost stovek kilometrů, znamená ztráty překračující 10 %!

K aktuálnímu stavu ještě jedna klíčová poznámka pro případné investory, kteří chtějí fotovoltaickou elektrárnu použít na snížení spotřeby v rodinném domu nebo firmě – zelený bonus ve výši 1,88 či 2,44 Kč/kWh je platný jen pro zdroje připojené do konce roku 2013. Zároveň platí omezení ve velikosti elektrárny – je možné postavit maximálně jednu elektrárnu o výkonu 30 kWp na jedné budově zapsané v katastru nemovitostí. „Vzhledem ke komplikovanému i procesu připojení tedy není čas se dlouze rozhodovat (viz „Tab. 2 Proces připojení v ČR“). V každém případě je potřeba počítat na výstavbu elektrárny včetně připojení nejméně osm týdnů,“ uvádí Jakub Mráček.

Konkrétní využití

Možností, jak využít vyrobenou energii je již v současné době mnoho a další možnosti čekají jen na nižší cenu technologie. Klíčové je dimenzovat elektrárnu tak, aby byla teoreticky schopna pokrýt velkou část spotřebované energie v objektu během celého roku. Naopak, nemá příliš smysl stavět elektrárnu o vysokém výkonu, která vyrobí za rok např. 20 000 kWh na objekt, kde je roční spotřeba 2 000 kWh. Konkrétní návrh fotovoltaické elektrárny může odborník provést na základě faktury za elektřinu a základních údajů o objektu a průběhu spotřeby elektrické energie. „V případě zákazníků, kteří nemají s obnovitelnými zdroji žádné zkušenosti, jsme k dispozici od začátku projektu – tedy zhodnocení investice – až po první fakturu za vyrobenou energii. Dodávka je na klíč, investora protáhneme všemi úskalími české byrokracie,“ uvádí David Vítek.

V každém případě, po dokončení elektrárny bude výrobce fakturovat Operátorovi trhu s elektřinou částku ve výši 1,88 Kč/kWh (pro elektrárny od 5 do 30 kWp) nebo částku 2,44 Kč/kWh (pro elektrárny o výkonu do 5 kWp). Tato částka jde právě z fondu na obnovitelné zdroje, kam přispívají všichni odběratelé elektřiny v ČR. Většina příspěvku jde do fondu z příspěvku ve výši 0,583 Kč/kWh, který všichni najdeme na fakturách za elektřinu, menší část přes státní rozpočet.

„Dá se říci, že domácnost, která topí elektřinou a má spotřebu kolem 15 000 kWh ročně, přispívá na obnovitelné zdroje částkou nejméně 8000 Kč. U firem se spotřebou stovek tisíc kWh měsíčně je to částka v řádu statisíců korun. Proč část těchto peněz nezískat zpět? Mnozí naši zákazníci byli příjemně překvapeni, že kromě samotného zeleného bonusu, který jim chodí na bankovní účet, se jim ještě výrazně snížila spotřeba energie,“ argumentuje Jakub Mráček. Konkrétní modely najdete v tabulce „Ekonomika FVE v roce 2013“.

Další oblastí, o které se v případě úvahy o fotovoltaice vyplatí přemýšlet, je akumulace přebytečné energie. Nejjednodušší a dostupná akumulace je do vody – investice do většího bojleru nebo akumulační nádoby není tak vysoká a existují velmi zajímavé produkty za pár stokorun, které dokáží přebytečnou energii přesměrovat do právě takové akumulace. Do budoucna pak bude každý provozovatel malé fotovoltaiky na rodinném domě nebo firmě přemýšlet o akumulaci do baterií. Technologie, která umožní vložit zařízení „vše v jednom“ (regulátor, nabíječka, střídač, baterie) do elektroinstalace domu a přebytky ukládat do baterií, jsou již na trhu. Zatím za velmi vysoké ceny. Hranice návratnosti je pak zároveň hranicí životnosti – ekonomický smysl tato zařízení zatím nemají. Je to však otázka několika málo let, kdy budou ceny příznivější. Ostatně, panely o výkonu 250 W, které dnes stojí 4000 Kč, stály nedávno více než 15 000 Kč.

Poslední šance pro investici s návratností do deseti let

Chcete dlouhodobě snižovat náklady na energii a zároveň bezpečně zhodnotit vaše volné finanční prostředky? Faktem zůstává, že od roku 2014 bude veškerá nová podpora pro fotovoltaiku zastavena. Čerpat finanční prostředky ve formě zeleného bonusu po dobu 20 let budou moci pouze zdroje připojené do 31. 12. 2013. Času tedy není příliš mnoho. Pokud máte v objektu velkou spotřebu elektrické energie, je to smysluplná investice. Za 20 let provozu ušetříte u 30 kWp elektrárny cca 1–2 miliony Kč na neodebrané energii. Navíc, pokud bude elektrárna tohoto výkonu připojena do konce roku 2013, tak každý investor získá navíc další více než 1 milion Kč! ⁵⁾ Což je zároveň průměrná cena elektrárny o této velikosti. Prostá návratnost investice je skutečně mezi 7 a 10 lety. V každém případě platí to, že pokud má investor volné finanční prostředky (například ve skončeném stavebním spoření), je FVE jedna z nejlepších možností, kam peníze pro další zhodnocení uložit.

Pokud se rozhodnete do elektrárny investovat, je nutné začít co nejdříve. S největší pravděpodobností se bude opakovat – byť v menším – situace z roku 2010. Podle pracovníků NWT se ke konci roku 2010 se již stavělo skutečně ze všeho, co jen vzdáleně připomínalo fotovoltaický panel. Výkupní cena byla zachráněna, bezpečnost investice ne. „Již dnes, po pár letech provozu, jsou v ČR na výměnu desítky tisíc panelů. A bude ještě hůř. Proto přeji dobrou ruku při výběru dodavatele a klidný proces připojení,“ uzavírá Jakub Mráček.

Poznámky

¹⁾ Procento vlastní spotřeby je odhad, kolik vyrobené energie zůstane v objektu. Zbývající suma do 100 % odejde do sítě jako přebytek. Zpět

²⁾ Uživatel neuspoří celou částku, kterou platí za kWh svému distributorovi. Částka je cca o 0,6 Kč/kWh nižší. Zpět

³⁾ Návratnost investice nepočítá s meziročním navyšováním zeleného bonusu (které vyplývá ze zákona), s poklesem účinnosti panelů vlivem degradace – tyto dva aspekty se v podstatě anulují. Není počítáno ani se zvyšováním cen energie. Čím bude energie dražší, tím bude návratnost kratší. Zpět

⁴⁾ Vnitřní výnosové procento je míra zhodnocení investice – ukazuje výšku úroku nutného pro stejné zhodnocení, pokud bych peníze nechal volně na účtu v bance Zpět

⁵⁾ Počítáno při výrobě 30 000 kWh ročně, zelený bonus je 1,88 Kč/kWh. Roční zisk 56 400 Kč. Za dvacet roků provozu více než 1 milion Kč. Zpět